yearbook 2006.pmd

Kích thước: px
Bắt đầu hiển thị từ trang:

Download "yearbook 2006.pmd"

Bản ghi

1

2 ªÌÍªÕ Ã Ìîíãîë Óëñûí ýäèéí çàñàã, íèéãìèéí íäñýí ç ëýëòèéã ºìíºõ îíóóäûíõòàé çýðýãö ëýí õàðóóëñàí ñòàòèñòèêèéí æèëèéí ýìõòãýëèéã íäýñíèé Ñòàòèñòèêèéí Ãàçàð 1960 îíîîñ õîéø æèë á ð ãàðãàæ áàéãàà þì. Òóñ óëñûí ýäèéí çàñàã, íèéãìèéí õºãæèëòýé óÿëäàí ýíýõ ýìõòãýëèéí ç ëýëòèéí òîî õ ðýý ºðãºæèí áàÿæñààð èðñýí áèëýý. Ñòàòèñòèêèéí ç ëýëò, àðãà ëàëûã îëîí óëñûí íèéòëýã ñòàíäàðòàä íèéö ëýõ àæëûã òîäîðõîé å øàòòàéãààð ã éöýòãýæ áàéíà. Ñòàòèñòèêèéí ýìõòãýëèéã õýðýãëýã äèéí õ ðýýã ºðãºæ ëýõ, îéëãîìæòîé áîëãîõûí òóëä íäñýí ãîë ç ëýëòèéí àðãà ëàë, íýð òîìú îíû òàéëáàðûã òóõàéí á ëýã á ðèéí ºìíº îðóóëæ, çàðèì íýìýëò, òîäîòãîëóóäûã õèéñýí áîëíî. Ñòàòèñòèêèéí 2006 îíû ýìõòãýëä Ìÿíãàíû õºãæëèéí çîðèëòóóäûí õýðýãæèëò, ÿäóóðëûí íäñýí ç ëýëò ä, óëñûí äóíäàæ, õîò, õºäºº, ñóóðüøèë, á ñýýð, ìàëûí àøèã øèìèéí ãàðö, 2006 îíû ò âýð ñóäàëãààãààð, óëñûí õèéëýýð îðñîí æóóë èä, óëñààð, õýðýãëýýíèé áàðàà, éë èëãýýíèé íý, òàðèôûí èíäåêñ çýðýã ç ëýëò äèéã øèíýýð íýìæ, çàðèì ç ëýëòèéã ººð ëºí îðóóëëàà. Õýðýãëýã äýä çîðèóëàí æèë á ðèéí ñòàòèñòèêèéí ýìõòãýëýýñ ãàäíà, Ìîíãîë óëñ çàõ çýýëä ñòàòèñòèêèéí ýìõòãýë îí, Ìîíãîë óëñûí õ í àì XX çóóíä, ýäèéí çàñàã, íèéãìèéí áàéäëûí òàëààðõ ñàð á ðèéí áþëëåòåíü, òàíèëöóóëãà áîëîí àæèëëàõ õ èí, õ õäèéí õºäºëìºð, ºðõèéí îðëîãî, çàðëàãà, àìüæèðãààíû ò âýð ñóäàëãààíû íýãäñýí òàéëàí / îí/, õºãæëèéí áýðõøýýëòýé èðãýäèéí íýã óäààãèéí á ðòãýë, ò âýð ñóäàëãàà /2004 îí/, íºõºí ðæèõ éí ýð ë ìýíäèéí ñóäàëãàà /2003 îí/, îðîëöîîíû àðãààð ÿäóóðëûí áàéäàëä õèéñýí øèíæèëãýý, àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîîëëîãûí òàéëàí 2006 çýðýã òºðºëæñºí ñóäàëãààíû òàéëàíãóóäûã ýìõòãýí ãàðãàñàí áîëíî. ̺í Ìîíãîë óëñûí ýäèéí çàñãèéí íäñýí ãîë ñàëáàðûí íýã áîëîõ ìàë àæ àõóéí éëäâýðëýëèéí öàð õ ðýýã òîäîðõîéëîõ íäýñ áîëñîí ìàë òîîëëîãûí ð ä íã òóñãàé íîì áîëãîí õýâëýí ãàðãàñàí. ̺í ñàð á ðèéí áþëëåòåíü, æèëèéí ýìõòãýë, ýäèéí çàñãèéí áóñàä ãîë ç ëýëòèéã áàãòààñàí âåá õóóäñûã àøèãëàí ñòàòèñòèêèéí ñîíèðõñîí ìýäýýëëèéã äóðûí õýðýãëýã ìàíàéä õàíäàí àâ àøèãëàõ áîëîìæòîé ãýäãèéã äóðäàõàä òààòàé áàéíà. Ìîíãîë Óëñûí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðààñ õýâëýí ãàðãàæ áàéãàà ñòàòèñòèêèéí æèëèéí ýìõòãýëèéí òàëààð áîëîí ò íòýé õîëáîãäñîí ñóäàëãàà, òîîí ç ëýëòèéí òóõàé äýëãýðýíã é ìýäýýëëèéã ñîíèðõñîí õýí áîëîâ ººðèéí ñàíàë, õ ñýëòýý äàðààõ õàÿãààð èð ëáýë áèä äóðòàéÿà õ ëýýí àâ õàìòðàí àæèëëàõ áîëíî. Ìàíàé õàÿã: Óëààíáààòàð õîò, Ñ õáààòàð ä ðýã, Áàãà òîéðóó 44, Çàñãèéí ãàçðûí III áàéð, íäýñíèé Ñòàòèñòèêèéí Ãàçàð Website: Ôàêñ: Óòàñ:

3 PREFACE The National Statistical Office has been producing the Statistical Yearbook of Mongolia since The Statistical Yearbook shows social and economic indicators of Mongolia. In correspondence with the development of the socio-economic situation of Mongolia the extent and frame of indicators for the yearbook are expanding. Statistical indicators have been innovated and updated step by step in conformity with the international standards. In order to expand the users frame, made the yearbook user-friendly main indicators methodology and explanations have been added in the each previous section. Moreover, number of indicators has significantly risen as well as some indicators were shown in more comprehensive manner. In the yearbook of 2006, the implementation of the MDG indicators and some new indicators such as poverty main indicators, national average, urban and rural settlement by regions, yield of livestock, by sample survey, in 2006, inbound tourists by their nationalities, consumer price index of certain goods and services has been added and some indicators has been updated. Except 2006 Statistical Yearbook, a number of publications has been made for public use, such as a Mongolian in Market economy Statistical yearbook , Population of Mongolia in the 20 th century, Monthly bulletin of Mongolian Social and Economic situation, Report on Labour force and Child labour, Sample survey for Household Income, Expenditure and Livelihood, Participatory Poverty Assessment in Mongolia 2006 and the Report on Establishment Census. Moreover, it is pleasant to mention that all users can obtain data on main indicators of socio-economic situation from our website using Internet connections. We would appreciate if you send your comments how to improve statistical bulletins and statistical data of interest on the following address: Address: Government building III Baga toiruu 44, Sukhbaatar district, Ulaanbaatar, Mongolia nso@magicnet.mn Website: Fax: Phone:

4 ÃÀÐ Èà ªìíºõ ã 3 Ãàð èã 6 Òîâ òàíèëöóóëãà 22 ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ 61 Á ËÝà 1. ÇÀÑÀà ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐ Ìîíãîë óëñûí çàñàã çàõèðãààíû íýãæ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Õîò õîîðîíäûí çàìûí óðò, êì Òîìîîõîí óóëñ Òîìîîõîí ãîëóóä Òîìîîõîí íóóð 66 Á ËÝà 2. ÑÎÍÃÓÓËÜ Ìîíãîë óëñûí åðºíõèéëºã èéí ñîíãóóëèéí ä í ÓÈÕ, îðîí íóòãèéí èðãýäèéí õóðëûí ñîíãóóëü Ìîíãîë Óëñûí Èõ Õóðëûí ãèø ä, íàñíû á ëãýýð Ìîíãîë Óëñûí Èõ Õóðëûí ãèø ä, ìýðãýæëýýð Ñîíãîã äûí îðîëöîî 71 Á ËÝà 3. Õ Í ÀÌ Ñóóðèí õ í àìûí òîî, õ éñ, õîò, õºäººãººð, îíû ýöýñò Ñóóðèí õ í àìûí òîî, íàñíû á ëýã, õ éñýýð, îíû ýöýñò Ñóóðèí õ í àìûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Ñóóðèí õ í àìûí òîîí, õîò õºäººãèéí õàðüöàà, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò ªðõèéí òîî, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò ªðõèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, îíû ýöýñò Á òýí ºí èí õ õäèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Õàãàñ ºí èí õ õäèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò õ ðòýëõ íàñíû 4 áà ò íýýñ äýýø õ õýäòýé ºðõèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Ýìýãòýé òýðã ëýã òýé ºðõèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò õ ðòýëõ íàñíû õ õýäòýé, ãýð á ëã é ýìýãòýé ä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Òºðñºí, íàñ áàðñàí, ãýðëýñýí, ãýðëýëòýý öóöëóóëñàí õ íèé òîî, îíû ýöýñò õ íä íîãäîõ òºðºëò, íàñ áàðàëò, ãýðëýëò, öóöëàëò, îíû ýöýñò Òºðºëòèéí êîýôôèöèåíò ä, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò Òºðñºí, íàñ áàðñàí, ãýðëýñýí, ãýð á ë öóöàëñàí õ íèé òîî, ð ëýãäñýí õ õäèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îíä õ íä íîãäîõ òºðºëò, íàñ áàðàëò, ãýðëýëò, öóöëàëò, ð ëýëò, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îíä Õ í àìûí äóíäàæ íàñëàëò, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Õ í àìûí äóíäàæ íàñëàëò, õ éñýýð Òºðñºí õ õäèéí òîî, õ éñýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2005 îíä Òºðñºí õ õäèéí òîî, ýõíèé íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò Õ õýä òºð ëñýí ýõ äèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Õ õýä òºð ëñýí ýõ ä, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, îíû ýöýñò Õ õýä òºð ëñýí ýõ äèéí òîî, ãýð á ëèéí áàéäàë, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2005 îíä õ íä íîãäîõ õ í àìûí òºðºëò, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Íàñ áàðñàí õ íèé òîî, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, îíû ýöýñò õ íä íîãäîõ íàñ áàðàëò, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Íàñ áàðñàí õ íèé òîî, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò Íàñ áàðñàí õ íèé òîî, õ éñýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2005 îíä Íàñíû á ëýã äýõü íàñ áàðàëòûí êîýôôèöèåíò, îíû ýöýñò 97 6

5 3.30 Á ðòã ëñýí ãýð á ë, õ éñýýð, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò Öóöëàëò, ãýð á ë áàéñàí õóãàöààãààð, îíû ýöýñò ð ëýëò, õ õäèéí íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò 98 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ Õ Õ í àìûí àæèë ýðõëýëòèéí ç ëýëò ä, æèëèéí ýöýñò Àæèëëàã èä, ñàëáàðààð, æèëèéí ýöýñò Ýäèéí çàñãèéí èäýâõòýé õ í àì, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò Àæèëëàã äûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò Á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí òîî, õ éñ, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò Àæèëã éäëèéí ò âøèí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí æèëèéí äóíäàæ öàëèí, ñàëáàðààð Àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí æèëèéí äóíäàæ öàëèí, õàðèóöëàãûí õýëáýðýýð Àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí æèëèéí äóíäàæ öàëèí, àæèë ìýðãýæëèéí àíãèëàëààð Àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí æèëèéí äóíäàæ öàëèí, ºì èéí õýëáýðýýð Ìîíãîë óëñûí òºðèéí àëáàí õààã äûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð 4.12 Ìîíãîë óëñûí òºðèéí àëáàí õààã äûí òîî, òºðèéí àëáàíû àíãèëàëààð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð 4.13 Ìîíãîë óëñûí òºðèéí çàõèðãààíû àëáàí õààã äûí òîî, àëáàí òóøààëûí àíãèëàëààð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð Á ËÝà 5. ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ Í Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í, ñàëáàðààð, îíû íýýð Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í, ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð íäýñíèé íèéò îðëîãî Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ íèé æèëèéí öýâýð ºñºëò, áóóðàëò, ñàëáàðààð Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ íèé ñàëáàðûí á òýö, îíû íýýð Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ íä õóâèéí ñåêòîðûí ýçëýõ õóâü, îíû íýýð Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ íèé õóâààðèëàëòûí àðãûí á òýö, îíû íýýð Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ íèé ýöñèéí àøèãëàëòûí á òýö Àéìãèéí äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð 129 Á ËÝà 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ ÕÝðýãëýýíèé áàðàà, éë èëãýýíèé íý, òàðèôûí èíäåêñ, áàðààíû á ëãýýð, = Õýðýãëýýíèé áàðàà, éë èëãýýíèé íý, òàðèôûí èíäåêñ, áàðààíû á ëãýýð, 2000-XII= Õýðýãëýýíèé áàðàà, éë èëãýýíèé íý, òàðèôûí èíäåêñ, áàðààíû á ëãýýð Óëààíáààòàð õîòûí çàðèì áàðàà, éë èëãýýíèé æèëèéí äóíäàæ íý Õýðýãëýýíèé íèéí èíäåêñ, àéìãààð, 2000-XII= Õýðýãëýýíèé íèéí èíäåêñ, á ëãýýð, àéìãààð, 2006 îíû æèëèéí ýöñèéí áàéäëààð Ãîë íýðèéí çàðèì áàðààíû äóíäàæ íý, àéìãààð 138 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, ÍÝÒ ÖÀÀÑ Ìºíãºíèé íèéë ëýëò Ãàäààä âàëþòûí öýâýð àëáàí íººö, õóãàöààíû ýöýñò Çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýë, õóãàöààíû ýöýñò Õàäãàëàìæ, çýýëèéí æèëèéí õ, òºãðºã Çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýë, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò àíàðã é çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýë, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Èðãýäèéí õàäãàëàìæ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Ãàäààä âàëþòûí çàõ çýýëèéí õàíø íýò öààñíû çàõ çýýë

6 îíä çàõ çýýëèéí íýëãýý õàìãèéí ºíäºðòýé áàéñàí 30 êîìïàíè îíä íýò öààñ íü èäýâõòýé àðèëæèãäñàí 30 êîìïàíè, àðèëæèãäñàí íýò öààñíû òîîãîîð 149 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ Ìîíãîë óëñûí íýãäñýí òºñâèéí îðëîãî, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Ìîíãîë óëñûí òºñâèéí îðëîãî, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Îðîí íóòãèéí òºñâèéí îðëîãî, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Ìîíãîë óëñûí íýãäñýí òºñâèéí çàðëàãà, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Ìîíãîë óëñûí òºñâèéí çàðëàãà, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Îðîí íóòãèéí òºñâèéí çàðëàãà, ýäèéí çàñãèéí àíãèëàëààð, îíû íýýð Îðîí íóòãèéí òºñâèéí îðëîãî, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Îðîí íóòãèéí òºñâèéí çàðëàãà, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Óëñûí òºñ⺺ñ îðîí íóòãèéí òºñºâò îëãîñîí ñàíõ ãèéí äýìæëýã, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Îðîí íóòãèéí òºñ⺺ñ óëñûí òºñºâò òºâëºð ëýõ îðëîãî, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Ìîíãîë óëñûí íýãäñýí òºñâèéí çàðëàãà, éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð, îíû íýýð 161 Á ËÝà 9. ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, ÈÕ ÁÀÐÈËÃÀ Õºðºí㺠îðóóëàëò, òåõíîëîãèéí á òýö, ñàíõ æèëòèéí ýõ ñâýðýýð, îíû íýýð Áàðèëãà óãñðàëò, èõ çàñâàðûí àæèë, îíû íýýð Áàðèëãûí áàéãóóëëàãûí ã éöýòãýñýí áàðèëãà óãñðàëò, èõ çàñâàðûí àæëûí á òýö Àøèãëàëòàíä îðóóëñàí áàðèëãà óãñðàëò, áàðèëãûí òºð뺺ð Äîòîîäûí áîëîí ãàäààäòàé õàìòàðñàí áàðèëãûí áàéãóóëëàãûí ã éöýòãýñýí áàðèëãà óãñðàëò, èõ çàñâàðûí àæèë, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Áàðèëãûí áàéãóóëëàãûí á ëýãëýëò Áàðèëãûí ãîë íýðèéí ìàòåðèàëûí íý, óëñààð, 2005 îíû óëèðàë á ðèéí ñ ë èéí ñàðûí áàéäëààð 168 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Õºäºº àæ àõóéí íèéò á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò ÕÀÀ-í ãîë íýð òºðëèéí á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò Íýã õ íä íîãäîõ õºäºº àæ àõóéí ãîë íýðèéí á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò Ìàë, òýæýýâýð àìüòäûí òîî Ìàëûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, òºð뺺ð, îíû ýöýñò Õýýëòýã ìàëûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, òºð뺺ð, îíû ýöýñò Ìàëûí òîî òîëãîéí õ ðñýí äýýä õýìæýý, ìàëûí òºðºë, îíîîð Öýâýð, ýðëèéç, íóòãèéí øèëäýã îìãèéí áîëîí íóòãèéí ñàéæðóóëñàí ëäðèéí ìàëûí òîî, ìàëûí òºð뺺ð Òºë áîéæèëò, òºð뺺ð, îíû ýöýñò Ç é áóñààð õîðîãäñîí òîì ìàëûí òîî, òºð뺺ð, îíû ýöýñò Õ íñýíä õýðýãëýñýí ìàëûí òîî, ìàëûí òºð뺺ð, îíû ýöýñò Ìàëûí òîî, òºð뺺ð 2005 îíä ýõíèé òàâàí áàéðò îðñîí àéìàã, ñóì, ìàëûí òºð뺺ð Ìàë èí ºðõèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Õóâèéí ìàëòàé ºðõèéí á ëýãëýëò*, ìàëûí òîîíû á ëãýýð Ìàë äûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò Ìàë äûí íàñíû á òýö Ìàë èí ºðõèéí íèéãýì àõóéí çàðèì ç ëýëò ä Ìàë èí ºðõèéí íèéãýì àõóéí çàðèì ç ëýëò, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îíä պ人 àæ àõóéí ìýðãýæèëòýí պ人 àæ àõóéí òåõíèêèéí òîî Ìàëûí õàøààíû òîî, áàãòààìæ, òºð뺺ð Óñò öýãèéí òîî, òºð뺺ð 190 8

7 10.23 պ人 àæ àõóéí ýäýëáýð ãàçàð Ìàëûí àøèã øèìèéí ãàðö, 2006 îíû ò âýð ñóäàëãààãààð Ìàëûí õàëäâàðò ºâ íººñ óðüä èëàí ñýðãèéëýõ àðãà õýìæýýíä õàìðàãäñàí ìàëûí òîî, çàðäàë Òàðèàëñàí òàëáàé, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, óðãàìëûí òºð뺺ð Õóðààí àâñàí íèéò óðãàö, óðãàìëûí òºð뺺ð Íýã ãà òàëáàéãààñ õóðààñàí óðãàö, óðãàìëûí òºð뺺ð Õóðààñàí óðãàö, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, óðãàìëûí òºð뺺ð Íýã ãà òàëáàéãààñ õóðààñàí ð òàðèà, òºìñíèé óðãàö, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Áàéãàëèéí õàäëàí, òýæýýë áýëòãýë, òºð뺺ð Ìàëûí òýæýýë áýëòãýë, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, òºð뺺ð 205 Á ËÝà 11. ÀÆ ÉËÄÂÝÐ Àæ éëäâýðèéí íèéò éëäâýðëýëò, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, îíû íýýð Àæ éëäâýðèéí íèéò éëäâýðëýëòèéí ñàëáàðûí á òýö, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð Àæ éëäâýðèéí íèéò éëäâýðëýëò, àæèëëàã äûí òîîíû á ëãýýð, îíû íýýð Àæ éëäâýðèéí íèéò éëäâýðëýëò, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð Àæ éëäâýðèéí á òýýãäýõ íèé áîðëóóëàëò, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð Àæ éëäâýðèéí ãîë íýðèéí á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò Àæ éëäâýðèéí ñàëáàðûí íýã àæèëëàã èä íîãäîõ íýìýãäýë ºðòºã (õºäºëìºðèéí á òýýìæ), ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð Öàõèëãààí ýð èì õ íèé áàëàíñ Í ðñíèé áàëàíñ Äóëààíû áàëàíñ 224 Á ËÝà 12. ÒÝÝÂÝÐ Á õ òºðëèéí òýýâðèéí íäñýí ç ëýëò, òºð뺺ð Àâòî ìàøèíû òîî, òºð뺺ð Àâòî ìàøèíû òîî, àéìàã, íèéñëýëýýð Òºìºð çàìûí òýýâðèéí ç ëýëò ä êì 2 íóòàã äýâñãýðò íîãäîõ òºìºð çàì, 1 êì òºìºð çàìä íîãäîõ à àà, çîð èã ýðãýëò Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí ç ëýëò ä Ñàéæðóóëñàí àâòî çàìûí óðò, îíû ýöýñò, êì 229 Á ËÝà 13. ÌÝÄÝÝËÝË, ÕÀÐÈËÖÀÀ ÕÎËÁÎÎÍÛ ÒÅÕÍÎËÎÃÈÉÍ ÑÀËÁÀÐ Ìýäýýëýë, õàðèëöàà õîëáîîíû òåõíîëîãèéí ñàëáàðûí íäñýí ç ëýëò Õîëáîî, øóóäàíãèéí éë èëãýý, íýð òºð뺺ð Ñóóðèí òåëåôîí öýãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð 233 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ Íèéò ýðãýëò, óëñààð, îíû íýýð Ýêñïîðò, óëñààð, îíû íýýð Èìïîðò, óëñààð, îíû íýýð Ýêñïîðò, èìïîðò, á ñýýð, îíû íýýð Ýêñïîðòûí ãîë íýðèéí áàðàà Èìïîðòûí ãîë íýðèéí áàðàà Ýêñïîðòûí á òýö, áàðààíû á ëãýýð Èìïîðòûí á òýö, áàðààíû á ëãýýð Ãàäààä õóäàëäààíû íèéí èíäåêñ, áàðààíû çàðèì á ëãýýð Ãàäààä õóäàëäààíû áèåò õýìæýýíèé èíäåêñ, áàðààíû çàðèì á ëãýýð Ãàäààä õóäàëäààíû åðºíõèé èíäåêñ, õóäàëäààíû íºõöëèéí èíäåêñ Ýêñïîðò, èìïîðò, áàðààíû á ëãýýð, îëîí óëñûí õóäàëäààíû ñòàíäàðò àíãèëàëààð* Òºëáºðèéí òýíöýë 255 9

8 Á ËÝà 15. ÄÎÒÎÎÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ Õóäàëäàà, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçðûí íèéò éëäâýðëýëò, îíû íýýð 258 Á ËÝà 16. ÎÐÎÍ ÑÓÓÖ, ÍÈÉÒÈÉÍ ÀÆ ÀÕÓÉ Îðîí ñóóö Õîò, íèéòèéí àæ àõóéí éë èëãýýíèé öýãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð 262 Á ËÝà 17. ÀßËÀË ÆÓÓË ËÀË Óëñûí õèëýýð íýâòýðñýí ãàäààä, äîòîîäûí çîð èã äûí òîî, áîîìòîîð Óëñûí õèëýýð íýâòýðñýí ãàäààä, äîòîîäûí çîð èã äûí òîî, àÿëàëûí çîðèëãîîð, 2005 îí Óëñûí õèëýýð îðñîí æóóë èä, óëñààð, æèë á ðèéí ýöýñò Óëñûí õèëýýð íýâòýðñýí ãàäààäûí çîð èã äûí òîî, óëñààð Óëñûí õèëýýð 2005 îíä íýâòýðñýí ãàäààäûí çîð èã èä, àÿëàëûí çîðèëãî, á ñ íóòãààð Óëñûí õèëýýð ãàðñàí äîòîîäûí çîð èã äûí òîî, áîîìò, àÿëàëûí çîðèëãîîð, 2005 îí 269 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, Õ Í ÀÌÛÍ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ ÄÎÎÄ Ò ÂØÈÍ Íýã ºðõèéí ñàðûí äóíäàæ íèéò áîëîí ìºíãºí îðëîãî, îíû íýýð Íýã ºðõèéí ñàðûí äóíäàæ íèéò áîëîí ìºíãºí îðëîãûí á òýö Íýã ºðõèéí ñàðûí äóíäàæ íèéò çàðëàãà, îíû íýýð Íýã ºðõèéí ñàðûí äóíäàæ íèéò çàðëàãûí á òýö Æèøñýí íýã õ íä ñàðä íîãäîõ õ íñíèé çàðèì á òýýãäýõ íèé óëñûí äóíäàæ õýðýãëýý, îíóóäààð Æèøñýí íýã õ íèé õîíîãò õýðýãëýñýí õ íñíèé ç éëèéí èë ëýã, íàéðëàãà Õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèí, ñàðä íýã õ íä íîãäîõîîð, á ñ íóòãààð, îíóóäàààð ßäóóðëûí íäñýí ç ëýëò ä, óëñûí äóíäàæ áîëîí õîò, õºäººãººð ÀÒÒÑ, ªÎÇÑ ßäóóðëûí íäñýí ç ëýëò ä, óëñûí äóíäàæ õîò, õºäºº, ñóóðüøèë, á ñýýð, ªÎÇÑ, 2006 îí "Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà" òºñëèéí õ ðýýíä ýð ë ìýíä, áîëîâñðîë, äýä á òöèéã ñàéæðóóëàõ èãëýëýýð îðîí íóòàãò õèéñýí õºðºí㺠îðóóëàëò "Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà" òºñ뺺ñ áýë ýýðèéí ìàë àæ àõóéí ýðñäëèéã áóóðóóëàõ èãëýëýýð õèéñýí õºðºí㺠îðóóëàëò "Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà" òºñëèéí õ ðýýíä îëãîæ áóé çýýë 285 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà Á õ øàòíû áîëîâñðîëûí ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí òîî, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð Á õ øàòíû áîëîâñðîëûí ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãàä ñóðàëöàã äûí òîî, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð Á õ øàòíû áîëîâñðîëûí ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûã òºãñºã èä, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð Á õ øàòíû áîëîâñðîëûí ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí áàãø íàðûí òîî, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí çàðèì ç ëýëò ä Äîòîîäûí èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèä ñóðàëöàã èä, òºãñºã èä, ìýðãýæëèéí èãëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëüä ºäðººð ñóðàëöàã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí íýã áàãøèä íîãäîõ ñóðàã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí áàãø íàðûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéã ºäðººð ñóðàëöàí òºãñºã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí 1-ð àíãèä ýëñýã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð

9 19.13 Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí äîòóóð áàéðàíä àìüäàðäàã ñóðàëöàã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ñóðãóóëèéí ºìíºõ íàñíû õ õäèéí áàéãóóëëàãà, õ õäèéí òîî, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð Á õ øàòíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàã èä, 1000 õ íä íîãäîõ Õàìðàí ñóðãàëòûí áîõèð æèí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû õè ýýëèéí æèëä Öýöýðëýãèéí òîî, öýöýðëýãèéí áàãø íàðûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð ßñëè, öýöýðëýãèéí õ õäèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Áîëîâñðîëûí ñàëáàðûí çàðäàë Øèíæëýõ óõààíû ñàëáàðûí íäñýí ç ëýëò Ýðäìèéí çýðýã öîëòîé íäñýí àæèëëàã èä Óëñûí òºñ⺺ñ ñàíõ æèãäñýí ýðäýì øèíæèëãýýíèé àæëûí òîî Íèéòèéí íîìûí ñàí, îíû ýöýñò Íèéòèéí íîìûí ñàí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Óëñûí ñî ë, óðëàãèéí áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí òîî, òºð뺺ð Íèéòèéí íîìûí ñàíãèéí ñóóäëûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Íèéòèéí íîìûí ñàíãèéí áàéíãûí óíøèã äûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ìýðãýæëèéí óðëàãèéí áàéãóóëëàãûí òîãëîëò, çýã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ìóçåéí çìýð, çýã èä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ñî ëûí òºâèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ñî ëûí òºâèéí ñóóäëûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ñ ì õèéäèéí òîî, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Àæèëëàãñäûí òîî, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Õóðëûí ëàì íàð, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Øàøíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàã äûí òîî, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ãýðýýð íîì çààëãàäàã õ õäèéí òîî, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Øàøíû ñóðãóóëü äàöàíä ñóðàëöàã èä áîëîí ãýðýýð íîì çààëãàäàã õ õäèéí òîî, íàñíû àíãèëëààð 318 Á ËÝà 20. Õ Í ÀÌÛÍ ÝÐ Ë ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË, ÕÀËÀÌÆ Ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãóóäûí òîî Ýìíýëãèéí îðíû òîî, òºð뺺ð Ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãàä àæèëëàã äûí òîî, ìýðãýæëèéí èãëýëýýð Èõ ýì èéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ýì ç é äèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ýìíýëãèéí äóíä ìýðãýæèëòíèé òîî, ìýðãýæëýýð Íýã èõ ýì èä íîãäîõ õ íèé òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Íýã ñóâèëàã èä íîãäîõ õ íèé òîî, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð Ýìíýëýãò õýâòýæ ýì ë ëñýí ºâ òºíèé òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Á ðòãýãäñýí õàëäâàðò ºâ èí, ºâ íèé àíãèëàëààð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Àìüä òºðñºí õ õäèéí òîî, õ éñ, òºðºõ åèéí æèí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îí Íàñ áàðñàí õ íèé òîî*, ºâ íèé àíãèëàëààð, õ éñýýð Íÿëõñûí ýíäýãäýë (àìüä òºðñºí 1000 õ õýä òóòàìä íîãäîõ), á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Òºðºõèéí óëìààñ ýíäñýí ýõèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð ð õºíäºëòèéí òîî*, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ýð ë ìýíäèéí ñàëáàðûí çàðäàë Ýìíýëýãò õýâòýí ýì ë ëýã äèéí ºâ ëºë õ í àìä íîãäîõ, ºâ ëºëèéí òýðã ëýõ 10 øàëòãààíààð õ í àìä íîãäîõ õîðò õàâäðààð ºâ ëºëò, íàñ áàðàëò, õîðò õàâäðûí òºð뺺ð õ í àìä íîãäîõ õîðò õàâäðààð ºâ ëºëò, íàñíû àíãèëàëààð õ í àìä íîãäîõ õîðò õàâäðààð ºâ ëºëò, íàñ áàðàëò, àéìàã, íèéñëýëýýð Æèðýìñíèé ýõíèé 3 ñàðòàéä áîëîí 6 áà ò íýýñ äýýø óäàà ýìíýëãèéí õÿíàëòàíä õàìðàãäñàí ýõ, õóâü, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îíû ýöýñò õ ðòýëõ íàñíû õ õäèéí ºðãºí äàðõëààæóóëàëòûí õàìðàëò, äàðõëààæóóëàëòûí òºð뺺ð, 2005 îíä

10 20.23 Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí íèéãìèéí õàëàìæèéí éë èëãýýíèé îðëîãî, çàðäàë Íèéãìèéí õàëàìæèéí òýòãýìæ àâñàí õ íèé òîî, òýòãýìæèéí òºð뺺ð Íèéãìèéí äààòãàëûí ñàíãààñ òýòãýâýð àâàã èä, îëãîñîí òýòãýâýð, òýòãýâýðèéí òºðºë, õàìðàãäñàíû òîîãîîð, îíû ýöýñò 341 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà Á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî, õýðãèéí òºð뺺ð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî Á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, íàñíû á ëãýýð ààñ äýýø íàñíû õ íä íîãäîõ á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî ªì ëºõ ýðõèéí ýñðýã ãýìò õýðãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ìàëûí õóëãàéí ãýìò õýðãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî, íàñíû á ëýãýýð ààñ äýýø íàñíû õ íä íîãäîõ á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî 354 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ Àãààðûí òåìïåðàòóðûí æèëèéí äóíäàæ, àéìãèéí òºâ, íèéñëýëýýð Ìîíãîë óëñûí ãàçðûí íýãäìýë ñàíãèéí íäñýí àíãèëàë Óðãàìëûí àìüäðàëûí õýëáýð, 1989 îí Õóð òóíàäàñíû íèéëáýð, õóð òóíàäàñòàé ºäðèéí òîî, àéìãèéí òºâ, íèéñëýëýýð Öàã óóð, àéìàã, íèéñëýëýýð Îéí ò éìðèéí òîî, ò éìýðò ºðòñºí óäààãààð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Îéãîîñ áýëòãýñýí ìîäíû õýìæýý, ìîä áýëòãýñýí á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð Áàéãàëèéí áàÿëãèéã õàìãààëàõ, íºõºí ñýðãýýõ àðãà õýìæýýíä çàðöóóëñàí õºðºíãèéí õýìæýý Àõóéí çîðèóëàëòààð 2006 îíä àãíàõ, áàðèõ, àãíóóðûí àìüòíû òîî õýìæýýíèé äýýä õÿçãààð, á ñ, àéìàã, àíãèéí íýðýýð Ìîíãîë îðíû äýýä, äîîä óðãàìëûí ç éëèéí á ðýëäýõ í, 1998 îí Ãàçàðò ó ðóóëñàí õîõèðîë Ìîíãîë îðíû ãàäàðãûí óñíû òîîëëîãûí íýãäñýí ä í, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2003 îí Àãààð äàõü áîõèðäóóëàã áîäèñûí æèëèéí äóíäàæ àãóóëàìæ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2005 îí Àãààð äàõü áîõèðäóóëàã áîäèñûí æèëèéí äóíäàæ àãóóëàìæ, íèéñëýëèéí õàðóóëààð, 2005 îí Àãààð äàõü áîõèðäóóëàã áîäèñûí àãóóëàìæèéí çºâøººðºãäºõ õýìæýý Òîõèîëäñîí ãàìøèãò çýãäýë, ó èðñàí õîõèðîë* 369 Á ËÝà 23. Á ÒÝÝÌÆ Íèéò á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð íäñýí õ èí ç éëñèéí á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð Õºäºëìºðèéí á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð Êàïèòàëûí á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð íäñýí ò õèé ýä ìàòåðèàëûí á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð Ýð èì õ íèé á òýýìæ, îíû íýýð, ñàëáàðààð 375 Á ËÝà 24. ÁÈÇÍÅÑ ÐÅÃÈÑÒÐÈÉÍ ÑÀÍ Õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèë á ðèéí ýöýñò Õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð, æèë á ðèéí ýöýñò

11 24.3 Õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, àæèëëàã äûí òîîíû á ëãýýð, æèë á ðèéí ýöýñò 24.4 éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéãàà õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèë á ðèéí ýöýñò 24.5 éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéãàà õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð, æèë á ðèéí ýöýñò 24.6 éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéãàà õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, àæèëëàã äûí òîîíû á ëãýýð, æèë á ðèéí ýöýñò 24.7 Íèéñëýëä á ðòãýëòýé õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, ä ðãýýð, æèë á ðèéí ýöýñò 24.8 Õóóëèéí ýòãýýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí òîî, õàðèóöëàãûí õýëáýðýýð, æèë á ðèéí ýöýñò Á ËÝà 25. ÌßÍÃÀÍÛ ÕªÃÆËÈÉÍ ÇÎÐÈËÒÓÓÄÛÍ ÕÝÐÝÃÆÈËÒ Ìÿíãàíû õºãæëèéí çîðèëòóóäûí õýðýãæèëò 385 Á ËÝà 26. ÄÝËÕÈÉÍ ÕªÃÆËÈÉÍ Ç ËÝËÒ Ä Ýäèéí çàñãèéí öàð õ ðýý, 2004 îíû áàéäëààð Äýëõèéí ýäèéí çàñàã äàõü îðîëöîî, ÄÍÁ-ä ýçëýõ õóâèàð Õºãæëèéí òóñëàëöààíû õîðîîíû ãèø í îðíóóäààñ 2004 îíä õóâààðèëñàí öýâýð òóñëàìæ, á ñýýð Õºãæëèéí àëáàí ñíû òóñëàëöààíààñ õàìààðàëòàé áàéäàë, á ñ íóòãèéí çàðèì óëñ îðíîîð ÄÍÁ-èé ñàëáàðûí á òýö, á ñ íóòãèéí çàðèì îðíóóäààð ÄÍÁ-èé ýöñèéí àøèãëàëòûí á òýö, á ñ íóòãèéí çàðèì îðíóóäààð Ãàäààä õóäàëäàà, á ñ íóòãèéí çàðèì îðíóóäààð Ìÿíãàíû õºãæëèéí çîðèëòûí õýðýãæèëò, á ñ íóòãèéí çàðèì óëñ îðíóóäààð

12 CONTENTS Preface 4 Contents 6 Overview 42 MAIN INDICATORS 61 SECTION 1. ADMINISTRATIVE UNITS AND TERRITORY Administrative units, by regions, aimags and the Capital Distance between the cities, km Mountains Rivers Lakes 66 SECTION 2. ELECTION Popular vote cast Mongolian president Election of state great hural and local citizens' hural Members of state great hural, by age group Members of state great hural, by professions Voters participation 71 SECTION 3. POPULATION Resident population, by sex, urban and rural, at the end of the year Resident population, by age group and sex, at the end of the year Resident population, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Percentage of resident population, proportion of urban and rural, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of households, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of households, by regions, aimags and the Capital, urban and rural, at the end of the year Number of orphan children, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of single parent children, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of households with 4 and more children aged below 16, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of female-headed households, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Single woman, with children aged below 16, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Births, deaths, marriages and divorces, at the end of the year Births, deaths, marriages, divorces, per 1000 population, at the end of the year Birth rates, by age group, at the end of the year Births, deaths, marriages, divorces and adoption, by regions, aimags and the Capital, in Births, deaths, marriages, divorces and adoptions per 1000 population, by regions, aimags and the Capital, in Life expectancy at birth, by regions, aimags and the Capital Life expectancy at birth, by sex Number of births, by sex, regions, aimags and the Capital, urban and rural, in Number of live births, by mother's age group, at the end of the year Number of women who give births, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Women who give births, by educational level, at the end of the year Number of women who give births, by marital status, regions, aimags and the Capital, urban and rural, in Crude birth rate, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of people died, by educational level, at the end of the year 93 14

13 3.26 Crude death rate, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of people died, by age group, sex, at the end of the year Number of people died, by sex, regions, aimags and the Capital, urban and rural, in Age specific death rate, at the end of the year Registered marriages, by sex and age group, at the end of the year Divorce, by duration of marriage, at the end of the year Adoption, by child age group, at the end of the year 98 SECTION 4. LABOUR FORCE Employment, at the end of the year Employees, by divisions, at the end of the year Economically active population, by region, aimags and the Capital, at the end of the year Employees, by region, aimags and the Capital, at the end of the year Unemployment, by sex, educational level, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Unemployment rate, by regions, aimags and the Capital Annual average wages and salaries, by divisions Annual average wages and salaries, by type of legal status Annual average wages and salaries, by classification of occupation Annual average wages and salaries, by type of ownership Number of Government employees of Mongolia*, by classificattion of government service, 1 st of January of selected years Number of Government employees of Mongolia*, by regions, aimags and the Capital, 1 st of January of selected years Number of public administration Government employees of Mongolia*, by classification of officers, 1 st of January of selected years 120 SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT Gross domestic product, by divisions, at current prices Gross domestic product, by divisions, at 2000 prices Gross National Income Annual change of gross domestic product, by divisions Industrial composition of gross domestic product, at current prices Private sector share in GDP, at current prices Composition of gross domestic product, by income approach, at current prices Composition of GDP, by expenditure approach Provincial gross domestic product, by aimags and the Capital, at current prices 129 SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX Consumer price index of certain goods and services, by groups, 1991-I-16= Consumer price index of certain goods and services, by groups, 2000-XII= Consumer price index of certain goods and services, by groups Annual average prices of main goods and services, in Ulaanbaatar Consumer price index, by aimags, 2000-XII= Consumer price index, by groups, by aimags, at the end of Average price of main selected goods, by aimags 138 SECTION 7. MONEY, CREDIT, STOCK Money supply Foreign net reserves, end of period Loans oustanding, end of period Annual interest rate, togrogs Loans oustanding*, by aimags and the Capital, at the end of the year Non-performing loans outstanding*, aimags and the Capital, at the end of the year Individial deposits, by aimags and the Capital city, at the end of the year Exchange rates on foreign exchange market

14 7.9 Stock market summary leading companies in market capitalization in companies with the most active traded stocks in 2005, by number of traded stocks 149 SECTION 8. BUDGET Mongolian general government revenue, by economic classification, at current prices Revenue of central government, by economic classification, at current prices Local government revenue, by economic classification, at current prices Mongolian general government expenditure, by economic classification, at current prices Expenditure of central government, by economic classification, at current prices Local government expenditure, by ecomomic classification, at current prices Revenue of local government, by aimag and the Capital, at current prices Expenditure of local government, by aimag and the Capital, at current prices Grants from central government to local government, by aimag and the Capital city, at current prices Grants from local government to central government, by aimag and the Capital city, at current prices Mongolian general government expenditure, by functional classification, at current prices 161 SECTION 9. INVESTMENT AND CONSTRUCTION Investment, by technological composition, financial resources, at current prices Total amount of construction and capital repair, maintenance, at current price Structure of construction and maintenance capital repair done by construction units Given for exploitation buildings, by kind of construction Total construction and capital repair done by domestic and joint with foreign construction units, by aimag and the Capital, at current prices Grouping of construction units Price of building materials, by countries, at the end of the each quarters in SECTION 10. AGRICULTURE Gross agricultural output Output of main agricultural products Main agricultural production per capita Number of livestock & household animals Number of livestock, by regions, aimags and the Capital and by type, at the end of the year Number of breeding stock, by regions, aimags and the Capital and by type, at the end of the year Highest number of livestock, by type and years Number of freshbred, crossbred, thoroughbred and improved breed animals, by type Rearing of young animals, by type, at the end of the year Losses of adult animals, by type, at the end of the year Total livestock slaughtered for consumption, by type, end of year Rank of first five aimags and soums by number of livestock, in 2005, by type Number of herdsmen households, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Grouping of households by number of private livestock*, by group number of livestock Number of herdsmen, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Age composition of herdsmen Selected social indicators of herdsmen households Selected social indicators of herdsmen households, by regions, aimags and the Capital, in Number of agricultural specialist Number of agricultural techniques Number of livestock fence, capacity, by type Number of wells, by type Agricultural areas

15 10.24 Yield of livestock, by sample survey, in Number of lovestock covered by precaution activities from infectious diseases and expenditure Sown areas, by regions, aimags and the Capital, by type of plants Total crops, by type of plants Yields of staple agricultural crops per hectar, by type of plants Total crops, by regions, aimags and the Capital, by type of plants Yields of cereals, potatoes per hectar staple agriciltural crops, by regions, aimags and the Capital Gross hay harvest and laying-in of fodder, by type Gross hay harvest and laying-in of fodder, by regions, aimags and the Capital, by type 205 SECTION 11. INDUSTRY Gross industrial output, by divisions and subdivisions, at current prices Composition of gross industrial output, by divisions and subdivisions Gross industrial output, by employment size class, at current prices Gross industrial output, by divisions and subdivisions, at constant prices of Sales of industrial products, by aimags and the Capital, at current prices Output of selected industrial commodities Value added per employee in industry, by divisions and subdivisions, at 2000 prices Balance sheet of electricity Balance sheet of coal Balance of thermal energy 224 SECTION 12. TRANSPORTATION Main indicators of transport, by types Number of vehicles, by types Number of vehicles, by aimags and the Capital Selected indicators of railway Railway length per 1000 km2 territory and freight turnover, carried freight per 1 km railway length Selected indicators of civil air transport Improved auto road, at the end of the year, km 229 SECTION 13. MAIN INDICATORS OF INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY Main indicators of information and communication technology division Communication and postal service indicators, by kind Number of telephones lines, by regions, aimags and the Capital 233 SECTION 14. FOREIGN TRADE Total turnover, by countries, at current prices Exports, by countries, at current prices Imports, by countries, at current prices Exports and imports, by region, at current prices Main export commodities Main import commodities Export, by groups of commodities Import, by groups of commodities Price indexes of Foreign Trade, by some groups of commodities Volume indexes of Foreign Trade, by some groups of commodities Indexes of Foreign Trade and Terms of Trade Export and import, by some group of commodities, by SITC Balance of payments 255 SECTION 15. DOMESTIC TRADE Total output of trade, hotel and restaurant, at current price

16 SECTION 16. HOUSING, COMMUNITY SERVICE Housing Numbers of facilities for community services, by region, aimags and the Capital 262 SECTION 17. TOURISM Number of inbound and outbound passengers, by immigration post Number of inbound passengers, by purpose of visit, as of Number of inbound tourists through the border of mongolia, by country, at the end of the selected years Number of inbound foreign passengers through the border of Mongolia, by country Arrivals of foreign passengers from abroad in the 2005, by purpose of visit, geographical region Outbound domestic passengers, by immigration posts, purpose of visit, as of SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME AND EXPENDITURE AND LIVING STANDARD Monthly average total and monetary income per household, at the current price Composition of monthly average total and monetary income per household Monthly average total expenditure per household, at current price Composition of monthly average expenditure per household Monthly foodstuff consumption per adult equivalent Calorie and composition of daily foodstuff consumption per adult equivalent Minimum subsistance level of population, per capita a month, by region and years Poverty measures, by national average, urban and rural, LSMS, HIES Poverty measures, by national average, urban, rural, location and region, HIES, Investments for the improvement of the health, education and infrastructure in rural areas in the framework of "Sustainable livelihoods project" Investments for the pastural risk management the framework of "Sustainable livelihoods project" Loans provided with the framework of "Sustainable livelihoods project" 285 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS Number of educational institutions, at the beginning of the academic year Number of pupils and students in educational institutions, at the beginning of the academic year Number of graduates in educational institutions, at the beginning of the academic year Number of teachers in educational institutions, at the beginning of the academic year Some indicators of general educational schools Students and graduates of domestic higher educational institutions, by fields of education Number of general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of pupils in general educational schools, by regions, aimags and the Capital Proportion of teachers in general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of teachers in general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of graduates of general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of pupils enrolled in 1st grade of general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of dormitory pupils of general educational schools, by regions, aimags and the Capital Number of pre-school institutions and children, at the beginning of the academic year Number of pupils and students in educational institutions, per 1000 population Gross enrolment ratio, by regions, aimags and the Capital, at the academic year Number of kindergartens and teacher in kindergartens, by regions, aimags and the Capital Number of children in creches and kindergartens, by regions, aimags and the Capital Public expenditure on education Main indicators of science

17 19.21 Public libraries, at the end of the year Public libraries, by regions, aimags and the Capital Performance of professional arts organization, by regions, aimags and the Capital Exhibit of museum, number of visitors, by regions, aimags and the Capital Number of monasteries and temples, by religion type, regions, aimags and the Capital Number of employees, by religion type, regions, aimags and the Capital Monks, by religion type, regions, aimags and the Capital Number of students studying in religious school and datsans, by religion type, regions, aimags and the Capital Number of apprentices who studies at home, by religion type, regions, aimags and the Capital Number of students studying in religious school and datsans, and number of apprentices who studies at home, by age group Total number of cultural centres, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of monasteries and temples, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of employees, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Monks, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of students studying in religious school and datsans, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of apprentices who studies at home, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of students studying in religious school and datsans, and number of apprentices who studies at home, by age group, at the end of the year 318 SECTION 20. HEALTH AND SOCIAL INSURANCE, WELFARE Health institutions Number of hospital beds, by type Employees of health organizations, by specialization categories Number of physicians, by regions, aimags and the Capital Number of pharmacists, by regions, aimags and the Capital Number of mid-level medical personnel, by specialization Number of persons per physician, by regions, aimags and the Capital Number of persons per nurse, by regions, aimags and the Capital Number of patients hospitalized, by regions, aimags and the Capital Number of registered main patients with infectious diseases, by type of diseases, regions, aimags and the Capital Number of live births, by sex, weight, gramm, by regions, aimags and the Capital in Number of deaths by leading causes*, by sex Infant mortality rate (per 1000 live births), by regions, aimags and the Capital Number of maternal deaths, by regions, aimags and the Capital Abortions*, by regions, aimags and the Capital National health expenditures Age-specific and cumulative fertility rates and grude birth rate for the three years preceding the survey, by urban-rural residence Total wanted fertility rates and total fertility rates for the three years preceding the survey, by residence, regions and mother's educational level Number of disabled, by form of disability and by type Number of disabled person*, by age group and sex Number of disabled persons attending school aged 7-29*, by school attendence percentage, age group and sex Income and expenditure of social welfare services for the state budget Number of persons who received social welfare services, by type Pension provided by the social insurance fund, by type of pension and by involvement of pensioners, at the end of the year Pension provided by the social insurance fund by type of pension, at the end of the year

18 SECTION 21. CRIME Number of offences committed, by type of offences Number of sentenced persons Number of offences committed, by regions, aimags and the Capital Number of persons sentenced, by regions, aimags and the Capital Number of registered offences per population of age 18 and above Number of crime against traffic safety and use, by regions, aimags and the Capital Number of crime against economic entity, by regions, aimags and the Capital Number of crime against ownership right, by regions, aimags and the Capital Number of theft of cattle, by regions, aimags and the Capital Number of offences committed by regions, aimags and the Capital Number of persons sentenced, by regions, aimags and the Capital Number of persons sentenced, by educational level Number of persons sentenced, by age group Number of offences per population of age 18 and above 354 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT Annual average temperature, by aimags and the Capital Land classification of Mongolia Life forms of vascular plants, Number of days with rainfall, by aimags center and the Capital Climate, by aimags and the Capital Number of forest fires, by times and fire affected, regions, aimags and the Capital Forest harvest volume, by regions, aimags and the Capital Capital investment for protectoin and rehabilitation of natural resources Maximium limit of hunting wild animals for domestic purpose, 2005, by regions, and aimags, hunting animals Composition of vascular and lower plants of Mongolia, in Land degradation Report of the surface water census, by regions, aimags and the Capital, Annual average concentration of pollution in air, by regions, aimags and the Capital, in Annual average concentration of pollution in air, by the Capital's stations, in Amount of pollution permissible in the air concentration Disasters occured and the damages 369 SECTION 23. PRODUCTIVITY Total productivity, by divisions, at current prices Total factor productivity, by divisions, at current prices Labour productivity, by divisions, at current prices Capital productivity, by divisions, at current prices Row material productivity, by divisions, at current prices Electricity productivity, by divisions, at current prices 375 SECTION 24. BUSINESS REGISTER Number of legal units, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of legal units, by sectors of economic activities, at the end of the year Number of legal units, by employment size class, at the end of the year Number of active legel units, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Number of active legal units, by sectors of economic activities, at the end of the year Number of active legal units, by employment size class, at the end of the year Number of legal units, by the Capital's districts, at the end of the year Number of active legal units, by the Capital's districts, at the end of the year

19 SECTION 25. IMPLEMENTATION FOR MILLENNIUM DEVELOPMENT GOALS Implementation for millennium development goals 385 SECTION 26. WORLD DEVELOPMENT INDICATORS Size of economy, as of Integration with the global economy, % of GDP Distribution of net aid by development assistance committee members, 2003, by regions Official development aid dependency, by some selected countries of the regions Structure of output, by some selected countries of the regions Structure of final demand, by some selected countries of the regions International trade, selected countries of the regions Implementation of millennium development goals, by some selected countries of the regions

20 Òîâ òàíèëöóóëãà ÒΠÒÀÍÈËÖÓÓËÃÀ 22 Õ í àì Ìîíãîë Óëñûí õ í àì òîîíû õóâüä ºñ áàéãàà õýäèé ñ ëèéí æèë äýä òºðºëò áóóð, õ í àìûí æèëèéí äóíäàæ ºñºëòèéí õóðä ñààðàõ õàíäëàãà àæèãëàãäàæ áàéñàí. Òºðºëò 2006 îíä íýìýãäñýíýýð õ í àìûí ºñºëòèéí õóðä ºññºí ä íòýé ãàðñàí áàéíà. Ñóóðèí õ í àìûí òîî 2006 îíû æèëèéí ýöñèéí áàéäëààð ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 1.3 õóâü áóþó 32.4 ìÿíãàí õ íýýð ºñ뺺. Íèéò õ í àìûí 48.8 õóâü íü ýðýãòýé ä, 51.2 õóâü íü ýìýãòýé ä áàéãàà áºãººä 100 ýìýãòýéä 95.2 ýðýãòýé íîãäîæ áàéíà. Óëààíáààòàð õîò ðóó èãëýñýí øèëæèõ õºäºë㺺íèé óðñãàë èõ áàéãàà íü íèéñëýë õîòûí õ í àì æèë èðýõ òóòàì õóðäòàé ºñºõ íºõöºë áîëæ áàéíà. Õ í àìûí íÿãòðàë 2006 îíû áàéäëààð íýã õàâòãàé äºðâºëæèí êâàäðàò êèëîìåòð íóòàã äýâñãýðò Óëààíáààòàð õîòîä õ í íîãäîæ áàéãàà íü 2003 îíûõîîñ 11.3 õóâü, 2004 îíûõîîñ 7.0 õóâü, 2005 îíûõîîñ 3.0 õóâèàð òóñ òóñ íýìýãäæýý îíä íèéò õ í àìûí 60.9 õóâü áóþó ìÿíãàí íü õîòîä àìüäàð áàéíà. Äîðíîä, Äîðíîãîâü, Ãîâüñ ìáýð, Äàðõàí-Óóë, Îðõîí àéìãóóäàä õ í àìûíõ íü òàëààñ èë õóâü íü õîòîä àìüäàð áàéãàà áîë Àðõàíãàé, Òºâ àéìãóóäàä õ í àìûíõ íü 80 ãàðóé õóâü íü õºäººä àìüäàð áàéíà. Óëñûí õýìæýýíä 2006 îíû áàéäëààð ìÿíãàí ºðõ áàéãààãèéí 58.9 õóâü íü õîòîä, 41.1 õóâü íü õºäººä áàéãàà áºãººä óëñûí äóíäæààð íýã ºðõºä 4.1 õ í íîãäîæ áàéíà. Ìàíàé óëñûí õ í àìûí äóíäàæ íàñëàëò 2006 îíä óëñûí õýìæýýãýýð íèé äîòîð ýðýãòýé äèéíõ 62.59, ýìýãòýé äèéíõ áàéíà. Õýäèéãýýð ñ ëèéí æèë äýä õ í àìûí æèëèéí öýâýð ºñºëò áóóðàõ õàíäëàãà àæèãëàãäàæ áàéñàí 2006 îíä òºðºëò íýìýãäñýíýýð 1000 õ í àìä íîãäîõ òºðºëò 19.0 áîëæ, 2005 îíûõîîñ 1.2 ïóíêòýýð íýìýãäñýí áàéíà îíä íèéò òºðñºí õ õäèéí òîî 2003 îíûõîîñ 7.4 õóâü, 2005 îíûõîîñ 8.3 õóâèàð òóñ òóñ ºñ ýý. Òºðºõ åèéí õ éñèéí õàðüöàà 100 îõèäîä 104 õºâã ä íîãäîæ áàéãàà íü îëîí óëñûí äóíäæèéí îð èìä áàéíà. Òºðºëòèéí íèéëáýð êîýôôèöèåíò 2003, 2004 îíóóäàä 2.0; 2005 îíä 1.9 áàéñàí áîë 2006 îíä 2.1 áîëæýý. Ìàíàé óëñûí õ í àìûí íàñ áàðàëòûí åðºíõèé êîýôôèöèåíò ñ ëèéí æèë äýä õàðüöàíãóé òîãòâîðòîé áàéãàà áºãººä óã ç ëýëò 2006 îíä 6.5 áàéíà. Íýã íàñ õ ðýýã é õ õäèéí ýíäýãäýë áóþó íÿëõñûí íàñ áàðàëòûí êîýôôèöèåíò ààæìààð áóóð áàéíà îíä íèéò 16.7 ìÿíãàí õ í íàñ áàðñíû 5.6 õóâèéã íÿëõñûí íàñ áàðàëò ýçýëæ áàéíà. Õàðèí íàñ áàðàëòûí õ éñèéí õàðüöàà áóþó íèéò íàñ áàðñàí 100 ýìýãòýé òóòàìä 148 ýðýãòýé íîãäîæ áàéíà. Ìàíàé óëñàä 1000 õ í àìä íîãäîõ íàñ áàðàëò àéìãóóäûí õóâüä õàðèëöàí àäèëã é áàéãàà áºãººä 2006 îíû áàéäëààð Äàðõàí-Óóë(7.6), Ãîâüñ ìáýð(7.5), Îðõîí(7.4), Õºâñãºë(7.1), Õýíòèé(6.9), Äîðíîãîâü(6.9) àéìãóóäàä õàìãèéí ºíäºð, Áàÿí-ºëãèé(4.8), Äóíäãîâü(5.3), Õîâä(5.6), Çàâõàí (5.8), Áóëãàí(5.9) àéìãóóäàä õàìãèéí áàãà áàéíà. Íèéò 49.0 ìÿíãàí õîñ 2006 îíä ãýðëýëòýý á ðòã ëæ, 1.4 ìÿíãàí ãýð á ë ãýðëýëòýý öóöëóóëæ, 2.0 ìÿíãàí õ õýä ð ëýãäæýý. Ãýð á ë öóöëàëò 2005 îíûõîîñ 10.7 õóâü, õ õýä ð ëýëò 46.1 õóâèàð òóñ òóñ áóóð ýý. Õàðèí 1000 õ í àìä íîãäîõ ãýðëýëò îíä òîãòâîðòîé áóóð áàéñàí áîë 2005 îíä ºñ, 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 3.2 äàõèí ºññºí áàéíà. Õàðèí ãýð á ë öóöëàëò 2003 îíîîñ õîéø íýìýãäýæ áàéñàí áîë 2006 îíä áóóðñàí áàéíà. Ãýðëýëò áîëîí òºðºëò 2006 îíä íýìýãäñýí íü Ýõ, õ õäýä òýòãýìæ îëãîõ; ýõ, õ õýä, ãýð á ëä ìºíãºí òóñëàìæ îëãîõ òóõàé õóóëèéí õ ðýýíä õýðýãæ ëæ áóé õºòºëáºð, àðãà õýìæýýòýé õîëáîîòîé áàéæ áîëîõ òàëòàé þì.

21 Òîâ òàíèëöóóëãà Õ í àì, íèéãìèéí çàðèì ç ëýëò Ìîíãîë óëñûí òºðººñ ýõ õ õäèéí ýð ë ìýíäèéí àñóóäëûã îíöãîéëîí àíõààð õîëáîãäîõ àðãà õýìæýýã àâ õýðýãæ ëæ áàéíà. ªí èí õ õäèéí òîî 2006 îíä íèéò 51.0 ìÿíãà áàéãààãèéí 10.3 õóâü íü áóþó 5.3 ìÿíãà íü á òýí ºí èí õ õýä, 89.7 õóâü íü áóþó 45.7 ìÿíãà íü õàãàñ ºí èí õ õä ä áàéíà. Á òýí ºí èí õ õäèéí òîî 2003 îíä 5.2 ìÿíãà áàéñíàà 2004 îíä 5.4 ìÿíãà áîëæ 4.9 õóâü áóþó 254 õ õäýýð ºññºí áîë 2005 îíä 5.4 ìÿíãà áàéñíàà 2006 îíä 5.3 ìÿíãà áîëæ 3.2 õóâü áóþó 173 õ õäýýð áóóð ýý. ̺í õàãàñ ºí èí õ õäèéí òîî 2003 îíä 44.9 ìÿíãà, 2004 îíä 46.3 ìÿíãà, 2005 îíä 47.1 ìÿíãà, 2006 îíä 45.7 ìÿíãà áîëæ 2003 îíûõîîñ 1.8 õóâü áóþó 784 õ õäýýð ºññºí áîë 2004 îíûõîîñ 1.1 õóâü áóþó 529 õ õäýýð, 2005 îíûõîîñ 2.9 õóâü áóþó 1362 õ õäýýð òóñ òóñ áóóðñàí áàéíà. 16 õ ðòýëõ íàñíû 4 áà ò íýýñ äýýø õ õýäòýé ºðõèéí òîî 2003 îíä 53.5 ìÿíãà áàéñíàà 2004 îíä 46.7 ìÿíãà, 2005 îíä 42.4 ìÿíãà, 2006 îíä 40.0 ìÿíãà áîëæ òóñ òóñ áóóðñàí áàéíà. ªðõ òîëãîéëñîí ýìýãòýé äèéí òîî 2004 îíä 65.7 ìÿíãà áàéñàí áîë 2005 îíä 70.3 ìÿíãà áîëæ 7.1 õóâü áóþó 4.6 ìÿíãàí ºðõººð õàðèí 2006 îíä 72.2 ìÿíãà áîëæ 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 2.7 õóâü áóþó 1.9 ìÿíãàí ºðõººð íýìýãäæýý. Ýíý íü çàðèì õîñóóä ãýðëýëòýý öóöëóóëñàí, 18 áà ò íýýñ äýýø íàñíû õ ì ñèéí íàñ áàðàëò çàðèì àéìàãò ºññºíòýé õîëáîîòîé þì. Ò í ëýí øèëæèõ õºäºë㺺íèé áàéäàë òîäîðõîé õýìæýýãýýð íºëººëñºí áàéíà îíû áàéäëààð ºðõ òîëãîéëñîí íèéò ýìýãòýé äèéí 14.4 õóâü íü Áàðóóí á ñýä, 24.7 õóâü íü Õàíãàéí á ñýä, 18.6 õóâü íü Òºâèéí á ñýä, 8.9 õóâü íü Ç í á ñýä, 33.4 õóâü íü Óëààíáààòàð õîòîä òóñ òóñ íîãäîæ áàéíà. 16 õ ðòýëõ íàñíû õ õýäòýé ãýð á ëã é ýìýãòýé äèéí òîî 2005 îíä 48.4 ìÿíãà áàéñàí áîë 2006 îíä 46.2 ìÿíãà áîëæ 4.6 õóâèàð áóþó 2.2 ìÿíãààð áóóðñàí áàéíà. Àæèëëàõ õ Òºâëºðñºí òºëºâëºãººò ýäèéí çàñãààñ çàõ çýýëèéí ýäèéí çàñàãò øèëæèæ ýõýëñíýýð òóñ óëñûí ýäèéí çàñàãò á òöèéí ººð ëºëò, éëäâýðëýëèéí óíàëò, àæ àõóéí íýãæ äèéí ººð ëºí áàéãóóëàëò ÿâàãäàæ óëìààð àæèë îðëîãîã é èðãýäèéí òîî íýìýãäýõ áîëñîí áà òýäíèéã øèíý àæèë éë èëãýýíä çóó ëàõ, ìýðãýæèë îëãîõ çýðýã àñóóäàë óõëààð òàâèãäñàí þì. Ýíý åýñ õºäºëìºð çîõèöóóëàëòûí àëáàäóóä áàéãóóëàãäàæ ýõýëñýí îíîîñ îëîí óëñûí ñòàíäàðò àðãà ëàëûí äàãóó õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñ (õºäºëìºð ýðõëýëòèéí àëáà)-ò á ðòãýëòýé õ ì ñèéã àæèëã é ä ãýæ çýæ óëñûí õýìæýýíèé àæèëëàõ õ áóþó ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àì; àæèëëàõ õ íèé îðîëöîî, àæèëã éäëèéí ò âøíèé ç ëýëò äèéã òîîöîí ãàðãàæ ñòàòèñòèê ìýäýýëýëä õàìðóóëäàã áîëîâ. Õºäºëìºðèéí çàõ çýýëèéí õºãæèë, õ í àìûí ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé áàéäëûã õàðóóëäàã ãîë ç ëýëò áîë àæèëëàõ õ íèé õºäºëìºð îðîëöîîíû ò âøèí áºãººä ýíý ç ëýëò ñ ëèéí æèë äýä áàãà çýðýã áóóð èðñýí. Àæèëëàõ õ íèé õºäºëìºð îðîëöîîíû ò âøèí 2006 îíä 64.4 õóâü áîëæ, 2005 îíûõîîñ 0.9 ïóíêòýýð ºññºí áàéíà. Á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí òîî 2005 îíûõòîé èæèë ò âøèíä áàéíà. Ìàíàé óëñûí õýìæýýãýýð ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àìä íèéò àæèëëàã äûí ýçëýõ õóâü 2005 îíä 96.7 õóâü áàéñàí áîë 2006 îíä 96.8 õóâü áîëæ 0.1 ïóíêòýýð íýìýãäæýý. Ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð àâ çýõýä ñ ëèéí æèë äýä õºäºº àæ àõóé, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé, áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð, ë õºäëºõ õºðºíãº, áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà, íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ éë èëãýýíèé ñàëáàðûíõààñ áóñàä á õ ñàëáàðò àæèëëàã äûí òîî ºññºí áàéíà. 23

22 Òîâ òàíèëöóóëãà 2006 îíä 53.0 ìÿíãàí àæëûí áàéð øèíýýð áèé áîëñîí áàéíà. Øèíýýð áèé áîëñîí àæëûí áàéðûã ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð íü àâ çâýë: íèéò àæëûí áàéðíû 16.5 õóâü íü áàðèëãûí ñàëáàðò, 14.5 õóâü íü áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýðèéí ñàëáàðò, 14.3 õóâü íü õºäºº àæ àõóé, àí àãíóóð, îéí àæ àõóéí ñàëáàðò, 14.1 õóâü íü Ẻíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäààíû ñàëáàðò, 6.8 õóâü íü çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàðò, áóñàä ñàëáàðò 26.2 õóâü íü áèé áîëñîí áàéíà. Á ðòãýëòýé àæèëã é äýýð òîîöñîí àæèëã éäëèéí ò âøèí ñ ëèéí æèë äýä áóóðàõ õàíäëàãàòàé áàéãàà íü àéìàã, íèéñëýëèéí õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñ (õºäºëìºð ýðõëýëòèéí àëáà)-ýýð çóó ëóóëàí àæèëä îðñîí àæèëã é õ ì ñèéí òîî ºññºíòýé õîëáîîòîé. Ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àì áîëîí àæèëëàã äûí äîòîð ýìýãòýé ä, ýðýãòýé äèéí ýçëýõ õóâü îéðîëöîî áàéãàà áîë õàðèí á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí äóíä ýìýãòýé äèéí ýçëýõ õóâü ýðýãòýé äèéíõýýñ õàðüöàíãóé ºíäºð áàéíà. Àéìàã, íèéñëýëèéí õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñò á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí äîòîð äýýä áîëîâñðîëòîé áîëîí ìýðãýæèëã é õ ì ñèéí ýçëýõ õóâü íýìýãäýæ, òóñãàé äóíä áîëîí ìýðãýæëèéí ñóðãàëò, éëäâýðëýëèéí òºâ òºãññºí õ ì ñèéí ýçëýõ õóâü áóóð áàéíà. ̺í ýíý á ëýãò Ìîíãîë óëñûí òºðèéí àëáàí õààã äûí òàëààðõ õîëáîãäîõ ìýäýýëëèéã îðóóëñàí áîëíî. Óã ìýäýýëëèéã Ìîíãîë Óëñûí Òºðèéí àëáàíû çºâëºëººñ ãàðãàñàí àëáàí ñíû ìýäýýëëèéí ýõ ñâýðýýñ àâ ýìõòãýâ. Ìîíãîë Óëñûí Òºðèéí àëáàíä 2006 îíû 1 ñàðûí 1-íèé áàéäëààð ìÿíãàí àëáàí õààã àæèëëàæ áàéãààãààñ 2.1 õóâü áóþó 2.6 ìÿíãà íü óëñ òºðèéí àëáàí òóøààëòàí, 7.8 õóâü áóþó 9.5 ìÿíãà íü òºðèéí çàõèðãààíû àëáàí òóøààëòàí, 18.9 õóâü áóþó 22.7 ìÿíãà íü òºðèéí òóñãàé àëáàí òóøààëòàí, 71.2 õóâü áóþó 85.8 ìÿíãà íü òºðèéí éë èëãýýíèé àëáàí òóøààëûí àæèë ýðõëýã èä áàéíà. Òºðèéí àëáàí õààã äûã áîëîâñðîëûí áàéäëààð íü àâ çâýë 45.7 õóâü íü äýýä áîëîâñðîëòîé àëáàí õààã áàéãààãèéí 38.8 õóâü íü äèïëîìûí äýýä áîëîí áàêàëàâðûí áîëîâñðîëòîé, 5.6 õóâü íü ìàãèñòðèéí áîëîâñðîëòîé, 1.1 õóâü íü áîëîâñðîëûí äîêòîð (Ph.D)-ûí çýðýãòýé, 0.2 õóâü íü øèíæëýõ óõààíû äîêòîð (Sc.D)-ûí çýðýãòýé àëáàí õààã áàéíà. Òºðèéí íèéò àëáàí õààã äûí 23.3 õóâèéã òóñãàé äóíä, 21.2 õóâèéã á ðýí äóíä, 9.6 õóâèéã á ðýí áóñ äóíä áîëîí áàãà áîëîâñðîëòîé, 0.2 õóâèéã áîëîâñðîëã é àëáàí õààã òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà. Äóíäàæ öàëèí Äóíäàæ öàëèíãèéí ò âýð ñóäàëãààã 2000 îíû 4 ä ãýýð óëèðëààñ ýõëýí óëèðàë òóòàì óëñûí õýìæýýãýýð ÿâóóëæ ä íã õ éñ, ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàð, àæèë ìýðãýæëèéí àíãèëàë, àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí ºì èéí áîëîí õàðèóöëàãûí õýëáýðýýð, àéìàã, íèéñëýëýýð ãàðãàæ áàéíà. Ò âýð ñóäàëãààíä óëèðàë òóòàì äóíäæààð ýäèéí çàñãèéí òºðºë á ðèéí éë àæèëëàãàà ÿâóóëäàã ºì èéí îëîí õýëáýðèéí 1000 ãàðóé àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà õàìðàãäàæ áàéíà. ªì èéí îëîí õýëáýðèéí àæ àõóé íýãæ, áàéãóóëëàãûí àæèë äûí ñàðûí äóíäàæ öàëèí 2006 îíä ìÿíãàí òºãðºãò õ ð, 2003 îíûõîîñ 56.7 õóâü, 2004 îíûõîîñ 37.2 õóâü, 2005 îíûõîîñ 26.2 õóâèàð òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Äóíäàæ öàëèíã ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðààð àâ çýõýä óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýðèéí ñàëáàð, öàõèëãààí, äóëààíû éëäâýð, óñàí õàíãàìæ, áàðèëãà, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð, òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, õîëáîî, ñàíõ ãèéí çóó ëàë, òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí íèéãìèéí äààòãàëûí éë 24

23 Òîâ òàíèëöóóëãà àæèëëàãààíû ñàëáàðò àæèëëàã äûí äóíäàæ öàëèí áóñàä ñàëáàðò àæèëëàã äûíõààñ áîëîí óëñûí äóíäæààñ ºíäºð áàéíà. Ò í ëýí õóâüöààò êîìïàíè, òºðèéí ºì èéí éëäâýðèéí ãàçàðò áîëîí îðîí íóòãèéí ºì èò éëäâýðèéí ãàçàðò àæèëëàã äûí äóíäàæ öàëèí óëñûí äóíäàæ áîëîí áóñàä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãàä àæèëëàã äûíõààñ õàðüöàíãóé ºíäºð áàéíà. Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í Ìîíãîë îðîí çàõ çýýëèéí õàðèëöààíä ýðãýëò áóöàëòã é øèëæñýíýýð îëîí óëñûí õýìæýýíä íýãýíò òîãòñîí æèøãèéã áàðèìòëàí, íäýñíèé á ðòãýë, ìýäýýëëèéí ñèñòåìèéã îëîí óëñûí ñòàíäàðò àðãà ç éä íèéö ëýõ çàéëøã é øààðäëàãà òóëãàðñàí. Ýíý àæëûí ãîë öºì íü øèíý íºõöºëä çîõèöñîí íäýñíèé òîîöîîíû ñèñòåì ( ÒÑ)-èéã áîëîâñðóóëæ, ç ãøð ëýõ, ò íä øèëæèõ ÿâäàë áàéâ. íäýñíèé òîîöîîíû ñèñòåìä øèëæèõ áýëòãýëèéã õàíãàõ òàëààð Çàñãèéí ãàçàð 1991 îíä øèéäâýð ãàðãàæ óëìààð 1994 îíû 3-ð ñàðä Ñòàòèñòèêèéí òóõàé Ìîíãîë Óëñûí õóóëü àíõ áàòëàãäàæ ìºðäºãäºâ. Óã õóóëèéã õýðýãæ ëýõ õ ðýýíä òóñ óëñûí ñòàòèñòèêèéí ïðàêòèêò ÒÑ-èéã íýâòð ëýõ òàëààð òîäîðõîé å øàòòàé àæëóóä ºðíºñºí þì. Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í (ÄÍÁ) 2006 îíû óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð îíû íýýð òýðáóì òºãðºã, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð òýðáóì òºãðºã áîëæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 8.4 õóâü áóþó òýðáóì òºãðºãººð ºññºí. Ýíýõ ºñºëòºä éë èëãýýíèé ñàëáàðûí ºñºëò ãîëëîí íºëººë뺺. ÄÍÁ-èé 8.4 õóâèéí ºñºëòèéí 4.4 íýãæèéã éë èëãýýíèé ñàëáàð, 2.0 íýãæèéã éëäâýðëýëèéí ñàëáàð, 2.0 íýãæèéã õºäºº àæ àõóéí ñàëáàð òóñ òóñ õàíãàñàí áàéíà. Íýã õ íä íîãäîõ ÄÍÁ îíû íýýð ìÿíãàí òºãðºãò õ ð, 2005 îíûõîîñ ìÿíãàí òºãðºãººð íýìýãäëýý. Õóâèéí ñåêòîð 1995 îíä ÄÍÁ-ä 52.6 õóâèéã ýçýëæ áàéñàí áîë 2006 îíä 77.8 õóâü áîëæ ýäèéí çàñàãò õóâèéí õýâøèë äàâàìãàéëàõ áàéð ñóóðüòàé áîëëîî. ÄÍÁ-ä õóâèéí ñåêòîðûí ýçëýõ õóâèéí æèí õºäºº àæ àõóé, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçðûí ñàëáàðò õóâü, õóäàëäààíû ñàëáàðò 99.9 õóâü, ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë àæèëëàãààíû ñàëáàðò 92.6 õóâü, áàðèëãûí ñàëáàðò 90.0 õóâèéã òóñ òóñ ýçýëæ áàéãàà íü áóñàä ñàëáàðóóäûíõààñ õàðüöàíãóé ºíäºð áàéíà. Õýðýãëýýíèé íèéí èíäåêñ (Õ È) Õýðýãëýýíèé íèéí åðºíõèé èíäåêñ 2006 îíä 6.0 õóâü ºññºíèé äîòîð õ íñíèé áàðààíû íý á ëãèéí ä íãýýðýý 3.3%, ýì, òàðèà, ýìíýëãèéí éë èëãýýíèéõ 23.6%, òýýâðèéíõ 12.1%, áîëîâñðîëûí éë èëãýýíèéõ 10.3%, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð, íèéòèéí áàéðíû éë èëãýýíèéõ 10.1%, îðîí ñóóö, óñ, ò ëø, öàõèëãààíûõ 8.7 %, áóñàä áàðàà, éë èëãýýíèéõ 7.7%, õóâöàñ, ãóòàë, áºñ áàðààíûx 7.5%, ãýð àõóéí òàâèëãà, áàðààíûõ 7.4%, àìðàëò, ºëººò öàã, ñî ëûí áàðàà, éë èëãýýíèéõ 6.3%, ñîãòóóðóóëàõ óíäàà, òàìõèíû á ëãèéí ä í 3.3 õóâèàð òóñ òóñ ºñ, õîëáîîíû éë èëãýýíèéõ 13.4 õóâèàð áóóð ýý. ̺íãº, çýýë Ñ ëèéí æèë äýä áàíêíû ñàëáàðûí á òýýãäýõ í, éë èëãýýíèé öàð õ ðýý, õ ðòýýìæ ºðãºæèí, õàðèëöàã äûí áàíêèíä èòãýõ èòãýë íýìýãäñíýýð èðãýä àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãóóäûí áàíêèí äàõü õàäãàëàìæèéí õýìæýý æèë èðýõ òóñàì ºñºæ áàéãàà íü áîäèò ýäèéí çàñãèéã äýìæèõ ýõ ñâýð áîëæ áàéíà îíóóäàä ìºíãºíèé íèéë ëýëò 25

24 Òîâ òàíèëöóóëãà æèë äàðààëàí ºñ, 2006 îíä 1.53 òðèëëèîí òºãðºãò õ ðñýí áàéíà. ̺íãºíèé ãîë øàëãóóð ç ëýëò äèéí íýã áîëîõ íèéò ìºí㺠(Ì2)-íä áàíêíààñ ãàäóóðõ ìºíãºíèé ýçëýõ õóâü îíóóäàä òàñðàëòã é áóóðëàà. Ýíý ç ëýëò 2006 îíû ýöýñò 12.1 õóâü áîëæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 0.9 ïóíêòýýð áóóðñàí áàéíà. Áàíêóóä äàõü õàäãàëàìæèéí õýìæýý íýìýãäýí, ñàíõ ãèéí çóó ëàëûí ä í ºñ áàéãààãààñ èðãýä àæ àõóéí íýãæèä îëãîõ çýýëèéí ýõ ñâýð íýìýãäýæ àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýäýä îëãîñîí çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýë ºñ áàéíà. Àðèëæààíû áàíêóóäûí îëãîñîí çýýëèéí õýìæýý 2006 îíä 1.22 òðèëëèîí òºãðºã áîëæ 2005 îíûõîîñ 42.3 õóâèàð íýìýãäæýý. Çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýëä àíàðã é çýýëèéí ýçëýõ õóâü 2004 îíä 10.0 õóâü, 2005 îíä 5.8 áàéñàí áîë õàðèí 2006 îíä 4.9 õóâèéã ýçýëæ áàéãàà íü ñ ëèéí 3 æèëä àíàðã é çýýëèéí íèéò çýýëä ýçëýõ õóâü íü òàñðàëòã é áóóð áàéãààã õàðóóëæ áàéíà. Çýýëèéí õ õàðüöàíãóé ºíäºð áàéãàà ààæìààð áóóðàõ õàíäëàãà àæèãëàãäàæ áàéíà. Áàíêóóäûí òºãðºãèéí çýýëèéí æèëèéí æèãíýñýí äóíäàæ õ 2006 îíä ºìíºõ îíûõîîñ 3.8 ïóíêòýýð áóóð 24.5 õóâü, âàëþòûí çýýëèéí æèãíýñýí äóíäàæ õ 0.7 ïóíêòýýð ºñ 15.5 õóâü áîëæýý. Òºãðºãèéí àì.äîëëàðòàé õàðüöàõ àëáàí äóíäàæ õàíø 2006 îíä òºãðºãò õ ð, 2005 îíûõîîñ 25.7 òºãðºãººð àíãàðñàí áàéíà. Yíýò öààñíû çàõ çýýë. Õºðºíãèéí áèðæèéí á òýö, çîõèîí áàéãóóëàëòàä 2003 îíû 1-ð ñàðûí 1-íýýñ ººð ëºëò îðæ Õºðºíãèéí áèðæ ÕÊ, Yíýò öààñíû òºëáºð òîîöîî, òºâëºðñºí õàäãàëàìæèéí òºâ ÕÕÊ ãýñýí áèå äààñàí õóóëèéí ýòãýýä áîëæ, íýò öààñíû êîìïàíèóäàä ò âøèí, çýðýãëýë òîãòîîõ, òýäãýýðò íýò öààñíû çàõ çýýëä îðîëöîõ ýðõèéã øèíýýð îëãîõ çýðýã àæëûã õèéæ ã éöýòãýæ áàéíà. Õºðºíãèéí áèðæèä 2006 îíû ýöñèéí áàéäëààð 387 êîìïàíè á ðòãýëòýé áàéãààãààñ 60 íü òºðèéí ºì èéí áîëîí òºðèéí ºì èéí îðîëöîîòîé õóâüöààò êîìïàíè, 327 íü á ðýí õóâü ëàãäñàí õóâüöààò êîìïàíè áàéíà. íýò öààñíû àðèëæàà 2006 îíä íèéò 253 ºäºð ÿâàãäàæ, 74.7 ñàÿ øèðõýã íýò öààñ, íýýñ 0.1 ñàÿ áîíä àðèëæàãäñàí áàéíà. Áîíäûí ã éëãýý 2006 îíä íèéò íýò öààñíû ã éëãýýíèé íèéí ä íãèéí 30.1 õóâèéã ýçýëæ áàéíà. Yíýò öààñíû ã éëãýýíèé 69.9 õóâèéã ýíãèéí õóâüöààíû àðèëæàà, 24.7 õóâèéã Çàñãèéí ãàçðûí ºðèéí áè èã, 5.3 õóâèéã êîìïàíèé áîíä ýçýëæ áàéíà. Óëñûí íýãäñýí òºñºâ Ìîíãîë óëñûí íýãäñýí òºñâèéí õóâüä 2006 îí òààëàìæòàé æèë áîëëîî. Òàéëàíò æèëä õýä õýäýí òàòâàðûí õóóëü øèíýýð áîëîí øèíý ëýãäýí áàòëàãäñàíààñ Çàðèì á òýýãäýõ íèé íèéí ºñºëòèéí àëáàí òàòâàðûí õóóëü -èéã 2006 îíû 6 ñàðààñ, áóñàä õóóëèóäûã 2007 îíû 1 ñàðààñ ìºðäºõººð çààæýý. Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí íèéò îðëîãî áà òóñëàìæèéí ä í æèë á ð íýìýãäýæ, 2006 îíû ã éöýòãýëèéã 2005 îíûõòîé õàðüöóóëàõàä òºñâèéí íèéò îðëîãî 62.4 õóâü ºññºí áºãººä íèéò ä íãèéí 99.5 õóâèéã óðñãàë îðëîãî ýçýëæ áàéíà. Äýëõèéí çàõ çýýë äýýðõ çýñ áîëîí àëòíû íèéí ºñºëòèéí óëìààñ Çàðèì á òýýãäýõ íèé íèéí ºñºëòèéí àëáàí òàòâàð -ûí òóõàé Ìîíãîë óëñûí õóóëèéí äàãóó 2006 îíä òýðáóì òºãðºãèéí îðëîãûã Ìîíãîë óëñûã õºãæ ëýõ ñàí -ä òºâëºð ëæýý. Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí íèéò îðëîãî áà òóñëàìæèéí ä í òºëºâëºñºí õýìæýýíýýñ 23.9 õóâü áóþó òýðáóì òºãðºãººð äàâæ áèåëñýí áàéíà. Òºñâèéí áàéãóóëëàãûí àæèëëàã äûí öàëèí áîëîí òýòãýâýð, òýòãýìæèéí õýìæýýã íýìýãä ëñíýýñ öàëèí, õºëñ, íýìýãäýë óðàìøëûí çàðäàë 2005 îíûõîîñ 37.7 õóâü, íèéãìèéí äààòãàëûí ñàíãèéí çàðäàë 31.0 õóâü, õàëàìæèéí ñàíãèéí çàðäàë 79.2 õóâèàð òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Íèéò çàðäàë áà öýâýð çýýëèéí õýìæýý 2006 îíä òýðáóì òºãðºãò 26

25 Òîâ òàíèëöóóëãà õ ðñýí íü òºëºâëºñºí õýìæýýíýýñ 2.3 õóâü áóþó 27.8 òýðáóì òºãðºãººð, ºíãºðñºí îíûõîîñ 61.8 õóâèàð ºñ ýý. Òºñâèéí íèéò àëäàãäàë 2003 îíä ÄÍÁ-íèé 4.2 õóâü, 2004 îíä 2.1 õóâüòàé òýíöýæ áàéñàí áîë 2005 îíä ÄÍÁ-íèé 2.7 õóâüòàé, 2006 îíä ÄÍÁ-íèé (óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð) 3.9 õóâüòàé òóñ òóñ òýíöýõ éö õýìæýýíèé àøèãòàé ãàðëàà. Ìîíãîë Óëñûí òºñâèéí óðñãàë òýíöýë 1999 îíîîñ õîéø àøèãòàé ãàðñàí áºãººä 2005 îíä òºñâèéí óðñãàë òýíöëèéí àøèã ÄÍÁ-èé 9.2 õóâüòàé òýíöýæ áàéñàí áîë 2006 îíû ÄÍÁ-íèé óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð 11.7 õóâü áîëæ 2.5 ïóíêòýýð ºññºí áàéíà. Èõ áàðèëãà Áàðèëãà óãñðàëò, èõ çàñâàðûí àæëûí õýìæýý 2006 îíä òýðáóì òºãðºãò õ ð, 84.4 õóâü áóþó òýðáóì òºãðºãèéí àæëûã äîòîîäûí áàðèëãûí áàéãóóëëàãóóä, 11.6 õóâü áóþó 22.9 òýðáóì òºãðºãèéí àæëûã ãàäààäûí áàðèëãûí áàéãóóëëàãóóä ã éöýòãýñýí áàéíà. Íèéò áàðèëãà óãñðàëò, èõ çàñâàðûí àæèë 2005 îíûõîîñ 6.6 õóâü áóþó 12.3 òýðáóì òºãðºãººð íýìýãäýâ. Íèéò áàðèëãûí áàéãóóëëàãóóä 2006 îíä òýðáóì òºãðºãèéí íäñýí ôîíä á õèé îðîí ñóóö, éëäâýð éë èëãýýíèé áàðèëãà îáúåêòûã àøèãëàëòàä îðóóëñàí íü 2005 îíûõîîñ 39.4 õóâü áóþó 39.9 òýðáóì òºãðºãººð íýìýãäæýý îíä íèéò 384 áàðèëãà àøèãëàëòàä îðóóëñíààñ îðîí ñóóöíû çîðèóëàëòòàé 127, õóäàëäàà éë èëãýýíèé çîðèóëàëòòàé 79, çî èä áóóäëûí çîðèóëàëòòàé 8, éëäâýðëýëèéí çîðèóëàëòòàé 10 áàðèëãûã òóñ òóñ àøèãëàëòàä îðóóëñàí áàéíà. Áàðèëãûí ãîë íýðèéí ìàòåðèàëûí íý 2006 îíä õàðüöàíãóé òîãòâîðòîé áàéíà îíû ýöýñò 1 ì 3 ïàëêíû íý 5800 òºãðºã áîëñîí íü 2006 îíû 2-ð óëèðëûíõààñ 5.5 õóâü ºñ ýý. պ人 àæ àõóé Ìàë àæ àõóé. Ìàíàé óëñûí ýäèéí çàñãèéí ãîë íäýñ áîëñîí áýë ýýðèéí ìàë àæ àõóéí ñàëáàð íü ýäèéí çàñàã, õºäºëìºð ýðõëýëò, ýêñïîðòûí îðëîãîä ãîë áàéð ñóóðü ýçýëñýí õýâýýð áàéíà îíû áàéäëààð ìàíàé óëñûí ÄÍÁ-èé 20.2 õóâèéã õºäºº àæ àõóéí ñàëáàðò éëäâýðëýæ, íèé 90.1 õóâèéã ìàë àæ àõóéí ñàëáàð ýçýëæ áàéíà îíû áàéäëààð Óëñûí õýìæýýãýýð íèéò àæèëëàã äûí 38.7 õóâü íü õºäºº àæ àõóéí ñàëáàðò àæèëëàæ, ýêñïîðòûí îðëîãûí äºðºâíèé íýãèéã á ðä ëæ áàéíà îíä àìèíäàà ìàëòàé ìÿíãàí ºðõ áàéãààãèéí ìÿíãà íü ìàë èí ºðõ áàéíà. Ìàë àæ àõóéí ñàëáàðò íèéò ìÿíãàí ìàë èä àæèëëàæ áàéíà. Ìàëòàé íýã ºðõºä 152 òîëãîé, ìàë èí íýã ºðõºä 204 òîëãîé ìàë òóñ òóñ íîãäîæ áàéíà îíû æèëèéí ýöñèéí ìàë òîîëëîãûí ä íãýýð ìàëûí òîî 34.8 ñàÿ òîëãîéä õ ð, 2005 îíûõîîñ 4.4 ñàÿàð áóþó 14.5 õóâèàð ºñ뺺. Òîîëëîãûí ä íãýýð òýìýýíèé òîî ìÿíãà, àäóó ìÿíãà, õýð ìÿíãà, õîíü ìÿíãà, ÿìàà ìÿíãàä õ ð, 2005 îíûõîîñ àäóó 85.7 ìÿíãà, õýð ìÿíãà, õîíü 1.9 ñàÿ, ÿìàà 2.2 ñàÿ òîëãîéãîîð òóñ òóñ ºñ, õàðèí òýìýýíèé òîî 0.7 ìÿíãààð áóóðëàà. Ìàë òîîëëîãûã óëñûí õýìæýýíä íýãäñýí àðãà ç éãýýð ÿâóóëæ ýõýëñýí 1924 îíîîñ õîéø ò õýíäýý àíõ óäàà õàìãèéí îëîí ìàë íèé äîòîð õàìãèéí îëîí ÿìàà òîîëîãäëîî. Ìàë òîîëëîãûí ä íãýýð íèéò 21 àéìàã áóþó Äîðíîãîâü àéìãààñ áóñàä á õ àéìãóóä ìàëàà 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä õóâü áóþó ìÿíãàí òîëãîéãîîð ºñãºæýý. 27

26 Òîâ òàíèëöóóëãà Àðõàíãàé, Áàÿíõîíãîð, Ãîâü-Àëòàé, Çàâõàí, Ñýëýíãý, Óâñ, Õîâä, Õºâñãºë, Õýíòèé, Äàðõàí-Óóë, Îðõîí, Ãîâüñ ìáýð çýðýã 12 àéìàã, Óëààíáààòàð õîò ìàë ñ ðãýý íèéò òîëãîéí òîîãîîð òàâàí òºðºë äýýð íü ºñãºñºí áàéíà. Ìàëûí òîî, òîëãîéí ºñºëòºä 2006 îíä áîëîí ñ ëèéí 3 æèë äàðààëàí öàã àãààðûí áàéäàë ºìíºõ æèë äòýé õàðüöóóëàõàä òààëàìæòàé áàéæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä ìàëûí õîðîãäîë ìÿíãààð áóóð, áîéæóóëñàí òºëèéí òîî ìÿíãààð íýìýãäñýí íü ãîëëîí íºëººë뺺 îíû ìàë òîîëëîãîòîé õàìòðóóëàí õºäºº àæ àõóéä àæèëëàæ áàéãàà áîëîâñîí õ èí, àøèãëàãäàæ áàéãàà ìàøèí òåõíèê, õàøàà, õóäàã, óñò öýãèéí òîîëëîãûã ÿâóóëëàà. ÕÀÀ-í éëäâýðëýëä 2006 îíû áàéäëààð 1838 ìàëûí ýì, 821 ìàë ç é, 534 àãðîíîìè, 2411 ìåõàíèêæóóëàã àæèëëàæ, 3.9 ìÿíãàí òðàêòîð, 0.6 ìÿíãàí ð òàðèàíû êîìáàéí, 1.0 ìÿíãàí òàðèà, íîãîî ðëýã, 0.2 ìÿíãàí òºìñ ñóóëãàã àøèãëàãäàæ áàéíà. Òîîëëîãîîð 2006 îíä íèéò 38.7 ìÿíãàí øèðõýã õóäàã, 0.8 ìÿíãàí øèðõýã óñàí ñàí òîîëîãäñîí áºãººä íèé 10.1 ìÿíãà íü èíæåíåðèéí õèéöòýé, 28.6 ìÿíãà íü ýíãèéí õóäàã áàéíà. Õàøààíû 2006 îíû òîîëëîãîîð 37.2 ñàÿ òîëãîé ìàëûí áàãòààìæ á õèé ìÿíãàí øèðõýã õàøàà òîîëîãäëîî. ÕÕÀÀß-íààñ èð ëñýí ìýäýýãýýð 2006 îíä ñ íèé õðèéí 395, ìàõíû õðèéí 7, ìàõ, íîîñíû õîíèíû 13, ãàõàéí 72, òàõèàíû 81, çºãèéí 31 ýð èìæñýí ôåðìåðèéí àæ àõóé éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéíà. Ò í ëýí 2006 îíä õàëäâàðò áîëîí ïàðàçèòòàõ ºâ íººñ óðüä èëàí ñýðãèéëýõ àðãà õýìæýý ëàáîðòîðèéí îíîøëîãîî, ãîö õàëäâàðò ºâ íººñ ñýðãèéëýõ âàêöèíæóóëàëòàä íèéò äàâõàðäñàí òîîãîîð 43.8 ñàÿ òîëãîé ìàë õàìðóóëæ, 19.1 òýðáóì òºãðºã çàðöóóëñàí áàéíà. Ãàçàð òàðèàëàí. Ãàçàð òàðèàëàíãèéí ñàëáàð 1990 îíîîñ ºìíº æèëä äóíäæààð ìÿíãàí òîíí ð òàðèà, ìÿíãàí òîíí òºìñ, ìÿíãàí òîíí ìàëûí òýæýýë õóðààí àâ áàéñàí áèëýý îíîîñ ºìíº ãàçàð òàðèàëàíãèéí ñàëáàðûí áîäëîãî íü ð òàðèà, òºìñ, õ íñíèé íîãîî, ìàëûí òýæýýëýýð äîòîîäûí õýðýãöýýã õàíãàõûí õàìò òýäãýýðèéã ýêñïîðòëîõîä èãëýãäýæ áàéñàí áºãººä îíä ºì ýçýíäýý îéðòîõ òóòàì ò íèé éë àæèëëàãàà ñàéæèðíà ãýñýí çàð èìä íèéö ëýí ãàçàð òàðèàëàíãèéí àæ àõóéíóóäûã òºðèéí ºì îðîëöñîí õóâüöààò êîìïàíè áîëãîí ººð ëºí çîõèîí áàéãóóëñàí. Óëñààñ øóóä áîëîí øóóä áóñ àðãààð ºãºõ òóñëàìæ áàãàññàí, çàõ çýýëèéí ýäèéí çàñãèéí øèíý íºõöºëä àæ àõóé ýðõëýõ ìåíåæìåíòèéí óð àäâàð õàíãàëòã é áàéñàí çýðãýýñ øàëòãààëàí ãàçàð òàðèàëàíãèéí éëäâýðëýëèéí õýìæýý íèëýýä áóóðñàí å áàéâ. Ñ ëèéí æèë äýä Ìîíãîë óëñûí Çàñãèéí ãàçðààñ ãàçàð òàðèàëàíã ñýðãýýõ çîðèëòûã õºäºº àæ àõóéí áîäëîãûí òýðã ëýõ èãëýë áîëãîí òàâüæ áàéãàà áºãººä õºðñ, óóð àìüñãàë, ýäèéí çàñãèéí íººöºº çîõèñòîé àøèãëàæ, òåõíèê òåõíîëîãèéí äýâøëèéã íýâòð ëæ, òàðèàëàíãèéí á òýýãäýõ í éëäâýðëýëèéã íýìýãä ëýõýä ãîë áîäëîãîî èãë ëæ áàéíà. Óëñûí õýìæýýãýýð 2003 îíîîñ òàðèàëñàí òàëáàé æèë á ð äóíäæààð õîðèîä ìÿíãàí ãà-ãààð áóóðñàí áà 2006 îíû áàéäëààð íèéò ìÿíãàí ãà òàëáàéä òàðèàëàëò õèéñíýýñ ìÿíãàí ãà-ä ð òàðèà, 10.7 ìÿíãàí ãà-ä òºìñ, 5.9 ìÿíãàí ãà-ä õ íñíèé íîãîî, 3.9 ìÿíãàí ãà-ä òýæýýëèéí óðãàìàë òàðèàëñàí íü 2005 îíîîñ òàðèàëñàí òàëáàé 27.5 ìÿíãàí ãà-ãààð áóþó 14.5 õóâü áóóðñàí áàéíà. Õóðààñàí óðãàöûí õóâüä îíóóäàä ìÿíãàí òîíí ð òàðèà, ìÿíãàí òîíí òºìñ, ìÿíãàí òîíí õ íñíèé íîãîî õóðààñàí áîë 2006 îíä ìÿíãàí òîíí ð òàðèà, ìÿíãàí òîíí òºìñ, 70.4 ìÿíãàí òîíí õ íñíèé íîãîî, 10.2 ìÿíãàí òîíí òýæýýëèéí óðãàìàë õóðààæ, ìÿíãàí òîíí ºâñ õàäëàí, 34.0 ìÿíãàí òîíí ãàð òýæýýë áýëòãýñýí íü 2005 îíîîñ ð òàðèà 63.1 ìÿí.òí-îîð áóþó 83.6 õóâü, òºìñ 26.2 ìÿí.òîííîîð áóþó 31.7 õóâü, õ íñíèé íîãîî 6.3 ìÿí. 28

27 Òîâ òàíèëöóóëãà òí-îîð áóþó 9.8 õóâü, áýëòãýñýí ºâñ õàäëàí ìÿí.òí-îîð áóþó 16.4 õóâü òóñ òóñ ºñ, õàðèí ãàð òýæýýë 1.2 ìÿí.òí-îîð áóþó 3.4 õóâü áóóðñàí áàéíà. Íýã ãà-ãààñ 11.0 öåíòíåð ð òàðèà, öåíòíåð òºìñ õóðààñàí íü 2005 îíûõîîñ ð òàðèà 6.3 öí-ýýð, òºìñ 16.9 öåíòíåðýýð òóñ òóñ èë áàéíà. Ãàçàð òàðèàëàíãèéí ãîë á ñ íóòãóóäàä îíóóäàä ð òàðèàíû îëîí ìÿíãàí ãà òàëáàé õÿðóó, ìºíäºðò öîõèóëæ, ãàíä íýðâýãäýí õýò õóóðàéøèëò ÿâàãäñàí íü òóõàéí îíóóäàä ð òàðèàíû óðãàö áóóðàõ, íýã ãà-ãààñ àâñàí óðãàöûí õýìæýý áàãàñàõàä ãîëëîí íºëººëæýý. Õàðèí 2006 îíä ãàçàð òàðèàëàíãèéí á ñ íóòãóóäààð öàã àãààð òààòàé áàéæ, õóð áîðîî ýëáýã îðæ çóíøëàãà ñàéí áàéñíààñ íýã ãà-ãèéí óðãàöûí õýìæýý ºñ ð òàðèà, òºìñ õ íñíèé íîãîîíû óðãàöûí õýìæýý íýìýãäýõýä íºëººëñºí. ̺í òàðèàëàí ýðõëýõ àãðîòåõíîëîãèéã øèíý ëýí áîëîâñðóóëæ, òåõíèêèéí øèíý ëýëò õèéñýí íü óðãàöûí õýìæýý ºñºõºä íºëººëñºí áàéíà. Àæ éëäâýð Àæ éëäâýðèéí íèéò á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýë 2006 îíä (2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð) òýðáóì òºãðºã áîëæ, 2005 îíûõîîñ 9.1 õóâü áóþó 78.6 òýðáóì òºãðºãººð ºññºí áàéíà îíòîé õàðüöóóëàõàä 2006 îíä ýìíýëãèéí áàãàæ õýðýãñýë, íàðèéí õýìæ ð, õàðàà ç éí õýðýãñýë, öàã éëäâýðëýë, ìåòàëëûí õ äýð îëáîðëîëò, í ðñ îëáîðëîëò, öàõèëãààí äóëààí, óóð éëäâýðëýë, íèéòëýõ, õýâëýõ, äóó áè ëýã õèéõ àæèëëàãàà, áóñàä àøèãò ìàëòìàë îëáîðëîëò, öààñ, öààñàí á òýýãäýõ í éëäâýðëýë, öàõèëãààí ìàøèí õýðýãñýë éëäâýðëýë, õ íñíèé á òýýãäýõ í, óíäàà éëäâýðëýë, òºìðèéí éëäâýðëýë, ìàøèí òîíîã òºõººðºì溺ñ áóñàä òºìºð ýäëýë éëäâýðëýë, íýõìýëèéí éëäâýðëýë, ãàçðûí òîñ, øàòäàã õèé îëáîðëîëò, ìåáåëü òàâèëãà éëäâýðëýë, áîëîâñðóóëàõ ñàëáàðûí áóñàä á òýýãäýõ í éëäâýðëýë, àðüñ, øèð áîëîâñðóóëàõ, øèðýí ýäëýë, ãóòàë éëäâýðëýë, 0.3 õóâèàñ 4.8 äàõèí ºñ ; õàðèí óñ õèìèéí á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýë, òºìºðëºã áóñ ýðäýñ áîäèñîîð õèéñýí ýäëýë éëäâýðëýë, òàìõè éëäâýðëýë, ìîä, ìîäîí ýäëýë éëäâýðëýë, êîêñ, øèíãýí áîëîí öàöðàã èäýâõò ò ëø éëäâýðëýë, õóâöàñ éëäâýðëýë, ñëýã àðüñ áîëîâñðóóëàëò, ðåçèí áîëîí õóâàíöàð á òýýãäýõ í éëäâýðëýë, ìàøèí òîíîã òºõººðºìæèéí éëäâýðëýë çýðýã ñàëáàðóóäûí éëäâýðëýë õóâü áóóðñàí áàéíà îíûã 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä àæ éëäâýðèéí ãîë íýð òºðëèéí á òýýãäýõ íýýñ öàõèëãààí, í ðñ, ãàçðûí òîñ, çýñèéí áàÿæìàë ìåòàëë àãóóëãààðàà, ìîëèáäåíèé áàÿæìàë ìåòàëë àãóóëãààðàà, õàéëóóð æîíøíû áàÿæìàë, ãÿíòáîëäûí áàÿæìàë, ºëºí ãýäýñ, ìàëûí òýæýýë, íàðèéí áîîâ, ãîéìîí, ñïèðò, àðõè, äàðñ, õèâñ, ñ ëæìýë ýäëýë, ñàìíàñàí íîîëóóð, óãààñàí íîîñ, òýìýýíèé íîîñîí õºíæèë, áàðèëãûí õààëãà, öîíõ, òàðèëãûí ýì, øàõìàë ýì, øèíãýí ýì, öåìåíò, óëààí òîîñãî, öóë áåòîí, áåòîí çóóðìàã, êàòîäûí çýñ, ìåòàëë áýëäýö, ìåòàëë öóâèìàë, íýã óäààãèéí òàðèóð çýðýã 109 á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýë áèåò õýìæýýãýýð ºñ ; õàðèí ò ãýýñýí öýâýð óñ, àëò, õèàìíû ç éë, òàëõ, èõýð, æèãíýìýã, õ íñíèé äàâñ, ïèâî, àìòàò óñ, óíäàà, ýýðñýí óòàñ, ýñãèé, òºìºð çàìûí äýð ìîä, ñîíèí, íîì, øîõîé, áåòîí äýð çýðýã 121 á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýë áèåò õýìæýýãýýð áóóð ýý. Àæ éëäâýðèéí ñàëáàðûí ä íãýýð 2006 îíä òýðáóì òºãðºãèéí (îíû íýýð) á òýýãäýõ íèéã äîòîîä, ãàäààäûí çàõ çýýëä áîðëóóëàâ. Àæ éëäâýðèéí íèéò áîðëóóëñàí á òýýãäýõ íèé 73.9 õóâèéã óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýð; 17.0 õóâèéã áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð; 9.1 õóâèéã öàõèëãààí äóëààí ýð èì õ, õàíãàìæèéí ñàëáàð áîðëóóëæýý. Øèíýýð 146 àæ àõóéí íýãæ 2006 îíä ìýäýýíä õàìðàãäñàí áàéíà. Òóñ ñàëáàðò 2006 îíû ýõíýýñ øèíýýð éëäâýðëýæ ýõýëñýí õýð ñýí ãóðèë, øºëíèé áýëäìýë, øàðñàí òºìñ/ 29

28 Òîâ òàíèëöóóëãà èïñ/, õîîëíû ñàâõ, öààñàí àÿãà, òàâàã, õóëäààñàí õýâëýë, ìîëèáäåíèé èñýë, àâòîìàøèíû äóãààð çýðýã á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýë 2006 îíä íýìæ õàìðàãäàâ. Àæ éëäâýðèéí ìýäýýíä õàìðàãäàæ áàéãàà íèéò àæ àõóéí íýãæèéí 18.1 õóâü íü óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýðò, 69.2 õóâü íü áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýðò, 12.7 õóâü íü öàõèëãààí äóëààíû ýð èì õ éëäâýðëýëò, óñàí õàíãàìæèéí ñàëáàðò õàìðàãäàæ áàéíà. 30 Òýýâýð ªðãºí óóäàì íóòàãòàé, õ í àì õàðüöàíãóé ñèéðýã ñóóðüøäàã Ìîíãîë îðíû õóâüä òýýâýð íü ýäèéí çàñãèéí àìüäðàëä óõàë à õîëáîãäîëòîé ñàëáàðóóäûí íýã þì. Ñ ëèéí æèë äýä àâòî òýýâðèéí áàéãóóëëàãóóä õóâü ëàãäàæ õóâèéí õýâøèë àâòî òýýâðèéí ñàëáàðò çîíõèëîõ ðýãòýé áîëîâ. Õîò õîîðîíäûí áîëîí îðîí íóòãèéí çîð èã òýýâðèéí áîëîí à àà òýýâðèéí àâòî ìàøèí, òàêñèíû éë èëãýý íäñýíäýý á ðýí õóâü ëàãäàâ. Õºðø çýðãýëäýý ÎÕÓ, ÁÍÕÀÓ áîëîí äîòîîääîî àæ éëäâýðèéí òîìîîõîí õîòóóä áîëîõ Äàðõàí, Ýðäýíýò, Ñ õáààòàðûã õîëáîñîí 1815 êèëîìåòð òºìºð çàìààð óëñûí íèéò à àà ýðãýëòèéí 95.2 õóâèéã òýýâýðëýæ áàéíà. Á õ òºðëèéí òýýâðýýð 2006 îíä 24.0 ñàÿ òîíí à àà, äàâõàðäñàí òîîãîîð ñàÿ õ í òýýâýðëýæ, à àà ýðãýëò ñàÿ òí.êì, çîð èã ýðãýëò ñàÿ õ í êì, íèéò îðëîãî òýðáóì òºãðºãò õ ðýâ. Òýýâðèéí ñàëáàðûí íèéò îðëîãûí 15.1 õóâü íü àâòî òýýâðýýñ, 59.6 õóâü íü òºìºð çàìûí òýýâðýýñ, 25.3 õóâü íü àãààðûí òýýâðýýñ òóñ òóñ îðñîí áàéíà. Á õ òºðëèéí òýýâðýýð 2006 îíä òýýñýí à àà 2005 îíûõîîñ 1.3 õóâü, çîð èã òýýâýðëýëò 1.4 õóâèàð òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Òºìºð çàìûí òýýâðèéí äàìæèí ºíãºðºõ à àà ýðãýëò 2005 îíûõîîñ 17.2 õóâü áóþó ñàÿ òí.êì-ýýð áóóðñàí íü íèéò à àà ýðãýëòèéí áóóðàëòàä íºëººëñºí áàéíà. Àâòî òåõíèêèéí 2006 îíû óëñûí çëýãýýð á õ òºðëèéí àâòî ìàøèí ìÿíãàä õ ðñíèé 94.4 ìÿíãà íü ñóóäëûí àâòîìàøèí, 29.4 ìÿíãà íü à àà òýýâðèéí, 11.7 ìÿíãà íü àâòîáóñ, 4.0 ìÿíãà íü òóñãàé çîðèóëàëòûí òîíîãëîë á õèé òýýâðèéí õýðýãñýë, 1.4 ìÿíãà íü öèñòåðí áàéæýý. Íèéò àâòîìàøèíû 56.2 õóâü áóþó 79.1 ìÿíãà íü Óëààíáààòàð õîòîä òîîëîãäñîí áàéíà. Ìîíãîë Óëñûí àâòî òýýâðèéí ñàéæðóóëñàí çàìûí íèéò óðò 2006 îíû ýöýñò 6.3 ìÿíãàí êì, íýýñ õàòóó õó èëòòàé çàì 2.4 ìÿíãàí êì áîëæýý îíòîé õàðüöóóëáàë íèéò ñàéæðóóëñàí çàìûí óðò êì, íýýñ õàòóó õó èëòòàé çàìûí óðò êì-ýýð òóñ òóñ íýìýãäñýí áàéíà. Ìýäýýëýë, õàðèëöàà õîëáîîíû òåõíîëîãè Ñ ëèéí æèë äýä ðýí òåëåôîí, óòàñã é õîëáîîíû õýðýãëýã äèéí òîî ýð èìòýé ºñ 2005 îíä õºäºë㺺íò ðýí òåëåôîí õýðýãëýã äèéí òîî ìÿíãà, óòàñã é õîëáîîíû õýðýãëýã äèéí òîî 23.0 ìÿíãà áàéñàí áîë 2006 îíä ðýí òåëåôîí õýðýãëýã äèéí òîî ìÿíãà, óòàñã é õîëáîîíû õýðýãëýã 45.1 ìÿíãàä õ ð 2005 îíûõîîñ ðýí òåëåôîí õýðýãëýã äèéí òîî 34.9 õóâü, óòàñã é òåëåôîí õýðýãëýã äèéí òîî 1.9 äàõèí òóñ òóñ ºñ ýý. Ò í ëýí ñàíñðûí õºäºë㺺íò õîëáîîíû õýðýãëýã äèéí òîî 2006 îíä 258-ä õ ðñýí áàéíà. Ñóóðèí òåëåôîí öýãèéí òîî áóóð 1000 õ íä íîãäîõ òåëåôîí öýãèéí òîî 2005 îíä 63 áàéñàí áîë 2006 îíä 61 áîëæ áóóðñàí áàéíà. Àíõíû êàáåëèéí òåëåâèçèéí ñ ëæýýí ä 1996 îíä áàéãóóëàãäàæ áàéñàí áîë 2006 îíû áàéäëààð óëñûí õýìæýýíä 30 àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà êàáåëèéí òåëåâèçèéí éë èëãýý ÿâóóëæ, ýäãýýðò 81.8 ìÿíãà ãàðóé õýðýãëýã èä õîëáîãäñîí áàéíà.

29 Òîâ òàíèëöóóëãà Õîëáîîíû ñàëáàðò 2006 îíû 6 äóãààð ñàðààñ ýõëýí ðýí òåëåôîí õîëáîîíû ãóðàâäàã îïåðàòîð éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ ýõýëëýý. Øóóäàíãèéí éë èëãýýíèé ñàëáàð 2005 îíä ìÿí.ø áè èã, çàõèäàë èëãýýìæèéã ÿâóóëæ, 13.8 ñàÿ.ø òîãòìîë õýâëýëèéã õ ðãýæ áàéñàí áîë 2006 îíä ìÿí.ø áè èã, çàõèäàë èëãýýìæèéã ÿâóóëæ 17.6 ñàÿ.ø òîãòìîë õýâëýëèéã éë ë ëýã èäýä õ ðãýæ 2005 îíûõîîñ áè èã, çàõèäàë, èëãýýìæ 0.9 õóâü, òîãòìîë õýâëýëèéí øóóäàí éë èëãýý 27.8 õóâü òóñ òóñ íýìýãäñýí áàéíà. Ãàäààä õóäàëäàà Ãàäààä õóäàëäààíû íèéò ýðãýëò 2006 îíä ñàÿ àì.äîëëàð, íýýñ ýêñïîðò ñàÿ, èìïîðò ñàÿ àì.äîëëàð áîëñîí áàéíà. Íèéò áàðàà ýðãýëò 2005 îíîîñ 34.6 õóâü, ýêñïîðò 44.9 õóâü, èìïîðò 25.4 õóâü òóñ òóñ ºñºâ. Äýëõèéí çàõ çýýë äýýð 2006 îíä ìàíàé ýêñïîðòûí ãîë á òýýãäýõ í áîëîõ çýñ, àëò, íîîëóóðûí íý ìýäýãäýõ éö ºññºí. Y íèé ð ä íä ýêñïîðòûí îðëîãî íýìýãäýæ, ýêñïîðòûí ºñºëò èìïîðòûí ºñºëòººñ 19.4 ïóíêòýýð äàâæ ãàðñàí íü ãàäààä õóäàëäàà 57.2 ñàÿ àì. äîëëàðûí àøèãòàé ãàðàõàä íºëººë뺺. Íýã òîíí çýñèéí áàÿæìàëûí äóíäàæ íý 2006 îíä àì. äîëëàðò õ ðñýí íü ñ ëèéí 5 æèëèéí õóãàöààíä õàìãèéí ºíäºð ò âøèíä õ ð 2000 îíûõîîñ 3.7 äàõèí, 2005 îíûõîîñ 90.7 õóâü òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Ýêñïîðòûí ä íä ºíäºð õóâèéí æèí ýçýëäýã ýðäýñ á òýýãäýõ íèé ýêñïîðò 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä ñàÿ àì.äîëëàðààð, íýõìýë áîëîí íýõìýë á òýýãäýõ í 55.2 ñàÿ àì.äîëëàðààð, àðüñ øèðýí ò õèé ýä áîëîí áîëîâñðóóëñàí àðüñ øèð, àíãèéí ñ ýäãýýðýýð õèéñýí ýäëýë 14.5 ñàÿ àì.äîëëàðààð òóñ òóñ íýìýãäñýí íü ýêñïîðò ºñºõºä ãîëëîí íºëººëºâ. Õàðèí íýò áà õàãàñ íýò óëóó, ìåòàëë ãî ëûí ç éëñèéí ýêñïîðò 61.4 ñàÿ àì. äîëëàðààð áóóð ýý. íýò, õàãàñ íýò óëóó, ìåòàë ãî ëûí ç éëñèéí ýêñïîðò 2005 îíä íèéò ýêñïîðòûí ä íãèéí 31.1 õóâèéã ýçýëæ áàéñàí áîë 2006 îíä 17.5 õóâü áîëæ 13.6 ïóíêòýýð áóóðñàí áàéíà. Xîíü, ÿìààíû àðüñíû ýêñïîðòûí õýìæýý 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 2006 îíä ýðñ áóóð õàðèí õîíü, õóðãàíû áîëîâñðóóëñàí àðüñ áóþó øåâðåòûí ýêñïîðòûí õýìæýý 48.9 õóâü, ÿìàà, èøèãíèé áîëîâñðóóëñàí àðüñ áóþó øåâðîíû ýêñïîðòûí õýìæýý 2.8 äàõèí ºññºí áàéíà. ̺í ñàìíàñàí íîîëóóðûí ýêñïîðò 54.8 õóâü, áîõèð íîîëóóðûí ýêñïîðò 4.7 äàõèí òóñ òóñ ºñ ýý. Ìàíàé óëñûí èìïîðò íü õýðýãëýýíèé áîëîí éëäâýðëýëèéí çîðèóëàëòûí á õèé ë íýð òºðëèéã õàìðàõûí çýðýãöýý èìïîðòûí ä íä ýðäýñ á òýýãäýõ íèé èìïîðò ºíäºð õóâèéí æèí ýçýëæ, ò íèé íèéí ºñºëò íü èìïîðò ºñºõºä íºëººëæ áàéíà. Ò í ëýí ýäèéí çàñãèéí ºñºëò, ÿëàíãóÿà áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð, óóë óóðõàéí ñàëáàð, õóäàëäàà éë èëãýýíèé ñàëáàðûí éëäâýðëýëèéí ºñºëòòýé óÿëäààä èìïîðòûí ä íä ºíäºð õóâèéí æèí ýçýëäýã ýðäýñ á òýýãäýõ íèé èìïîðò òàéëàíò õóãàöààíä 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä ñàÿ àì.äîëëàðààð, àâòî, àãààð, óñàí çàìûí òýýâðèéí õýðýãñýë, òýäãýýðèéí ýä àíãèéí èìïîðò 33.6 ñàÿ àì.äîëëàðààð, ìàøèí, ìåõàíèê òºõººðºìæ, öàõèëãààí õýðýãñýë, äóó õóðààã, çóðàãò, òýäãýýðèéí ñýëáýã, ýä àíãèéí èìïîðò 14.8 ñàÿ àì.äîëëàðààð, òóñ òóñ íýìýãäñýí áàéíà. Õàðèí íýõìýë áîëîí íýõìýë á òýýãäýõ íèé èìïîðò 12.1 ñàÿ àì.äîëëàðààð áóóðñàí áàéíà. Ýðäýñ á òýýãäýõ íèé èìïîðòûí ºñºëòºíä àâòîáåíçèíû èìïîðòûí õýìæýý 42.5 õóâü áóþó 52.2 ñàÿ àì äîëëàðààð, äèçåëü ò ëøíèé èìïîðòûí õýìæýý 30.2 õóâü áóþó 47.4 ñàÿ àì. äîëëàðààð, îíãîöíû ò ëøíèé èìïîðò 2.6 äàõèí áóþó 17.5 ñàÿ àì äîëëàðààð òóñ òóñ ºññºí íü íºëººëñºí áàéíà. 31

30 Òîâ òàíèëöóóëãà Àâòî, àãààð, óñàí çàìûí òýýâðèéí õýðýãñýë, òýäãýýðèéí ýä àíãèéí èìïîðòèéí ºñºëòºíä õºíãºí òýðýãíèé èìïîðò 56.5 õóâü áóþó 29.3 ñàÿ àì äîëëàðààð, à ààíû òýðýã 12.0 õóâü áóþó 2.7 ñàÿ àì äîëëàðààð ºññºí íü íºëººëñºí áàéíà. Òºëáºðèéí òýíöýë Òºëáºðèéí òýíöëèéí óðñãàë äàíñ 2006 îíû óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð ñàÿ àì.äîëëàðûí àøèãòàé ãàð, 2005 îíîîñ 3.8 äàõèí áóþó ñàÿ àì.äîëëàðààð íýìýãäñýí áàéíà. Óðñãàë äàíñ àøèãòàé ãàðàõàä áàðàà áîëîí éë èëãýýíèé òýíöýë ñàéæèðñàí ÿâäàë íºëººëñºí áàéíà. Áàðààíû òýíöýë 2006 îíä 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä ñàÿ àì.äîëëàðààð, éë èëãýýíèé òýíöýë 58.4 ñàÿ àì.äîëëàðààð òóñ òóñ íýìýãäýâ. Áàðàà, éë èëãýýíèé òýíöýë ñàéæðàõàä Ìîíãîë óëñûí ýêñïîðòûí ãîë áàðààíóóä áîëîõ çýñ, àëò, íîîëóóðûí äýëõèéí çàõ çýýëèéí íý ºíäºð áàéñàí, ò í ëýí Èõ Mîíãîë óëñ áàéãóóëàãäñàíû 800 æèëèéí îéòîé õîëáîãäîí Ìîíãîë óëñàä èðñýí ãàäààäûí æóóë äûí òîî õàðüöàíãóé ºññºíèé ð ä íä àÿëàë æóóë ëàëûí ñàëáàðûí îðëîãî èõýýõýí íýìýãäñýí íü íºëººëæýý. Õºðºí㺠áà ñàíõ ãèéí äàíñ ñàÿ àì.äîëëàðûí àøèãòàé ãàð 2005 îíîîñ 58.6 ñàÿ àì.äîëëàðààð íýìýãäñýí áàéíà. Òàéëàíãèéí æèëä ñàÿ àì.äîëëàðûí ãàäààäûí øóóä õºðºí㺠îðóóëàëò õèéãäñýí íü 2005 îíûõîîñ 15.8 ñàÿ àì.äîëëàðààð áóóð ýý. Íèéò òºëáºðèéí òýíöýë ñàÿ àì.äîëëàðûí àøèãòàé ãàð 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 3.2 äàõèí áóþó ñàÿ àì.äîëëàðààð íýìýãäñýí áàéíà. 32 Îðîí ñóóö, íèéòèéí àæ àõóé Óëñûí õýìæýýãýýð 2006 îíä íèéò ìÿíãàí àì ìåòð òàëáàé á õèé îðîí ñóóöûã 2006 îíä øèíýýð àøèãëàëòàä îðóóëñíààð îðîí ñóóöíû ôîíä ìÿíãàí àì ìåòð áîëæ, 2003 îíûõîîñ 12.2 õóâü, 2004 îíûõîîñ 8.6 õóâü, 2005 îíûõîîñ 5.0 õóâü òóñ òóñ ºñ ýý. Øèíýýð 2006 îíä àøèãëàëòàä îðóóëñàí îðîí ñóóöíû íèéò òàëáàéí 96.5 õóâü õóâèéí îðîí ñóóöíûõ áàéãàà íü 2005 îíûõîîñ 0.2 ïóíêòýýð áóóðñàí áàéíà. Óñ ò ãýýõ öýãèéí òîî 2006 îíä 1068 áîëæ, 2005 îíîîñ 2.8 õóâü ºñ뺺. Ǻºâðèéí óñ õýðýãëýäýã ºðõèéí òîî 2006 îíä ìÿíãàä õ ð ºìíºõ îíûõîîñ 8.0 õóâü áóþó 22.8 ìÿíãààð íýìýãäñýí áàéíà. Óëñûí õýìæýýíä 2005 îíä õàëóóí óñíû íèéò 369 öýã àæèëëàæ áàéñàí áîë 2006 îíä ýíý ç ëýëò 393 áîëæ 6.5 õóâü ºñ ýý. Íèéò 794 çî èä áóóäàë 2006 îíä àæèëëàæ áàéãàà íü 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä 7.3 õóâü áóþó 54-ººð íýìýãäñýí áàéíà. Àÿëàë æóóë ëàë Ìîíãîë Óëñûí õèëýýð 2006 îíä îðñîí, ãàðñàí íèéò çîð èã èä äàâõàðäñàí òîîãîîð 2.4 ñàÿä õ ð, 2005 îíûõîîñ 10.5 õóâü áóþó ìÿíãàí õ íýýð íýìýãäæýý. Ìàíàé óëñûí õèëýýð 2006 îíä îðñîí ãàäààäûí çîð èã äûí 40.2 õóâèéã ÁÍÕÀÓ-ûí èðãýä; 20.5 õóâèéã ÎÕÓ-ûí èðãýä; 13.7 õóâèéã ÁÍÑÓ-ûí èðãýä; 4.9 õóâèéã ßïîí óëñûí èðãýä; 2.8 õóâèéã ÀÍÓ-ûí èðãýä; 17.9 õóâèéã áóñàä îðíû èðãýä ýçýëæ áàéíà. Ìîíãîë Óëñàä 2006 îíä ãàäààäûí ìÿíãàí çîð èã èä îðæ èðñýí íü 2005 îíûõîîñ 18.5 õóâü íýìýãäñýí áàéíà îíä èðñýí ãàäààäûí çîð èã äûí 88.6 õóâü íü 30 õ ðòýë õîíîã; 7.7 õóâü íü 90 õ ðòýë õîíîã; 3.7 õóâü íü 90 áà ò íýýñ äýýø õîíîã áàéõààð èðñýí áºãººä 62.1 õóâü íü Ç í Àçè, Íîìõîí äàëàéí á ñ íóòãààñ; 33.2 õóâü íü Åâðîïîîñ;

31 Òîâ òàíèëöóóëãà 3.7 õóâü íü Àìåðèê òèâýýñ; 0.4 õóâü íü Îéðõè Äîðíîäîîñ; 0.6 õóâü íü ªìíºä Àçè, Àôðèê òèâýýñ èðñýí áàéíà. Ìîíãîë Óëñàä 2006 îíä ìÿíãàí æóóë èä èðñýí íü 2005 îíûõîîñ 14.0 õóâü íýìýãäñýí áàéíà îíä îðæ èðñýí æóóë äûí 63.7 õóâü íü Ç í Àçè; Íîìõîí äàëàéí á ñ íóòãààñ; 32.1 õóâü íü Åâðîïîîñ; 3.7 õóâü íü Àìåðèê òèâýýñ; áóñàä íü Îéðõè Äîðíîä, ªìíºä Àçè, Àôðèê òèâýýñ èðæýý. Ìîíãîë Óëñûí õèëýýð îðñîí íèéò çîð èã äûí 49.3 õóâü íü Çàìûí Y ä áîîìòîîð; 17.1 õóâü íü èíãèñ õààí áîîìòîîð; 10.6 õóâü íü Àëòàíáóëàã áîîìòîîð; 3.3 õóâü íü Øèâýýõ ðýí áîîìòîîð; 19.7 õóâü íü áóñàä áîîìòóóäààð îðæ èðæýý îíä ìàíàé óëñûí õèëýýð ãàðñàí ìÿíãàí äîòîîäûí çîð èã äûí 87.0 õóâü íü õóâèéí æóðìààð, òýäãýýðèéí äèéëýíõ áóþó 92.4 õóâü íü ÁÍÕÀÓ, ÎÕÓ, ÁÍÑÓ ðóó çîð æýý îíä ãàäààäàä çîð ñîí ìîíãîë èðãýäèéí èõýíõ íü 30 õ ðòýë õîíîãèéí õóãàöààòàé ÿâñàí áîë ãàäààäûí èðãýäèéí äèéëýíõ íü ìºí èéì õóãàöààãààð îðæ èðæýý. ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãà, àìüæèðãààíû ò âøèí ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãûí ò âýð ñóäàëãààíû ä íãýýñ õàðàõàä 2006 îíä íýã ºðõèéí ñàðûí äóíäàæ íèéò îðëîãî 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä òóõàéí îíû íýýð 16.4 õóâü ºññºí áàéíà. íýýñ öàëèí õºëñíèé îðëîãî óëñûí äóíäæààð 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 13.6 õóâü, 2004 îíûõîîñ 38.6 õóâü, òýòãýâýð, òýòãýìæèéí îðëîãî äóíäæààð 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 28.6 õóâü, 2004 îíûõîîñ 48.4 õóâèàð òóñ òóñ íýìýãäñýí áàéíà. Õàðèí èíôëÿöèàð çàñâàðëàñàí áîäèò ºñºëò íü öàëèí õºëñíèé îðëîãûí õóâüä 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 7.1 õóâü, 2004 îíûõîîñ 30.7 õóâü, òýòãýâýð, òýòãýìæèéí îðëîãûí õóâüä 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 21.3 õóâü, 2004 îíûõîîñ 40.0 õóâü òóñ òóñ ºññºí ä íòýé áàéíà. ªðõèéí íèéò îðëîãî (çàðëàãà)-ûã ºðõèéí ìºíãºí îðëîãî (çàðëàãà) äýýð ºðõèéí õóâèéí àæ àõóéãààñ áýëòãýñýí áîëîí áóñäààñ íýã é àâ õýðýãëýñýí ç éëñèéí ìºíãºí ä íã íýìñýíýýð òîäîðõîéëîâ. Öàëèí, òýòãýâýð òýòãýìæ áîëîí áóñàä ìºíãºí îðëîãî õºäººä 2006 îíä 2005 îíûõîîñ õóâü ºññºí íü ºðõèéí éëäâýðëýë éë èëãýýíèé îðëîãûí íèéò îðëîãîä ýçëýõ õóâèéí æèí 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 5.0 ïóíêòýýð áóóðàõàä íºëººëñºí áàéíà. ªðõèéí ìºíãºí çàðëàãûã õàðàõàä õ íñíèé ç éëèéí çàðëàãà óëñûí äóíäæààð 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 16.8 õóâü, 2004 îíûõîîñ 22.3 õóâü, õ íñíèé áóñ áàðàà éë èëãýýíèé çàðëàãà óëñûí äóíäæààð 2006 îíä 2005 îíûõîîñ 17.1 õóâü, 2004 îíûõîîñ 57.0 õóâü òóñ òóñ ºññºí ä íòýé áàéíà. ßäóóðëûí íäñýí ç ëýëò äèéã 2006 îíû áàéäëààð ªÎÇÑ-íû ä íãýýð òîîöîæ, îíû ÿäóóðëûí áàéäàëòàé õàðüöóóëæ çýõýä óëñûí äóíäæààð ÿäóóðëûí õàìðàëò, ÿäóóðëûí ã íçãèéðýëò áîëîí ÿäóóðëûí ìýäðýìæèéí õóâü áóóðñàí ä íòýé áàéãàà íü ñ ëèéí æèë äýä òºðººñ õ í àìûí íèéãìèéí àñóóäëààð àâ õýðýãæ ëæ áàéãàà àðãà õýìæýý ìºí öàã àãààð õàðüöàíãóé òààòàé áàéãààãààñ ìàëûí òîî òîëãîé ºññºí çýðýã íü ÿäóóðàë áóóðàõàä òîäîðõîé õýìæýýãýýð íºëºº ç ëñýíòýé õîëáîîòîé áàéíà. Áîëîâñðîë Õ í àì, îðîí ñóóöíû 2000 îíû óëñûí òîîëëîãûí ä íãýýð Ìîíãîë óëñûí 15 áà ò íýýñ äýýø íàñòàé õ í àìûí 97.6 õóâü íü áè èã ñýã òàéëàãäñàí ä íòýé áàéíà. 33

32 Òîâ òàíèëöóóëãà ÁÑØÓß-íààñ îíû õè ýýëèéí æèëä, ÅÁÑ-èéí ºäðººð ñóðàëöàã äûí òîîã ìýäýýëëèéí øèíý ïðîãðàìì õàíãàìæ àøèãëàí ãàðãàõ áîëñîí, øèëæèëò õºäºë㺺íòýé óÿëäóóëàí ñóðàëöàã äûí òîîíû äàâõàðäëûã àðèëãàõ òóñãàéëñàí àðãà õýìæýý, ÅÁÑ-èéí íýã õ õäýä íîãäîõ õóâüñàõ çàðäëààð ñàíõ æ ëæ áàéãààãààñ õºäººãèéí ñóðãóóëèóäûí õ õäèéí òîîã ºñãºæ ìýäýýëýõ áîëîí Àëáàí áóñ áîëîâñðîëûí ñóðãàëòàä õàìðàã äûí òîîã ºäðººð ñóðàëöàã äûí òîîíä îðóóëàí òîîöñîí òîõèîëäîë ãàð áàéñíûã çîãñîîñîí çýðãýýñ øàëòãààëæ îíû õè ýýëèéí æèëèéí ýõýíä á õ øàòíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàã äûí òîî ìÿíãà áîëæ îíû õè ýýëèéí æèëèéíõýýñ 2.6 ìÿíãààð áóóðàâ îíû õè ýýëèéí æèëä åðºíõèé áîëîâñðîëûí 742 ñóðãóóëüä íèéò ìÿíãàí ñóðàã ñóðàëöàæ áàéãàà íü îíû õè ýýëèéí æèëýýñ 5.1 ìÿíãààð íýìýãäñýí áîëîâ õè ýýëèéí æèëýýñ 14.4 ìÿíãààð áóóðñàí áàéíà. Îðîé, ý íýý àíãèä ñóðàëöàæ áàéãàà ñóðàëöàã äûí òîî îíû õè ýýëèéí æèëä 4.9 ìÿíãà áîëñîí íü îíû õè ýýëèéí æèëýýñ 5.8 ìÿíãààð áóþó 54.2 õóâèàð áóóð ýý. Èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæ, ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí òºâä ñóðàëöàæ áàéãàà îþóòíû òîî òîãòìîë ºñ áàéãàà áºãººä îíû õè ýýëèéí æèëä íèéò ìÿíãàí îþóòàí ñóðàëöàæ áàéíà îíû õè ýýëèéí æèëä ñóðàëöàæ áàéãàà íèéò îþóòíû 69.9 õóâü íü òºðèéí ºì èéí, 30.1 õóâü íü õóâèéí õýâøëèéí ñóðãóóëüä ñóðàëöàæ áàéíà. Á õ øàòíû ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûã òºãñºã äèéí òîî ºñºõ õàíäëàãàòàé áàéíà. Òóõàéëáàë, îíû õè ýýëèéí æèëä íèéò òºãñºã äèéí òîî ìÿíãà áîëæ, îíû õè ýýëèéí æèëèéí òºãñºã 人ñ 3 ìÿíãà, îíû õè ýýëèéí æèëä òºãñºã 人ñ 12.9 ìÿíãààð íýìýãäæýý. Ñóðãóóëèàñ çàâñàðäñàí 7-15 íàñíû õ õäèéí òîî îíû õè ýýëèéí æèëä 12.3 ìÿíãà áîëæýý. Ñóðãóóëü çàâñàðäàëòûí õóâü îíä 2.2 õóâü áîëæ, îíûõîîñ 0.6 ïóíêòýýð ºññºí áàéíà îíû õè ýýëèéí æèëä 56.1 ìÿíãàí õ õýä íýãä ãýýð àíãèä øèíýýð ýëññýí íü îíû õè ýýëèéí æèëèéíõýýñ 0.7 õóâèàð ºññºí áàéíà. Ýíý íü åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéã 11 æèëèéí òîãòîëöîîíä øèëæ ëñíýýð 7 íàñòàé õ õýä ÅÁÑ-ä ýëñýí îðîõ áîëñîíòîé õîëáîîòîé. ÅÁÑ-èéí íýã áàãøèä íîãäîõ õ õäèéí òîî îíä 23.7 áîëæ îíû õè ýýëèéí æèëèéíõýýñ 0.9 ïóíêòýýð áóóðëàà. ÅÁÑ-èéí áàãø íàðûí òîî æèëýýñ æèëä íýìýãäýæ, îíä 22.9 ìÿíãà áîëñîí íü îíû õè ýýëèéí æèëèéíõýýñ 1.2 õóâü áóþó 0.3 ìÿíãààð íýìýãäëýý. Äîòîîäûí èõ, äýýä ñóðãóóëèéí òºãñºã äèéí òîî íýìýãäýæ áàéãàà áà îíä íèéò 23.6 ìÿíãàí îþóòàí òºãññºíººñ 25.2 õóâü íü õóäàëäàà, áèçíåñèéí óäèðäëàãà, 12.2 õóâü íü áàãø, áîëîâñðîë ñóäëàë, ñóðãàí õ ì æ ëýõ, 6.1 õóâü íü èíæåíåðèéí ìýðãýæëýýð òºãññºí áàéíà îíû õè ýýëèéí æèëä äîòîîäûí èõ, äýýä ñóðãóóëü òºãñºã äèéí 7.5 õóâü íü õóóëü, ýðõ ç éí ìýðãýæëýýð òºãñºæ áàéñàí áîë ýíý ç ëýëò îíä 7.1 õóâü áîëæ 0.4 ïóíêòýýð áóóð ýý îíû õè ýýëèéí æèëèéí áàéäëààð 99.1 ìÿíãàí õ õýä ñóðãóóëèéí ºìíºõ áîëîâñðîëä õàìðàãäàæ áàéãàà íü îíûõîîñ 10 õóâü ºñ, õàðèí îíîîñ 0.3 õóâü áóóðñàí áàéíà. Øèíæëýõ óõààíû áàéãóóëëàãàä àæèëëàã äûí òîî 2006 îíä 3.4 ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 4.5 õóâü ºñ ýý. Íèéò àæèëëàã äûí 68.4 õóâü íü íäñýí àæèëëàã èä áàéíà. Øèíæëýõ óõààíû íýã áàéãóóëëàãàä àæèëëàã äûí äóíäàæ òîî 2003 îíä 62 áàéñíàà 2004 îíä 56 áîëæ áóóðñàí áîë, 2005 îíä 58, 2006 îíä 59 áîëæ ºññºí áàéíà. Øèíæëýõ óõààíû ñàëáàðûí íèéò çàðäàë 2006 îíä 7.7 òýðáóì òºãðºã áîëæ 2005 îíûõîîñ 6.9 õóâü ºññºí áàéíà. 34

33 Òîâ òàíèëöóóëãà íýýñ øèíæëýõ óõààíû áàéãóóëëàãóóäûí ñàëáàðûí çàðäëûã àâ çâýë 2006 îíä íèéò çàðäëûí 23.7 õóâü íü òåõíèêèéí, 27.4 õóâü íü áàéãàëèéí, 11.0 õóâü íü ÕÀÀ, 7.3 õóâü íü àíàãààõ óõààíû, 13.6 õóâü íü íèéãìèéí óõààíû ñàëáàðò, 16.9 õóâü íü èõ, äýýä ñóðãóóëüä íîãäîæ áàéíà. Óëñûí òºñ⺺ñ ñàíõ æèãäñýí ýðäýì øèíæèëãýýíèé àæëûí òîî 2006 îíä 343 áîëæ, 2005 îíûõîîñ 7.5 õóâü ºñ ýý. íýýñ îíîëûí ñóóðü ñóäàëãààíû òîî 9.9 õóâü, øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí çýõýö àæëûí òîî 39.3 õóâü ºñ, õàðèí øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí òºñëèéí òîî 2.3 õóâü áóóð ýý. Óëñûí òºñ⺺ñ ñàíõ æèãäñýí ýðäýì øèíæèëãýýíèé àæëûí çàðäàë 2006 îíä ñàÿ òºãðºã áîëæ, 2005 îíûõîîñ 12.3 õóâü ºñ ýý. íýýñ øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí çýõýö àæèëä 4.4 õóâü, øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí òºñºëä 45.6 õóâü, îíîëûí ñóóðü ñóäàëãààíä 50.0 õóâèéã òóñ òóñ çàðöóóëñàí áàéíà. Óëñûí õýìæýýíä àæèëëàæ áàéãàà íèéòèéí íîìûí ñàí, óíøèã äûí òîî ºñºõ õàíäëàãàòàé áàéíà. Òóõàéëáàë, 2003 îíä íèéò 283 íèéòèéí íîìûí ñàí àæèëëàæ, ìÿíãàí áàéíãûí óíøèã éë ë ëæ áàéñàí áîë 2006 îíä 290 íîìûí ñàíãààð ìÿíãàí óíøèã éë ë ëæýý. Íîìûí ôîíä 2006 îíä 7.0 òýðáóì áîëæ, ºíãºðñºí îíûõòîé èæèë ò âøèíä áàéíà. Ìýðãýæëèéí óðëàãèéí áàéãóóëëàãûí òîãëîëòûí òîî 2006 îíä 4.9 ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 32.7 õóâü; çýã äèéí òîî ìÿíãà áîëæ 2005 îíûõîîñ 28.7 õóâü òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Ìóçåéí çìýðèéí òîî 2006 îíä ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 1.6 õóâü; çýã äèéí òîî ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 19.9 õóâü òóñ òóñ ºññºí áàéíà. Ñ ì õèéä Ìîíãîë Óëñûí /1992 îíû/ øèíý íäñýí õóóëèàð èðãýäèéí ø òýõ, ýñ ø òýõ ýðõ íü ºëººòýé áîëñíîîð ÿíç á ðèéí óðñãàëûí ñ ì õèéä ä áàéãóóëàãäàæ ýõýëñýí. Þóíû ò ð íä óëàìæëàëò áóääûí øàøíû ñ ì õèéä ä îëíîîð áàéãóóëàãäàæ ýõýëñýí áºãººä óëìààð õðèñòèéí áîëîí øàøíû áóñàä óðñãàëûí ñ ì õèéä, øàøíû áàéãóóëëàãóóäûí òîî íýìýãäýæ áàéíà. Ñ ì õèéä äèéã áàéðøëààð íü àâ çâýë õºäºº îðîí íóòàãò óëàìæëàëò øàøíû (áóääà, èñëàì), òºâ ñóóðèí ãàçðóóäàä áóñàä øàøíû ñ ì õèéä ä áàéãóóëàãäàí éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéíà. Ñ ì õèéäèéã øàøíû òºð뺺ð íü àâ çâýë 2006 îíû áàéäëààð íèéò 245 ñ ì õèéä áàéãàà áºãººä 2005 îíûõòîé õàðüöóóëàõàä 2.1 õóâü ºññºí áàéíà îíä íèéò ñ ì õèéäèéí 61.2 õóâèéã áóääà, 34.7 õóâèéã õðèñò, 2.9 õóâèéã èñëàì, 1.2 õóâèéã áóñàä øàøíû ñ ì õèéä ýçýëæ áàéíà îíû áàéäëààð íèéò ñ ì õèéäèéí 14.3 õóâü íü Áàðóóí á ñýä, 23.3 õóâü íü Õàíãàéí á ñýä, 18.0 õóâü íü Òºâèéí á ñýä, 6.9 õóâü íü Ç í á ñýä, 37.5 õóâü íü Óëààíáààòàðò áàéðøèæ áàéíà. Ñ ì õèéä øàøíû áàéãóóëëàãóóäàä 2006 îíû áàéäëààð íèéò 4.0 ìÿíãàí õ í àæèëëàæ áàéãààãààñ õóðëûí ëàì 2.6 ìÿíãà áàéíà. Õóðëûí ëàì íàðûã á ñýýð àâ çâýë Áàðóóí á ñýä 201 áóþó 7.6 õóâü, Õàíãàéí á ñýä 505 áóþó 19.1 õóâü, Òºâèéí á ñýä 312 áóþó 11.8 õóâü, Ç í á ñýä 150 áóþó 5.6 õóâü Óëààíáààòàðò 1478 áóþó 55.9 õóâü íü òóñ òóñ íîãäîæ áàéíà. Øàøíû ñóðãóóëü äàöàíä ñóðàëöàãñàä 2006 îíä 6.3 ìÿíãà áîëæ 2005 îíûõîîñ 11.1 õóâü ºññºí áîë ãýðýýð íîì çààëãàäàã õ õäèéí òîî 2.2 ìÿíãà áîëæ 9.9 õóâèàð áóóðñàí áàéíà. Õ í àìûí ýð ë ìýíä Ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãóóäàä 2006 îíû áàéäëààð íèéò 34.2 ìÿíãàí àæèëëàã èä áàéãààãèéí 7.1 ìÿíãà íü èõ ýì, 8.4 ìÿíãà íü ñóâèëàã, 0.8 ìÿíãà íü ýì ç é, 14.9 ìÿíãà íü 35

34 Òîâ òàíèëöóóëãà ýìíýëãèéí äóíä ìýðãýæèëòýí, 9.2 ìÿíãà íü áóñàä ìýðãýæëèéí ýì, ìýðãýæèëòýí, àæèëëàã èä áàéíà. Íýã èõ ýì èä 1.2 ñóâèëàã íîãäîæ áàéíà. Èõ ýì èéí òîî 2003 îíä áàéñàí áîë 2004 îíä áîëæ 0.7 õóâü áóóðñàí áîë 2005 îíä áîëæ 2004 îíûõîîñ 3.0 õóâü ºñ, 2006 îíä áîëñîí íü 2005 îíûõîîñ 4.3 õóâü íýìýãäñýí áàéíà. Íýã èõ ýì èä 2006 îíû áàéäëààð 361 õ í íîãäîæ áàéíà. Õàëäâàðò, õàâäàð ñóäëàë, í ä, ñ ðüåý, ìýäðýë ñýòãýöèéí ýìãýã, ìýäðýë, ø ä, ýð í ð, ýìãýã àíàòîìè ø õ áà ýìíýëãèéí øèíæýý ýì íàðûí òîî 2005 îíûõòîé õàðüöóóëàõàä áóóð, õàðèí ýð ëèéã õàìãààëàõûí çîõèîí áàéãóóëàã, äîòîð, ìýñ çàñàë, ãýìòýë, ýõ áàðèõ, ýìýãòýé ä, õ õýä, èõ õàìàð õîîëîé, àðüñ, ðåíòãåí, ôèçèê ýì èëãýý, ëàáîðàíò, àðèóí öýâýð õàëäâàð ñóäëàëûí ýì íàðûí òîî íýìýãäñýí áàéíà. Ýìíýëãèéí îðíû òîî 2006 îíä 18.3 ìÿíãà áîëæ 2005 îíûõîîñ 0.3 õóâü ºñ ýý. Ýìíýëãèéí îðíû õ íä íîãäîõ òîî 2006 îíä 72, èõ ýì èéí òîî 28, ýìíýëãèéí äóíä ìýðãýæèëòíèé òîî 58 áîëîâ õ í àìä íîãäîõ ýìíýëýãò õýâòýí ýì ë ëýã äèéí ºâ ëºëººñ öóñíû ýðãýëòèéí (313.6), àìüñãàëûí (309.1) áîëîí ìýäðýëèéí òîãòîëöîîíû (149.7), õàëäâàðò áîëîí øèìýã èò çàðèì ºâ èí (103.5) çîíõèëæ áàéãàà áîë õàðèí íàñ áàðàãñäûí äóíä öóñíû ýðãýëòèéí ºâ èí 37.9 õóâü, õàâäàð 18.3 õóâü, áýðòýë õîðäëîãî áà áóñàä çàðèì ãàäíû øàëòãààíû ð äàãàâàð 18.1 õóâü, õîîë øèíãýýõ ýðõòíèé ºâ èí 9.4 õóâèéã òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà õ í àìä íîãäîõ õîðò õàâäðààð ºâ ëºëò, íàñ áàðàëòàíä ýëýã, óìàéí õ ç, õîäîîä, óëààí õîîëîé, óóøèãíû õîðò õàâäàð çîíõèëæ áàéíà. Õàëäâàðò ºâ íººð ºâ ëºã äèéí òîî 2003 îíä 26.9 ìÿíãà áàéñàí áîë 2004 îíä 31.3 ìÿíãà, 2005 îíä 32.3 ìÿíãà, 2006 îíä 36.2 ìÿíãà áîëæ òóñ òóñ ºñ ýý. Ýíý íü âèðóñò ãåïàòèò, ãàõàéí õàâäàð, òýìá, ñ ðüåý çýðýã õàëäâàðò ºâ íèé ºâ ëºë íýìýãäñýíòýé õîëáîîòîé áàéíà. Çàñãèéí ãàçðûí 2006 îíû 91 ä ãýýð òîãòîîëîîð Ýð ë Ìîíãîë õ í õºòºëáºðèéã áàòàëæ, õºòºëáºðèéí õ ðýýíä Õýíòèé, Õºâñãºë àéìãóóä Óëààíáààòàð õîòûí òºðºëæñºí íàðèéí ìýðãýæëèéí ýìíýëã äèéí 56 èõ ýì, àéìãèéí ýð ë ìýíäèéí ãàçàð áîëîí íýãäñýí ýìíýëãèéí 60 ýì òýé õàìòðàí ìÿíãàí õ íä 15 òºðëèéí íàðèéí ìýðãýæëèéí ýì èéí çëýã, öóñíû øèíæèëãýýíä ÄÎÕ, òýìá, ýëýãíèé Â, Ñ âèðóñ, ðåíòãåí çóðàã, öýðíèé áàêòåðîëîãè øèíæèëãýý õèéæ, 15.6 ìÿíãàí ýìãýãòýé õ íèé ºâ íèéã îíîøëîí èëð ëñýí áàéíà. Ýð ë ìýíäèéí ñàëáàðûí íèéò çàðäàë 2006 îíä ñàÿ òºãðºã áîëæ 2005 îíûõîîñ 28.7 õóâèàð ºññºí áàéíà. Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí çàðëàãàä ýð ë ìýíäèéí çàðäëûí ýçëýõ õóâü 2006 îíä 8.4 õóâü áîëæ 2005 îíûõîîñ 2.1 ïóíêòýýð áóóðàâ. 36 Íèéãìèéí äààòãàë, õàëàìæ Íèéìãèéí õàëàìæèéí îðëîãî 2006 îíä 74.9 òýðáóì òºãðºãò õ ð 2005 îíûõîîñ 73.0 õóâü ºññºí áàéíà îíä óëñûí íèéãìèéí õàëàìæèéí îðëîãûí 99.7 õóâèéã óëñûí òºñâèéí îðëîãî ýçýëæ áàéíà. Íèéãìèéí õàëàìæèéí çàðäàë 2006 îíä 75.4 òýðáóì òºãðºãò õ ð 2005 îíûõîîñ 79.5 õóâü áóþó 33.4 òýðáóì òºãðºãººð íýìýãäëýý îíòîé õàðüöóóëàõàä íèéãìèéí õàëàìæèéí çàðäàëä òýòãýâðèéí ýçëýõ õóâü áóóð, õàðèí òýòãýìæèéí ýçëýõ õóâü ºññºí áàéíà. Íèéãìèéí õàëàìæèéí òýòãýìæ àâñàí õ íèé òîî 2006 îíä ìÿíãàä õ ð 2005 îíûõîîñ 38.8 õóâü íýìýãäñýí áàéíà. Õ õýä àñàðñíû òýòãýìæ àâàã äûí òîî 2006 îíä 44.3 ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 17.8 õóâü áóóðàâ.

35 Òîâ òàíèëöóóëãà Çàñãèéí ãàçðààñ õýðýãæ ëæ áàéãàà Õ õäèéí ìºí㺠õºòºëáºðèéí õ ðýýíä 2006 îíä íèéò ìÿíãàí õ õäýä 26.6 òýðáóì òºãðºãèéí òýòãýìæ îëãîñîí íü 2005 îíûõîîñ õ õäèéí òîî 39.1 õóâü áóþó ìÿíãààð, îëãîñîí òýòãýìæèéí õýìæýý 45.6 õóâü áóþó 8.3 òýðáóì òºãðºãººð íýìýãäñýí áàéíà. Øèíý òºðñºí õ õýä õºòºëáºðèéí õ ðýýíä øèíýýð ìýíäýëñýí õ õýä á ðò òºðººñ ìÿíãàí òºãðºãèéí òýòãýìæèéã æèëä íýã óäàà îëãîæ áàéíà. Ýíý àðãà õýìæýýíä 41.1 ìÿíãàí õ õäýä 4.1 òýðáóì òºãðºãèéã çàðöóóëñàí áàéíà. Àíõ óäàà ãýðëýã èä -ä îëãîõ ìÿíãàí òºãðºãèéí ìºíãºí òóñëàìæèéã 2006 îíû 1 ä ãýýð ñàðûí 1- íèé ºäðººñ õîéø ãýðëýñýí 23.6 ìÿíãàí õîñîä îëãîñîí. Ýíý àðãà õýìæýýíä 11.8 òýðáóì òºãðºãèéã çàðöóóëñàí áàéíà. Ò í ëýí Çàñãèéí ãàçðûí 2006 îíû 194 ä ãýýð òîãòîîëûã íäýñëýí äèéí öàé õºòºëáºðèéí õ ðýýíä åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëèéí I-II àíãèéí ñóðàã äûã îíû õè ýýëèéí æèëýýñ õàìðóóëàâ. Ýíý õºòºëáºðò ìÿíãàí ñóðàã õàìðàãäñàí áºãººä óëñûí òºñ⺺ñ 2.7 òýðáóì òºãðºãèéã çàðöóóëæýý. Íèéãìèéí äààòãàëûí ñàíãààñ òýòãýâýð àâàã äûí òîî 2005 îíûõîîñ 33.5 ìÿíãàí õ íýýð íýìýãäýæ 2006 îíä ìÿíãàä õ ðñýí áàéíà îíä îëãîñîí íèéò òýòãýâðèéí 70.7 õóâèéã ºíäºð íàñíû, 13.4 õóâèéã õºãæëèéí áýðõøýýëòýé èðãýäèéí, 9.9 õóâèéã òýæýýã ýý àëäñàíû, 6 õóâèéã öýðãèéí òýòãýâýð òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà. Íèéò òýòãýâýð àâàã äûí äîòîð ºíäºð íàñíû òýòãýâýð àâàã äûí ýçëýõ õóâü ºñ, õàðèí òýæýýã ýý àëäñàíû òýòãýâýð àâàã äûí òîî áóóðàõ õàíäëàãàòàé áàéíà. Òóõàéëáàë, 2003 îíä ºíäºð íàñíû òýòãýâýð àâàã äûí ýçëýõ õóâü 69.9 áàéñàí áîë 2006 îíä 70.7 áîëæ ºññºí áîë òýæýýã ýý àëäñàí èðãýäèéí ýçëýõ õóâü 2003 îíä 11.4 õóâü áàéñíàà 2006 îíä 9.9 õóâü áîëæ áóóð ýý. Íèéãìèéí õàëàìæèéí òóõàé õóóëü; Àõìàä íàñòíû íèéãìèéí õàìãààëëûí òóõàé õóóëü; Õºãæëèéí áýðõøýýëòýé èðãýíèé òóõàé õóóëèóäûã øèíý ëýí áîëîâñðóóëàí áàòàëæ 2006 îíû 7 äóãààð ñàðûí 1-íýýñ ìºðä ëñýí. Ãýìò õýðýã Óëñûí õýìæýýíä á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîî 2006 îíä 18.3 ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 4.8 õóâü ºññºí áàéíà. Ãýìò õýðãèéí ãàðàëòûã á ñ íóòãààð àâ çâýë 2006 îíû áàéäëààð íèéò á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí 8.5 õóâü íü Áàðóóí á ñýä, 14.3 õóâü íü Õàíãàéí á ñýä, 18.8 õóâü íü Òºâèéí á ñýä, 9.8 õóâü íü Ç í á ñýä, 46.8 õóâü íü Óëààíáààòàðò íîãäîæ áàéíà. Á ðòãýãäñýí íèéò õýðãèéã òºð뺺ð íü àâ çâýë 2006 îíä òýýâðèéí õýðýãñëèéí õºäºë㺺íèé àþóëã é áàéäàë, àøèãëàëòûí æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýã 7.8 õóâèéã, íèéãìèéí àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðýã 8.7 õóâèéã, õ íèé àìü áèå, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðýã 28.9 õóâèéã, ºì ëºõ ýðõèéí ýñðýã ãýìò õýðýã 48.5 õóâèéã, ëäýõ õóâèéã áóñàä ãýìò õýðýã ýçýëæ áàéíà. Õ èíãèéí õýðãèéí òîî 314 áîëæ, 2005 îíûõîîñ 1.9 õóâü, áóñäûã áîëãîîìæã é àëñàí ãýìò õýðãèéí òîî 2006 îíä 15 áîëæ, 2005 îíûõîîñ 6.3 õóâèàð áóóðñàí áàéíà. Õ íèé àìü áèå, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðãèéí òîî 2006 îíä 5.3 ìÿíãà áîëæ 2005 îíûõîîñ 17.0 õóâü ºññºí áàéíà. Èðãýäèéí ýðõ ºëºº, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðýã, õ í àìûí ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðãèéí òîî 2006 îíä ºññºí ãîë øàëòãààí íü ñîãòóóãààð õ íèé áèåä õ íä áîëîí õºíãºí ãýìòýë ó ðóóëàõ ÿâäàë ò ãýýìýë áàéãààòàé õîëáîîòîé þì. Ñîãòóóãààð éëäýãäñýí ãýìò õýðýã 2006 îíä 3.9 ìÿíãà áîëæ 2005 îíûõîîñ 6.3 õóâü ºññºí áàéíà îíä áóëààëòûí õýðýã ºññºí øàëòãààí íü õýðýãò õîëáîãäñîí ñýæèãòýí ÿëëàãäàã äûí äîòîð àæèëã é èðãýí 70.7 õóâèéã ýçýëæ áàéãààòàé õîëáîîòîé þì. 37

36 Òîâ òàíèëöóóëãà Òýýâðèéí õýðýãñëèéí õºäºë㺺íèé àþóëã é áàéäàë, àøèãëàëòûí æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýãò çàì òýýâðèéí îñîë áîëîí òýýâðèéí îñîë ãàðñàí ãàçðûã ñàíààòàé îðõèõ ãýìò õýðýã áàãòäàã áºãººä òóõàéí ãýìò õýðã äèéí òîî 241 áóþó 20.3 õóâü ºñ ýý. Ìàëûí õóëãàéí ãýìò õýðýã 2006 îíä 2.2 ìÿíãà áîëæ, 2005 îíûõîîñ 3.6 õóâü ºññºí áàéíà. Ìàëûí õóëãàéí ãýìò õýðýã Õîâä, Õºâñãºë, Õýíòèé, Òºâ àéìàã, Óëààíáààòàð õîòîä ºññºí áºãººä ìàëûã õèë äàìæóóëàí õóëãàéëàõ ãýìò õýðýã áîëîí ìàëûí õóëãàéí ãýìò õýðãèéí èëð ëýëò íýìýãäñýíòýé õîëáîîòîé áàéíà. Õ õýä, ãýð á ë, íèéãìèéí ñ ñóðòàõóóíû ýñðýã ãýìò õýðãèéí òîî 2006 îíä 343 áîëæ 2005 îíûõîîñ 2.6 õóâü áóóðëàà. Y íèé 91.5 õóâèéã ýçýëæ áàéãàà õ èíãèéí õýðãèéí òîî 2005 îíûõîîñ 314 õýðýãýýð áóþó 1.9 õóâü áóóðàâ. Õ èíãèéí õýðãèéí 49.0 õóâü íü Óëààíáààòàðò ãàðñàí áàéíà. ªì ëºõ ýðõèéí ýñðýã ãýìò õýðãèéí 75.2 õóâèéã õóëãàé, 7.6 õóâèéã çàëèëàí, 5.1 õóâèéã äýýðýì, 4.7 õóâèéã áóëààëò, 3.9 õóâèéã áóñäûí õºðºíãèéã çàâøèõ, ðýãä ëýõ ãýìò õýðýã òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà. Õàðèí íèéãìèéí àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðãèéí 97.1 õóâèéã òàíõàéí ãýìò õýðýã ýçýëæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä Áàÿí-ªëãèé, Äóíäãîâü, Ãîâü-Àëòàé àéìãóóäàä äàõèí, Òºâ, Äàðõàí, Äîðíîãîâü, ªìíºãîâü, ªâºðõàíãàé, Áàÿíõîíãîð, Çàâõàí, Õýíòèé àéìàãò õóâèàð ºññºí áàéíà. Ø õýýð ÿë øèéòã ëñýí õ íèé òîî 2006 îíä 7.8 ìÿíãà áàéãààãèéí 8.5 õóâü íü ýìýãòýé ä, 9.3 õóâü íü õ õä ä áàéãàà áºãººä ÿë øèéòã ëñýí õ õä äèéí 4.7 õóâü íü ýìýãòýé õ õýä áàéíà. Ãýìò õýðãèéí óëìààñ 2006 îíä 2.2 ìÿíãàí õ í íàñ áàðñíû 77.8 õóâü íü áóþó 1.7 ìÿíãà íü õ íèé àìü áèå, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðãèéí óëìààñ, 18.7 õóâü íü õºäºë㺺íèé àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðãèéí, 3.5 õóâü íü áóñàä ãýìò õýðãèéí óëìààñ íàñ áàðæýý. Ãýìò õýðãèéí óëìààñ 2006 îíä íèéò 52.1 òýðáóì òºãðºãèéí õîõèðîë ó èðñíû 83.3 õóâü íü áóþó 43.4 òýðáóì òºãðºã íü èðãýäèéí ºì èéí õîõèðîë áàéíà. íýýñ: 21.4 òýðáóì òºãðºã íü Õàäãàëàìæ çýýëèéí õîðøîîäûí éë àæèëëàãààíû, 1.7 òýðáóì òºãðºã íü ìàëûí õóëãàéí óëìààñ èðãýäýä ó èðñàí õîõèðîë áàéíà. Íèéò õîõèðëûí 11.3 õóâèéã íºõºí òºë ëæýý. Áèçíåñ ðåãèñòðèéí ñàí Àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí áèçíåñ ðåãèñòðèéí ñàíä 2006 îíû ýöñèéí áàéäëààð 48.9 ìÿíãàí àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà á ðòãýãäñýíèé 30.8 ìÿíãà áóþó 63.0 õóâü íü òîãòìîë éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéíà. Ýäãýýð àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí 80.6 õóâèéã 1-9 àæèëëàã èäòàé, 8.8 õóâèéã àæèëëàã èäòàé àæ àõóéí íýãæ ýçýëæ, òýäãýýð íü íèéò àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí 89.4 õóâèéã ýçýëæ áàéíà. 38 Áàéãàëü îð èí Ñ ëèéí æèë äýä Ìîíãîë îðîíä ãàí, çóä, õ òýé öàñàí áîëîí øîðîîí øóóðãà, åð, ò éìýð, õºíººëò øàâüæ, ìýðýã çýðýã áàéãàëèéí ãàìøèãò çýãäýë îëîíòàà òîõèîëäîæ, õ í àì, íèéãýì, ýäèéí çàñàã, áàéãàëü îð èíä èõýýõýí õîõèðîë ó ðóóëæ áàéíà. Ò í ëýí õ í àìûí òºâëºðºë èõñýõ, áàéãàëüä ó ðóóëæ áóé äàðàìò íýìýãäýõ, óóð àìüñãàë õóóðàéøèõ çýðýã øàëòãààíààñ öºëæèëò ýð èìæèõ õàíäëàãà àæèãëàãäàæ áàéíà.

37 Òîâ òàíèëöóóëãà 2006 îíû áàéäëààð íèéò ãàçàð íóòãèéí 74.2 õóâèéã õºäºº àæ àõóéí ãàçàð, 15.7 õóâèéã óëñûí òóñãàé õýðýãöýýíèé ãàçàð, 9.1 õóâèéã îéí ñàí á õèé ãàçàð, 0.4 õóâèéã óñíû ñàí á õèé ãàçàð, 0.3 õóâèéã õîò, òîñãîí, áóñàä ñóóðèíû ãàçàð, 0.2 õóâèéã çàì, øóãàì, ñ ëæýýíèé ãàçàð òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà îíä íèéò 90 îéí ò éìýð ãàðñàíû 8 íü áàðóóí á ñýä, 39 íü õàíãàéí á ñýä, 22 íü òºâèéí á ñýä, 13 íü ç í á ñýä, 8 íü Óëààíáààòàð õîòûí íóòàã äýâñãýð äýýð ãàðñàí áàéíà. Áàéãàëèéí áàÿëãèéã õàìãààëàõ, íºõºí ñýðãýýõ àðãà õýìæýýíä çàðöóóëñàí õºðºíãèéí õýìæýý 2006 îíû óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð ñàÿ òºãðºãò õ ð, 2005 îíûõîîñ 25.5 õóâèàð íýìýãäñýí áºãººä íýýñ 20.0 õóâèéã íü áàéãàëü îð íû òºâëºðñºí àðãà õýìæýýíä, 22.6 õóâèéã íü òóñãàé õàìãààëàëòòàé ãàçàð íóòãèéí õàìãààëàëòàä, 34.5 õóâèéã íü îéæóóëàõ àæèëëàãààíä, 13.9 õóâèéã íü ãàçðûí õºðñ íºõºí ñýðãýýëòýíä, 8.9 õóâèéã íü áàéãàëü õàìãààëàõ ñàíä òóñ òóñ çàðöóóëñàí áàéíà îíä íèéò ìÿíãàí ãà ãàçàðò õîõèðîë ó èðñíû ìÿí.ãà íü òàðèàëàíãèéí ãàçðûí, ìÿí.ãà íü áýë ýýð áà áóñàä ºâñëºã ãàçðûí, 24.7 ìÿí.ãà íü õîò ñóóðèí ãàçðûí, ìÿí.ãà íü îéí ñàí á õèé ãàçðûí, 5.3 ìÿí.ãà íü óñíû ñàí á õèé ãàçðûí, 61.9 ìÿí.ãà íü óõàãäàæ ýâäýðñýí ãàçàð áàéíà. Á òýýìæ Á òýýìæ íü óëñ îðîíä áèé áîëñîí éëäâýðëýë, éë èëãýýíèé ð àøãèéí ç ëýëò áºãººä íýãæ çàðäëààð õýäèé õýð á òýýãäýõ í, éë èëãýýã éëäâýðëýæ áàéãààã òîäîðõîéëäîã ç ëýëò þì. Á òýýìæèéã äîòîð íü íèéò á òýýìæ, íäñýí õ èí ç éëñèéí á òýýìæ, òîäîðõîé íýã õ èí ç éëèéí á òýýìæ ãýñýí 3 õýëáýðýýð òîîöîí ãàðãàæ áàéíà. ̺í òîäîðõîé õ èí ç éëèéí á òýýìæèéã äîòîð íü õºäºëìºð, êàïèòàë, ìàòåðèàë, ýð èì õ íèé á òýýìæ ãýæ òóñãàéëàí òîîöîæ áàéíà. Íèéò á òýýìæ íü á òýýãäýõ í, éë èëãýýã áèé áîëãîõ çîðèëãîîð éëäâýðëýëä çàðöóóëñàí íèéò çàðäëûí íýã òºãðºã òóòìààñ õýäýí òºãðºãèéí á òýýãäýõ í éëäâýðëýñíèéã õàðóóëäàã áºãººä 2006 îíä óëñûí ä íãýýð íèéò á òýýìæèéí õýìæýý 0.83 òºãðºã áîëæ, 2005 îíû ò âøèíä áàéíà. Ñàëáàðààð àâ çâýë ìàë àæ àõóé, Ẻíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàð éë èëãýýíèé, óóë óóðõàé îëáîðëîõ éëäâýðëýëèéí ñàëáàðò íèéò á òýýìæ òºãðºã áàéãàà íü áóñàä ñàëáàðûíõààñ õàðüöàíãóé ºíäºð áàéíà. Íèéò á òýýìæèéí ýäèéí çàñãèéí ñàëáàðóóäààð àâ çâýë îíóóäàä îéðîëöîî ò âøèíä áàéãàà áºãººä õàðèí îíû ò âøíýýñ óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð, áîëîâñðóóëàõ éëäâýðèéí ñàëáàðò ºíäºð ºñºëò ãàðñàí áàéíà. éëäâýðëýëèéí ãîë õ èí ç éëñ áîëîõ õºäºëìºð, êàïèòàëûí àøèãëàëòûí ð àøãèéã òîäîðõîéëäîã íäñýí õ èí ç éëèéí á òýýìæ íü 2006 îíä óëñûí ä íãýýð 3.38 òºãðºã áîëæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä èæèë ò âøèíä áàéíà. éëäâýðëýë, éë èëãýýíèé ñàëáàðààð àâ çâýë öàëèí õºëñ, êàïèòàëûí àøèãëàëòûí çàðäàë íü áóñàä ñàëáàðûíõààñ õàðüöàíãóé áàãà áàéäàã ìàë àæ àõóé, Ẻíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàð éë èëãýýíèé ñàëáàðò íäñýí õ èí ç éëèéí á òýýìæ íü õàðüöàíãóé ºíäºð áàéíà îíä òîäîðõîé íýã õ èí ç éëèéí á òýýìæ áîëîõ êàïèòàëûí á òýýìæ 14.4 òºãðºã, íäñýí ò õèé ýä ìàòåðèàëûí á òýýìæ 4.9 òºãðºã, ýð èì õ íèé á òýýìæ 24.9 òºãðºã, õºäºëìºðèéí á òýýìæ ìÿíãàí òºãðºã áîëæ, 2005 îíòîé õàðüöóóëàõàä êàïèòàë, íäñýí ò õèé ýä ìàòåðèàë, ýð èì õ íèé á òýýìæ èæèë ò âøèíä, õàðèí õºäºëìºðèéí á òýýìæ ìÿíãàí òºãðºã áóþó 21.9 õóâèàð ºñ ýý. 39

38 Òîâ òàíèëöóóëãà Ìîíãîë Óëñûí Ìÿíãàíû õºãæëèéí çîðèëòûí øàëãóóð ç ëýëò ä Ìîíãîë óëñûí ÌÕÇ-ûí îäîîãîîð òîîöîæ áóé 33 øàëãóóð ç ëýëò äèéí õýðýãæèëòèéí ÿâöààñ çýõýä íäñýí ãîë çîðèëòóóä, òóõàéëáàë á õ íèéòýýð áàãà áîëîâñðîë ýçýìøèõ; õ éñèéí òýãø áàéäëûã ñàéæðóóëàõ; õ õäèéí ýíäýãäëèéã áóóðóóëàõ; áàéãàëü îð íû òîãòâîðòîé áàéäëûã õàíãàõ çýðýã çîðèëòóóä 2015 îí ãýõýä á ðýí õýðýãæèõ áîëîìæòîé áàéíà. Õàðèí ÿäóóðëûã áóóðóóëàõ, ÕÄÕÂ/ÄÎÕ, õóìõàà áîëîí áóñàä ºâ èíòýé òýìöýõ çýðýã çîðèëòóóä èõýýõýí õ íäðýëòýé òóëãàðàõààð áàéãàà áîëíî. ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãûí ñóäàëãàà -íû ä íãýýð 2006 îíä íèéò õ í àìûí 32.2 õóâü íü ÿäóó áàéíà. պ人òýé õàðüöóóëàõàä õîò ñóóðèí ãàçðóóäàä ÿäóóðàë õàðüöàíãóé äîîãóóð áàéãàà áºãººä õîòîä 27.9 õóâü, õàðèí õºäººä 37.0 õóâü áàéíà. ÑÃ-ààñ Í Á-ûí Õ õäèéí Ñàíãèéí òåõíèê, ñàíõ ãèéí äýìæëýãòýéãýýð Õ õýä, õºãæèë 2005/2006 îí ñóäàëãààã ÿâóóëñàí. Óã ñóäàëãààíû ä íãýýð Ìîíãîë óëñàä òàâ õ ðòýëõ íàñíû õ õäèéí 6.3 õóâü íü íîðìîîñ äîîãóóð æèíòýé áàéãàà íü ºìíºõ 2000 îíû ñóäàëãààíû åèéíõýýñ 2 äàõèí áàãà áàéíà. Ñóäàëãààíû óðüä èëñàí ä íãýýñ çýõýä õîòûí 5 õ ðòýëõ íàñíû õ õä äèéí 5.6 õóâü, õºäººíèé 5 õ ðòýëõ íàñíû õ õä äèéí 7.0 õóâü íü çîõèõ íîðìîîñ áàãà æèíòýé áàéãàà íü õ õäèéí æèí áàãàäàõ òîõèîëäîë õºäººä, õîòîîñ õàðüöàíãóé èõ áàéãààã õàðóóëñàí. Àíõàí øàòíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàãñäûí öýâýð õàðüöàà áóóðàõ õàíäëàãàòàé áàéíà. Ýíý ç ëýëò 1995 îíä 97.5 õóâüòàé áàéñàí áîë 2006 îíä 91.4 õóâü áîëæ, 2005 îíû ò âøíýýñ äàðóé 4.2 õóâü áóóð ýý ýýä îíû ýõýí åä òîõèîëäñîí ýäèéí çàñãèéí øèëæèëòèéí áàéäàë íü áîëîâñðîëä òààã é íºëºº ç ëñýí õýäèé ñ ëèéí åä áàéäàë ñàéæðàõ õàíäëàãàòàé áàéíà. Á õ øàòíû áîëîâñðîë ýçýìøèæ áàéãàà õ ì ñèéí õ éñèéí õàðüöàà 1990, 1991 îíóóäàä 1.1 áàéñíàà îíóóäàä , 2003 îíîîñ ýõëýí 1.1 áîëîí òîãòâîðæèæ áàéíà. ÕÀÀ-ãààñ áóñàä ñàëáàðò öàëèíòàé àæèë ýðõýëæ áóé ýìýãòýé äèéí ýçëýõ õóâü õýìæýý ýðýãòýé äèéíõòýé îéðîëöîî áàéíà. Ýìýãòýé ä, ýðýãòýé äýýñ èë ºíäºð áîëîâñðîë ýçýìøèõ áîëñîí áîëîâ óäèðäàõ áîëîí øèéäâýð ãàðãàõ ò âøíèé àëáàí òóøààë äýýð ýìýãòýé äèéí òºëººëºë áàãà õýâýýð áàéíà. Õýäèéãýýð 1992 îíû ñîíãóóëèàð ýìýãòýé ä íäýñíèé ïàðëàìåíòûí íèéò ãèø äèéí 3.9 õóâü, 1996 îíû ñîíãóóëèàð 9.2 õóâü, 2000 îíû ñîíãóóëèàð 11.8 õóâèéí òºëººëºëòýé áîëæ ºñºõ õàíäëàãàòàé áàéñàí 2004 îíû ñîíãóóëèàð 6.6 õóâü áîëæ áóóðñàí. Èéìä øèéäâýð ãàðãàõ ò âøèíä ýìýãòýé äèéí òºëººëëèéã íýìýãä ëýõèéí òóëä íäýñíèé ïàðëàìåíòàä íýð äýâøèõ ýìýãòýé äèéí ýçëýõ õóâèéã 2008 îíû ñîíãóóëüä 20 õóâü, 2012 îíû ñîíãóóëüä 35.0 õóâü áîëãîõ çîðèëò íäýñíèé õýìæýýíä óëñ òºðèéí íàìóóäûí áàðèìòëàë áîëîîä áàéíà. Ñ ëèéí 10 ãàðóé æèëèéí õóãàöààíä Ìîíãîë óëñàä íÿëõñûí áîëîí 5 õ ðòýëõ íàñíû õ õäèéí ýíäýãäëèéí ò âøèí ýð èìòýé áóóðñàí. ªíººãèéí áàéäëààð Ìîíãîë óëñ òàâ õ ðòýëõ íàñíû õ õäèéí ýíäýãäëèéã ãóðàâíû õî ðîîð áóóðóóëàõ ãýñýí Ìÿíãàíû õºãæëèéí îíä õ ðýõ çîðèëòûã íýãýíò õàíãààä áàéíà. Öààøèä ýíý õàíäëàãûã õàäãàëàõ íü óõàë þì. Ýõèéí ýíäýãäýë íü íºõºí ðæèõ éí ýð ë ìýíäèéí àñóóäàëòàé íÿãò óÿëäààòàé þì. Ýõèéí ýíäýãäýë íü ýõèéí íàñ, òºðºëò õîîðîíäûí çàé, áîëîâñðîë, ýð ë ìýíäèéí éë èëãýýòýé õîëáîîòîé àìüä òºðºëòºä íîãäîõ ýõèéí ýíäýãäýë 1993 îíä 259 áàéñàí íü õàìãèéí ºíäºð ç ëýëò þì. Õàðèí 2006 îíä óëñûí õýìæýýíä 67 áîëîâ. 40

39 Òîâ òàíèëöóóëãà Ìîíãîë óëñ ÄÝÌÁ-ûí Íîìõîí äàëàéí Áàðóóí ýðãèéí Á ñèéí îðíóóäûí õóâüä ñ ðüåýãèéí ºâ ëºë ºíäºð çýðýãëýëòýé 5 îðîíä áàãòäàã. Ñ ðüåýãèéí ºâ ëºë ñ ëèéí æèë äýä ºñºõ õàíäëàãàòàé áàéãàà áºãººä òàðõàëòûí ò âøèí 1990 îíä õ í àìä 79 íîãäîæ áàéñàí áîë 2006 îíä 185 áîëæ íýìýãäñýí áàéíà. Ìîíãîë óëñûí õýìæýýíä íèéñëýë, 19 àéìãèéí 124 ñóì, ä ðãèéí íóòãèéã õàìàðñàí 21.0 ñàÿ ãà òàëáàé á õèé ãàçðûã óëñûí òóñãàé õàìãààëàëòàä àâñíààð óëñûí íèéò ãàçàð íóòãèéí 13.3 õóâèéã ýçëýõ áîëëîî. Öààøèä 2015 îí ãýõýä íèéò íóòãèéí 30 îð èì õóâèéã óëñûí áîëîí îðîí íóòãèéí òóñãàé õàìãààëàëòàä àâàõ çîðèëòòîé áàéãàà áîëíî. Ìàíàé îðíû õóâüä ãàçàð ç éí áàéðëàë, óóð àìüñãàëûí îíöëîãîîñ øàëòãààëàí íèéò íóòãèéí 90 ãàðóé õóâèéã õóóðàé, õàãàñ õóóðàé, õóóðàéâòàð, èéã äóòìàã íóòàã ýçýëäýã. Îéãîîð á ðõýãäñýí òàëáàé íèéò íóòãèéí 7.7 õóâü áàéíà. Õîëáîîíû ñàëáàðò øèíý òåõíîëîãèéã èë ýð èìòýé íýâòð ëæ áàéíà õ í àì òóòàìä íîãäîõ ñóóðèí òåëåôîí öýãèéí òîî 2006 îíä 60.3 áîëñîí áîë ðýí óòàñ õýðýãëýã äèéí òîî 297 áîëæ îéðîëöîîãîîð 3 õ í òóòìûí íýã íü ðýí óòàñ õýðýãëýã áîëñîí áàéíà. Ǻâõºí ñ ëèéí íýã æèëèéí õóãàöààíä ë ãýõýä ðýí óòàñ õýðýãëýã äèéí òîî ìÿíãàí õ íýýð íýìýãäñýí áàéíà. 41

40 Overview OVERVIEW 42 Population The number of population have been increasing, however population growth rate has declined over the last few years. But in 2006, population growth rate was increased because birth was increase. At the end of 2006, resident population of Mongolia was a 2 million thousand. This is an increase by 1.3 percent or 32.4 thousand since percent of the total population is men and 51.2 percent is women in that year, giving a sex ratio at of 95.2 males per 100 females. Migration stream to Ulaanbaatar city has not slowed down. The population was increasing year by year in Ulaanbaatar. In 2006, population density persons per square kilometer in Ulaanbaatar. There was increased each by 11.3 percent in 2003, 7.0 percent in 2004, 3.0 percent in In 2006 about 60.9 percent of the total population or thousand persons were living in urban areas. In 2006, more than half the populations in each of Dornod, Dornogovi, Govisimber, Darkhan-Uul, and Orkhon aimags were living in urban areas.in the Arkhangai and Tuv aimags more than 80 percent of the population lived in rural areas. In 2006 about 58.9 percent of the thousand private households were in urban areas and 41.1 percent in rural areas. The population of Mongolia was 4.1 persons per household in In 2006, the average life expectancy at birth was 65.85, for males and for females. However the population net growth was a decrease, so in 2006 birth was increase. The crude birth rate per 1000 population was 19.0 in This is an increase by 1.2 percent since In 2006, the number of live births shows increased by 7.4 percent in 2003, 8.3 percent in The sex ratio at birth in our country was 104 in Total fertility rate was 2.0 in 2003 and 2004, 1.9 in 2005 and 2.1 in Total fertility rate hasn t reached the replacement level of fertility. The crude death rate was relatively constant last years in our country. The crude death rate was 6.5 in The infant mortality rate furthermore goes down and reaches the bottom at the age group. In 2006, 16.7 thousand persons died, of which 5.6 percent were infant mortality. The sex ratio at death of 148 males per 100 females in Crude death rate varied by aimags In 2006, the highest crude death rate was registered in the Darkhan-Uul(7.6), Govisumber(7.5), Orkhon(7.4), Khuvsgul(7.1), Khentii(6.9), Dornogvi(6.9) and the lowest in the Bayan-Ulgii (4.8), Dundgovi(5.3), Khovd (5.6), Zavkhan (5.8), Bulgan(5.9). In 2006, 49.0 thousand persons were marriages, 1.4 thousand persons were divorced and 2.0 thousand children were adopted. Compared with the previous year divorces decreased by 10.7 percent and adoptions by 46.1 percent. Crude marriage rate increased steadily between the periods and increased in In 2006 crude marriage rate compared with the previous year increased by 3.2 times. In this year fertility and nuptiality increased higher then previous years. This increase s cause was a activity of the Allowance for mother, child; Allowance for mother, child and family/ conples law. Some social indicators for households and population The Government of Mongolia has been taking considerable measures focused on the high righted issues concerning with maternal and children health condition. By 2006 there were

41 Overview 51.0 thous orphan children of which 10.3 percent or 5.3 thous is orphan children and 89.7 percent or 45.7 thous is half orphan children. Number of orphan children was 5.2 thous in 2003 but it increased by 4.9 percent or 254 children to 5.4 thous in 2004 but in from 2005 decreased by 3.2 percent or 173 children to 5.3 thous in In 2003 number of half orphan children was 44.9 thous, to 46.3 thous in 2004, to 47.1 thous in 2005, to 45.7 thous in 2006 increased by 1.8 percent or 784 children from 2003, from 2004 decreased by 1.1 percent or 529 children and from 2005 by 2.9 percent or 1362 respectively. Number of households with 4 and more children aged below 16 was 53.5 thous in 2003 and was decreasing to 46.7 thous in 2004, to 42.4 thousand in 2005, to 40.0 thous in 2006 respectively. Number of female-headed households was 65.7 thous in 2004 but it increased by 7.1 percent or 4.6 thous households to 70.3 thous in 2005 but in from 2005 by 2.7 percent or 1.9 thous households to 72.2 thous respectively. The some pairs divorced and number of death of people who are 18 years and up increased in some aimags it s dependence on the number of female-headed households was increased. Also migration has effected the state of distinctly. By percent of total female-headed households has been found in Western region while 24.7 percent in Khangai region, 18.6 percent in Central region, 8.9 percent in Eastern region and 33.4 percent in the Capital city of Ulaanbaatar, respectively. Number of single women with children aged below 16 was 48.4 thous in 2005 but it decreased by 4.6 percent or 2.2 thous to 46.2 thous in Labour force Resulting from transition period from a centrally planned economy to a market economy, Mongolia faced with many challenges. For instance, the number of unemployment has increased because of structural change of economy, depression of production and cease of industries as well as enterprises. Following them Employment regulation office has been set up to provide employment services such as intermediating with job places and retraining. From 1992 people who are registered with Labour and Social welfare departments (former employment office) are considered as unemployed in accordance with the international concepts and methodology. Accordingly, labour force or economically active population, labour force participation rate and unemployment rate have been estimated by national average, capital city, aimags, age groups and sex. The main indicator that shows labour market development and economic activity of population is labour force participation rate. This indicator has increased a bit for the last few years. In 2006, labour force participation rate reached to 64.4 percent which increased by 0.9 point from The number of registered people considered as unemployed was same level with previous year. At the national level, share of employed population in economically active population was 96.7 percent in 2005, 96.8 percent in 2006 and increased by 0.1 percent. For the economic activity sectors, number of employed population has increased in all economic sectors except agriculture, hunting and forestry, manufacturing, real estate, renting & business activities and community, social & personal services for the last few years. New labour apartment increased 53.0 thous in For the economic activity sectors, 16.5 percent of new labor apartment is construction department, 14.5 percent is quality industry, 14.3 percent is agriculture, hunting and forestry, 14.1 percent is wholesale and retail, 6.8 percent is hotel and restaurant, 26.2 percent is others department. 43

42 Overview The registered unemployment rate, that has been decreasing lately, is associated with the increased number of people who found jobs by the support of aimag and capital city s Labour and Social welfare departments (former employment office). Shares of man and woman in economically active population and employed population are nearly the same while women account greater share than men registered as unemployed. Proportion of the unemployed people with higher education or untrained people has increased among registered as unemployed in the aimag and city Labour and Social welfare departments while share of people with special secondary education and completion of vocational training center have declined. Also this section presents data related to Government employees of Mongolia. These data, compiled from official source of data, comes from Government Service Council of Mongolia. Moreover, the data, concerned with Mongolian government employees was included in this section. This data was compiled by the official data resource of the Government Service Council. By January 1, 2006, thousand government employees was calculated in its total number, of which 2.1 percent or 2.6 thousand was along with political positions, 7.8 percent or 9.5 thousand of them were calculated as public administration positions, 18.9 percent or 22.7 thousand were special service positions and 71.2 percent or 85.8 thousand were along with support service positions. According to the data, estimated by education level, 45.7 percent of the total government employees are with higher level of education degree and 38.8 percent of them have bachelor and diploma degrees, 5.6 percent of them have master degree, 1.1 percent of them have doctor s degree education (Ph.D) and 0.2 percent of them have Scientific Doctor s degree, 23.3 percent of the total government employees are with special secondary, 21.2 percent of them have complete secondary level of education, 9.6 percent of them have non-complete secondary and primary levels of education and 0.2 percent of them have no formal education. Average wages and salaries Sample survey on average wages and salaries has been carried out quarterly since 4 th quarter of 2000 and the results are estimated by gender, economic activity sector, occupation, types of organization, ownership and responsibility by aimag and the capital. Over 1000 organization with various economic activity and ownership are covered by the sample survey every quarter. As of 2006, monthly average wages and salary is thousand tugrugs which is 56.7 percent higher than 2003 and 37.2 percent higher than 2004, and 26.2 percent higher than 2005 In economic activity sectors, average salaries for mining and quarrying, electricity, gas and water supply, construction, hotels restaurants, transport and storage communication, financial intermediation, public administration, defense, compulsory social security and are higher than other sectors and national average. In addition, average salaries for companies limited, state enterprises and local authority owned industrial higher than national average and other economic entities. Gross domestic product During the transition period to a market economy Mongolia faced a challenge of complying the national statistical information system with the international standards. The bottom-line of 44

43 Overview this challenge is to develop and implement the National Accounts in the framework of 1993 SNA. In 1991 Government issued its resolution to ensure the preparedness for introduction and implementation of SNA and in March 1994 Statistical law was adopted by the Parliament and put into force. Within the enforcement of the law, actions were taken to implement SNA into national statistical practice. In 2006 preliminary GDP was billion togrogs at current prices and billion togrogs at constant prices of It shows an increase by 8.4 percent or by billion togrogs compared with the previous year. This increase was achieved mainly by growth of the service sector. The growth of 8.4 percent was provided by service sector contributing 4.4 points and industrial sector 2.0 points and agriculture sector by 2.0 points respectively. Per capita GDP at current prices has reached thousand togrogs, compared with 2005 it has increased by thousand togrogs. Private sector share was 52.6% in GDP in 1995, but in 2006 it was reached 77.8% accordingly. The share of private sector in GDP is accordingly higher in the following sectors: in agriculture, in hotels and restaurants sector 100%, in trade sector 99.9%, in financial intermediation sector 92.6%, in construction sector 90.0%. Consumerprice index (CPI) In 2006, consumer price overall index increased by 6.0% which of foodstuff by 3.3%, medical goods and care by 23.6%, transport by 12.1%, education by 10.3%, restaurants and hotels by 10.1%, housing, water, electricity and fuels by 8.7%, other goods and services by 7.7%, clothing and footwear by 7.5%, household furnishings and goods by 7.4%, recreation and cultural goods by 6.3%, alcoholic beverages, tobacco by 3.3% and prices of communication group decreased by 13.4%. Money, credit In last years increase bank s service, good customer service of scope, customers trust to bank as a result this increase of individuals and corporate deposits in banks has resulted as a real economic growth. The money supply has increased each year during reaching 1.53 trillion togrogs in The share of currency outside of the banks in money supply or M2 is one of the criterion indicators of monetary statistics. This indicator was declining since 2003 through It reached 12.1 percent in 2006, showing a decrease of 0.9 points compared to Expansion of bank deposits lead to the strengthening of financial intermediation sector, which in turn fuels the increase of individuals and corporate loans. In 2006 loans provided by commercial banks amounted to 1.22 trillion. togrogs, which was higher by 42.3 percent compared to The percentage of non-performing loans in total loans was comparatively declining in the last 3 years. In 2004 percentage was 10.0, in 2005 was 5.8 percent and in 2006 was 4.9 percent. Even though interest rate is relatively high, the tendency of its gradual decrease can be seen in the last years. Average annual weighted interest rate of commercial banks togrog loans declined by 3.8 points in 2006 compared to previous year ending at Whereas foreign currency loan interest increased by 0.7 points compared to 2005 reaching 15.5 percent. 45

44 Overview Bank of Mongolia s official exchange average rate of one US dollar to togrog was togrogs in 2006, which appreciated by 25.7 togrogs compared to Stock exchange market In January 1 st of 2003 Stock Exchange organizational structure was changed, separating it into two legal units such as Stock Exchange Co. and Securities clearing house and central depository Co. Ltd.. In light of this change, works such as settlement and registration of securities certified ownership title were done. At the Stock exchange in total 387 companies were registered at the end of 2006, of which 60 were state owned companies and 327 fully privatized companies. In 2006, stocks were traded during 253 days. The total trade volume of securities reached 74.7 million securities, of which 0.1 million were bonds. In 2006, traiding of Government and private companies bonds reaching 30.1 percent in total trade, whereas stocks were 69.9 percent and Government bonds 24.7 percent and company bonds 5.3 percent in General government budget The 2006 year was pleasant year for the General Government Budget. Several taxes s law was approved and revised in current year, including the law of Price increase tax of some products, which adhere to from June, But the other laws will be observed from 1 January, There has been increasing total budget revenue and grants during the last years and compared to 2005, result of revenue and grants of 2006 increased by 62.4 percent. Current revenue was 99.5 percent of the total revenue and grants. In 2006, totally bln.tog of income has centrelized in the fund for Mongolian Development by the law on Price increase tax of some products, due to price increase of the gold and copper in the world market. The result of total revenue and grants of General Government Budget increased by 23.9 percent or bln.tog compared with the planned value of Compared with 2005, expenditure of salary, wages and supplementary has increased by 37.7%, expenditure of social security fund has increased by 31.0% and expenditure of social assistance fund has increased by 79.2%, respectively. These increases caused by growth of salary, pension and welfare s level in current year. In 2006, the expenditure and net lending of the General Government Budget reached bln.tog, which is increased by 2.3 percent or 27.8 bln.tog compared to the planned value of 2006 and increased by 61.8 percent compared to Overall deficit as of GDP were 4.2 percent in 2003 and 2.1 percent in But in 2005, the surplus of budget accounted for 2.7 percent of GDP and 3.9 percent of preliminary estimation of GDP in Current budget surplus also has been increasing since Current budget surplus as of GDP was 9.2 percent in 2005, and in 2006 preliminary result of GDP it was increased by 2.5 points, reaching 11.7 percent. Construction For 2006, bln.togrogs were spent on construction and installation work by preliminary results of which domestic construction entities reached of 84.4 percent or bln.togrogs 46

45 Overview and foreign construction units 11.6 percent or 22.9 bln.togrogs. Construction and installation work increased by 6.6 percent or 12.3 bln.togrogs compared with In 2006, construction entities have built buildings of bln.togrogs, such as residential buildings and service centers. This indicator increased by 39.4 percent or 39.9 bln.togrogs compared with In 2006, there were 384 new constructions have been built of which 127 residential buildings; as well 79 buildings for trade and service; hotel 8 buildings and 10 buildings for manufacturing purpose were built accordingly. In 2006, price of building materials were comparatively stable. At the end 2006, price of palk,1m 3 were 5800 togrog. This indicator increased by 5.5 compared with two quarter of Agriculture Livestock husbandry. The main foundation of Mongolia s economy, pasturing livestock husbandry still plays an important role in the economy, employment and export revenues of Mongolia. To date 20.2 percent of GDP is produced by the agricultural sector, of which 90.1 percent accounts for livestock husbandry. As well, 38.7 percent of total labor force of the country is engaged in the agricultural sector and form around one forth of export income. According to results of livestock census for 2006, thousand households with private livestock have been counted, among which thousand herdsmen households are engaged in livestock. As well, thousand herders are employed in livestock sector. 152 heads and 204 heads livestock were per household with private livestock and herdsmen household. By the end of 2006, in total 34.8 million livestock heads were counted, which was higher by 14.5 percent or 4.4 million heads compared to According to the 2006 livestock census was accounted thousand camels, thousand horses, thousand cattle, thousand sheep, thousand goats. The number of horses increased by 85.7 thousand, cattle by thousand, sheep by 1.9 million, goats by 2.2 million respectively. But camel decreased by 0.7 thousand heads compared with Since 1924, the NSO has conducted livestock census under the general methodology and in 2006, the number of livestock and goat has reached records. In 2006, the number of livestock increased by percent or thous.heads in àll aimags except Dornogovi aimag. And in 12 aimags such as Arkhangai, Bayankhongor, Govi-Altai, Zavkhan, Selenge, Uvs, Khovd, Khovsgol, Khentii, Darkhan-Uul, Orkhon, Govisumber aimags and Ulaanbaatar, the number of livestock was increased at all kind of livestock. Convenient weather in the last 3 years, declining of livestock losses by thous. heads and increasing of survivals by thous.heads compared with the previous year, had main influences on the growth of the total number of livestock. The census of staff, machinery, technique, fence and wells in agriculture sector conducted with livestock census of In 2006, 1838 veterinarians, 821 livestock specialists, 534 agronomists, 2411 mechanics were counted and 3.9 thous. tractors, 0.6 thous. grain harvester, 1.0 thous. tractor drills were used in agriculture sector. By livestock census, in 2006, 38.7 thous.wells, 0.8 thous. pool for livestock counted, among which 10.1 thous.engineer construction wells, 28.6 thous. simple mine wells were counted thous. fences have been counted in Its capacity is 37.2 mln.heads livestock. 47

46 Overview By data of Ministry of Food and Agriculture, in 2006, 395 mlik cattle farms, 7 meat cattle farms, 13 meat and wool sheep farms, 72 pig, 81 chicken and 31 bee farms registered. Therefore, by data of Ministry of Food and Agriculture, 43.8 mln. heads livestock (duplicated) covered in precaution of infection and parasite disease, laboratory diagnosis and vaccinations anti contagious. 19.1bln. tog had spent for those activities. Crop farming. Before 1990 the sector s output was thousand tones of crop, thousand tones of potato, and tones of livestock fodder. Before 1990 land cultivation sector s policy was to fully met domestic demand for crop, potato, vegetables, and livestock fodder as well as to export while in consistent with the principle of the closer the property the better its operation, land cultivation entities were transformed into joint stock companies with state ownership. Land cultivation production dropped significantly due to reduced direct and indirect support from the Government and lack of management skills and capacity to run the business in the market economy. In recent years, the Government of Mongolia has determined the replacement of the crop farming /land cultivation sector/ as a prioritized direction of the agricultural policy. The main policies among the development of the agricultural sector are focusing on the effective use of soil resource, climate and economic resource, the improvement of the agricultural production and introduction of the new and advanced technology. Since 2003, total sown area was decreased by about 20.0 thous.hectares in every year and in 2006, there were thous.hectares of sown area, which consists of thous.hectares of cereals, 10.7 thous.hectares of potatoes, 5.9 thous.hectares of vegetables, 3.9 thous.hectares of fodder crops. Compared with the 2005, total sown area was decreased by 27.5 thous. hectares or 14.5 percent. In , there were total amount of thous.tones cereals, thous.tones potatoes, thous.tones vegetables were harvested and in 2006 there were thous.tones cereals, thous.tones potatoes, 70.4 thous.tones vegetables, 10.2 thous.tones fodder crops were harvested. As well thous.tones hay harvest and 34.0 thous.tones hand made fodder were prepared. Compared with the 2005 and volume of cereals, potatoes and vegetables were increased by 63.1 thous.tones or 83.6 percent and 26.2 thous.tones or 31.7 percent and 6.3 thous.tones or 9.8 percent respectively. Also volume of hay harvest was increased by thous.tones or 16.4 percent, but hand made fodder was decreased by 1.2 thous.tones or 3.4 percent. Yields of cereals, potatoes per hectar staple agricultural crops were harvested 11.0 centners and centners respectively. Compared with 2005 year yield of cereals and potatoes per hectar staple increased by 6.3 and 16.9 centners respectively. In major part of the agricultural area there wasn t harvested from many thousand area due to hai and high temperature between 2003 and lt was caused the decrease of overall total cereals and amount of crop for per hectar. In 2006, the development of the agro-technology and technological innovations made in the agricultural sector had a positive impact on the level of crop. In addition, suitable climate condition had a positive effect on total amount of vegetables and sown area and amount of crop for per hectar has been increased. 48 Industry In 2006, the total industrial output was bln.togrogs at the constant prices 2000, that was more by 9.1 percent or 78.6 bln.togrogs compared with the In 2006, compared with the 2005, industrial output (at constant price) has been increased by 0.3 percent times for manufacture of medical precision and optical instruments, watches and clocks, mining of metal ores, mining of coal and lignite, extraction of peat, electricity, thermal

47 Overview energy, steam, publishing, printing and reproduction of recorded media, other mining and quarrying, manufacture of paper and paper products, manufacture of electrical machinery and apparatus, manufacture of food products and beverages, manufacture of basic metals, manufacture of fabricated metal products, except machinery and equipment, manufacture of textiles, extraction of crude manufacture of machinery and equipment, petroleum and natural gas, manufacture of furniture, manufacturing n.e.c, tanning, dressing of leather, manufacture of luggage, handbags, saddlery, harness and footwear divisions; and declined by percent for manufacture of chemicals and chemical products, production of other non-metallic mineral products, manufacture of tobacco products, manufacture of wood and wooden products, manufacture of coke, refined petroleum products and nuclear fuel, manufacture of wearing apparel, dressing and dyeing of fur, manufacture of rubber and plastic products etc. divisions. In 2006, compared with the 2005 production of main items of industrial products, 109 items, namely electricity, coal, crude oil, copper with concentrate, molybdenum with concentrate, flour spar concentrate, tangsten concentrate, small intestine, fodder, bakery products, macaroni noodles, spirit, alcohol beverage, wine, carpet, knitted goods, combed down, scoured wool, camel woollen blanket, building door and windows, injection, liquid medicine, medical tablets, cement, brick made from clay, solid concrete, concrete mortar, copper, metal steel, metal foundries, disposable injection increased by volume; 121 items, namely distribution water, gold, sausage, bread, sweets, biscuit, salt, beer, soft drinks, spun thread, felt, railway sleeper, newspaper, book, lime, metal sleeper etc. decreased by volume. In 2006, production of industry (at current prices) on bln.togrogs sold at domestic and foreign market. Ad for composition of sold production of industry, 73.9% is mining and quarrying industry, 17.0 manufacturing, and 9.1 electricity and water supply. In 2006, 146 business entities were newly covered in the industrial statistical survey. The following new products produced in the industrial sector from the began of 2006 such as fresh flour noodles, soup flavouring, chips, chopsticks, plate, molybdenum oxide, paper cup, printing oilskin, registration number of auto machines were included in the 2006 survey. As for composition of enterprises by industry, 18.1% is mining and quarrying industry, 69.2% manufacturing industry, and 12.7% electricity and water supply. Transportation For country with vast territory and relatively sparsely settled population the transportation sector is one of the important sectors of Mongolia. In the last years the transportation enterprises have been privatized and in that regard the role of private entities in the sector has increased. Almost all vehicles for passenger and freight transportation, passenger automobiles and taxi have been privatized. Mongolian railway is now executing 95.2 percent of national freight turnover, with 1815 km of railways connecting Russia, China and big domestic industrial cities as Darkhan, Erdenet and Sukhbaatar. In 2006, volumes of freight and number of passenger traffic were 24.0 mln.tons and mln.persons respectively. Freight turnovers reached mln.tons km when passenger turnover was million. Total transportation income was mln.tog, which composes of auto transportation income which was 15.1 percent, railway income 59.6 percent and air transportation income 25.3 percent respectively. Compared with 2005, in 2006, volume of freight and number of passengers were increased by 1.3 percent and 1.4 percent, respectively. Drop of total transportation turnover 49

48 Overview depended on transit freight turnover of railway transportation, which is decreased by 17.2 percent or mln.tons km compared to According to State vehicle inspection result in total thous. vehicles were registered in 2006, of which cars were 94.4 thousand, trucks 29.4 thousand, buses 11.7 thousand, specialized vehicles 4.0 thousand and tank cars 1.4 thousand percent of total vehicles were registered in Ulaanbaatar and reached 79.1 thousand. In 2006, total improved auto road was 6.3 thous.km, which composes of road with hard cover was 2.4 thous.km. Compared with 2005, in 2006, improved auto road increased by km, of which road with hard cover by km. 50 Information and communication technology During the last years the number of cellular and wireless telephone users has considerably increased. In 2005 the number of cellular and wireless telephone users was and 23.0 thousand and in 2006 these figures reached and 45.1 thousand and increased by 34.9 percent and 2.5 times respectively. There are 258 satellite subscriber in The number of telephone line was decreased and grew from 63 per 1000 inhabitants in 2005 to 61 in In 1996, first cabel television sets had established. In 2006, 30 entities were provided with television service in connected about 81.8 thousand users to the sets. In communication sector third operator of cell phone has started its operation from June of In 2005, postal service s division sent thous.pieces letter, mail, wrappers and parcels and delivered 13.8 mln.pieces periodicals to the customers. In serves 2006 the postal service s division sent thous.pieces letter, mail, wrappers and parcels and delivered 17.6 mln.pieces periodicals to the customers and in 2006 these figures increased by 0.9 per and increased by Foreign trade For the 2006 year, total external trade turnover equaled mln. US dollars, of which exports mln. US dollars and imports mln. US dollars. As compared with the previous year, total external trade turnover increased by 34.6 percent, of which exports increased by 44.9 percent and imports by 25.4 percent respectively. The 2006 year was so pleasant year, because our exports main commodities prices such as copper, gold and cashmere were increased in the world market. In the results of this, the exports income were increased and exports growth were exceed from the imports growth by 19.4 points. Because of, the foreign trade surplus had been totaled 57.2 mln. US dollars in In current year the average price of copper concentrate per ton reached to US dollars. It was the highest price for the last 5 years and it is increased by 3.7 times and 90.7 percent, compared with the 2000 and 2005 year. As compared with the 2005 year, mineral products exports increased by mln. US dollars, textile and textile articles by 55.2 mln. US dollars and row & processed hides, skins, fur & articles thereof 14.5 mln. US dollars, which are comprised high percentage in the export Whereas, natural or cultured pearls, precious metal, jewellery exports decreased by 61.4 mln. US dollars. In 2005, natural or cultured pearls, precious metal, jewellery export comprises 31.1 percent of the total. But it has been decreased by 13.6 point compared with 2006 and it comprises 17.5 percent of the total.

49 Overview In 2006, sheep and goat skin export is strictly decreased but sheep or lamb skin leather export icreased by 48.9 percent, goat and kid skin leather increased by 2.8 times. Also combed goat down export increased by 54.8 percent and greezy cashmere export by 4.7 times This is still total import is increasing from some causes, that are our country s imports cover all consumption and production purposes commodities and price growth of petroleum products, which is comprised high percentage in the total import. Interconnection with the economic growth, particularly the manufacturing industry, mining and quarrying, trade and service sectors growth, the mineral products imports by mln. US dollars, auto, air and water transport vehicles and their spare parts imports by 33.6 mln. US dollars, and machinery, equipment electric appliances, recorders, TV sets & spare parts imports increased by 14.8 mln. US dollars, which are comprised high percentage in the total imports, compared with the previous year. Whereas, textile and textile product import decreased by 12.1 mln. US dollars. The growth on total import has been influenced by increase some products import. For example petrol import increased by 42.5 percent or 52.2 mln US dollar, diesel import by 30.2 percent or 47.4 mln US dollar and jet fuel increased by 2.6 times or 17.5 mln US dollar. Car import increased by 56.5 percent or increased by 29.3 mln US dollars while trucks import increased by 12.0 percent or 2.7 mln US dollars, which are highly reflect to auto, air & water transport vehicles & their spare parts growth. Balance of payments For the preliminary result of 2006, the balance of payments current account surplus reached mln. US dollars, which was increased by 3.8 times or mln. US dollars compared to The goods and service account surplus affected the increase of current account s surplus expansion. Of which the goods account surplus was grown by mln. US dollars and service account by 58.4 mln. US dollars respectively compared to The world market price of copper, gold and cashmere which are the main export products of Mongolia were high in current year. Also the tourism sectors income increased greatly according the rise of number of foreign tourist in Mongolia due to 80 th anniversary of Great Mongolia. These are mainly influenced for the goods and service account surplus. Capital and financial accounts surplus reached to mln. US dollars and increased by 58.6 mln. US dollars compared to The foreign direct investment reached to mln. US dollars and decreased by 15.8 mln. US dollars compared to previous year. The overall balance of payment surplus reached mln. US dollars showing an increase by 3.2 times or mln. US dollars compared to Housing, community service At the national level the housing stock reached thous.sq.m, in 2006 and increased by 12.2 percent compared with 2003, by 8.6 percent compared with 2004, and by 5.0 percent compared with In 2006, thous.sq.m housings were put into exploitation percent of total housing area was for private houses and apartments and has decreased by 0.2 points from Number of plumbs reached 1068 In 2006 and increased by 2.8 percent compared with The number of households, using distributed water in 2006 reached thousand, which increased by 8.0 percent households or by 22.8 thousand compared with

50 Overview In 2005 at the national level was 369 public baths, in 2006 number of baths reached 393, and increased by 6.5 percent. At the national level 794 hotels have worked in 2006, which increased by 7.3 percent or by 54 compared with Tourism In 2006, by duplicated numbers about 2.4 mln inbound and outbound passengers entered and travelled through immigration posts. This has rised by 10.5 percent or thous. person of In 2006, foreigners entered through immigration posts, of which 40.2 percent for Chinese; 20.5 percent for Russian; 13.7 percent for Korean; 4.9 percent for Japanese; 2.8 percent for American and 17.9 percent for other countries of inbound passengers. In 2006, thousand foreigners entered. Since than it was increased by 18.5 percent of Foreign passengers visited our country of 88.6 percent for until 30 days; 7.7 percent for until 90 days and 3.7 percent for 90 and over days. Foreigners entered through immigration posts, of which 62.1 percent was East Asia and Pacific Ocean regions citizenships; 33.2 percent was European citizenships; 3.7 percent was American citizenships; 0.4 percent was Middle East regions and 0.6 percent was South Asian citizenships and African citizenships. In 2006, thousand tourists entered. Since than it was increased by 14.0 percent from Foreigners entered through immigration posts, of which 63.7 percent was East Asia and Pacific Ocean regions citizenships; 32.1 percent was European citizenships; 3.7 percent was American citizenships; other percent was Middle East regions, South Asian citizenships and African citizenships. In 2006, inbound passengers were entered through immigration posts, of which 49.3 percent by Zamiin-Uud; 17.1 percent by Chinggis khaan; 10.6 percent by Altanbulag; 3.3 percent by Shivee-khuren and 19.7 percent by others. Outbound Mongolian thousand passengers traveled through immigration posts, of which 87.0 percent for private purpose. While the majority æ 94.2 percent of outbound passengers traveled to China, Russia and Korea. The majority of outbound Mongolian passengers and inbound foreign passengers traveled until 30 days. Household income, expenditure and living standards As results of the Household income and expenditure sample survey of the latest year, monthly average total income per household has decreased by 16.4 percent in terms of current prices of years compare to Of which, income from wages and salaries at the national level increased by 13.6 percent and 38.6 percent in 2006 to compare to 2005 and 2004 respectively. For income from pensions and allowances increased by 28.6 percent in 2006 from 2005 and by 48.4 percent from However, real increases adjusted by inflation for income from wages and salaries were 7.1 percent in 2006 to compare to 2005 and 30.7 percent from 2004, and for income pensions and allowances were 21.3 percent in 2006 to compare to 2005 and 40.0 percent from The total household income (expenditure) is defined by adding up the amounts of household monetary income (expenditure), own consumption and gifts received free of charge. The percentage share of income from household businesses of the total income of households decreased by 5.0 percentage point, which is resulted from the increases of 52

51 Overview percent in 2006 to compare to 2005 of the wages and salaries, pensions and allowances and other monetary income in rural areas. For monthly average monetary expenditure per household, the food expenditure has increased by 16.8 percent in 2006 to compare to 2005 and by 22.3 percent from 2004, and nonfood expenditure has increased by 17.1 percent in 2006 to compare to 2005 and by 57.0 percent from 2004 at national level. According to comparison of poverty incidence based on results of HIES in 2006 and results of HIES-LSMS in , the poverty headcount, poverty gap and poverty severity has decreased. This decrease resulted in some extent, as a result of number of livestock had increased due to comparatively pleasant weather in addition the activities undertaken by the Government related to social issues of population. Education Literacy rate of population above fifteen years age and above was 97.6 percent according to the population and housing census The decreased number of pupils and students in all educational instituutions, has influenced by the particular factors and activities, for instance, elimination of duplicated number of students, due to migration, usage of new software to calculate the number of pupils enrolled in primary and secondary school and duplicated number of pupils in (primary and secondary schools) and the number of pupils and students in the informal educational sector. At the beginning of academic school year , number of students and pupils in educational institutions in all types reached thousand and decreased by 2.6 thousand pupils and students compared with previous year. In school years total thousand pupils had access to 742 schools which are higher in 5.1 thousands in comparison with school year, but decreased by 14.4 thousands compared with school year. Total number of students who studied in evening classes reached 4.9 thousand students in school years, which is decreased by 5.8 thousand, or by 54.2 percent comparing with school years. Number of students studying in universities, higher educational institutions, colleges, technical and vocational schools is increasing year by years and this number reached thousand students in total in academic years. Out of those, 69.9 percent students studied in public educational institutions, 30.1 percent students studied in private educational institutions. Number of students graduating all educational institutions has a tendency to increase. Particularly, the number of graduating students in school years was thousand students, which is more in 3 thousand students than graduated in academic years and this number is also more in 12.9 thousand students from academic years. Number of drop-out school pupils under 7-15 age in school years were 12.3 thousand. The drop-out rate in school years was 1.6 this number reached 2.2 percent, which shows that this number has increased by 0.6 points. In school years 56.1 thousand pupils in total were involved in first grades, which are has increased by 0.7 percent from school years. This increase is to 7 year old children began to enter the school in accordance with general education system has been transformed info 11 year system. The pupil-teacher ratio in general educational schools was 25.8 in school years, 26.0 in school years and this number reached 24.6 points in school years. However, this indicator has decreased in school year and reached 53

52 Overview 23.7, which has shown decrease in 0.9 points. The number of secondary school teachers is increasing as well. In school years this number reached 22.9 thousand teachers, which is increased by 2.1 thousand teachers, or by 10.1 percent comparing with school years and by 0.3 thousand teachers, or by 1.2 percent compared with school years. The number of graduating university students has been increasing year by year. In academic years, there are total 23.6 thousand students graduated, from which 25.2 percent of graduates finished commercial and business administration field, 12.2 percent graduates were finished education study and teacher training field, and 6.1 percentages was graduated engineering field. If in academic year 7.5 percent of total graduates finished law field, in this indicator decreased 0.4 points and reached 7.1 percent of total. Total 94.7 thousand children were involved in kindergartens in school years, which are increased by 10.0 percent from school years and increased by 0.3 percent from school years. The number of employees of scientific institutions was 3.4 thousand in 2006 and increased by 4.5 percent compared with percent of total employees accounted for full-time employees. While the number of employees for per scientific institution was calculated as 62 in 2003 on average, it decreased to 56 in 2004 and 58 in 2005 and increased to 59 in The total expenditure of the Science field was 7.7 bln.togrogs in 2006 as increased by 6.9 percent compared to the The expenditure of institutional sector was calculated that 23.7 percent which was technical, 27.4 percent was natural, 11.0 percent was agricultural, 7.3 percent was medical, 13.6 percent was for social science and humanitarian sectors, and 16.9 percent was spent on universities in The total number of research works, funded by central budget, was 343 in 2006, as increases by 7.5 percent compared to Increases were recorded in, theory-based tests, 9.9 percent, baseline study work for science and technology 39.3 percent. Decreases were recorded in, project on science and technology 2.3 percent. Expenditure on research works funded by state budget was mln tugrics in 2006 which is increased by 12.3 percent. From this, 4.4 percent for baseline work of science and technology, 45.6 percent for project of science and technology, 50.0 percent for theory-based test were spent. There is a trend that the total number of public libraries and readers are going up in last years. For instance, in 2003 there were total 283 public libraries of thousand permanent readers were counted within the country, but this number has been increasing and reached 290 public libraries that served thousand readers in Library book stock is 7.0 bln in 2006 same as previous year. Performance of professional arts organizations was 4.9 thousands in 2006 and increased 32.7 percent; spectators were thous.people in 2006 and increased 28.7 percent compared with Number of exhibits was thousands in 2006 and increased 1.6 percent; spectators were thous.people and increased 19.9 percent compared with Monasteries and temples In Mongolia thanks to democratic revolution in the country s society in 1990 and approval of freedom of citizens worshipping and praying by /new Constitution in 1992/, new monasteries

53 Overview and temples were started to be built again. First of all, Buddhist monasteries and temples were being built in large numbers and it was followed by increased number of establishment of Chirists and other religious sects have been built in urban areas. Number of temples and monasteries was totaled 245 in 2006, increasing by 2.1 percent from previous year. By 2006, 61.2 percent of the total monasteries were accounted for Buddhist while 34.7 percent Christs, 2.9 Musilms and 1.2 other religious sect temples, respectively. By percent of total temples has been located in Western region while 23.3 percent in Khangai region, 18.0 percent in Central region, 6.9 percent in Eastern region and 37.5 percent in the Capital city, respectively. Of total of 4.0 thousand people working in religious organizations by 2006, 2.6 thousand were monks, regularly participating in religious reading. When the number of monks is considered by territorial regions, there were working 201 or 7.6 percent in Western, 505 or 19.1 percent in Khangai, 312 or 11.8 percent in Central, 150 or 5.6 percent in Eastern regions and 1478 or 55.9 percent in the Capital city. Number of students studying in religious school and datsans increased by 11.1 percent to 6.3 thousand from 2005 and number of apprentices who studies at home children religious conceptions decreased by 9.9 percent to 2.2 thousand. Public health of population By 2006 there were 34.2 thousand employees in health sector organizations, of which 7.1 thousand senior physicians, 8.4 thousand nurses, 0.8 thousand pharmacists, 14.9 thousand mid level specialists of hospital, 9.2 thousand physicians and other employees, calculated as 1.2 nurses were accounted for per senior physician. Number of senior physicians was 6637 in 2003 but it decreased by to 6590 by 0.7 percent in 2004 but it increased by to 6788 by 3.0 percent in 2005 compared with 2004 and increased to 7079 by 4.3 percent in 2006 respectively, compared with There were accounted 361 people for per senior physician by Number of physicians dealing with infectious disease, oncologists decreased ophthalmologists, phthisisiotrists, neurologists and psychiatrists, stomatologists, pathologists, anatomists and forensic public has while the number of physician for health administrators, internists, surgeons and traumotologists, obstetricians and gynaecologists, pediatricians, otorhitolaryngologists, dermatologists, radiologists, physicaltherapy, specialists for laboratory analysis, hygienists and epidemiologists tends to increased. In 2006 number of hospital beds was calculated as 18.3 thousand and it decreased by 0.3 percent compared with Also 72 hospital beds, 28 senior physicians and 58 mid level specialists were calculated for per people. Inpatient morbidity per population by leading causes were diseases of the circulatory system (313.6), diseases of the respiratory system (309.1), diseases of the nervous system and sense organs (149.7), certain infectious and parasitic diseases (103.5). Also number of deaths by leading of diseases were diseases of the circulatory system 37.9 percent, neoplasms 18.3 percent, injury, poisoning and certain other consequences of external causes 18.1 percent, diseases of the digestive system 9.4 percent. Incidence of malignant neoplasms, deaths per population by leading of type malignant neoplasms were liver, cervix uteri, stomach, lung, oesophagus. Number of patients being sick by communicative diseases were 26.9 thousand in 2003 and was increasing to 31.3 thousand in 2004 and increased to 32.3 thousand in 2005 and 36.2 thousand in It was caused by an increase of incidents of communicative diseases, including viral hepatitis, mumps, syphilis, tuberculosis. Within the framework of implementation of Healthy Mongolian programme, which is adopted by the Government Resolution No.91, thousands of individuals are covered in 55

54 Overview the check-up service of specialized hospitals by the specialists and polyclinic doctors, number of analysis s has been taken, for instance, X-ray sonogram, bacteriological and blood analysis/ test/for HIV and B, C virus of liver and 15.6 thousand patients are identified. Total expense of health insurance was accounted for million tugrugs in 2006 with increase of 28.7 percent than Share of health sector expense in central government budget decreased by 2.1 points to 8.4 percent in 2006 from the previous year. Social insurance, welfare Total income of social welfare reached 74.9 bln.tugrugs in 2006 and increased by 73.0 percent compared with The government budget income occupied 99.8 percent of total income in Total social expenditure reached 75.4 bln.tugrugs in 2006 and increased by 33.4 bln.tugrugs or by 79.5 percent from Compared with previous year the share of pension in total social insurance expenditure has decreased, whereas the share of allowance in total expenditure has increased. Number of people received social welfare services reached thousand in 2006 and increased by 38.8 percent from Number of people received child care allowance reached 44.3 thousand in It was decreased by 17.8 percent compared with Within the framework of Child money programme, implemented by the Government in 2006, the number of children received child money was thousand and increased by 39.1 percent or by thousand children, total allocated child money reached 26.6 bln.tugrugs, which increased by 45.6 percent, or by 8.3 bln.tugrugs compared with Since 1 January 2006, According to New birth baby Government programme every new born child received thousand tugrugs as allowance. For this programme the Government spent 4.1 bln.tugrugs for 41.1 thousand new born child. The allowance for New family as thousand tugrugs allocated to 23.6 new couples. For this programme the Govermment has spent 11.8 thousand tugrugs. From the of the academic year, pupils who are enrolled in the 1st and 2nd grade has covered in the Lunch programme which compliance the Government resolution ¹ 194 of For this Lunch programme 2.7 bln tugrugs spent for thoushand pupils. Number of pensioners increased by 33.5 thousand compared with 2005 and reached thousand in In 2006, 70.7 percent of total allocated pension were pension for the elders, 13.4 percent for disabled people, 9.9 percent for people who lost foster, and 6.0 percent were pension for military. Among all pensioners the percent of elder pensioners has a tendency to increase, however, the percent of pensioners who lost poster has the tendency to descrease. In particular, in 2003 the percent of elder pensioners was increased 69.9, but in 2006 number of percent for the elders increased to 70.7 in 2006 and for people who lost pension was 11.4 percents in 2003 decreased to 9.9 in Law on General Social Welfare, Law on Social Security for the Elderly and the Law on Social Security for People with Disabilities were updated and followed beginning 1st of July, Due to the Law updated twin child allowance and orphan child allowances are canceled. Crime The total number of crime committed as of the end of 2006 was 18.3 thous, as increased by 4.8 percent compared to the In 2006, total committed offences provided by regions. 56

55 Overview This was 8.5 percent for West region, 14.3 percent for Khangai region, 18.8 percent Central region, 9.8 percent for East region and 46.8 percent for Ulaanbaatar. In 2006 about 18.3 thousand offences registered, of which 28.9 percent were crime against human life and health, 48.5 percent were crime against ownership right, 8.7 percent were crime against social safety, 7.8 percent were crime against traffic safety and use, and remains percent were other. The negligent murder freedom declined since Rape crime was 314 and increased by 1.9 percent compared with 2005 and crime on negligent murder was 15 in 2006 which decreased by 6.3 percent compared with In 2006, 5.3 thousand crime against human life and health were registired, showing an increased of 17.0 percent compared with previous year. The main reason of increased number in Offences against the freedom and health of individuals and crime against population health in 2006 are related with the widespread event to be got injured others seriously and slightly when he/she drunk. Crime under the influence of alcohol increased by 6.3 percent comparing with 2005 is reached 3.9 thousand in The increasing reason of mugging in 2006 is cause of 70.7 percent unemployment in suspect and culprit who are related with the crime. Crime against safety and its utilization regulation of transportation include crimes on road accident and transport crash which are left the scene of accident deliberately and this kind of crimes increased by 241 which is 20.3 percent. Crime on theft cattle reached 2.2 thousand in 2006 which is increased by 3.6 percent than in Crime on theft cattle grew in Hovd, Huvsgul, Khentii, Tuv aimags and Ulaanbaatar because of detection of cross-border trade of livestock and crime on livestock theft cattle has increased there. In 2006 about 343 crime against child, family and social fabric were registered, of which 91.5 percent were rape crime. Crime against child, family and social fabric decreased by 2.6 percent and rape crime by 1.9 percent as compared with the previous year. In 2006, 49.0 percent were registered of total rape crime in Ulaanbaatar. In 2006, 75.2 percent theft of property, 7.6 percent migging, 5.1 percent robber, 4.7 percent fraud and 3.9 percent forgery of crime against ownership right. But indecent assault 97.1 percent were of crime agains social safety. In 2006 about indecent assault were increased by between percent in Tov, Darkhan-Uul, Dornogovi, Omnogovi, Ovorkhangai, Bayankhongor, Zavkhan, Khentii aimags and Dundgovi, Govi-Altai aimags and compared with previous year. In 2006, 7.8 persons were sentenced, of which 8.5 percent for woman and 9.3 percent for children under age of percent was female children of children under age of 16. In 2006, 2.2 thousands of people died due to crime out of this 77.8 percent were occured due to crime against human life and 18.7 percent for crime against traffic safety and 3.5 percent from other cases. The crime caused 52.1 bln.togrogs worth of damage, from which 83.3 percent or 43.4 bln.togrogs are damage of individual property. Of which, 21.4 bln.togrogs are damage of Savings and Loan Corporative and 1.7 bln.togrogs are damage of individuals caused by livestock theft and 11.3 percent of total damages was restituted in Business register By the end of 2006 business register captured 48.9 thousand establishment of which 30.8 thousand or 63.0% were operating on the active basis. The employment size class of 57

56 Overview 80.6% of legal units was 1-9 whereas 8.8% of them employed staff. These legal units hold 89.4% of the total figure. Environment During recent years, several disasters such as droughts, frosts, heavy snow falls, dust storms, inundations, fires and also damage caused by pests like rodents, have taken place in Mongolia and have caused severe damage to population, economy and the environment, as a whole. Furthermore, the population growth in some places, the increased use of natural resources and the shortage of precipitation have continuously intensified the desertification process. By 2006, in total, 74.2 per cent is occupied by agricultural area, 15.7 percent by state special use land, 9.1 per cent by forest resources land, 0.4 percent by water resources land, 0.3 per cent by cities, villages and other settlements land, and 0.2 per cent of land is covered by transportation and networks respectively. In 2006, there were 90 forest fires in total, of which 8 were in the West region, 39 in the Khangai region, 22 in the Central region, 13 in the East region and 8 in the Ulaanbaatar city. By 2006 preliminary result, expenses for protection and rehabilitation of natural resourses amounted to mln.tug and incresed by 25.5 per compared with It was allocated to protection of nature 20.0 percent, to protection of special protected areas 22.6 percent, to reforestation and forestry activities percent to land protection and rehabilitation 13.9 percent and to environment protection fund 8.9 percent respectively. By 2006, there were thous.hectares land degratation in total, of which thous.hectares were to cultivated area, thous.hectares to pasture and other grassy land, 24.7 thous.hectares to sities, villages and other settlements, thous.hectares to forest resourses land, 5.3 thous.hectares to water resourses land, 61.9 thous.hectares digged and damaged land. 58 Productivity Productivity is the measurement of efficiency of production or determines amount of produced goods and services per unit of input. Productivity is divided in 3 categories namely total productivity, total factor productivity and partial productivity. Partial productivity is an estimate of each kind of expenditure such as labor, capital, raw materials, and electricity productivity. Total productivity shows the cost of products and services created from each togrog of expenditure spent on production process. Total productivity was 0.83 togrogs at the national level, in 2006, and same compared with Regarding the sectors, total productivity was togrogs for livestock, wholesale and retail trade, repair of motor vehicle, motorcycle and personal and household goods and mining and quarrying industry and were relatively high compared with other sectors. In the sectors level, total productivity has been in same level, in 2005 and But compared with level of 2003 and 2004, there is high increase on mining and quarrying and manufacturing sector. Total factor productivity, which determines efficiency of the labor and capital used in production process, was 3.38 togrogs same as compared with Regarding the sectors, in livestock, wholesale and retail trade, repair of motor vehicle, motorcycle and personal and

57 Overview household goods sectors which wage and capital usage costs are relatively less than other sectors, total factor productivity is high compared with other sectors. In 2006, capital productivity, raw materials productivity, electricity productivity and labor productivity were 14.4, 4.9, 24.9 togrogs and thous.togrogs respectively. Compared with the 2005, capital, raw materials and electricity productivity were same level. And labor productivity increased by thousand togrogs or 21.9 percent. Indicators of millennium development goals in Mongolia For 33 indicators of MDGs, there is a possibility to reach the targets in 2015, espeically achieve universal primary education, promote gender equality, reduce child mortality, ensure environmental sustainability. Difficult to reach targets are eradicate extreme poverty, combat HIV/AIDS, malaria and other diseases. As results of Household income and expenditure survey, 32.2 percent of total population is poor. The urban poverty is less than rural area and poverty headcount is 27.9 percent in urban and 37.0 percent in rural areas. NSO conducted Child development /2006 survey with technical and financial assistance of UNICEF. As results of this survey, 6.3 percent of total children below 5 years of age are under weight and it is decreasing by 2 times from the previous 2000 survey results. As preliminary results of the survey, 5.6 percent of urban children below 5 years of age are under weighted and 7.0 percent of rural children below 5 years of age are under weighted. It shows that case of underweight is relatively higher in rural areas than the urban. Net proportion of primary enrolment rate had plummeted. In 1995, enrolment rate was 97.5%, 91.4 % in 2006, the rate of decrease is 4.2 percent from Due to the economic crises in early 1990, educational sector had a negative impacts, recent trends leave room for better situation. The ratio of literate male and female was 1.1 in , was in , and stabilized as 1.1 since The proportion of women in wage employment in the non-agricultural sector is close to the proportion of male. While women are better educated than men are, they are still under-represented in management and decision - making position. However, in the national parliament women comprised 3.9 per cent of total legislators in 1992, 9.2 per cent in 1996, 11.8 percent in 2000, 6.6 percent in 2004 showing some deterioration. In order to improve participation of women in decision-making and management position, to improve the share of women participation in the national parliament by 20 percent in 2008 election, 35 per cent in 2012 election, are targets to be reached. Under-five mortality rate has been reduced rapidly in Mongolia over past decade. Recently, Mongolia already achieved to target of MDG as reduce by two-thirds, between 1990 and 2015, the under-five mortality rate. It is essential to keep this trend in the future. The maternal mortality close correlates to the reproductive health issues. As well, maternal mortality relates to mother s age, birth interval, and education and health care services. The maternal mortality ratio per live births was 259 in 1993 and it was highest indicator during the past period. In 2006, 67 at national level. For West Coast of the Pacific Region of WHO, Mongolia includes in high ranked five countries of TB cases. The cases of TB has shown increasing trend in last years, prevalence rate of TB was 79 per populations in 1990, and it increased to 185 in

58 Overview Today special protected areas cover territory of 13.3 percent of total land area of Mongolia. In total special protected areas situated on the territory of 124 soums and districts of 19 aimags and the capital city covering 21.0 million hectares. By 2015, about 30 percent of all territory of the country will protect by state and local authorities. In our country case, over 90 percent of all territory is dry, semi-dry, dryish and damp less areas. Forest area covers 7.7 percent of all territory of the country. Today the adoption of new technologies in the communication sector has been extremely rapid. Telephone lines per population reached 60.3 in 2006 and cellular subscribers per 1000 population reached 297. It means one of the every three persons uses cellular phone. Number of cellular phone users increased by thousand persons in the last year only. 60

59 ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ MAIN INDICATORS ç ëýëò Indicators Ñóóðèí õ í àì îíû ýöýñò, ìÿí.õ í Resident population, at the end of the year, thous.persons Ýäèéí çàñãèéí Economically active èäýâõèòýé õ í, ìÿí.õ í population, thous.persons íýýñ: Àæèëëàã èä of which: Employees Á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí Number of registered òîî, ìÿí.õ í unemployed, thous.persons Àæ éëäâýðèéí á òýýãäýõ íèé Gross industrial output, éëäâýðëýë, 2000 îíû çýðýãö ëýõ at constant prices of 2000, íýýð, òýðáóì òºãðºã bln.togrog íýýñ: of which: -Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýð -Mining and quarrying Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð -Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ, -Electricity, thermal energy and óñàí õàíãàìæ water supply ÄÍÁ, îíû íýýð, òýðáóì òºã GDP, at current prices, bln.tog * ÄÍÁ, 2000 îíû çýðýãö ëýõ GDP, at 2000 constant íýýð, òýðáóì òºã prices, bln.tog * Õºðºí㺠îðóóëàëò,îíû íýýð òýðáóì òºã Investment,at the end of the year, bln.tog * Ãàäààä õóäàëäàà, ñàÿ àì.äîëëàð Foreigh trade, mln.usd - Ýêñïîðò - Exports Èìïîðò - Imports Ãàäààä õóäàëäààíû òýíöýë, External trade balance, ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Óëñûí íýãäñýí òºñºâ, îíû State general budget, íýýð, òýðáóì òºã at current prices, bln.tog - Îðëîãî - Revenue Çàðëàãà - Expenditure Òºñâèéí íèéò òýíöýë, òýðáóì òºãðºã Budget overall balance, bln.togrog Íèéò îðëîãûí ÄÍÁ-ä ýçëýõ õóâü Share of Revenue to GDP * Íèéò çàðëàãûí ÄÍÁ-ä ýçëýõ õóâü Share of Expenditure to GDP * Òºñâèéí íèéò òýíöëèéí Overall balance to GDP * ÄÍÁ-ä ýçëýõ õóâü Òàòâàðûí à ààëàë Tax burden Õýðýãëýýíèé íèéí èíäåêñèéí Annual changes of consumer price æèëèéí ººð ëºëò, õóâèàð index, percent Âàëþòûí æèëèéí äóíäàæ õàíø, Annual average exchange rate, 1 àì.äîëëàð=òºã 1 USD = togrog Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note : * Preliminary estimates 61

60 Á ËÝà 1. ÇÀÑÀà ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐ ÇÀÑÀÃ, ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐ Ìîíãîë Óëñûí íóòàã äýâñãýð çàñàã çàõèðãààíû õóâüä 21 àéìàã, íèéñëýëä, àéìàã íü ñóìäàä, ñóì íü áàãò, íèéñëýë íü ä ðýãò, ä ðýã íü õîðîîäîä õóâààãäàíà. Çàñàã, çàõèðãàà, íóòàã äýâñãýðèéí íýãæèéí óäèðäëàãûí òîãòîëöîî íü àéìàã, íèéñëýë, ñóì, ä ðãèéí èðãýäèéí Һ뺺ëºã äèéí Õóðàë, áàã, õîðîîíû èðãýäèéí Íèéòèéí õóðàë, òóõàéí Õóðëûí õóðàëäààíû ºëººò öàãò ò íèé Òýðã ëýã èä, àéìàã, íèéñëýë, ñóì, ä ðýã, áàã, õîðîîíû Çàñàã äàðãààñ á ðäýíý. Çàñàã, çàõèðãàà, íóòàã äýâñãýðèéí íýãæèéí óäèðäëàãà íü íóòãèéí ººðºº óäèðäàõ ñûã òºðèéí óäèðäëàãàòàé õîñëóóëàõ íäñýí äýýð íóòàã äýâñãýðèéíõýý ýäèéí çàñàã, íèéãìèéí àìüäðàëûí àñóóäëûã áèå äààí çîõèîí áàéãóóëæ éë àæèëëàãààíäàà àðä èëñàí øóäàðãà ñ, ýðõ ºëºº, òýãø áàéäàë, íäýñíèé ýâ íýãäëèéã õàíãàõ, õóóëü äýýäëýõ íäñýí çàð èì áàðèìòëàíà. Ìîíãîë Óëñûí íóòàã äýâñãýð Àçè òèâèéí òºâä, õîéò ºðãºðãèéí 41 î 35" 52 î 06", ç í óðòðàãèéí 87 î 47" 119 î 57"-èéí õîîðîíä áàéðëàæ, õîéò òàëààðàà Îðîñûí Õîëáîîíû Óëñòàé 3485 êì, ºìíº òàëààðàà Õÿòàä Óëñòàé êì òóñ òóñ õèëëýñýí, ìÿí. êâ.êì ãàçàð íóòàãòàé. Íóòãèéí áàðóóíààñ ç í öýã õ ðòýë 2392 êì, õîéíîîñ ºìíº öýã õ ðòýë 1259 êì áîëíî. Ìîíãîë Óëñûí íóòàã äýâñãýð íü äàëàéí ò âøíººñ äýýø äóíäæààð 1580 ì ºðãºãäñºí, õàìãèéí ºíäºð öýã íü 4374 ì Õ éòýí óóë, õàìãèéí íàì öýã íü 532 ì Õºõ íóóðûí õîòãîð áîëíî. Íèéñëýë Óëààíáààòàð õîò äàëàéí ò âøíýýñ äýýø 1350 ì-ò îðøäîã. Íóòàã äýâñãýð íü òîìîîõîí óóë, íóðóóä, òîëãîä, òàë, õºíäèé, ãîâèéí çýñãýëýíò ãàçðààñ á ðäýíý. Ìîíãîë Óëñ íóòàã äýâñãýðèéí õýìæýýãýýðýý äýëõèéä 17 äóãààð áàéðàíä îðäîã. ̺í îëîí ãîë ìºðºí, íóóðóóäòàé. Õºâñãºë íóóð öýíãýã òóíãàëàãààðàà äýëõèéä òýðã ëäýã, ì ã í áºãººä äýëõèéä ã íýýðýý Îðîñûí õîëáîîíû óëñûí íóòàãò áàéðëàäàã Áàéãàëü íóóðûí äàðàà õî ðäóãààðò îðíî. Ìîíãîë îðîí äºðâºí óëèðàë ýýëæèëñýí ýõ ãàçðûí ýðñ òýñ óóð àìüñãàëòàé. Õàìãèéí èõ ñàëõè øóóðãàòàé å íü äºðºâ, òàâ äóãààð ñàðä òîõèîäîã. Íýãä ãýýð ñàðä õàìãèéí èõ õ éòýí, õàðèí äîëîîäóãààð ñàðä õàìãèéí õàëóóí å íü áîëäîã. 62

61 SECTION 1. ADMINISTRATIVE UNITS AND TERRITORY ADMINISTRATIVE UNITS, TERRITORY Mongolia is divided administratively into 21 aimags (provinces) and the capital city Ulaanbaatar. Aimags are divided into soums which are further divided into bags. The capital city Ulaanbaatar is divided into districts which in their turn are divided into khoroos. The state and administration system is composed of Local Representatives Meeting in the capital city, aimags, soums and districts and Citizens Meeting in the bags and khoroos. Based on principle of democracy, justice, equality and peace the administration organizes and manages social and economic issues through combined state administration and selfgoverning rules in their respective territories. The territory of Mongolia is located in the central part of Asia between 41 î 35" 52 î 06" of altitude and 87 î 47" 119 î 57" of longitude, neighboring with Russia along 3485 km in the north and with China along km in the south. Mongolia comprises thous.square km of territory. It is 2392 km from west to eastern frontier and 1259 km from north to southern frontier. Average altitude is m above sea level. The highest point is the Huiten peak (4 653m) in the west and the lowest is the Khokh Nuur lake depression in the east - a more 532 m above sea-level. The capital city is 1350 m above sea level. Mongolia is the seventeenth the largest country in the world by size of territory. There are many rivers and lakes in Mongolia. Hovsgol lake is m deep hence 2 nd ranking after Baigal lake in the territory of Russian Federation. The climate of Mongolia is continental and there are 4 seasons. Strong storms blow during the short spring (April to May). January is the coldest month when temperature drops to the lowest point and July is the hottest month of the year. 63

62 Á ËÝà 1. ÇÀÑÀà ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐ 1.1 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÇÀÑÀà ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2006 îí ADMINISTRATIVE UNITS, by regions, aimags and the Capital, in 2006 Õ í Ñóì, Áàã, Íóòàã àìûí ä ðãèéí õîðîîíû äýâñãýðèéí íÿãòøèë Àéìàã, Aimags and òîî òîî õýìæýý, 1 êâ.êì -ò íèéñëýë the Capital ìÿí.êì2 íîãäîõ õ í Number Number of soums of bags Territory Population and districts and thous. density khoroos km2 people per sq.km Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

63 SECTION 1. ADMINISTRATIVE UNITS AND TERRITORY Ýõ ñâýð: Ìîíãîë óëñûí àâòî çàìûí ñ ëæýýíèé àòëàñ, 2004 îí Source: Mongolian road network atlas, 2004 Óëààíáààòàð õîò Öýöýðëýã ªëãèé Áàÿíõîíãîð Áóëãàí Àëòàé Ñàéíøàíä îéáàëñàí Ìàíäàëãîâü Óëèàñòàé Àðâàéõýýð Äàëàíçàäãàä Áàðóóí-Óðò Ñ õáààòàð Õîâä ̺ðºí ªíäºðõààí Çóóíìîä Óëààíãîì Äàðõàí Ýðäýíýò Àéìãèéí òºâ, íèéñëýë Aimags center and the Capital Ulaanbaatar Tsetserleg Olgii Bayankhongor Bulgan Altai Sainshand Choibalsan Mandalgovi Uliastai Arvaikheer Dalanzadgad Baruun-Urt Sukhbaatar Khovd Moron Ondorkhaan Zuunmod Ulaangom Darkhan Erdenet îéð Choir Ýðäýíýò Erdenet Äàðõàí Darkhan Óëààíãîì Ulaangom Çóóíìîä Zuunmod ªíäºðõààí Ondorkhaan ̺ðºí Moron Õîâä Khovd Ñ õáààòàð Sukhbaatar Áàðóóí-Óðò Baruun-Urt Äàëàíçàäãàä Dalanzadgad Àðâàéõýýð Arvaikheer Óëèàñòàé Uliastai Ìàíäàëãîâü Mandalgovi îéáàëñàí Choibalsan Ñàéíøàíä Sainshand Àëòàé Altai Áóëãàí Bulgan Áàÿíõîíãîð Bayankhongor ªëãèé Olgii Öýöýðëýã Tsetserleg 477 Óëààíáààòàð õîò Ulaanbaatar 1.2 ÕÎÒ ÕÎÎÐÎÍÄÛÍ ÇÀÌÛÍ ÓÐÒ, êì DISTANCE BETWEEN THE CITIES, km îéð Choir 65

64 Á ËÝà 1. ÇÀÑÀà ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÍÝÃÆ, ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐ 1.3 ÒÎÌÎÎÕÎÍ ÓÓËÑ MOUNTAINS ì m Ãàçàð ç éí Geographical ªíäºð ìóæ áà íýð region and name Height Ìîíãîë Àëòàéí íóðóó Range of Mongolian Altai Õ éòýí Khuiten Öàìáàãàðàâ Tsambagarav ̺íõõàéðõàí Munkhkhairkhan Ñóòàé Sutai Õàðõèðàà Kharkhiraa Ò ðãýí Tyrgen Ãîâü Àëòàéí íóðóó Range of Govi Altai Èõáîãä Ikhbogd Àæ áîãä Ajbogd Ãóðâàíñàéõàí Gurvansaikhan Õýíòèéí íóðóó Range of Khentii Àñðàëòõàéðõàí Asraltkhairkhan Áîãä õàí Bogd khan Õàíãàéí íóðóó Range of Khangai Îòãîíòýíãýð Otgontenger Ñî íû íóðóó Range of Soyon ̺íõñàðüäàã Munkhsaridag ÒÎÌÎÎÕÎÍ ÃÎËÓÓÄ RIVERS êì km Óðò Íýð Name Length of trunk river Îðõîí Orkhon Ñýëýíãý Selenge Õýðëýí Kherlen Çàâõàí Zavkhan 808 Òóóë Tuul 704 Õîâä Khovd 593 Å𺺠Yeroo 323 Òýñ Tes 568 Ýã Eg 475 Èäýð Ider 452 Äýëãýð Delger 445 Îíãè Ongi 435 Îíîí Onon 298 Õàðàà Kharaa ÒÎÌÎÎÕÎÍ ÍÓÓÐ LAKES êì 2 km 2 Íýð Òàëáàé Name Area Óâñ Uvs Õºâñãºë Khovsgol Õàð óñ Khar us Õÿðãàñ Khyargas Áóéð Buir 615 Õàð Khar

65 SECTION 2. ELECTION ÑÎÍÃÓÓËÜ Ýíý á ëýãò Ìîíãîë Óëñûí Åðºíõèéëºã èéí áîëîí ÓÈÕ-ûí ñîíãóóëèéí ä íãèéí õîëáîãäîõ ìýäýýëëèéã îðóóëñàí áîëíî. Óã ìýäýýëëèéã Ìîíãîë Óëñûí Ñîíãóóëèéí òºâ áàéãóóëëàãà áîëîõ Ñîíãóóëèéí Åðºíõèé Õîðîîíîîñ ãàðãàñàí àëáàí ñíû ìýäýýëëèéí ýõ ñâýðýýñ àâ ýìõòãýâ. Ìîíãîë óëñ 1992 îíä àðä èëñàí øèíý íäñýí õóóëèéã áàòëàí ìºðäºæ ýõýëñýí þì. Ìîíãîë Óëñ íü Ïàðëàìåíòèéí çàñàãëàëòàé îðîí áºãººä Óëñûí Èõ Õóðàë (Ïàðëàìåíò)-ûí ñîíãóóëèéã 4 æèë òóòàìä íýã óäàà ÿâóóëæ, 76 ãèø í ñîíãîãääîã. Îðîí íóòãèéí ñîíãóóëèéã ìºí 4 æèë òóòàì ÿâóóëæ, àéìàã, íèéñëýë, ñóì, ä ðãèéí èðãýäèéí õóðëûã ñîíãîí áàéãóóëäàã. Ìîíãîë Óëñûí Åðºíõèéëºã èéã 4 æèë òóòàì íèéò àðä ò ìíèé ºëººò àðä èëñàí ñîíãóóëèàð ñîíãîíî. 67

66 Á ËÝÃ 2. ÑÎÍÃÓÓËÜ ELECTION This section presents data related primarily to presidential and parliamentarian elections. These data compiled from official source of data comes from General Election Commission, which is central election organization of Mongolia. In 1992 Mongolia endorsed a Constitution based on democratic principles. Mongolia is a parliamentary country. An election of State Great Hural (Parliament) takes place once in every four year and 76 Parliament members are elected. Local election takes place once in every four year. By the local elections, the voters elect Citizens Hural s members of aimags, Capital, districts and soums. President of Mongolia is elected by public on democratic and free election once in every four year. 68

67 SECTION 2. ELECTION 2.1 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÅЪÍÕÈÉ˪à ÈÉÍ ÑÎÍÃÓÓËÈÉÍ Ä Í POPULAR VOTE CAST MONGOLIAN PRESIDENT Íýð äýâøèã èä Name of candidates Íýð äýâø ëñýí íàì Nominating parties 1993 Ñàíàë ºãñºí ñîíãîã èä Casted vote òîî number õóâü percent Ä í Total Ë. Ò äýâ L. Tudev ÌÀÕÍ MPRP Ï. Î èðáàò P. Ochirbat Ì ÀÍ MNDP Ä í Total Í. Áàãàáàíäè N. Bagabandi ÌÀÕÍ MPRP Ï. Î èðáàò P. Ochirbat Ì ÀÍ, ÌÑÄÍ-ûí Àðä èëñàí MDU of MNDP and MSDP õîëáîî ýâñýë Æ. Ãîìáîæàâ J. Gombojav ÌÓÍÍ MUTP Ä í Total Í. Áàãàáàíäè N. Bagabandi ÌÀÕÍ MPRP Ð. Ãîí èãäîðæ R. Gonchigdorj ÌÀÍ MDP Ë. Äàøíÿì L. Dashnyam ÈÇÍ MCWP Ä í Total Í. Ýíõáàÿð N. Enkhbayar ÌÀÕÍ MPRP Ì. Ýíõñàéõàí M. Enkhsaikhan "Ýõ îðîí-àðä èëàë" ýâñýë "Motherland-Democratic" coalition Á. Ýðäýíýáàò B. Erdenebat Ýõ Îðîí Íàì Motherland party Á. Æàðãàëñàéõàí B. Jargalsaikhan ÁÍÍ RP Ýõ ñóðâàëæ: Ìîíãîë Óëñûí Ñîíãóóëèéí Åðºíõèé Õîðîî Source: General Election Commission of Mongolia Òàéëáàð: Note: ÌÀÕÍ- Ìîíãîë Àðäûí Õóâüñãàëò Íàì Ì ÀÍ- Ìîíãîëûí íäýñíèé Àðä èëñàí Íàì ÌÓÍÍ- Ìîíãîëûí Óëàìæëàëûí Íýãäñýí Íàì ÌÀÍ- Ìîíãîëûí Àðä èëñàí Íàì ÈÇÍ- Èðãýíèé Çîðèã Íàì ÁÍÍ- Á ãä Íàéðàìäàõ Íàì MPRP- The Mongolian People's Revolutinary Party MNDP- The Mongolian National Democratic Party MUTP- Mongolian United Traditional Party MDP- Mongolian Democratic Party MCWP- Mongolian Citizens Will Party RP-Republican Party 69

68 Á ËÝà 2. ÑÎÍÃÓÓËÜ 2.2 ÓÈÕ, ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÈÐÃÝÄÈÉÍ ÕÓÐËÛÍ ÑÎÍÃÓÓËÜ ELECTION OF STATE GREAT HURAL AND LOCAL CITIZENS' HURAL Óëñ òºðèéí íàìûí íýð Name of political parties State Great Hural Local Citizens Hural ÌÀÕÍ MPRP ÀÍ, Ýõ îðîí ÌÀØÑÍ, ÈÇ-ÁÍÍ - ûí MDC DP MDNSP " Ýõ îðîí Àðä èëàë" ýâñýë MCWRP ÁÍÍ RP 1 1 ÌÍÍ MGP Ì ÀÍ, ÌÑÄÍ-ûí MDU of MNDP "Àðä èëñàí õîëáîî" ýâñýë and MSDP ÌÓÍÍ MUTP 1 ÌÀØÑÍ MDNSP 1 15 ÈÇÍ, ÍÍ-ûí ýâñýë Union of MCWP and MGP 1 Ì ÀÍ, ÌØÀÍ-ûí MDU of MNDP "Àðä èëñàí õîëáîî" ýâñýë and MRDP 1 Áèå äààí íýð Independent äýâøèã candidate Ýõ ñóðâàëæ: Ìîíãîë Óëñûí Ñîíãóóëèéí Åðºíõèé Õîðîî Source: General Election Commission of Mongolia Òàéëáàð: ÌÀÕÍ-Ìîíãîë Àðäûí Õóâüñãàëò Íàì Note: MPRP- Mongolian People's Revolutionary Party ÀÍ, Ýõ îðîí ÌÀØÑÍ, ÈÇ- ÁÍÍ -ûí MDC DP MDNSP MCWRP- Motherland Democratic " Ýõ îðîí Àðä èëàë" ýâñýë Coalition of Democratic Party, Mongolian Democratic New Socialist Party and Mongolian Citizens Will ÁÍÍ-Á ãä Íàéðàìäàõ Íàì RP-Republican Party ÌÍÍ-Ìîíãîëûí Íîãîîí Íàì MGP- Mongolian Green Party Ì ÀÍ-Ìîíãîëûí íäýñíèé Àðä èëñàí Íàì MNDP- Mongolian National Democratic Party ÌÑÄÍ-Ìîíãîëûí Ñîöèàë Äåìîêðàò Íàì MSDP- Mongolian Social Democratic Party ÌÓÍÍ-Ìîíãîëûí Óëàìæëàëûí Íýãäñýí Íàì MUTR- Mongolian United Traditional Party ÌÀØÑÍ-Ìîíãîëûí Àðä èëñàí Øèíý Ñîöèàëèñò Íàì MDNSP- Mongolian Democratic New Socialist Party ÈÇÍ-Èðãýíèé Çîðèã Íàì MCWP- Mongolian Citizens Will Party ÍÍ-Íîãîîí Íàì MGP- Mongolian Green Party ÌØÀÍ-Ìîíãîëûí Øàøèíòíû Àðä èëñàí Íàì MRDP- Mongolian Religious Democratic Party ÓÈÕ Ñîíãîãäñîí ãèø äèéí òîî Number of members Îðîí íóòãèéí õóðàë 70

69 SECTION 2. ELECTION 2.3 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÈÕ ÕÓÐËÛÍ ÃÈØ Ä, íàñíû á ëãýýð MEMBERS OF STATE GREAT HURAL, by age group Íàñíû á ëýã Ãèø äèéí òîî Ãèø äèéí òîî Ãèø äèéí òîî Age group number of ýìýãòýé number of ýìýãòýé number of ýìýãòýé members female members female members female Á ãä Total ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÈÕ ÕÓÐËÛÍ ÃÈØ Ä, ìýðãýæëýýð MEMBERS OF STATE GREAT HURAL, by professions õóâü percentage Ìýðãýæèë Professions Á ãä Total Õóóëü Lawyers Ýäèéí çàñàã, Economists, íÿãòëàí áîäîã accountants Èíæåíåð Engineer Çîõèîë, ñýòã ë Writers, journalists Áàãø Teachers Ýì Physicians Ò õ Historians Ôèëîñîôè Philosophers Áóñàä ìýðãýæëèéí Others Ýõ ñóðâàëæ: Ìîíãîë Óëñûí Ñîíãóóëèéí Åðºíõèé Õîðîî Source: General Election Commission of Mongolia 2.5 ÑÎÍÃÎà ÄÛÍ ÎÐÎËÖÎÎ VOTERS PARTICIPATION ìÿí.õ í thous.person ÓÈÕ Îðîí íóòãèéí õóðàë ç ëýëò Indicators State Great Hural Local Citizens Hural Ñîíãóóëèéí íýðñèéí Number of persons, æàãñààëòàä á ðòãýãä- registered in ñýí õ íèé òîî election name-listing Ñàíàë ºãñºí Number of õ íèé òîî participants in election Õóâü Percentage Ýõ ñóðâàëæ: Ìîíãîë Óëñûí Ñîíãóóëèéí Åðºíõèé Õîðîî Source: General Election Commission of Mongolia 71

70 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 72 Õ Í ÀÌ Ýíý á ëýãò Ìîíãîë Óëñûí õ í àìûí ºñºëò, íàñ, õ éñíèé á òýö, õ í àìûí åðäèéí õºäºë㺺íèé ç ëýëò äèéã (òºðºëò, íàñ áàðàëò, ãýðëýëò, öóöëàëò, ð ëýëò ãýõ ìýò) õàðóóëñàí. Õ í àìûí ñòàòèñòèê ìýäýýëëèéí íäñýí ýõ ñóðâàëæ íü íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðààñ 10 æèë òóòàìä ÿâóóëäàã õ í àì, îðîí ñóóöíû òîîëëîãî, ñóóðèí õ í àì, õ í àìûí åðäèéí áîëîí øèëæèõ õºäºë㺺íèé æèë á ðèéí ìýäýý òàéëàí áîëíî. Õ í àìûí òîîöîî- Õ í àìûí òîîöîîã õàìãèéí ñ ëä ÿâàãäñàí õ í àì, îðîí ñóóöíû òîîëëîãûí ä í, ñóóðèí õ í àìûí òîî, åðäèéí áîëîí øèëæèõ õºäºë㺺íèé ñòàòèñòèê ìýäýýã íäýñëýí æèë á ð õèéäýã. Ñòàòèñòèêèéí áàéãóóëëàãûí øóãàìààð äàìæóóëàí àâ íýãòãýí ãàðãàäàã ìýäýýëëýýñ ãàäíà õ í àìûí òîîöîîíä õýðýãëýõ çîðèëãîîð çàðèì ìýäýýëëèéã äàðààõ áàéãóóëëàãóóäààñ æèë á ð àâäàã. íä: Ãàäààäûí èðãýí õàðúÿàòûí àñóóäàë ýðõëýõ àëáàíààñ Ìîíãîë Óëñàä îðøèí ñóóãàà ãàäààäûí ìýðãýæèëòýí, àæèë äûí òîî, Áàòëàí õàìãààëàõ ÿàìíààñ æàãñààëûí öýðãèéí òîî, Ø õèéí øèéäâýð áèåë ëýõ åðºíõèé ãàçðààñ õîðèõ áîëîí áàðèâ ëàõ ÿë ýäýëæ áàéãàà èðãýäèéí òîî, Ãàäààä õýðãèéí ÿàìíààñ Ìîíãîë Óëñààñ ãàäààäàä áàéíãà ñóóãàà èðãýäèéí òîî, Ýð ë ìýíäèéí ÿàìíààñ íÿëõñûí íàñ áàðàëòûí òîîã òóñ òóñ àâ íýãòãýí õîëáîãäîõ òîîöîîã ãàðãàæ áàéíà. Ñóóðèí õ í àì - Òóõàéí çàñàã çàõèðãààíû íýãæèä 183 õîíîã áóþó 6 ñàðààñ äýýø õóãàöààãààð îðøèí ñóóæ áàéãàà õ í àìûã õàðóóëäàã. ªðõ - Íýã îðîí áàéðàíä õàìò àìüäàðäàã, íýãäìýë òºñºâòýé, õ íñ, àìüäðàëûí íààä çàõûí áóñàä õýðýãöýýãýý õàìòðàí õàíãàäàã íýã áóþó õýñýã á ëýã õ ì ñèéã ºðõ ãýíý. ªðõèéí ãèø ä íü õîîðîíäîî óðàã òºðëèéí áîëîí ãýð á ëèéí õàìààðàëòàé ýñâýë õàìààðàëã é áàéæ áîëíî. Ýìýãòýé òýðã ëýã òýé ºðõ - Ãýð á ëã é ºðõ, òîëãîéëîí àìüäàð áàéãàà ýìýãòýé äèéã õ õýäòýé ýñýõèéã õàðãàëçàõã éãýýð õàìðóóëíà. Õîòûí õ í àì - Õîòûí õ í àìä àéìãèéí òºâ, íèéñëýë, òîñãîíû õ í àìûã îðóóëíà. պ人ãèéí õ í àì - պ人ãèéí õ í àìä ñóìûí òºâ, õºäººãèéí (áàã) õ í àìûã îðóóëíà. Á òýí áà õàãàñ ºí èí õ õýä - Á òýí ºí èíä ýöýã ýõ íü õî óëàà íàñ áàðñàí õ õäèéã, õàãàñ ºí èíä ýöýã, ýõ õî ðûí àëü íýã íü íàñ áàðñàí õ õäèéã îðóóëíà. Òºðºõ åèéí õ éñèéí õàðüöàà - Òºðñºí ýðýãòýé õ õäèéí òîîã òºðñºí ýìýãòýé õ õäèéí òîîíä õàðüöóóëñàí õàðüöàà þì. Íàñ áàðàëòûí õ éñèéí õàðüöàà - Íàñ áàðñàí ýðýãòýé õ íèé òîîã íàñ áàðñàí ýìýãòýé õ íèé òîîíä õàðüöóóëñàí õàðüöàà þì. Ãýðëýëò - Òóõàéí íóòãèéí çàñàã çàõèðãààíû íýãæèä ãýð á ë áîëñíîî á ðòã ëñýí õ ì ñèéã ãýðëýñýíä òîîöíî. Öóöëàëò - Ãýðëýëòýý çîõèõ øàòíû ø õýýð öóöëóóëæ, öóöëàëòàà á ðòã ëñýí áîë ãýð á ëýý öóöàëñàíä òîîöíî.

71 SECTION 3. POPULATION ð ëýëò - ð ëýí àâàã íü õ õýä ð ëýí àâñàí òóõàéãàà èðãýíèé ãýð á ëèéí àñóóäàë ýðõýëñýí òóõàéí øàòíû àëáàíä á ðòã ëæ, ãýð èëãýý àâñàí òîõèîëäîëä ð ëýãäñýíä òîîöíî. Åðäèéí õºäºë㺺í- Òºðºëò, íàñ áàðàëò, ãýðëýëò, öóöëàëò, ð ëýëòèéã õ í àìûí åðäèéí õºäºë㺺í ãýíý. Åðäèéí õºäºë㺺íèé òîõèîëäîë á ðèéã ñóì, ä ðãèéí èðãýíèé á ðòãýëèéí àæèëòàí íàð á ðòãýæ, òýäãýýðèéã àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, ãàçàð õÿíàí íýãòãýæ íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. Ìîíãîë óëñàä 1951 îíîîñ èðãýíèé á ðòãýëèéí òîãòîëöîîã íýâòð ëñýí. * 1000 õ í àìä íîãäîõ ç ëýëò äèéã òîäîðõîéëîõäîî æèëèéí äóíäàæ õ í àìûí òîîíä õàðüöóóëíà. * Æèëèéí äóíäàæ õ í àìûí òîîã òóõàéí îíû ýõíèé áîëîí ýöñèéí õ í àìûí òîîíû íèéëáýðèéã 2-ò õóâààæ òîîöñîí áîëíî. 73

72 Á ËÝÃ 3. ÕYÍ ÀÌ POPULATION This section presents population growth of Mongolia, age and sex distribution of the population, and vital statistics (births, deaths, marriages and divorces). The principal sources of the population statistics is the Population and housing census which conducted by the National Statistical Office of Mongolia in every 10 years. The resident population, the vital and migration statistics are considered as a yearly population statistics. Population estimates - The population should be estimated every year based on the results of the last Population and housing census, on number of resident population, and on vital and migration statistics. In the estimation of yearly population, decentralized statistics are compiled from the following organizations in addition to the centralized statistical data. These include Office of Immigration Naturalization and Foreign Citizens (number of foreign officials and officers who live in Mongolia), Ministry of Defense (number of soldiers and military), The Central Department of Judgement Implementation (number of prisoners), Ministry of Foreign Affairs (number of Mongolian diplomats and citizens those who live in foreign countries more than 183 days), Ministry of Health (number of infant mortality). Resident population Number of population, living in current place of residence for more than 6 months / 183 days/. Household - A single person or two or more persons who make common provision for food and other essentials, such as pooling of income. Household members may be related or unrelated. Female-headed household - Female-headed household include not married, divorced and widowed women have children or haven t children not supervised. Urban population - The urban share comprises of population of aimag centers, capital city and village population Rural population Rural share is estimated from the population of soum centers and (provincial) bags. Orphan and half-orphan children - Number of orphan children include the children of both parents died. Number of half-orphan children include the children of any parents died. Sex ratio at birth - Sex ratio at birth is calculated by dividing the number of male births by the number of female births. Sex ratio at death - Sex ratio at death is calculated by dividing the number of male deaths by the number of female deaths. 74 Married- Registered marriage in accordance with the Law on marriage of Mongolia. Divorced - Registered divorce by court resolution.

73 SECTION 3. POPULATION Adoption Adoption is considered taken place when the adopter has registered the adoption at the Civil Marital Office and obtained a certificate. Vital statistics - Include births, deaths, marriages, divorces and adoptions of a child. Every event is registered at civil registration office of districts or soums, then statistical divisions of aimags (province) and Ulaanbaatar city compile and send them to the National Statistical Office. Civil registration system is established in * Indicators per 1000 population are estimated by dividing the annual average population number * Mid-year population is sum of the resident population at the beginning of the year and at the end of the year divided by two. 75

74 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.1 ÑÓÓÐÈÍ Õ Í ÀÌÛÍ ÒÎÎ, õ éñ, õîò, õºäººãººð îíû ýöýñò RESIDENT POPULATION, by sex, urban and rural at the end of the year ìÿí.õ í thous. persons ç ëýëò ä Indicators à. Ñóóðèí õ í àìûí òîî, õ éñýýð Number of resident population, by sex Á ãä Total íýýñ: Of which: Ýðýãòýé Male Ýìýãòýé Female á. Õîò, õºäººãèéí õ í àìûí òîî Number of urban and rural population Õîòûí Urban íýýñ: Of which: Óëààíáààòàð Ulaanbaatar պ人ãèéí Rural â. Æèëèéí äóíäàæ ñóóðèí õ í àìûí òîî Number of resident population, annual average Á ãä Total íýýñ: Of which: Ýðýãòýé Male Ýìýãòýé Female ÑÓÓÐÈÍ Õ Í ÀÌÛÍ ÒÎÎ, íàñíû á ëýã, õ éñýýð, îíû ýöýñò RESIDENT POPULATION, by age group and sex, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons Íàñíû á ëýã Age group Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Total Female Total Female Total Female Total Female Á ãä Total õ ðòýëõ under

75 SECTION 3. POPULATION 3.3 ÑÓÓÐÈÍ Õ Í ÀÌÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò RESIDENT POPULATION, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

76 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.4 ÑÓÓÐÈÍ Õ Í ÀÌÄ ÕÎÒ, ժĪªÃÈÉÍ Õ Í ÀÌÛÍ ÝÇËÝÕ ÕÓÂÜ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò URBAN AND RURAL POPULATION PERCENTAGE OF RESIDENT POPULATION, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year õóâü percentage Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õîò պ人 Õîò պ人 Õîò պ人 Õîò պ人 Urban Rural Urban Rural Urban Rural Urban Rural ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

77 SECTION 3. POPULATION 3.5 ªÐÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF HOUSEHOLDS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year ìÿí.ºðõ thous.household Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Íýã ºðõºä Size of íîãäîõ õ í household

78 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.6 ªÐÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, îíû ýöýñò NUMBER OF HOUSEHOLDS, by regions, aimags and the Capital, urban and rural, at the end of the year ìÿí.ºðõ thous.household Àéìàã, Aimags and Õîò պ人 Õîò պ人 Õîò պ人 Õîò պ人 íèéñëýë the Capital Urban Rural Urban Rural Urban Rural Urban Rural ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

79 SECTION 3. POPULATION 3.7 Á ÒÝÍ ªÍ ÈÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF ORPHAN CHILDREN, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year òîî number Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

80 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.8 ÕÀÃÀÑ ªÍ ÈÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF HALF-ORPHAN CHILDREN, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year òîî number Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

81 SECTION 3. POPULATION Õ ÐÒÝËÕ ÍÀÑÍÛ 4 ÁÀ Ò ÍÝÝÑ ÄÝÝØ Õ ÕÝÄÒÝÉ ªÐÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF HOUSEHOLDS WITH 4 AND MORE CHILDREN AGED BELOW 16, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year òîî number Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

82 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.10 ÝÌÝÃÒÝÉ ÒÝÐà ËÝà ÒÝÉ, ªÐÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF FEMALE-HEADED HOUSEHOLDS, by regions, aimags and the Capital at the end of the year òîî number Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

83 SECTION 3. POPULATION Õ ÐÒÝËÕ ÍÀÑÍÛ Õ ÕÝÄÒÝÉ, ÃÝÐ Á ËÃ É ÝÌÝÃÒÝÉ Ä, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò SINGLE WOMAN, with children aged below 16, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year òîî number Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

84 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.12 ÒªÐѪÍ, ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ, ÃÝÐËÝÑÝÍ, ÃÝÐËÝËÒÝÝ ÖÓÖËÓÓËÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, îíû ýöýñò BIRTHS, DEATHS, MARRIAGES AND DIVORCES, at the end of the year òîî number Òºðñºí Íàñ áàðñàí õ íèé òîî Ãýðëýëòýý Ãýðëýãñýä Îí õ õäèéí òîî Deaths öóöëóóëñàí Year Births Á ãä Íÿëõàñ Marriages õ íèé òîî Total Infants Divorces Õ ÍÄ ÍÎÃÄÎÕ ÒªÐªËÒ, ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒ, ÃÝÐËÝËÒ, ÖÓÖËÀËÒ, îíû ýöýñò BIRTHS, DEATHS, MARRIAGES AND DIVORCES PER 1000 POPULATION, at the end of the year Íàñ áàðàëò 18 áà ò íýýñ äýýø íàñíû Deaths 1000 õ íä íîãäîõ Over 18 years per 1000 Îí Òºðºëò Àìüä òºðñºí 1000 population Year Births õ õäýä íîãäîõ Á ãä íÿëõñûí ýíäýãäýë Ãýðëýëò Öóöëàëò Total Infant mortality Marriages Divorces rate (per 1000 live births) ҪЪËÒÈÉÍ ÊÎÝÔÔÈÖÈÅÍÒ Ä, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò BIRTH RATES, by age group, at the end of the year Íàñíû á ëýã Age group ÒÅÊ 1 / CBR ÒÒÊ 2 / GFR ÒÍÊ 3 / TFR Òàéëáàð: Note: TEK - Òºðºëòèéí åðºíõèé êîýôôèöèåíò TTK - Òºðºëòèéí òóñãàé êîýôôèöèåíò TÍÊ - Òºðºëòèéí íèéëáýð êîýôôèöèåíò GBR - Crude birth rate GFR - General fertility rate TFR - Total fertility rate 86

85 SECTION 3. POPULATION 3.15 ÒªÐѪÍ, ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ, ÃÝÐËÝÑÝÍ, ÃÝÐ Á Ë ÖÓÖÀËÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, Ð ËÝÃÄÑÝÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2006 îíä BIRTHS, DEATHS, MARRIAGES, DIVORCES AND ADOPTION, by regions, aimags and the Capital, in 2006 òîî number Òºðñºí Íàñ Öýâýð Ãýðëýñýí Öóöàëñàí ð ëýãäñýí Àéìàã Àimags and õ õýä áàðñàí ºñºëò õ íèé õ íèé õ õäèéí íèéñëýë the Capital Births õ íèé Natural òîî òîî òîî òîî increase Marriages Divorces Adoption Deaths ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

86 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ ÕYÍÄ ÍÎÃÄÎÕ ÒªÐªËÒ, ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒ, ÃÝÐËÝËÒ, ÖÓÖËÀËÒ, Ð ËÝËÒ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2006 îíä BIRTHS, DEATHS, MARRIAGES, DIVORCES AND ADOPTION, per 1000 population, by regions, aimags and the Capital, in 2006 Íàñ Öýâýð Àéìàã, Àimags and Òºðºëò áàðàëò ºñºëò Ãýðëýëò 1 Öóöëàëò 1 ð ëýëò íèéñëýë the Capital Births Deaths Natural Marriages 1 Divorces 1 Adoption increase ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: Note: áà ò íýýñ äýýø íàñíû õ í àìä íîãäîõ Per population aged 18 and over 88

87 SECTION 3. POPULATION 3.17 Õ Í ÀÌÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÍÀÑËÀËÒ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò LIFE EXPECTANCY AT BIRTH, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year íàñ years Àéìàã Àimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Õ Í ÀÌÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÍÀÑËÀËÒ, õ éñýýð, îíû ýöýñò LIFE EXPECTANCY AT BIRTH, by sex, at the and of the year íàñ years Õ í àìûí Life äóíäàæ expectancy Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé íàñëàëò at birth Male Female Male Female Male Female Male Female Á ãä Total

88 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.19 ÒªÐÑªÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, õ éñýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2006 îíä NUMBER OF BIRTHS, by sex, regions, aimags and the Capital, urban and rural, in 2006 Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîî number Òºðñºí õ õýä Õ éñýýð By sex Births Áàéðøëààð By location Òºðºõ åèéí õ éñèéí õàðüöàà Á ãä Ýìýãòýé Õîò պ人 Sex ratio Total Female Urban Rural at birth ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÒªÐÑªÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, ýõèéí íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF LIVE BIRTHS, by mother's age group, at the end of the year òîî number Íàñíû á ëýã Age group Á ãä Total

89 SECTION 3. POPULATION 3.21 Õ ÕÝÄ ÒªÐ ËÑÝÍ ÝÕ ÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF WOMEN WHO GIVE BIRTHS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital 2003 òîî number ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Õ ÕÝÄ ÒªÐ ËÑÝÍ ÝÕ Ä, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, îíû ýöýñò WOMEN WHO GIVE BIRTHS, by educational level, at the end of the year Áîëîâñðîëûí ò âøèí Educational level 2003 òîî number Á ãä Total Äýýä High ÒÌÄÑ Specialized second Á ðýí äóíä Secondary I Á ðýí áóñ äóíä Secondary II Áàãà Primary Áîëîâñðîëã é Not educated

90 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.23 Õ ÕÝÄ ÒªÐ ËÑÝÍ ÝÕ ÄÈÉÍ ÒÎÎ, ãýðëýëòèéí áàéäàë, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2006 îíä NUMBER OF WOMEN WHO GIVE BIRTHS, by marital status, regions, aimags and the Capital, urban and rural, in 2006 òîî number Õ õýä òºð ëñýí ýõ Ãýðëýëòèéí áàéäëààð Women given births By marital status Àéìàã, Aimags and íýýñ: Ãýð Ãýð íýýñ: íèéñëýë the Capital Á ãä Of which: á ëã é á ëòýé áàòàëãààòàé Total Õîò պ人 Single, Married Of which: Urban Rural divorced registered ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

91 SECTION 3. POPULATION Õ ÍÄ ÍÎÃÄÎÕ Õ Í ÀÌÛÍ ÒªÐªËÒ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò CRUDE BIRTH RATE, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PEOPLE DIED, by educational level, at the end of the year Áîëîâñðîëûí ò âøèí Educational level òîî 2005 number 2006 Á ãä Total Äýýä High ÒÌÄÑ Specialized secondary Á ðýí äóíä Secondary I Á ðýí áóñ äóíä Secondary II Áàãà Primary Áîëîâñðîëã é Not educated

92 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ Õ ÍÄ ÍÎÃÄÎÕ ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò CRUDE DEATH RATE, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

93 SECTION 3. POPULATION 3.27 ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PEOPLE DIED, by age group, at the end of the year Íàñíû á ëýã Age group òîî number Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Á ãä Ýìýãòýé Total Female Total Female Total Female Total Female Á ãä Total õ ðòýë Under

94 Á ËÝà 3. ÕYÍ ÀÌ 3.28 ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, õ éñýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, õîò, õºäººãººð, 2006 îíä NUMBER OF PEOPLE DIED by sex, regions, aimag and the Capital, urban and rural, in 2006 òîî number Íàñ áàðñàí õ íèé òîî Deaths Íàñ áàðàëòûí Àéìàã, Aimags and Õ éñýýð Áàéðøëààð õ éñèéí íèéñëýë the Capital By sex By location õàðüöàà Á ãä Ýìýãòýé Õîò պ人 Sex ratio Total Female Urban Rural at death ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

95 SECTION 3. POPULATION 3.29 ÍÀÑÍÛ Á ËÝÃ ÄÝÕÜ ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒÛÍ ÊÎÝÔÔÈÖÈÅÍÒ, îíû ýöýñò AGE SPECIFIC DEATH RATE, at the end of the year Íàñíû á ëýã Age group Á ÐÒÃ ËÑÝÍ ÃÝÐ Á Ë, õ éñýýð, íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò REGISTERED MARRIAGES, by sex and age group, at the end of the year òîî number Íàñíû á ëýã Age group Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé Ýðýãòýé Ýìýãòýé Male Female Male Female Male Female Male Female Á ãä Total

96 Á ËÝÃ 3. ÕYÍ ÀÌ 3.31 ÖÓÖËÀËÒ, ãýð á ë áàéñàí õóãàöààãààð, îíû ýöýñò DIVORCE, by duration of marriage, at the end of the year òîî number ç ëýëò Indicators Á ãä Total íýýñ: Of which: 1 æèë õ ðòýë Until 1 year áà äýýø 10 and over Ð ËÝËÒ, õ õäèéí íàñíû á ëãýýð, îíû ýöýñò ADOPTION, by child age group, at the end of the year òîî number ç ëýëò Indicators Á ãä Total íýýñ: Of which: 3 íàñ õ ðòýë Until 3 age áà äýýø 10 and over

97 SECTION 3. POPULATION 99

98 Á ËÝÃ 3. ÕYÍ ÀÌ 100

99 SECTION 4. LABOUR FORCE ÀÆÈËËÀÕ Õ Ýíý á ëýãò õºäºëìºðèéí íàñíû õ í àì, àæèëëàõ õ, àæèëã é ä çýðýã ç ëýëò äèéã õàðóóëñàí. Ýíý ç ëýëò äèéí ýõ ñóðâàëæ íü íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðààñ æèë á ð ãàðãàäàã õºäºëìºðèéí ñòàòèñòèêèéí õîëáîãäîëòîé ìýäýý òàéëàí, çàðèì ò âýð ñóäàëãààíû ð ä í áîëíî. Àæèëëàõ õ íèé òàéëàíã æèë á ðèéí íýãä ãýýð ñàðûí 15-íû äîòîð ñóì, õîðîîíû çàñàã äàðãûí îðëîã íàð àíõàí øàòíû á ðòãýë áîëîõ õ í àì, ºðõèéí á ðòãýëèéí äýâòðèéã íäýñëýí ãàðãàæ íýãòãýíý. Á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí ñàðûí ìýäýýã òºâ,îðîí íóòãèéí õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñ ñàð á ð ãàðãàæ, íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëæ áàéíà. Àæèëëàõ õ áóþó ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àì Îëîí óëñûí õºäºëìºðèéí áàéãóóëëàãûí àðãà ëàëûí äàãóó àæèëëàõ õ íü àæèëëàã èä áîëîí õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñò á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí òîîíû íèéëáýð þì. Ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àìûã óðò õóãàöààãààð áóþó õóàíëèéí æèëýýð õýìæèãäýõ áàéíãûí èäýâõèòýé õ í àì, íýã äîëîî õîíîã áóþó íýã ºäðèéí õóãàöààãààð õýìæèãäýõ òóõàéí åèéí èäýâõèòýé õ í àì ãýñýí õî ð àðãààð òîäîðõîéëäîã. Ýíý á ëýãò îðñîí àæèëëàõ õ áóþó ýäèéí çàñãèéí èäýâõèòýé õ í àì íü áàéíãûí èäýâõè ãýñýí îéëãîëòîä òóëãóóðëàñàí. Õºäºëìºðèéí íàñíû àæèë ýðõýëäýãã é, õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñò á ðòãýëã é õ ì ñ, õºäºëìºðèéí íàñíû ñóðàëöàã èä, õóãàöààò öýðãèéí àëáàí õààã èä, õîðèãäîë õ ì ñ àæèëëàõ õ èíä õàìðàãäààã é áîëíî. Àæèë ýðõýëäýã õ í àì áóþó àæèëëàã èä Àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí îðîí òîîíû íäñýí àæèëëàã, õóâèàðàà õºäºëìºð ýðõëýã, àæèë õàìòðàí ã éöýòãýã èä, öàëèí õºëñòýéãýýð ºðõèéí àæ àõóé ýðõýëäýã õ ì ñèéã àæèë ýðõýëäýã õ í àìä õàìðóóëäàã. Ýíä àæèë ýðõýëäýã õ í àì áàéíãûí èäýâõè òýé ãýñýí îéëãîëòîîð îðñîí. Àæèëã é ä. Ìîíãîë Óëñûí õóóëèàð çºâøººðºãäñºí õºäºëìºðëºõ íàñíû, õºäºëìºð ýðõëýõ àäâàðòàé, öàëèí õºëñòýé àæèë áîëîí õóâèàðàà õºäºëìºð ýðõýëäýãã é, òóõàéí åä àæèëëàõàä áýëýí, öàëèí õºëñòýé àæèë èäýâõèòýé õàéæ áàéãàà õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èãýýíèé õýëòýñò á ðòã ëñýí õ ì ñèéã àæèëã é äýä õàìðóóëàâ. Àæèëã éäëèéí ò âøèí Õºäºëìºð, õàëàìæèéí éë èëãýýíèé õýëòýñò á ðòãýëòýé àæèëã é äèéí òîîã ýäèéí çàñãèéí èäýâõòýé õ í àìä õàðüöóóëñàí õàðüöàà áîëíî. Àæèëëàõ õ íèé îðîëöîîíû ò âøèí Àæèëëàõ õ èéã õºäºëìºðèéí íàñíû õ í àìä õàðüöóóëñàí õàðüöàà áîëíî. Àæèë ýðõëýëòèéí ò âøèí Àæèëëàã äûã õºäºëìºðèéí íàñíû õ í àìä õàðüöóóëñàí õàðüöàà áîëíî. Öàëèíãèéí ò âýð ñóäàëãàà 2000 îíû 4 ä ãýýð óëèðëààñ ýõëýí Öàëèíãèéí ò âýð ñóäàëãàà (ÖÒÑ)-ã óëèðëààð ÿâóóëæ, äóíäàæ öàëèíã õ éñ, ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàð, àæèë ìýðãýæëèéí àíãèëàë, àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãûí ºì áîëîí õàðèóöëàãûí õýëáýð, àéìàã, íèéñëýëýýð ãàðãàæ áàéíà. 101

100 Á ËÝÃ 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY LABOUR FORCE This section presents indicators like working age population, labour force and unemployment. The basic source of these data is annual labour force data (survey conducted by the National Statistical Office) compiled by the National Statistical Office and some related sample surveys. Data on Labour force is compiled by governors of the administrative units based on population and households records as of January 15 each year. Monthly data on unemployment is collected by the Department of Labour and Social Welfare at the capital city and aimags and compiled by the National Statistical Office. Economically active population comprises all employed and unemployed registered in the Department of Labour and Social Welfare as International Labour Organization methodology requires. Two useful measures of the economically active population are usually active population measured in relation to a long reference period such as a year, and the currently active population, or, eguivalently, the labour force measured in relation to a short reference period such as one day or one week. The economically active population does not include: - unemployed persons, not registered at the Department of Labour and Social Welfare, serving at armed forces, prisoners, pupils and students aged 16 and over. In this section the economically active population is defined as usually active. Employed persons comprise (a) all civilians, who, did any work for pay or profit, unpaid workers in a family enterprise, and (b) all civilians who were not working or temporarily absent from jobs or businesses for non economic reason (illness, weather conditions, vacations, etc.). In this section the number of employed persons is defined as usually active. Unemployed, are those segments of the population in the working age who are currently not involved in a paid or self-employed job and actively looking for job and registered at the Department of Labour and Social Welfare according to the International Standard Methodology. Unemployment rate is the proportion of the number of unemployed persons, registered in the Department of Labour and Social Welfare to the economically active population. Labour force participation rate is the proportion of the labour force to population of working age. Employment population rate is the proportion of the number of employed persons to the population of working age. Sample survey on average wages and salary has being conducted every quarters from fourth quarter of By this survey results, it has been revealed that average wages and salary by sex, divisions, classification of occupation, type of ownership and legal status of organizations. 102

101 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.1 Õ Í ÀÌÛÍ ÀÆÈË ÝÐÕËÝËÒÈÉÍ YÇYYËÝËÒYYÄ, æèëèéí ýöýñò EMPLOYMENT, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons ç ëýëò Indicators Á ãä Total Õºäºëìºðèéí Population of íàñíû õ í àì working age Ýäèéí çàñãèéí Economically active èäýâõòýé õ í àì population íýýñ: of which: Àæèëëàã èä* Employed** Á ðòãýëòýé Registered àæèëã é ä unemployed Àæèëëàõ õ íèé Labour force îðîëöîîíû ò âøèí, % participation rate,% Àæèë ýðõëýëòèéí Employment to ò âøèí, % population rate,% Àæèëã éäëèéí Unemployment ò âøèí**, % rate**, % íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Õºäºëìºðèéí Population of íàñíû õ í àì working age Ýäèéí çàñãèéí Economically active èäýâõòýé õ í àì population íýýñ: of which: Àæèëëàã èä* Employed** Á ðòãýëòýé Registered àæèëã é ä unemployed Àæèëëàõ õ íèé Labour force îðîëöîîíû ò âøèí, % participation rate,% Àæèë ýðõëýëòèéí Employment to ò âøèí, % population rate,% Àæèëã éäëèéí Unemployment ò âøèí**, % rate**, % Òàéëáàð: * Ãàäààäàä ãýðýýãýýð áîëîí Ãàäààä õýðãèéí ÿàìíû øóãàìààð àæèëëàæ áàéãàà õ ì ñ îðîîã é áîëíî. ** Á ðòãýëòýé àæèëã é äýýð òîîöîâ. Note: * Population working by contracts in the foreign countries and the Ministry of Foreign Affairs missions were excluded. ** Estimated by registered unemployed 103

102 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 4.2 ÀÆÈËËÀà ÈÄ, ñàëáàðààð, æèëèéí ýöýñò EMPLOYEES, by divisions, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons Ñàëáàð Divisions Á ãä Total íýýñ: Of which: պ人 àæ àõóé, àí àãíóóð, Agriculture, hunting îéí àæ àõóé and forestry Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýð Mining & quarring Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû éëä- Electricity, gas and âýðëýë, óñàí õàíãàìæ water supply Áàðèëãà Construction Áººíèé, æèæèãëýí õóäàëäàà, Wholesale & retail trade, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ repair of motor veh., éë èëãýý motocycl. & personal & household goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí Transport, storage & àæ àõóé, õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial àæèëëàãàà intermediation ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, Real estate, renting & áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà business activities Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí Public administration õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí & defence,compulsory äààòãàë social security Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, Health & social íèéãìèéí õàëàìæ security Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ Community, social & áóñàä éë èëãýý personal services Áóñàä Others

103 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.3 ÝÄÈÉÍ ÇÀÑÃÈÉÍ ÈÄÝÂÕÒÝÉ Õ Í ÀÌ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò ECONOMICALLY ACTIVE POPULATION, by region, aimags and the Capital, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

104 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 4.4 ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò EMPLOYEES, by region, aimags and the Capital, at the end of the year ìÿí.õ í thous.persons Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

105 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.5 Á ÐÒÃÝËÒÝÉ ÀÆÈËÃ É ÄÈÉÍ ÒÎÎ, õ éñ, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèëèéí ýöýñò UNEMPLOYMENT, by sex, educational level, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Á ðòãýëòýé àæèëã é ä-á ãä Unemployed-total Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

106 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital íýýñ: Ýìýãòýé (Õ ñíýãò 4.5-ûí ðãýëæëýë - Table 4.5 continuation) Of which: Female Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

107 SECTION 4. LABOUR FORCE Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Äýýä áîëîâñðîëòîé (Õ ñíýãò 4.5-ûí ðãýëæëýë - Table 4.5 continuation) With higher education Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

108 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Òóñãàé äóíä áîëîâñðîëòîé (Õ ñíýãò 4.5-ûí ðãýëæëýë - Table 4.5 continuation) With special secondary education Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

109 SECTION 4. LABOUR FORCE (Õ ñíýãò-4.5-ûí ðãýëæëýë - Table 4.5 continuation) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò, éëäâýðëýëèéí òºâ òºãññºí Graduated from vocational training centers Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

110 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Ìýðãýæèëã é (Õ ñíýãò-4.5-ûí ðãýëæëýë - Table 4.5 continuation) Untrained Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

111 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.6 ÀÆÈËà ÉÄËÈÉÍ Ò ÂØÈÍ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð UNEMPLOYMENT RATE, by region, aimags and the Capital Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

112 Á ËÝÃ 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 114

113 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.7 ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÝÃÆ, ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÖÀËÈÍ, ñàëáàðààð MONTHLY AVERAGE WAGES AND SALARIES, by divisions ìÿí. òºã thous. tog Ñàëáàð Divisions Óëñûí äóíäàæ Average íýýñ: Of which: պ人 àæ àõóé, àí àãíóóð, Agriculture, hunting îéí àæ àõóé and forestry Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýð Mining & quarring Áîëîâñðóóëàõ àæ éëâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû éëä- Electricity, gas and âýðëýë, óñàí õàíãàìæ water supply Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí Wholesale & retail trade, õóäàëäàà, ãýð àõóéí repair of motor veh, áàðààíû çàñâàðëàõ motocycl & personal & éë èëãýý household goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí Transport, storage & àæ àõóé, õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí çóó ëàëûí Financial intermediation éë àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ Real estate, renting & áèçíåñèéí áóñàä éë other business activities àæèëëàãàà Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí Public administration õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí and defence, compulsory íèéãìèéí äààòãàë social insurency Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, Health & social íèéãìèéí õàëàìæ security Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ Community, social &ofher áóñàä éë èëãýý personal services

114 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 4.8 ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÝÃÆ, ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÖÀËÈÍ, õàðèóöëàãûí õýëáýðýýð MONTHLY AVERAGE WAGES AND SALARIES, by type of legal status ìÿí. òºã thous. tog Õàðèóöëàãûí õýëáýð Type of legal status Óëñûí äóíäàæ Average íýýñ: Of which: Óëñûí éëäâýðèéí ãàçàð State enterprise Õóâüöààò êîìïàíè Unlimited company Õÿçãààðëàãäìàë õàðèóöëàãàòàé êîìïàíè Limited liability company Õîðøîî Cooperatives Õóâèàðàà ýðõëýõ àæ àõóé Proprietorship Á õ ãèø ä á ðýí õàðèóöëàãàòàé íºõºðëºë Fully responsible partnership Çàðèì ãèø ä á ðýí õàðèóöëàãàòàé íºõºðëºë Partly responsible partnership Òºñºâò áàéãóóëëàãà Budget Organization Òºðèéí áóñ áàéãóóëëàãà Non governmental organization Îðîí íóòãèéí ºì èò Local authority owned éëäâýðèéí ãàçàð * industrial * Òàéëáàð: * 2006 îíû Óëñûí éëäâýðèéí ãàçðûí àæèë äûí ñàðûí äóíäàæ öàëèíã Óëñûí éëäâýðèéí ãàçàð, Îðîí íóòãèéí ºì èò éëäâýðèéí ãàçàð ãýæ àíãèëàí ãàðãàñàí áîëíî. Note: * For 2006, the monthly average wages and salaries of employees of the State enterprises classified by State enterperise and Local authority owned industrial. 116

115 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.9 ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÝÃÆ, ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÖÀËÈÍ, àæèë ìýðãýæëèéí àíãèëëààð MONTHLY AVERAGE WAGES AND SALARIES, by classification of occupation ìÿí.òºã thous. tog Àæèë ìýðãýæëèéí àíãèëàë Classification of occupation Óëñûí äóíäàæ Average íýýñ: Of which: Õóóëü òîãòîîã, òºðèéí áà Legislators, senior òºðèéí áóñ áàéãóóëëàãûí officials and managers àëáàí òóøààëûí àæèëòàí, ìåíåæåð Ìýðãýæèëòýí Professionals Èíæåíåð, òåõíèêèéí Technicians and àæèëòàí associate professionals Áè èã õýðãèéí òóñëàõ Clerks àæèëòàí Yéë èëãýýíèé àæèëòàí ÕÀÀ, àí àãíóóðûí àæèëòàí Service workers and shop and market sales workers Skilled agricultural workers Craft and related trades Yéëäâýð, õóäàëäààíû àæèëòàí workers Ìàøèí, òîíîã òºõººðºìæèéí Plant and machine îïåðàòîð, óãñðàã operators and assemblers Ýíãèéí àæèë ìýðãýæèë Elementary occupations

116 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 4.10 ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÝÃÆ, ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÖÀËÈÍ, ºì èéí õýëáýðýýð MONTHLY AVERAGE WAGES AND SALARIES, of type ownership ìÿí.òºã thous. tog ªì èéí õýëáýðýýð Type of ownership Óëñûí äóíäàæ Average íýýñ: Of which: 100 õóâü -Òºðèéí 100 percent -State Ãàäààäòàé õàìòàðñàí -Òºðèéí Joint venture with foreign investment -State õóâü - Õóâèéí 100 percent - Private Ãàäààäòàé õàìòàðñàí - Õóâèéí Joint venture with foreign investment -Private Õîëèìîã * Mixed * Öýâýð ãàäààäûí õºðºí㺠Foreign investment îðóóëàëòòàé Òºðèéí ºì èéí îðîëöîîòîé * State owned property enterprises * Îðîí íóòãèéí ºì èéí ** Local owned property ** Îðîí íóòãèéí ºì èéí Local authority property îðîëöîîòîé * enterprises * 43.3 Òàéëáàð: * Òºðèéí áîëîí îðîí íóòãèéí ºì èéí òóõàé õóóëèéã íäýñëýí 2006 îíîîñ ýõëýí Õîëèìîã ºì èéí õýëáýðèéã Òºðèéí ºì èéí îðîëöîîòîé, Îðîí íóòãèéí ºì èéí îðîëöîîòîé ãýæ àíãèëàí ãàðãàõ áîëñîí. ** Òºðèéí áîëîí îðîí íóòãèéí ºì èéí òóõàé õóóëèéã íäýñëýí îíîîñ ýõëýí Òºðèéí ºì èéí õýëáýðèéí àæ àõóé íýãæ, áàéãóóëëàãóóäûã Òºðèéí ºì èéí áîëîí Îðîí íóòãèéí ºì èéí ãýæ àíãèëàí ãàðãàëàà. Note: * Based on the law of State and local property, type of Mixed ownership is classified by State owned property enterprises and Local authority property enterprises since 2006 ** Based on the law of State and local property, State owned property enterprises are categorized be fully State and Local of property since

117 SECTION 4. LABOUR FORCE 4.11 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÒªÐÈÉÍ ÀËÁÀÍ ÕÀÀà ÄÛÍ ÒÎÎ*, òºðèéí àëáàíû àíãèëëààð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð NUMBER OF GOVERNMENT EMPLOYEES OF MONGOLIA*, by classification of Government service, 1 st of January of selected years ìÿí.õ í thous. persons Òºðèéí àëáàíû àíãèëàë Classification of Government service Á ÃÄ TOTAL Òºðèéí óëñ òºðèéí àëáà Political positions Òºðèéí çàõèðãààíû àëáà Public administration positions Òºðèéí òóñãàé àëáà Special service positions Òºðèéí éë èëãýýíèé àëáà Support service positions ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÒªÐÈÉÍ ÀËÁÀÍ ÕÀÀà ÄÛÍ ÒÎÎ*, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð NUMBER OF GOVERNMENT EMPLOYEES OF MONGOLIA*, by regions, aimags and the Capital, 1 st of January of selected years ìÿí.õ í thous. persons Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Ýõ ñâýð: * Ìîíãîë Óëñûí òºðèéí àëáàí õààã èéí á ðýëäýõ í, õºäºë㺺íèé òàëààðõ ñòàòèñòèêèéí òîéì, Òºðèéí àëáàíû çºâëºë Source: * Stàtistical overview on Government Employees structure and movement, Government Service Council 119

118 Á ËÝà 4. ÀÆÈËËÀÕ ÕY 4.13 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÒªÐÈÉÍ ÇÀÕÈÐÃÀÀÍÛ ÀËÁÀÍ ÕÀÀà ÄÛÍ ÒÎÎ*, àëáàí òóøààëûí àíãèëëààð, æèë á ðèéí 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé áàéäëààð NUMBER OF PUBLIC ADMINISTRATION GOVERNMENT EMPLOYEES OF MONGOLIA*, by classification of officers, 1 st of January of selected years Àëáàí òóøààëûí àíãèëàë Classification of officers Á ÃÄ TOTAL Òýðã í ò øìýë Leading officers Ýðõýëñýí ò øìýë Principal officers Àõëàõ ò øìýë Senior officers Äýñ ò øìýë Executive officers Òóñëàõ ò øìýë Assistant officers íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Òýðã í ò øìýë Leading officers Ýðõýëñýí ò øìýë Principal officers Àõëàõ ò øìýë Senior officers Äýñ ò øìýë Executive officers Òóñëàõ ò øìýë Assistant officers

119 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ Í SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í (ÄÍÁ), íäýñíèé íèéò îðëîãûí ( ÍÎ) àíõäàã ìýäýýëëèéí ýõ ñâýð íü àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãóóäûí àëáàí ñíû æèëèéí òàéëàí òýíöýë, ò íä òóñãàãäñàí ç ëýëò ä áîëíî îíû òîîöîîíîîñ ýõëýí ÄÍÁ-èéã Ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû îëîí óëñûí àíãèëëûí äàãóó òîîöñîí. Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í (ÄÍÁ). Òóõàéí íóòàã äýâñãýðèéí õ ðýýíä íýã æèëèéí õóãàöààíä äîòîîä, ãàäààäûí ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàòóóäûí (àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýä) øèíýýð áèé áîëãîñîí íýìýãäýë ºðòºã áóþó ýöñèéí á òýýãäýõ íèé íèéëáýð þì. Íèéò éëäâýðëýëò íü àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýäèéí ººð íýãæ, áàéãóóëëàãûí õýðýãëýýíä áîëîí ººðèéí ýöñèéí õýðýãëýýíä çîðèóëàí éëäâýðëýñýí á òýýãäýõ í, éë èëãýýíèé íèéò õýìæýý þì. Íýìýãäýë ºðòºã. Àæ àõóéí íýãæ, ñàëáàð, àéìãèéí ò âøèíä òîîöñîí ÄÍÁ ãýæ îéëãîæ áîëîõ áºãººä íèéã éëäâýðëýëèéí àðãààð òîäîðõîéëîõäîî íèéò éëäâýðëýëòýýñ çàâñðûí õýðýãëýýã õàñ òîîöäîã. Çàâñðûí õýðýãëýý íü òîäîðõîé á òýýãäýõ í, éë èëãýýã áèé áîëãîõ çîðèëãîîð éëäâýðëýëä õýðýãëýñýí á õ òºðëèéí áàðàà, éë èëãýýíèé ºðòãèéí íèéëáýð þì. Çàâñðûí õýðýãëýýíä ìàòåðèàëûí çàðäàë ( íäñýí õºðºíãèéí ýëýãäýë îðîîã é), ãàäíû áàéãóóëëàãààð ã éöýòã ëñýí àæèë, éë èëãýýíèé çàðäàë áîëîí éëäâýðëýëèéí àøèã ñîíèðõëûí äíýýñ àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãààñ ãàðãàæ áàéãàà àëáàí òîìèëîëò, õ ëýýí àâàëò, òýð ëýí õºäºëìºðèéí íºõöëèéã õàíãàõàä èãëýãäñýí çàðäëûã õàìðóóëíà. íäýñíèé íèéò îðëîãûí ( ÍÎ). Òóõàéí óëñûí ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàòóóäûí øèíýýð áèé áîëãîñîí íýìýãäýë ºðòãèéí õýìæýýã õàðóóëíà. ÍÎ-ûí õýìæýýã ÄÍÁ-ýýñ ãàäààä îðíû ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàòóóäûí áèé áîëãîñîí íýìýãäýë ºðòãèéã õàñ, ãàäààäàä ñóóãàà ººðèéí îðíû ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàòóóäûí áèé áîëãîñîí íýìýãäýë ºðòãèéã íýìæ òîäîðõîéëíî. Äîòîîäûí íèéò á òýýãäýõ í áîëîí íäýñíèé íèéò îðëîãûã 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð íýëýõäýý Í Á-ààñ áîëîâñðóóëñàí íäýñíèé òîîöîîíû ñèñòåì 1993 ãýñýí àðãà ç éí áàðèìò áè èãò òóñãàñàí íèéí õýëõýý èíäåêñèéí àðãûã àøèãëàâ. ÄÍÁ-èé ñàëáàðûí á òöèéã îíû íýýð, õàðèí ººð ëºëòèéã 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð òîîöîâ. ÄÍÁ-èé ýöñèéí àøèãëàëòûí òîîöîî íü éëäâýðëýã äèéí òóõàéí æèëä áèé áîëãîñîí íýìýãäýë ºðòãèéã çàõ çýýëèéí àðèëæàà ñîëèëöîîíû ýöýñò íèéãìèéí õýðýãöýýíä õààíà, ÿìàð õýëáýðèéí ºðòºã áîëãîæ àøèãëàâ ãýäãèéã õàðóóëíà. Ýöñèéí àøèãëàëòûí òîîöîî íü õýðýãëýý, õóðèìòëàë, öýâýð ýêñïîðò ãýñýí íäñýí õýñãýýñ á ðäýõ áºãººä ýöñèéí õýðýãëýý íü õ í àìûí õóâèéí õýðýãëýý, óëñûí áàéãóóëëàãûí, ºðõèéí àæ àõóéä éë èëäýã àøãèéí áóñ áàéãóóëëàãûí õýðýãëýýíýýñ, õóðèìòëàë íü íäñýí õºðºíãèéí õóðèìòëàë (õºðºí㺠îðóóëàëò, äóóñààã é áàðèëãûí ººð ëºëò, èõ çàñâàðûí àæèë, íäñýí ñ ðãèéí ìàë, àìüòàí, õ í àìûí õóäàëäàæ àâñàí óäààí ýäýëãýýò áàðàà, óëñûí òºñâèéí õºðºí㺺ð àâñàí ýä õîãøèë áîëîí ýíý õºðºí㺺ð õèéãäñýí ãåîëîãè õàéãóóëûí àæèë), ìàòåðèàëëàã ýðãýëòèéí õºðºíãèéí ººð ëºëò, íýò ç éëñèéí õóðèìòëàëààñ, öýâýð ýêñïîðòîîñ èìïîðòûã õàññàí çºð ãýýñ òóñ òóñ á ðäýíý. 121

120 Á ËÝÃ 5. ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ ÁYÒÝÝÃÄÝÕYYÍ GROSS DOMESTIC PRODUCT The primary data sources for Gross Domestic Product (GDP), Gross National Income (GNI) is the estimates of annual value added of different economic activities. These estimates are based on data collected from establishments, organizations, by official statistics. From 1995 GDP estimation has revised by the ISIC. Gross Domestic Product (GDP) is a sum of value added produced by all domestic and foreign unit resident in the economy or sum of final products during one year period. Output consists of those total goods or services that are produced within an establishment that become available for use outside that establishment, plus any goods and services produced for own final use. Value added is a total output less intermediate consumption. Intermediate consumption is a value of goods and services inputted the production process. It consists of inventories (excluding depreciation of fixed assets), value of goods and services provided by Sub-contracts and business expenses. Gross National Income (GNI) shows total gross value added produced by all economic residents of the country. GNI is equal to GDP less factor income produced by foreign institutional units plus factor income produced by the national unit resident abroad. The linking index approach was used for rebasing of Gross Domestic Product and Gross National Income at 2000 prices. The linking index approach could be seen in the publication System of National Accounts 1993 worked out jointly by five international organizations and approved in The percentage share of GDP by kind of activities is shown in current prices, however the annual change is estimated in real terms. GDP by expenditure approach describes where and how has distributed the income that are produced by all units in the particular year. GDP by expenditure approach derives by adding up final consumption expenditure, gross fixed capital formation, net export. Each of it comprises of subcases such as final consumption household final consumption, government final consumption, consumption of non-profit institutions serving households, gross fixed capital formation investment, work in progress of construction, capital repair work, livestock that are cultivated for the products, durable goods purchased by households, furniture purchased by the government, mineral exploration which funded by government, inventories, valuables, net export export less import on goods and services. 122

121 SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT 5.1 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ Í, ñàëáàðààð, îíû íýýð GROSS DOMESTIC PRODUCT, by divisions, at current prices 2003* 2004* 2005* 2006** ÄÍÁ, ñàÿ òºã GDP, mln. tog õ íä íîãäîõ ÄÍÁ, òºã GDP per capita, tog ÄÍÁ ñàëáàðààð, ñàÿ òºã GDP by divisions, mln.tog ÕÀÀ, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé Agriculture, hunting and forestry Çàãàñ áàðèëò Fishing Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð Mining & quarrying Áîëîâñðóóëàõ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû éëäâýðëýë, Electricity, gas & water óñàí õàíãàìæ supply Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí Wholesale & retail trade; õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ éë èëãýý repair of motor veh., motocycle & personal & HH goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, Transport, storage & õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial intermediation àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, Real estate, renting & other áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà business activities Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí äààòãàë Public administration & defense; compulsary social security Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, íèéãìèéí õàëàìæ Health & social work Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ áóñàä Other community, social & éë èëãýý personal service activities Ñàíõ ãèéí áàéãóóëëàãûí øóóä áóñ éë èëãýý FISIM Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 123

122 Á ËÝà 5. ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ ÁYÒÝÝÃÄÝÕYYÍ 5.2 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ Í, ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð GROSS DOMESTIC PRODUCT, by divisions, at 2000 prices 2003* 2004* 2005* 2006** ÄÍÁ, ñàÿ òºã GDP, mln. tog õ íä íîãäîõ ÄÍÁ, òºã GDP per capita, tog ÄÍÁ ñàëáàðààð, ñàÿ òºã GDP by divisions, mln. tog ÕÀÀ, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé Agriculture, hunting and forestry Çàãàñ áàðèëò Fishing Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð Mining & quarrying Áîëîâñðóóëàõ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû Electricity, gas & water supply éëäâýðëýë, óñàí õàíãàìæ Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí Wholesale & retail trade; repair of õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ éë èëãýý motor veh., motocycle & personal & HH goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, Transport, storage & õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial intermediation àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà Real estate, renting & other business activities Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí äààòãàë Public administration & defense; compulsary social security Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, íèéãìèéí õàëàìæ Health & social work Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ áóñàä Other community, social & éë èëãýý personal service activities Ñàíõ ãèéí áàéãóóëëàãûí øóóä áóñ éë èëãýý FISIM Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 124

123 SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT 5.3 ÍÄÝÑÍÈÉ ÍÈÉÒ ÎÐËÎÃÎ GROSS NATIONAL INCOME 2003* 2004* 2005* 2006** à. Îíû íýýð a. At current prices ÍÎ, ñàÿ òºã GNI, mln. tog õ íä íîãäîõ ÍÎ, òºã GNI per capita, tog á îíû çýðýãö ëýõ íýýð b. At 2000 prices ÍÎ, ñàÿ òºã GNI, mln. tog õ íä íîãäîõ ÍÎ, òºã GNI per capita, tog â. Íýã õ íä íîãäîõ ÍÎ, Äýëõèéí Áàíêíû àòëàñûí àðãààð c. GNI per capita, by World Bank atlas method 1 õ íä íîãäîõ ÍÎ, àì.äîëëàð GNI per capita, USD ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÆÈËÈÉÍ ÖÝÂÝÐ ªÑªËÒ, ÁÓÓÐÀËÒ, ñàëáàðààð ANNUAL CHANGE OF GROSS DOMESTIC PRODUCT, by divisions õóâü percentage Ñàëáàð Divisions 2003* 2004* 2005* 2006** ÄÍÁ GDP ÕÀÀ, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé Agriculture, hunting and forestry Çàãàñ áàðèëò Fishing Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð Mining & quarrying Áîëîâñðóóëàõ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû Electricity, gas & water supply éëäâýðëýë, óñàí õàíãàìæ Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ éë èëãýý Wholesale & retail trade; repair of motor veh., motocycle & personal & HH goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, Transport, storage & õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial intermediation àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, Real estate, renting & other áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà business activities Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí Public administration & defense; compulsary social security äààòãàë Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, íèéãìèéí õàëàìæ Health & social work Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ áóñàä éë èëãýý Other community, social & personal service activities Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 125

124 Á ËÝà 5. ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ ÁYÒÝÝÃÄÝÕYYÍ 5.5 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÑÀËÁÀÐÛÍ Á ÒÝÖ, îíû íýýð INDUSTRIAL COMPOSITION OF GROSS DOMESTIC PRODUCT, at current prices õóâü percentage Ñàëáàð Divisions 2003* 2004* 2005* 2006** ÄÍÁ GDP ÕÀÀ, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé, çàãàñ Agriculture, hunting and forestry, áàðèëò fishing Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð Mining & quarrying Áîëîâñðóóëàõ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû éëäâýðëýë, Electricity, gas & water supply óñàí õàíãàìæ Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà, Wholesale & retail trade; repair of ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ éë èëãýý motor veh., motocycle & personal & HH goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, õîëáîî Transport, storage & communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial intermediation àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, Real estate, renting & other business áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà activities Òºðèéí óäèðäëàãà, áàòëàí Public administration & defense; õàìãààëàõ, àëáàí æóðìûí äààòãàë compulsary social security Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, íèéãìèéí õàëàìæ Health & social work Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ áóñàä Other community, social & personal éë èëãýý service activities Ñàíõ ãèéí áàéãóóëëàãûí øóóä áóñ éë èëãýý FISIM Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 126

125 5.6 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÄ ÕÓÂÈÉÍ ÑÅÊÒÎÐÛÍ ÝÇËÝÕ ÕÓÂÜ, îíû íýýð PRIVATE SECTOR SHARE IN GDP, at current prices SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT õóâü percentage 2003* 2004* 2005* 2006** ÄÍÁ-ä õóâèéí ñåêòîðûí ýçëýõ õóâü Private sector share in GDP Õóâèéí ñåêòîðûí ýçëýõ õóâü, ñàëáàðààð Private sector share by divisions ÕÀÀ, àí àãíóóð, îéí àæ àõóé Agriculture, hunting and forestry Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ éëäâýð Mining & quarrying Áîëîâñðóóëàõ éëäâýð Manufacturing Öàõèëãààí, äóëààíû éëäâýðëýë, Electricity, gas & water supply óñàí õàíãàìæ Áàðèëãà Construction Áººíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàðëàõ éë èëãýý Wholesale & retail trade; repair of motor veh., motocycle & personal & HH goods Çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð Hotels & restaurants Òýýâýð, àãóóëàõûí àæ àõóé, Transport, storage & õîëáîî communication Ñàíõ ãèéí ã éëãýý õèéõ éë Financial intermediation àæèëëàãàà ë õºäëºõ õºðºíãº, ò ðýýñ, Real estate, renting & other áèçíåñèéí áóñàä éë àæèëëàãàà business activities Áîëîâñðîë Education Ýð ë ìýíä, íèéãìèéí õàëàìæ Health & social work Íèéãýì, áèå õ íä ç ëýõ áóñàä éë èëãýý Other community, social & personal service activities ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÕÓÂÀÀÐÈËÀËÒÛÍ ÀÐÃÛÍ Á ÒÝÖ, îíû íýýð COMPOSITION OF GROSS DOMESTIC PRODUCT, by income approach, at current prices 2003* 2004* 2005* 2006** Á ãä Total Öàëèí, ò íòýé àäèëòãàõ îðëîãî Compensation of employees íäñýí õºðºíãèéí ýëýãäýë Consumption of fixed capital Á òýýãäýõ íèé òàòâàð Taxes on products Á òýýãäýõ íèé òàòààñ Subsidies on products éë àæèëëàãààíû öýâýð àøèã/öýâýð õîëèìîã îðëîãî õóâü percentage Operating surplus, net/mixed income, net Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 127

126 Á ËÝà 5. ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ ÁYÒÝÝÃÄÝÕYYÍ 5.8 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÝÖÑÈÉÍ ÀØÈÃËÀËÒÛÍ Á ÒÝÖ COMPOSITION OF GDP, by expenditure approach õóâèàð percentage 2003* 2004* 2005* 2006** Á ãä Total Ýöñèéí õýðýãëýý Final consumption íýýñ: of which: ºðõèéí àæ àõóéí õýðýãëýý household consumption òºðèéí óäèðäëàãûí áîëîí Government and NPISHs òºðèéí áóñ áàéãóóëëàãûí consumption õýðýãëýý Íèéò õóðèìòëàë Gross capital formation íýýñ: õºðºí㺠îðóóëàëò of which: investments Öýâýð ýêñïîðò Net export Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 128

127 SECTION 5. GROSS DOMESTIC PRODUCT 5.9 ÀÉÌÃÈÉÍ ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ Í, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð PROVINCIAL GROSS DOMESTIC PRODUCT, by aimags and the Capital, at current prices Á ãä, òýðáóì òºãðºã Total, bln.tog ÕÀÀ Agriculture 2003* 2004* 2005* 2006** Ä íä ýçëýõ õóâü, % Share to total, % Á ãä, òýðáóì ÀY, áàðèëãà Industry, construction Yéë èëãýý Services òºãðºã Total, bln.tog ÕÀÀ Agriculture Ä íä ýçëýõ õóâü, % Share to total, % Á ãä, òýðáóì ÀY, áàðèëãà Industry, construction Yéë èëãýý Services òºãðºã Total, bln.tog ÕÀÀ Agriculture Ä íä ýçëýõ õóâü, % Share to total, % Á ãä, òýðáóì ÀY, áàðèëãà Industry, construction Yéë èëãýý Services òºãðºã Total, bln.tog ÕÀÀ Agriculture Ä íä ýçëýõ õóâü, % Share to total, % ÀY, áàðèëãà Industry, construction Yéë èëãýý Services ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãýýð çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of **Prelimary results 129

128 Á ËÝà 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ (Õ È) Õýðýãëýýíèé íèéí åðºíõèé èíäåêñ 2006 îíä 6.0 õóâü ºññºíèé äîòîð õ íñíèé áàðààíû íý á ëãèéí ä íãýýðýý 3.3%, ýì, òàðèà, ýìíýëãèéí éë èëãýýíèéõ 23.6%, òýýâðèéíõ 12.1%, áîëîâñðîëûí éë èëãýýíèéõ 10.3%, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçàð, íèéòèéí áàéðíû éë èëãýýíèéõ 10.1%, îðîí ñóóö, óñ, ò ëø, öàõèëãààíûõ 8.7 %, áóñàä áàðàà, éë èëãýýíèéõ 7.7%, õóâöàñ, ãóòàë, áºñ áàðààíûx 7.5%, ãýð àõóéí òàâèëãà, áàðààíûõ 7.4%, àìðàëò, ºëººò öàã, ñî ëûí áàðàà, éë èëãýýíèéõ 6.3%, ñîãòóóðóóëàõ óíäàà, òàìõèíû á ëãèéí ä í 3.3 õóâèàð òóñ òóñ ºñ, õîëáîîíû éë èëãýýíèéõ 13.4 õóâèàð áóóð ýý. Õ È íü õýðýãëýã äèéí õóäàëäàæ àâñàí áàðàà, éë èëãýýíèé íýð òºðºë, àíà𠺺ð ëºëòã é òîãòâîðòîé áàéõàä íý äóíäæààð õýðõýí ººð ëºãäºæ áóéã õýìæäýã ç ëýëò þì. Õ È íü íýã ºðõèéíõèéã áèø, íèéò ºðõ äýýð òîîöñîí íèéí äóíäàæ ººð ëºëòèéã õàðóóëíà. Õ È-èéã ýäèéí çàñàãò èíôëÿöèéí ò âøíèé ººð ëºëòèéã òîîöîõîä àøèãëàäàã. Ìàíàé îðíû õóâüä Óëààíáààòàð õîòûí Õ È-ýýð óëñûí õýìæýýíèé èíôëÿöèéí ò âøèíã òîîöîí ãàðãàæ áàéíà. íäýñíèé Ñòàòèñòèêèéí Ãàçàð íü 1991 îíû 9-ð ñàðààñ Îëîí Óëñûí Õºäºëìºðèéí Áàéãóóëëàãûí àðãà ëàëààð Õ È-èéã òîîöîæ ýõýëñýí îíîîñ õîéø Õ È òîîöäîã õýðýãëýýíèé ñàãñíû íýð òºðºë, æèí áîëîí ñóóðü åèéã 3 óäàà øèíý ëýí òîîöîæ èðñýí. Õýðýãëýýíèé ñàãñíû íýð òºðëèéã 2006 îíîîñ 287 áîëãîí íýìýãä ëæ, (àéìãóóäàä 194 íýð òºðºë) ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãûí 2004 îíû ñóäàëãààíû çàðäëûí æèíã àøèãëàí, 2005 îíû 12 äóãààð ñàðûí íèéã ñóóðü å áîëãîæ, Ëàñ-Ïåéðåñèéí õóâèðãàñàí èíäåêñýýð Õ È-èéã òîîöîæ áàéíà. Íèéñëýëèéí Ñòàòèñòèêèéí Ãàçàð áîëîí ä ðã äèéí íý õàðèóöñàí ìýðãýæèëòí ä õýðýãëýýíèé íèéí ò âýð ñóäàëãààã íèéò 90 ãàðóé äýëã ð, çàõ, éë èëãýýíèé ãàçðóóäààð ñàð á ð òîãòñîí õóãàöààíä ÿâóóëäàã áºãººä õ íñíèé ãîë íýðèéí 20 îð èì áàðààíû íèéã 7 õîíîã òóòàì ñóäàëæ, àæèãëàëò õèéí, äóíäàæ íèéã íü èíäåêñèéí òîîöîîíä àøèãëàäàã. Õýðýãëýýíèé íèéí ñóäàëãààã 1997 îíîîñ àéìãèéí òºâ äýä ñàð òóòàì ÿâóóëæ, íèéí ìýäýýã äàìæóóëàí àâ, íèéí èíäåêñèéã ÑÃ-ò òîîöîí ãàðãàæ áàéíà. 130

129 CONSUMER PRICE INDEX (CPI) SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX In 2006, consumer price overall index increased by 6.0% which of foodstuff by 3.3%, medical goods and care by 23.6%, transport by 12.1%, education by 10.3%, restaurants and hotels by 10.1%, housing, water, electricity and fuels by 8.7%, other goods and services by 7.7%, clothing and footwear by 7.5%, household furnishings and goods by 7.4%, recreation and cultural goods by 6.3%, alcoholic beverages, tobacco by 3.3% and prices of communication group decreased by 13.4%. The CPI is a measure of the average change in prices over time fixed in terms of quantity and quality of goods and services purchased either by all consumers. The CPI reflects the collective experience of inflation for all households in a particular expenditure range and may not correspond to the experience of an individual household. A CPI is used for general index of inflation for the economy as a whole. In our country CPI of Capital city as taken to estimate national inflation rate. Since September 1991 the National Statistical Office has begun to estimate CPI using ILO methodology. Since 1991 for calculation the CPI National Statistical Office updated the number of items in the consumer basket, the weights and the reference period 3 times. Since 2006 the number of items in the consumer basket increased to 287 (in aimags to 194) the new expenditure weights were derived from the 2004 HIESurvey and prices of December 2005 were taken as the reference period. The modified Laspeyres index is used for the compilation of the CPI. The monthly consumer price survey is conducted by officers in charge of CPI from Statistical Department of Ulaanbaatar Governor Office and district statistical divisions, price data are collected mainly by personal visits to about 90 shops and other retail outlets. The price of the main 20 food commodities are taken every week and averaged for the calculation of the CPI. Since 1997 the Monthly Consumer Price Survey has been conducted in aimag centers and prices of goods and services reported to the National Statistical Office to estimate the CPI for each aimag. 131

130 Á ËÝÃ 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ 6.1 ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÁÀÐÀÀ, ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÍÝ, ÒÀÐÈÔÛÍ ÈÍÄÅÊÑ CONSUMER PRICE INDEX OF GOODS AND SERVICES Îí Year Õ È CPI =100 (õóâü, percentage ) Îí Year Õ È CPI (Õ ñíýãò 6.1-í ðãýëæëýë- Table 6.1 continuation ) ÈÍÔËßÖÈÉÍ ÆÈËÈÉÍ ÄÓÍÄÀÆ Ò ÂØÈÍ, INFLATION RATE, ANNUAL AVERAGE, õóâü, percentage Îí Year Èíôëÿöèéí æèëèéí äóíäàæ ò âøèí Inflation rate, annual average

131 SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX 6.3 ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÁÀÐÀÀ, ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÍÝ, ÒÀÐÈÔÛÍ ÈÍÄÅÊÑ, áàðààíû á ëãýýð CONSUMER PRICE INDEX OF CERTAIN GOODS AND SERVICES, by groups Õóãàöàà Periods 2005-XII=100 (õóâü, percentage) Õ íñíèé Ñîãòóóðóóëàõ Õóâöàñ, Îðîí ñóóö, óñ, Ãýð àõóéí Ýì, òàðèà Õîëáîîíû Àìðàëò, Áîëîâñðîëûí Çî èä áóóäàë, Áóñàä Åðºíõèé áàðàà, óíäàà, òàìõè áºñ áàðàà, öàõèëãààí, òàâèëãà ýìíýëãèéí Òýýâýð õýðýãñýë, ºëººò öàã, éë èëãýý çîîãèéí ãàçàð, áàðàà, èíäåêñ óíäàà, óñ ãóòàë ò ëø ãýð àõóéí éë èëãýý øóóäàíãèéí ñî ëûí äîòóóð áàéð éë èëãýý áàðàà éë èëãýý áàðàà Food and Alcoholic Clothing, Housing, water Furnishings, Health, Transport Communication éë èëãýý Education Restaurants Miscellaneous Overall non-alcoholic beverages, footwear electricity household medical Recreation and hotels goods & index beverages tobacco and cloth and fuels equipment care and and culture services and tools services 2003* I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII * I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII * I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII * 2005 îíû 12 ñàðûã ñóóðü å áîëãîí òîîöîâ * December 2005 was taken as the reference period for the calculation. 133

132 Á ËÝà 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ 6.4 ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÁÀÐÀÀ, ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÍÝ, ÒÀÐÈÔÛÍ ÈÍÄÅÊÑ, ñàðûí ººð ëºëò, áàðààíû á ëãýýð CONSUMER PRICE INDEX OF CERTAIN GOODS AND SERVICES, monthly changes, by groups Õóãàöàà Periods õóâü, percentage Õ íñíèé Ñîãòóóðóóëàõ Õóâöàñ, Îðîí ñóóö, óñ, Ãýð àõóéí Ýì, òàðèà Õîëáîîíû Àìðàëò, Áîëîâñðîëûí Çî èä áóóäàë, Áóñàä Åðºíõèé áàðàà, óíäàà, òàìõè áºñ áàðàà, öàõèëãààí, òàâèëãà ýìíýëãèéí Òýýâýð õýðýãñýë, ºëººò öàã, éë èëãýý çîîãèéí ãàçàð, áàðàà, èíäåêñ óíäàà, óñ ãóòàë ò ëø ãýð àõóéí éë èëãýý øóóäàíãèéí ñî ëûí äîòóóð áàéð éë èëãýý áàðàà éë èëãýý áàðàà Food and Alcoholic Clothing, Housing, water Furnishings, Health, éë èëãýý non-alcoholic beverages, footwear electricity household medical Transport Communication Recreation Education Restaurants Miscellaneous Overall beverages tobacco and cloth and fuels equipment care and and culture and hotels goods & index and tools services services 2003 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

133 SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX 6.5 ÓËÀÀÍÁÀÀÒÀÐ ÕÎÒÛÍ ÇÀÐÈÌ ÁÀÐÀÀ, ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÆÈËÈÉÍ ÄÓÍÄÀÆ ÍÝ ANNUAL AVERAGE PRICES OF MAIN GOODS AND SERVICES, in ULAANBAATAR òºã, tog Áàðàà, éë èëãýý Goods & services Ãóðèë, 1-ð çýðýã, êã Flour, grade 1, kg Òàëõ, "Àòàð" Bread, "Atar" Öàãààí áóäàà, êã Rice, kg Õîíèíû ìàõ, êã Mutton, kg õðèéí ìàõ, êã Beef, kg Øèíãýí ñ, ë Milk, l Òàðàã, 1ë Kefir, litre Õóóðàé ñ, 1êã Condensed milk, kg Ýëñýí èõýð, êã Sugar, kg Íîãîîí öàé, 2êã Green tea, 2 kg Àëèì, êã Apple,kg Òºìñ, êã Potato, kg Áàéöàà, êã Cabbage, kg Ëóóâàí, êã Carrot, kg Ìàíæèí, êã Turnip, kg Áººðºíõèé ñîíãèíî, êã Onion, kg Äàâñ, öàãààí, êã Salt,white,kg Óðãàìëûí òîñ, ë, Vegetable oil,l ªíäºã, ø Egg, piece Àðõè, 0.5ë Alcohol, domestic, 0.5l Ä íñýí òàìõè, 350 ãð Pipe tobacco, 350 gr Ñàâõèí áýýëèé, ýð, õîñ Leather gloves, pair Áðþê, ø Trousers, piece Íîîñîí öàìö, ø Woollen sweater, piece Íýõèé äýýë, ø Sheep skin overcoat, piece Þáêà, ãàäààä, ø Skirt, imported, piece Õ õäèéí íîîñîí öàìö, ø Children's woollen sweater, piece Îõèäûí ïëàòüå, ø Girl's dress, piece

134 Á ËÝà 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ Áàðàà, éë èëãýý (Õ ñíýãò 6.5-í ðãýëæëýë - Table 6.5 continuation) Goods & services Ýð. õ íèé ºâëèéí ãóòàë, õîñ Men's winter leather shoes, pa Ýì. õ íèé õàâàð íàìðûí Women's warm leather boots ãóòàë, õîñ pair Õÿòàä òîðãî, ìåòð Chinese silk, m Ýðýýí äààâóó, ìåòð Cotton cloth, m Äààëèìáà, ìåòð Cloth "Daalimba", m Òàëáàéí õºëñ, ì 2 Housing space fees, m Õàëààëò, ì 2 Heating fees, m Öýâýð óñíû íý, ñàðä, Monthly water use 1 õ íèé fees per capita Öàõèëãààí, 1êÂò Electricity, 1 kw Ò ëøíèé ìîä, 1 øóóäàé Fire wood, 1 sack Òîñîí áóäàã, öàãààí, ë White oil paint, litre ñïèðàëüòàé ïëèòêà, ø Electric cooker, piece èéäýíãèéí øèë, 60  Light bulb, 60W Õèâñ, "Àëòàíáóëàã", 2x3ì Carpet "Altanbulag", 2x3m Óãààëãûí íóíòàã, 200 ãð Washing detergent, 200gr * 417* Áàðààíû ñàâàí, ø Laundry soap, piece Ãàð í ðèéí ñàâàí, ø Beauty soap, piece Ø äíèé îî, 130 ãð Tooth-paste, 130 gr Àñïèðèí, 10 ø Aspirin, 10 tablets Ïåíèöèëëèí, òàðèà, 1 ñàÿ Pennicillin, injection,1 mln Àâòîáóñíû áèëåò Bus fare Îíãîöíû áèëåò, 500 êì Airticket fare, 500 km Áåíçèí, À-76, 1 ëèòð Petroleum "A-76", 1 litre Äîòîîäîä çàõèà èëãýýõ òàðèô Domestic postal charge Çóðàãòûí ñàðûí õóðààìæ TV monthly charge ÓÁ-Äîðíîä 3 ìèí óòñààð UB-Dornod tel.call, 3 min ÿðèõ õºëñ " ªäðèéí ñîíèí"-û Quarterly subscription óëèðëûí çàõèàëãà of "Daily news" newspaper Ñóðàã èéí äýâòýð Notebook, piece Ýðýãòýé õ íèé ñ çàñàõ Men's hair cut Õèìè öýâýðëýãýý Dry cleaning Òàéëáàð: * - ªºð òºðëèéí óãààëãûí íóíòãèéí íý Note: * -Price for different kind of washing detergent 136

135 SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX 6.6 ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ ÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ, á ëãýýð, àéìãààð, 2006 îíû æèëèéí ýöñèéí áàéäëààð CONSUMER PRICE INDEX, by groups, by aimags, at the end of 2006 Àéìàã Aimags 2005-XII=100% (õóâü, percentage) Õ íñíèé Ñîãòóóðóóëàõ Õóâöàñ, Îðîí ñóóö, óñ, Ãýð àõóéí Ýì, òàðèà, Õîëáîîíû Àìðàëò, Áîëîâñðîëûí Çî èä áóóäàë, Áóñàä áàðàà, óíäàà, òàìõè áºñ áàðàà, öàõèëãààí, òàâèëãà, ýìíýëãèéí Òýýâýð õýðýãñýë, ºëººò öàã, éë èëãýý çîîãèéí ãàçàð, áàðàà, óíäàà, óñ ãóòàë ò ëø ãýð àõóéí áàðàà éë èëãýý øóóäàíãèéí ñî ëûí áàðàà äîòóóð áàéð éë èëãýý Food and Alcoholic Clothing, Housing, water Furnishings, éë èëãýý éë èëãýý Restaurants Miscellaneous non-alcoholic beverages, footwear electricity household Health Transport Communication Recreation Education and hotels goods & beverages tobacco and cloth and fuels equipment and culture services and tools Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Åðºíõèé èíäåêñ Overall index

136 Á ËÝà 6. ÕÝÐÝÃËÝÝÍÈÉ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ 6.7 ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ ÇÀÐÈÌ ÁÀÐÀÀÍÛ ÄÓÍÄÀÆ ÍÝ, àéìãààð AVERAGE PRICE OF MAIN SELECTED GOODS, by aimags ( òºã, tog) Àéìàã Aimags Ãóðèë, êã Õîíèíû ìàõ, êã Öàãààí áóäàà, êã Øèíãýí ñ, ë Flour, kg Mutton, kg Rice, kg Milk, l Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii

137 SECTION 6. CONSUMER PRICE INDEX ( Õ ñíýãò 6.7-í ðãýëæëýë- Table 6.7 continuation) Àéìàã Aimags Ýëñýí èõýð, êã Öàõèëãààí, 1êÂò.öàã Õàëààëò, ì2 Áåíçèí À-76,ë Sugar, kg Electricity, 1KWH Heating fee, sq.m Petrol A-76, l Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii

138 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, YÍÝÒ ÖÀÀÑ ÌªÍê, ÇÝÝË, ÍÝÒ ÖÀÀÑ Áàíêíû òîãòîëöîî îíä Ìîíãîë óëñ òºâ áàíê, àðèëæààíû áàíê ãýñýí õî ð øàòëàëòàé áàíêíû òîãòîëöîîòîé áîëñîí. Àðèëæààíû áàíêíû éë àæèëëàãàà Áàíêíû òóõàé Ìîíãîë óëñûí õóóëèàð çîõèöóóëàãäàíà. Ìîíãîëáàíê àðèëæààíû áàíêóóäûí òàéëàí áàëàíñûí ìýäýýëëèéã íýãòãýí ìºíãºíèé íèéë ëýëò, ìºíãºíèé òîéì, áàíêóóäûí íýãäñýí òàéëàí, îëãîñîí çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýë, õàäãàëàìæ, çýýëèéí õ, ãàäààä âàëþòûí çàõ çýýëèéí õàíøèéí òàëààðõ ñòàòèñòèêèéí ìýäýýã ñàð á ð áýëòãýäýã. Ìîíãîëáàíêíààñ ìºíãº, çýýëèéí áîäëîãûí ð ä íãèéí æèëèéí òàéëàíã íýãòãýæ õýâë ëäýã. à éëãýýíä áàéãàà áýëýí ìºíãº. Êàññò áàéãàà ìºíãº, áàíêíààñ ãàäóóðõè ìºíãºíººñ á ðääýã. Ì1 ìºí㺠- áàíêíààñ ãàäóóð ã éëãýýíä áàéãàà áýëýí ìºíãº, óëñûí áîëîí õóâèéí ñåêòîðûí õàðèëöàõ äàíñàí äàõü ìºíãº, èðãýäèéí õóãàöààã é õàäãàëàìæààñ á ðääýã. Ì2 ìºí㺠- Ì1 ìºí㺠áîëîí èðãýä áàéãóóëëàãûí õóãàöààòàé õàäãàëàìæ, ãàäààä âàëþòûí õàäãàëàìæààñ á ðääýã. ͺºö ìºí㺠- ã éëãýýíä áàéãàà áýëýí ìºíãº, óëñûí áîëîí õóâèéí ñåêòîðûí õàäãàëàìæ, àðèëæààíû áàíêóóäûí Ìîíãîëáàíêèíä õàäãàëóóëñàí õàäãàëàìæààñ á ðäýíý. íýò öààñ. Ìîíãîëûí õºðºíãèéí áèðæ (ÌÕÁ) íü 1991 îíä áàéãóóëàãäñàí. Óã Õºðºíãèéí áèðæ íü íýò öààñíû çàõ çýýëèéí ìýäýýëëèéã ñàð á ð íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàð íýò öààñíû çàõ çýýëèéí òàëààðõ ñòàòèñòèê ìýäýýëëèéã ñàðûí áþëëåòåíü, æèëèéí ñòàòèñòèêèéí ýìõòãýëä îðóóëàí õýâëýäýã. Çàõ çýýëèéí íýëãýý ÌÕÁ-ä á ðòãýëòýé õóâüöààò êîìïàíèéí íèéòýä ãàðãàñàí íýò öààñíû òîîã òóõàéí ºäðèéí íýò öààñíû àðèëæààíû õààëòûí õàíøààð ðæ ëæ ãàðãàäàã. Òîï -20 èíäåêñ ÌÕÁ-ä á ðòãýëòýé õóâüöààò êîìïàíèóäûí çàõ çýýëèéí íýëãýý, íýò öààñíû àðèëæààíû èäýâõèòýé áàéäàë, íýò öààñíû ºñºëò, áóóðàëò çýðãýýð íýò öààñíû çàõ çýýëèéí åðºíõèé èã õàíäëàãûã ýíýõ èíäåêñýýð òîäîðõîéëäîã. Òºâëºðñºí õàäãàëàìæ Õàðèëöàã äûí ìºíãºí õºðºíãº, á õ òºðëèéí íýò öààñûã áèåò áóñ õýëáýðýýð õàäãàëàõ õàäãàëàìæ. Äàíñ Õàðèëöàã èéí íýò öààñ, ìºíãºí õºðºíãèéã òºâëºðñºí õàäãàëàìæèä õàäãàëæ, ã éëãýý õèéõ çîðèóëàëòààð îëãîñîí äóãààð. 140

139 SECTION 7. MONEY, LOAN, STOCK MONEY, CREDIT, STOCK Banking system. In 1991 Mongolia introduced two-tiered banking structure as Central bank and Commercial banks. Activities of commercial banks in Mongolia are regulated under the Banking Law of Mongolia. The Bank of Mongolia collects balance sheet data for all commercial banks and publishes monthly bulletin which includes statistics on money supply, monetary survey, deposit and loan interest rate and market rates by dates. The Bank of Mongolia publishes the Annual Report that describes the monetary policy and its results. Currency in circulation includes bank s vault and currency outside banks. Money M1 consists of currency issued in circulation, current account and demand deposits. Money M2 consists of money M1, time deposits and foreign currency deposits. Reserve Money consists of currency issued in circulation, private and public sector deposits and bank s deposits. Stock market - The Mongolian Stock Exchange was established in1991. Monthly data on stock market are sent to the National Statistical Office of Mongolia. The National Statistical Office publishes monthly data on stock market in the monthly bulletin and yearbook. Market capitalization It is defined as multiplication of the number of shares issued by registered companies at the Mongolia Stock Exchange and close price of certain day. TOP-20 index This index defines a general trend of stock market such as market value of companies limited with a registration in the Mongolian stock market, activeness of sales of stocks, and increases and decreases in stocks. Center deposit Center deposit (CDP) saves customers monetary assets and stocks in intangible form. Account The number is issued for customers stock and monetary assets with CDP. 141

140 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, YÍÝÒ ÖÀÀÑ 7.1 ̪ÍêÍÈÉ ÍÈÉË ËÝËÒ MONEY SUPPLY ñàÿ òºã. mln. tog ç ëýëò Indicators à éëãýýíä áàéãàà Currency in áýëýí ìºí㺠circulation íýýñ: áàíêíààñ of which: currency ãàäóóðõè ìºí㺠outside banks ̺í㺠Ì1 Money M ̺í㺠Ì2 Money M ͺºö ìºí㺠Reserve money ÃÀÄÀÀÄ ÂÀËÞÒÛÍ ÖÝÂÝÐ ÀËÁÀÍ ÍªªÖ, õóãàöààíû ýöýñò FOREIGN NET RESERVES, end of period ñàÿ òºã. mln.tog ç ëýëò Indicators Ãàäààä âàëþòûí öýâýð Official net reserve, àëáàí íººö, ñàÿ àì.äîëëàð mln. UD dollars Õýäýí äîëîî õîíîãèéí In weeks of imports, èìïîðò õàíãàõ íººö C.I.S ÇÝÝËÈÉÍ ªÐÈÉÍ ËÄÝÃÄÝË, õóãàöààíû ýöýñò LOANS OUTSTANDING, end of period ñàÿ òºã. mln.tog Áàíêóóä Banks Á ãä Total Àíîä Anod Ãîëîìò Golomt Çîîñ Zoos Êàïèòðîí Capitron Êðåäèò Credit Ìîíãîë øóóäàí Mongol Post Òýýâýð õºãæèë Transport & Dev Õàäãàëàìæ Savings Õàñáàíê Khasbank պ人 àæ àõóé Agricultural Õóäàëäàà õºãæèë Trade & Dev Óëààíáààòàð õîò Ulaanbaatar city Ýðýë Erel Êàïèòàë Capital èíãèñ õààí Chinggis khaan Áóñàä Other

141 SECTION 7. MONEY, LOAN, STOCK 7.4 ÕÀÄÃÀËÀÌÆÈÉÍ Õ, õóâèàð INTEREST RATE, percentage Áàíêóóä Banks Òºãðºãèéí õàäãàëàìæèéí äóíäàæ õ, õóâèàð Annual average togrog deposit rate, percentage Àíîä Anod Ãîëîìò Golomt Çîîñ Zoos Êàïèòðîí Capitron Ìîíãîë øóóäàí Shuudan bank Êðåäèò Credit Òýýâýð õºãæèë Transport Development Õàäãàëàìæ Saving Õàñáàíê Hasbank պ人 àæ àõóé Agricultural Õóäàëäàà õºãæèë Trade & Develop Óëààíáààòàð õîò Ulaanbaatar city Ýðýë Erel Êàïèòàë Capital èíãèñ õààí Chinggis khaan Òºãðºãèéí çýýëèéí æèãíýñýí äóíäàæ æèëèéí õ, õóâèàð Average annual weighted togrog loan rate, percentage Àíîä Anod Ãîëîìò Golomt Çîîñ Zoos Êàïèòðîí Capitron Ìîíãîë øóóäàí Shuudan bank Êðåäèò Credit Òýýâýð õºãæèë Transport Development Õàäãàëàìæ Saving Õàñáàíê Hasbank պ人 àæ àõóé Agricultural Õóäàëäàà õºãæèë Trade & Develop Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Ýðýë Erel Êàïèòàë Capital èíãèñ õààí Chinggis khaan Ýõ ñóðâàëæ: Ìîíãîëáàíê Source: Bank of Mongolia 143

142 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, YÍÝÒ ÖÀÀÑ 7.5 ÇÝÝËÈÉÍ ªÐÈÉÍ ËÄÝÃÄÝË, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò LOANS OUTSTANDING, by aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ñàÿ òºã. mln. tog ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

143 SECTION 7. MONEY, LOAN, STOCK 7.6 ÈÐÃÝÄÈÉÍ ÕÀÄÃÀËÀÌÆ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò INDIVIDIAL DEPOSITS, by aimags and Capital city, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ñàÿ òºã. mln. tog ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

144 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, YÍÝÒ ÖÀÀÑ 7.7 ÀÍÀÐÃ É ÇÝÝËÈÉÍ ªÐÈÉÍ ËÄÝÃÄÝË, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NON-PERFORMING LOANS OUTSTANDING, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ñàÿ òºã. mln. tog 2003* 2004* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: *- àíàðã é çýýëèéí ºðèéí ëäýãäýëä õóãàöàà õýòýðñýí çýýëèéí ä íã îðóóëñàí áîëíî. Note: *- Non-performing loans including principal in arrears 146

145 SECTION 7. MONEY, LOAN, STOCK 7.8 ÃÀÄÀÀÄ ÂÀËÞÒÛÍ ÇÀÕ ÇÝÝËÈÉÍ ÕÀÍØ EXCHANGE RATES ON FOREIGN EXCHANGE MARKET Ãàäààä âàëþòûí õàíø, æèëèéí äóíäàæ òºã. tog Exchange rates, annual average ÀÍÓ-ûí äîëëàð USD Åâðî EUR Ðóáëü RUB Þàíü CNY Âîí KRW Èåí JPY Ôóíò GBP Ãàäààä âàëþòûí õàíø, æèëèéí ýöýñò Exchange rates, at the end of period ÀÍÓ-ûí äîëëàð USD Åâðî EUR Ðóáëü RUB Þàíü CNY Âîí KRW Èåí JPY Ôóíò GBP

146 Á ËÝà 7. ̪Íê, ÇÝÝË, YÍÝÒ ÖÀÀÑ 7.9 ÍÝÒ ÖÀÀÑÍÛ ÇÀÕ ÇÝÝË STOCK MARKET SUMMARY ç ëýëò ä Indicators íýò öààñ íü á ðòãýãäñýí Number of listed êîìïàíè companies íýýñ: Òºðèéí ºì èéí áîëîí Of which: State owned and òºðèéí ºì èéí îðîëöîîòîé êîìïàíè state partially owned Àðèëæàà ÿâàãäñàí ºäºð Number of trading days íýò öààñíû òîî, ìÿí.øèð. Total shares traded, thous. p íýýñ: áîíä Of which: bond Õèéñýí ã éëãýý, ñàÿ òºã. Value of transactions, mln.tog íýýñ: áîíä of which: bond ÒÎÏ-20 èíäåêñ, æèëèéí äóíäàæ TOP-20 index, annual average Çàõ çýýëèéí íýëãýý, ñàÿ òºã Market capitalization, mln. tog Òºâëºðñºí õàäãàëàìæèí äàõü Number of accounts of stock äàíñíû òîî owners Ýõ ñóðâàëæ: Source: Ìîíãîëûí Õºðºíãèéí áèðæ Stock Exchange of Mongolia ÎÍÄ ÇÀÕ ÇÝÝËÈÉÍ ÍÝËÃÝÝ ÕÀÌÃÈÉÍ ªÍĪÐÒÝÉ ÁÀÉÑÀÍ 30 ÊÎÌÏÀÍÈ 30 LEADING COMPANIES IN MARKET CAPITALIZATION IN 2006 ñàÿ òºã. mln. tog Çàõ çýýëèéí Êîìïàíèé íýð Name of companies íýëãýý Market value ÌÎÍ.ÖÀÕÈËÃÀÀÍ ÕÎËÁÎÎ MON. TELECOMMUNICATION ÃÎÂÜ GOBI ÇÎÎÑ ÁÀÍÊ ZOOS BANK ÌÎÍÃÎË ØÈËÒÃÝÝÍ MONGOL SHILTGEEN ÆÅÍÊÎ ÒÓÐ ÁÞÐÎ JENCO TOUR BUREAU ÁÀÃÀÍÓÓÐ BAGANUUR ØÈÂÝÝ ÎÂÎÎ SHIVEE OVOO ÁÀßÍÃÎË ÇÁ BAYANGOL ZB ÓËÑÛÍ ÈÕ ÄÝËà РSTATE DEP. STORE ÌÀÕÈÌÏÅÊÑ MAKH IMPEX ÍÅÔÒÜ ÈÊ NIC ÑÏÈÐÒ ÁÀË ÁÓÐÀÌ SPIRT BAL BURAM ÌÎÍÃÎË ÑÅÊÜÞÐÈÒÈÅÑ MONGOL SECURITIES ÀÏÓ APU ÌÎÍÃÎË ÝÌÈÌÏÅÊÑ MONGOL EMIMPEX ÒÀÂÀÍ ÒÎËÃÎÉ TAVAN TOLGOI ÄÀÐÕÀÍ ÌÀÕ ÝÊÑÏÎ DARKHAN MAKH EXPO ÁÝÐÕ ÓÓË BERKH UUL ÝÝÐÌÝË EERMEL ÓËÀÀÍÁÀÀÒÀÐ ÇÁ ULAANBAATAR ZB ÌÎÍÈÍÆÁÀÐ MONINJBAR ÁÈÄÈÑÅÊ BIDISEC ÒÀËÕ ÈÕÝÐ TALKH CHIKHER ÌÀÒÅÐÈÀËÈÌÏÅÊÑ MATERIALIMPEX ÝÐÄÝÍÝÒ ÕÈÂÑ ERDENET KHIVS ÇÎÎÑ ÃÎ Ë ZOOS GOYOL ÀÂÒÎÈÌÏÅÊÑ ABTOIMPEX ÝÐÄÝÍÝÒ Õ ÍÑ ERDENET KHUNS ÀÄÓÓÍ ÓËÓÓÍ ADUUNCHULUUN ÃÓÒÀË GUTAL

147 SECTION 7. MONEY, LOAN, STOCK ÎÍÄ ÍÝÒ ÖÀÀÑ ÍÜ ÈÄÝÂÕÒÝÉ ÀÐÈËÆÈÃÄÑÀÍ 30 ÊÎÌÏÀÍÈ, àðèëæèãäñàí íýò öààñíû òîîãîîð 30 COMPANIES WITH THE MOST ACTIVE TRÀDED STOCKS IN 2006, by traded stocks Êîìïàíèé íýð Name of companies øèðõýã pieces Àðèëæèãäñàí íýò öààñ, Trading volume ÆÅÍÊÎ ÒÓÐ ÁÞÐÎ JENCO TOUR BUREAU ÁÈÄÈÑÅÊ BIDISEC ÁÝÐÕ ÓÓË BERKH UUL ÇÎÎÑ ÁÀÍÊ ZOOS BANK ÌÎÍÃÎË ØÈËÒÃÝÝÍ MONGOL SHILTGEEN ÒÅÕÍÈÊÈÌÏÎÐÒ TECHNICIMPORT ÇÃÌÑ ZGMS ÑÎÍÑÃÎËÎÍ ÁÀÐÌÀÒ SONSGOLON BARMAT ÍÅÔÒÜ ÈÊ NIC ÌÎÍ.ÖÀÕÈËÃÀÀÍ ÕÎËÁÎÎ MON.TELECOMMUNICATION ÓËÑÛÍ ÈÕ ÄÝËà РSTATE DEP. STORE ÌÎÃÎÉÍ ÃÎË MOGOIN GOL ÃÎÂÜ GOBI ÀÂÒÎÈÌÏÅÊÑ AUTOIMPEX ÕÈØÈà ÓÓË KHISHIG UUL ÎÐÕÎÍ ÆÈÌÑÍÎÃÎÎ ORKHON JIMSNOGOO ÁÀÃÀÍÓÓÐ BAGANUUR ÝÐÄÝÍÝÒ ÕÈÂÑ ERDENET KHIVS ÄÀÂÀÀÍÁÓËÀà DAVAANBULAG ÝÝÐÌÝË EERMEL ÄÀÐÕÀÍ ÇÁ DARKHAN ZB ÃÎÂÈÉÍ ªÍĪРGOVIIN ONDOR ÕªÍÃªÍ ÁÅÒÎÍ KHUNGUN BETON ÌÎÍÃÎË ÑÀÂÕÈ MONGOL SAVKHI ÕÀØ ÎÐÄ KHASH ORD ÌÎÍÃÎË ØÈÍÝÑ MONGOL SHINES ÕÀÉËÀÀÑÒ KHAILAAST ÒÀÂÀÍ ÒÎËÃÎÉ TAVAN TOLGOI ÕÓÐÒÀÉ KHURTAI ÓËÀÀÍ ÑÀÍ ULAAN SAN

148 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ Ìîíãîë Óëñûí íýãäñýí òºñºâ íü óëñûí òºñºâ áîëîí îðîí íóòãèéí òºñ⺺ñ á ðääýã. Ìîíãîë Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí Çàñãèéí ãàçðûí ìýäýëä òºâëºð ëýí çàðöóóëàõ õýñãèéã óëñûí òºñºâ ãýíý. Ìîíãîë Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí àéìàã, íèéñëýë, ñóì, ä ðãèéí Çàñàã äàðãûí ìýäýëä òºâëºð ëýí çàðöóóëàõ õýñãèéã îðîí íóòãèéí òºñºâ ãýíý. Îðîí íóòãèéí òºñâèéã àéìàã, íèéñëýëèéí òºñºâ, ñóì ä ðãèéí òºñºâ ãýæ àíãèëíà. Òºñâèéí îðëîãî íü óðñãàë îðëîãî, õºðºíãèéí îðëîãî, òóñëàìæèéí îðëîãîîñ á ðäýíý. Óðñãàë îðëîãî íü òàòâàðûí áîëîí òàòâàðûí áóñ îðëîãîîñ á ðäýíý. Òàòâàðûí îðëîãîä îðëîãûí àëáàí òàòâàð, íèéãìèéí äààòãàëûí øèìòãýë, õóðààìæ, ºì èéí òàòâàð, äîòîîäûí áàðàà, éë èëãýýíèé òàòâàð, ãàäààä õóäàëäààíû îðëîãî áîëîí áóñàä òàòâàðóóä îðíî. Òàòâàðûí áóñ îðëîãî íü òºðèéí ºì èéí îðîëöîîòîé àæ àõóéí íýãæèéí òºðèéí ºì èä íîãäîõ õóâüöààíû íîãäîë àøèã, õ, òîðãóóëèéí îðëîãî, ò ðýýñèéí îðëîãî, òºñºâò ãàçðûí ººðèéí îðëîãî áîëîí òàòâàðûí áóñ áóñàä îðëîãîîñ á ðäýíý. Òºñâèéí çàðëàãûã óðñãàë çàðäàë, õºðºíãèéí çàðäàë, ýðãýæ òºëºãäºõ òºëáºðèéã õàññàí öýâýð çýýë ãýæ àíãèëíà. Óðñãàë çàðäàë íü áàðàà, éë èëãýýíèé çàðäàë, çýýëèéí éë èëãýýíèé òºëáºð, òàòààñ áà óðñãàë øèëæ ëãýýñ á ðäýíý. Òºñâèéí íèéò àëäàãäàë ãýæ óðñãàë, õºðºíãèéí áà òóñëàìæèéí îðëîãûí ä í íèéò çàðëàãààñ áàãà áàéõûã õýëíý. Óðñãàë òýíöýë íü óðñãàë îðëîãî áà óðñãàë çàðäëûí çºð ãýýð òîäîðõîéëîãäîíî. Ìîíãîë Óëñûí ñàíõ ãèéí æèë íü òóõàéí îíû 1 ä ãýýð ñàðûí 1-íèé ºäðººñ ýõýëæ 12 äóãààð ñàðûí 31-íèé ºäðººð äóóñãàâàð áîëíî. Ìîíãîë Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí îðëîãî, çàðëàãûí ìýäýýã Ñàíãèéí ÿàì íýãòãýí ãàðãàæ áàéíà. 150

149 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET GENERAL GOVERNMENT BUDGET Mongolian General government budget consists of the central budget and local budget. The central budget is an integral part of the General government budget of Mongolia, which is centralized expenditure under the Government. The local budget is an integral part of the General government budget of Mongolia, which is centralized expenditure under the governors of aimags and capital city. The local budget is classified as a budget of aimag, the capital city, and a budget of soum or district. Budget revenue consists of the current revenue, capital revenue and grants. The current revenue consists of the tax revenue and non-tax revenue. Tax revenue includes income taxes, social contributions, tax on property, taxes on goods and services, income from foreign trade and other tax. Non-tax revenue includes dividends from enterprises with state shares, interest and fines, revenue from rent, own revenue of budget and other non-tax revenue. Total expenditure is classified the current expenditure, capital expenditure and net lending minus repayment. Current expenditure includes goods and services, interest payment and subsidies and transfers. Overall budget deficit is current and capital revenue and grants, less total expenditure and lending minus repayment. Current balance is calculated as the difference between current revenue and current expenditure. The financial year of Mongolia is from 1 st, January to 31 st, December. The Ministry of Finance compiles and consolidates general and central budget revenue and expenditure. 151

150 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 8.1 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð MONGOLIAN GENERAL GOVERNMENT REVENUE, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln. tog ÍÈÉÒ ÎÐËÎÃÎ, ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÄYÍ TOTAL REVENUE AND GRANTS ÓÐÑÃÀË ÎÐËÎÃÎ CURRENT REVENUE ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÎÐËÎÃÎ TAX REVENUE Îðëîãûí àëáàí òàòâàð Income tax Àæ àõóéí íýãæèéí Corporation tax Õ í àìûí Personal income tax Çàðèì á òýýãäýõ íèé íèéí Price increase tax of some ºñºëòèéí àëáàí òàòâàð products Íèéãìèéí äààòãàëûí øèìòãýë Social security contributions ªì èéí òàòâàð Property taxes Äîòîîäûí áàðàà, éë èëãýýíèé Taxes on domestic goods & àëáàí òàòâàð services Íýìýãäñýí ºðòãèéí àëáàí òàòâàð Value added tax Äîòîîäûí áàðàà, on domestic goods & éë èëãýýíèé services Èìïîðòûí áàðààíû on imported goods ͪÀÒ-ûí áóöààí îëãîëò repayment of VAT Îíöãîé àëáàí òàòâàð Excise taxes Äîòîîäûí àðõèíû on domestic alcoholic drinks Äîòîîäûí òàìõèíû on domestic tobacco Àâòîáåíçèí, äèçåëèéí ò ëøíèé on fuel and gasoline Èìïîðòûí àðõè, òàìõèíû on imported alcoholic drinks and tobacco Èìïîðòûí ïèâîíû on imported beer Ñóóäëûí àâòîìàøèíû on vehicles Äîòîîäûí ïèâîíû on domestic beer Òóñãàé çîðèóëàëòûí îðëîãî Income for special purposes Àâòîáåíçèí, äèçåëèéí ò ëøíèé òàòâàð tax on fuel and gasoline Àâòîòýýâðèéí áîëîí ººðºº ÿâàã õýðýãñëèéí òàòâàð tax on vehicles Ãàäààä õóäàëäààíû òàòâàðûí îðëîãî Taxes on foreign trade Èìïîðòûí áàðààíû ãààëèéí àëáàí òàòâàð Customs duties Ýêñïîðòûí ãààëèéí àëáàí òàòâàð Exports duties Áóñàä òàòâàð Other taxes Óëñûí òýìäýãòèéí õóðààìæ Stamp fees Àøèãò ìàëòìàëûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Royalty Ãàçðûí òºëáºð Land payment Îéãîîñ õýðýãëýýíèé ìîä, ò ëýý àøèãëàñíû òºëáºð Fee on usage of timber Àãíóóðûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Hunting fee Áóñàä òàòâàð, õóðààìæ Other fees ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÁÓÑ ÎÐËÎÃÎ NON-TAX REVENUE Õóâüöààíû íîãäîë àøèã Dividends Õ, òîðãóóëèéí îðëîãî Interest and Fines Ò ðýýñèéí îðëîãî Rent Ãàçðûí òîñíû îðëîãî Oil petroleum Íàâèãàöèéí îðëîãî Navigation fee Òºñºâò ãàçðûí ººðèéí îðëîãî Revenues from budget entities Ìîíãîëáàíêíû àøèã MongolBank Áóñàä íýð çààãäààã é îðëîãî Others ժЪÍÃÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ CAPITAL REVENUE ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ GRANTS AND TRANSFERS Ãàäààäûí òóñëàìæèéí îðëîãî From foreign Governments grants

151 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET 8.2 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð REVENUE OF CENTRAL GOVERNMENT, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln. tog ÍÈÉÒ ÎÐËÎÃÎ, ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÄYÍ TOTAL REVENUE AND GRANTS ÓÐÑÃÀË ÎÐËÎÃÎ CURRENT REVENUE ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÎÐËÎÃÎ TAX REVENUE Îðëîãûí àëáàí òàòâàð Income tax Àæ àõóéí íýãæèéí Corporate income tax Õ í àìûí Personal income tax Öàëèí õºëñ áîëîí ò íòýé Taxes on wages and àäèëòãàõ îðëîãûí òàòâàð salaries Çàðèì á òýýãäýõ íèé íèéí Price increase tax of some ºñºëòèéí àëáàí òàòâàð products Íèéãìèéí äààòãàëûí øèìòãýë Social security contributions ªì èéí òàòâàð Property taxes Äîòîîäûí áàðàà, éë èëãýýíèé Taxes on domestic goods & àëáàí òàòâàð services Íýìýãäñýí ºðòãèéí àëáàí òàòâàð Value added tax Äîòîîäûí áàðàà, on domestic goods & éë èëãýýíèé services Èìïîðòûí áàðààíû on imported goods ͪÀÒ-ûí áóöààí îëãîëò VAT Îíöãîé àëáàí òàòâàð Excise taxes Äîòîîäûí àðõèíû on domestic alcogolic Äîòîîäûí òàìõèíû on domestic tobacco Àâòîáåíçèí, äèçåëèéí ò ëøíèé on fuel and gasoline Èìïîðòûí àðõè, òàìõèíû on imported alcogolic and tobacco Èìïîðòûí ïèâîíû on imported beer Ñóóäëûí àâòîìàøèíû on vehicles Äîòîîäûí ïèâîíû on domestic beer Òóñãàé çîðèóëàëòûí îðëîãî Income of special purposes Àâòîáåíçèí, äèçåëèéí ò ëøíèé òàòâàð on fuel and gasoline Ãàäààä õóäàëäààíû òàòâàðûí îðëîãî Taxes on foreign trade Èìïîðòûí áàðààíû ãààëèéí àëáàí òàòâàð Customs duties Ýêñïîðòûí ãààëèéí àëáàí òàòâàð Exports duties Áóñàä òàòâàð Other taxes Óëñûí òýìäýãòèéí õóðààìæ Stamp fees Àøèãò ìàëòìàëûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Royalty Àãíóóðûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Hunting fee ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÁÓÑ ÎÐËÎÃÎ NON-TAX REVENUE Õóâüöààíû íîãäîë àøèã Dividends Õ, òîðãóóëèéí îðëîãî Interest and Fines Ò ðýýñèéí îðëîãî Rent Ãàçðûí òîñíû îðëîãî Oil petroleum Íàâèãàöèéí îðëîãî Navigation fee Òºñºâò ãàçðûí ººðèéí îðëîãî Revenues from budget entities Ìîíãîëáàíêíû àøèã MongolBank Áóñàä íýð çààãäààã é îðëîãî Others ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ GRANTS AND TRANSFERS Ãàäààäûí òóñëàìæèéí îðëîãî From foreign Governments Îðîí íóòãèéí òºñ⺺ñ òºâëºð ëñýí îðëîãî From Local Gov't to Central Gov't

152 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 8.3 ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð LOCAL GOVERNMENT REVENUE, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln.tog ÍÈÉÒ ÎÐËÎÃÎ, ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÄYÍ TOTAL REVENUE AND GRANTS ÓÐÑÃÀË ÎÐËÎÃÎ CURRENT REVENUE ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÎÐËÎÃÎ TAX REVENUE Îðëîãûí àëáàí òàòâàð Income tax Àæ àõóéí íýãæèéí Corporate income tax Õ í àìûí Personal income tax Õóâèàðàà àæ àõóé ýðõëýã äèéí îðëîãûí Taxes on self-employment òàòâàð Ìàë á õèé èðãýäèéí îðëîãûí òàòâàð Taxes of Herdsmen Îðëîãûã òîäîðõîéëîõ Unidentified business áîëîìæã é èðãýäèéí òàòâàð revenues Áóñàä Others ªì èéí òàòâàð Property taxes Äîòîîäûí áàðàà, éë èëãýýíèé Taxes on domestic goods & àëáàí òàòâàð services Íýìýãäñýí ºðòãèéí àëáàí òàòâàð Value added tax Òóñãàé çîðèóëàëòûí îðëîãî Income of special purposes Áóñàä òàòâàð Other taxes Óëñûí òýìäýãòèéí õóðààìæ Stamp fees Àøèãò ìàëòìàëûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Royalty Ãàçðûí òºëáºð Land payment Îéãîîñ õýðýãëýýíèé ìîä, ò ëýý àøèãëàñíû òºëáºð Fee on usage of timber Àãíóóðûí íººö àøèãëàñíû òºëáºð Hunting fee Áóñàä òàòâàð, õóðààìæ Other fees ÒÀÒÂÀÐÛÍ ÁÓÑ ÎÐËÎÃÎ NON-TAX REVENUE Õóâüöààíû íîãäîë àøèã Dividends Õ, òîðãóóëèéí îðëîãî Interest and Fines Ò ðýýñèéí îðëîãî Rent Òºñºâò ãàçðûí ººðèéí îðëîãî Revenues from budget entities Áóñàä íýð çààãäààã é îðëîãî Others ժЪÍÃÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ CAPITAL REVENUE Õºðºí㺠õóäàëäñàíû îðëîãî Revenue from immovable assets ÒÓÑËÀÌÆÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ GRANTS AND TRANSFERS Óëñûí òºñ⺺ñ àâñàí ñàíõ ãèéí äýìæëýã From Central Gov't to Local Gov't

153 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET 8.4 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÇÀÐËÀÃÀ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð MONGOLIAN GENERAL GOVERNMENT EXPENDITURE, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln. tog ÍÈÉÒ ÇÀÐËÀÃÀ ÁÀ ÖÝÂÝÐ ÇÝÝËÈÉÍ TOTAL EXPENDITURE AND NET ÄYÍ LENDING ÓÐÑÃÀË ÇÀÐÄÀË CURRENT EXPENDITURE Áàðàà, éë èëãýýíèé çàðäàë Goods and services Öàëèí, õºëñ Wages and salaries Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Purchase of goods and services Ãýðýë, öàõèëãààíû çàðäàë Electricity Ò ëø, õàëààëòûí çàðäàë Heating Òýýâýð, øàòàõóóíû çàðäàë Fuel and transportation Øóóäàí, õîëáîîíû çàðäàë Communication and post service Öýâýð, áîõèð óñíû çàðäàë Water Õè ýýë éëäâýðëýëèéí äàäëàãûí çàðäàë Training expenditure Ýä õîãøèë àâàõ çàðäàë Purchase of stationery, effects Íîðìûí õóâöàñ, 纺ëºí Purchase of uniforms and ýäëýë àâàõ çàðäàë special clothes Õîîëíû çàðäàë Food Ýìèéí çàðäàë Medicine Óðñãàë çàñâàð Repair Áàéðíû ò ðýýñ Rent Ìîíãîë óëñûã õºãæ ëýõ Fund for Mongolian ñàíä development Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Others Çýýëèéí éë èëãýýíèé òºëáºð Interest payments Ãàäààä çýýëèéí õ External Äîòîîä çýýëèéí õ Domestic Òàòààñ áà øèëæ ëýã Subsidies and transfers Òàòààñ Subsidies to public enterprises Ýð èì õ íèé Energy Õîòûí íèéòèéí òýýâðèéí Public transportation Áóñàä óðñãàë øèëæ ëã ä Other current transfers Íèéãìèéí äààòãàëûí çàðëàãà Social security fund Õàëàìæèéí ñàíãèéí çàðëàãà Social assistance fund ͺõºí îëãîâîð Reimbursement Õýëìýãäýãñýäèéí íºõºí îëãîâîð Repression reimbursement Áóñàä øèëæ ëýã Other transfers ÎÓÁ-ûí ãèø íèé To international organizations ժЪÍÃÈÉÍ ÇÀÐÄÀË CAPITAL EXPENDITURE Äîòîîä ýõ ñâýðýýð From domestic sources Õºðºí㺠îðóóëàëò Domestic investment Èõ çàñâàðûí çàðäàë Capital Repairs Àâòî çàìûí ñàí Road Fund Ãåîëîãè õàéãóóëûí çàðäàë Geological survey Îéæóóëàëò, áàéãàëü îð íû Forest and other environment áóñàä àðãà õýìæýý expenditure Óëñûí íººö á ðä ëýõ çàðäàë Commodity stocks Ãàäààä ýõ ñâýðýýð Foreign financed ÖÝÂÝÐ ÇÝÝË NET LENDING Ãàäààä çýýëýýð ñàíõ æèõ òºñºë On-lent foreign project loans Ñàíõ ãèéí çýýëýýð ñàíõ æèõ òºñºë On-lent foreign Cash loans Ýðãýæ òºëºãäºõ öýâýð çýýë Other lending minus repayments

154 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 8.5 ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÇÀÐËÀÃÀ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð EXPENDITURE OF CENTRAL GOVERNMENT, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln. tog ÍÈÉÒ ÇÀÐËÀÃÀ ÁÀ ÖÝÂÝÐ ÇÝÝËÈÉÍ TOTAL EXPENDITURE AND NET ÄYÍ LENDING ÓÐÑÃÀË ÇÀÐÄÀË CURRENT EXPENDITURE Áàðàà, éë èëãýýíèé çàðäàë Goods and services Öàëèí, õºëñ Wages and salaries Íèéãìèéí äààòãàëûí øèìòãýë Social security contributions Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Purchase of goods and services Ãýðýë, öàõèëãààíû çàðäàë Electricity Ò ëø, õàëààëòûí çàðäàë Heating Òýýâýð, øàòàõóóíû çàðäàë Fuel and transportation Øóóäàí, õîëáîîíû çàðäàë Communication and post service Öýâýð, áîõèð óñíû çàðäàë Water Õè ýýë éëäâýðëýëèéí äàäëàãûí çàðäàë Training expenditure Ýä õîãøèë àâàõ çàðäàë Purchase of stationery, effects Íîðìûí õóâöàñ, 纺ëºí Purchase of uniforms and ýäëýë àâàõ çàðäàë special clothes Õîîëíû çàðäàë Food Ýìèéí çàðäàë Medicine Óðñãàë çàñâàð Repair Áàéðíû ò ðýýñ Rent Ìîíãîë óëñûã õºãæ ëýõ ñàíä Fund for Mongolian development Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Others Çýýëèéí éë èëãýýíèé òºëáºð Interest payments Ãàäààä çýýëèéí õ External Äîòîîä çýýëèéí õ Domestic Òàòààñ áà øèëæ ëýã Subsidies and transfers Òàòààñ Subsidies to public enterprises Ýð èì õ íèé Energy Õîòûí íèéòèéí òýýâðèéí Public transportation Çàñãèéí ãàçàð õîîðîíäûí øèëæ ëýã Intergovernmental transfers Îðîí íóòãèéí òºñºâò ºãºõ ñàíõ ãèéí äýìæëýã Grants to local government Òºñºâ õîîðîíäûí áóñàä Other intergovermental øèëæ ëýã transfers Áóñàä óðñãàë øèëæ ëã ä Other current transfers Íèéãìèéí äààòãàëûí çàðëàãà Social security fund Õàëàìæèéí ñàíãèéí çàðëàãà Social assistance fund ͺõºí îëãîâîð Reimbursement Õýëìýãäýãñýäèéí íºõºí îëãîâîð Repression reimbursement Áóñàä óðñãàë øèëæ ëýã Other current transfers Áóñàä øèëæ ëýã other transfers Îëîí óëñûí áàéãóóëëàãûí ãèø íèé To international organizations ժЪÍÃÈÉÍ ÇÀÐÄÀË CAPITAL EXPENDITURE Äîòîîä ýõ ñâýðýýð From domestic sources Õºðºí㺠îðóóëàëò Domestic investment Èõ çàñâàðûí çàðäàë Capital Repairs Àâòî çàìûí ñàí Road Fund Ãåîëîãè õàéãóóëûí çàðäàë Geological survey Îéæóóëàëò, áàéãàëü îð íû Forest and other environment áóñàä àðãà õýìæýý expenditure Óëñûí íººö á ðä ëýõ çàðäàë Commodity stocks Ãàäààä ýõ ñâýðýýð Foreign financed ÖÝÂÝÐ ÇÝÝË NET LENDING Ãàäààä çýýëýýð ñàíõ æèõ òºñºë On-lent foreign project loans Ñàíõ ãèéí çýýëýýð ñàíõ æèõ òºñºë On-lent foreign Cash loans Ýðãýæ òºëºãäºõ öýâýð çýýë Other lending minus repayments

155 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET 8.6 ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÇÀÐËÀÃÀ, ýäèéí çàñãèéí àíãèëëààð, îíû íýýð LOCAL GOVERNMENT EXPENDITURE, by economic classification, at current prices ñàÿ òºã mln.tog ÍÈÉÒ ÇÀÐËÀÃÀ TOTAL EXPENDITURE ÓÐÑÃÀË ÇÀÐÄÀË CURRENT EXPENDITURE Áàðàà, éë èëãýýíèé çàðäàë Goods and services Öàëèí, õºëñ Wages and salaries Íèéãìèéí äààòãàëûí øèìòãýë Social security contributions Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Purchase of goods and services Ãýðýë öàõèëãààíû çàðäàë Electricity Ò ëø õàëààëòûí çàðäàë Heating Òýýâýð øàòàõóóíû çàðäàë Fuel and transportation Øóóäàí õîëáîîíû çàðäàë Communication and post service Öýâýð áîõèð óñíû çàðäàë Water Õè ýýë éëäâýðëýëèéí äàäëàãûí çàðäàë Training expenditure Ýä õîãøèë àâàõ çàðäàë Purchase of stationery, effects Íîðìûí õóâöàñ, 纺ëºí Purchase of uniforms and ýäëýë àâàõ çàðäàë special clothes Õîîëíû çàðäàë Food Ýìèéí çàðäàë Medicine Óðñãàë çàñâàð Repair Áàéðíû ò ðýýñ Rent Áàðàà, éë èëãýýíèé áóñàä çàðäàë Others Òàòààñ áà øèëæ ëýã Subsidies and transfers Òàòààñ Subsidies to public enterprises Ýð èì õ íèé Energy Õîòûí íèéòèéí òýýâðèéí Public transportation Îðîí íóòãèéí òºñ⺺ñ óëñûí òºñºâò òºâëºð ëýõ îðëîãî Grants to central government Áóñàä óðñãàë øèëæ ëã ä Other current transfers Áóñàä øèëæ ëýã Other transfers ժЪÍÃÈÉÍ ÇÀÐÄÀË CAPITAL EXPENDITURE Äîòîîä ýõ ñâýðýýð From domestic sources Õºðºí㺠îðóóëàëò Domestic investment Èõ çàñâàðûí çàðäàë Capital Repairs Àâòî çàìûí ñàí Road Fund Îéæóóëàëò, áàéãàëü îð íû Forest and other environment áóñàä àðãà õýìæýý expenditure Óëñûí íººö á ðä ëýõ çàðäàë Commodity stocks

156 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 8.7 ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð REVENUE OF LOCAL GOVERNMENT, by aimag and the Capital, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Àéìàã, íèéñëýë Aimag and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

157 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET 8.8 ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÇÀÐËÀÃÀ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð EXPENDITURE OF LOCAL GOVERNMENT, by aimag and the Capital, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Àéìàã, íèéñëýë Aimag and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

158 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 8.9 ÓËÑÛÍ ÒªÑªªÑ ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑªÂÒ ÎËÃÎÑÎÍ ÑÀÍÕYYÃÈÉÍ ÄÝÌÆËÝÃ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð GRANTS FROM CENTRAL GOVERNMENT TO LOCAL GOVERNMENT, by aimag and the Capital city, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Àéìàã, íèéñëýë Aimag and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÎÐÎÍ ÍÓÒÃÈÉÍ ÒªÑªªÑ ÓËÑÛÍ ÒªÑªÂÒ ÒªÂ˪ÐYYËÝÕ ÎÐËÎÃÎ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð GRANTS FROM LOCAL GOVERNMENT TO CENTRAL GOVERNMENT, by aimag and the Capital city, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Àéìàã, íèéñëýë Aimag and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áóëãàí Bulgan Äîðíîãîâü Dornogovi Äîðíîä Dornod ªìíºãîâü Omnogovi Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Îðõîí Orkhon

159 SECTION 8. GENERAL GOVERNMENT BUDGET 8.11 ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÇÀÐËÀÃÀ, òºñâèéí åðºíõèéëºí çàõèðàã ààð, îíû íýýð EXPENDITURE OF GENERAL GOVERNMENT, by Portfolio of Ministers, at current prices ÒªÑÂÈÉÍ ÅЪÍÕÈÉËªÍ ÇÀÕÈÐÀà ÈÄ PORTFOLIO OF MINISTERS ñàÿ òºã mln.tog à éöýòãýë à éöýòãýë à éöýòãýë Actual Actual Actual Ìîíãîë Óëñûí Åðºíõèéëºã èéí òàìãûí ãàçðûí äàðãà Ìîíãîë Óëñûí Èõ Õóðëûí ÒÃ-ûí ÅÍÁ-èéí äàðãà Çàñãèéí ãàçðûí Õýðýã ýðõëýõ ãàçðûí äàðãà Ìîíãîë Óëñûí íäñýí õóóëèéí öýöèéí Chairman of Constitutional Court of äàðãà Mongolia Óëñûí äýýä ø õèéí åðºíõèé ø ã General Judge Supreme Court Chairman of General Council of Ø õèéí åðºíõèé çºâëºëèéí äàðãà Court Óëñûí Åðºíõèé ïðîêóðîð General Prosecutor of Mongolia íäýñíèé àþóëã é áàéäëûí çºâëºëèéí Secretariat National Security íàðèéí áè ãèéí äàðãà Council of Mongolia Ìîíãîë Óëñûí Åðºíõèé ñàéäûí òºñâèéí Prime Minister of Mongolia áàãö Ìîíãîë Óëñûí øàäàð ñàéä Deputy Primer of Mongolia Ãàäààä õýðãèéí ñàéä Minister of Foreign Affairs Ñàíãèéí ñàéä Minister of Finance Õóóëü ç é, äîòîîä õýðãèéí ñàéä Minister of Justice and Affairs Áàéãàëü îð íû ñàéä Minister of Environment Áàòëàí õàìãààëàõûí ñàéä Minister of Defense Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ñàéä Minister of Education, Culture and Science Íèéãìèéí õàìãààëàë, õºäºëìºðèéí ñàéä Minister of Social Welfare and Labour éëäâýð, õóäàëäààíû ñàéä Minister of Industry and Commerce Õ íñ, õºäºº àæ àõóéí ñàéä Minister of Food and Agriculture Ýð ë ìýíäèéí ñàéä Minister of Health Minister of Roads, Transportation Çàì òýýâýð, àÿëàë æóóë ëàëûí ñàéä and Tourism Áàðèëãà, õîò áàéãóóëàëòûí ñàéä Minister of Construction and Urban Ò ëø, ýð èì õ íèé ñàéä DMinister l of Fuel t and Energy Óëñûí ìýðãýæëèéí õÿíàëòûí àñóóäàë ýðõýëñýí ñàéä Îíöãîé áàéäëûí àñóóäàë ýðõýëñýí ñàéä Minister of General Autority for Disaster Protection Òºðèéí àëáàíû çºâëºëèéí äàðãà Government Service Council of Mongolia Ñîíãóóëèéí åðºíõèé õîðîî General Commission of Election Õ íèé ýðõèéí íäýñíèé êîìèññûí äàðãà Commissioner National Human Rights Commission of Mongolia íäýñíèé åðºíõèé àóäèòîð National General Audior íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðûí äàðãà Chairman of National Statistical Office Ñàíõ ãèéí çîõèöóóëàõ õîðîîíû äàðãà Financial Regulatory Commission Öàãààòãàõ àæëûã óäèðäàí çîõèîí Chairman of State Commission on Àéìàã, íèéñëýëèéí Çàñàã äàðãûí áîëîí ÈÒÕ äàðãûí òºñâèéí áàãö Chairman Presidential office of Mongolia Secretariat of the Parliament of Mongolia Cabinet Secretariat of Government of Mongolia Minister of State Professional Inspection Agency Head of Hurals of Representatives of the citizens and Aimag and the Capital Governors Budget batch

160 Á ËÝà 8. ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑªÂ 162

161 ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, ÁÀÐÈËÃÀ SECTION 9. INVESTMENT AND CONSTRUCTION Õºðºí㺠îðóóëàëò. Àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýäèéí õóðèìòëàëûã øèíýýð áóé áîëãîõ, ò íèé òåõíèêèéí çýâñýãëýìæèéã äýýøë ëýí ºðãºòãºõ, ñàéæðóóëàõàä çîðèóëñàí õºðºíãº, õàéãóóëûí àæëûí çàðäàë, íýã æèëýýñ äýýø õóãàöààòàé Çàñãèéí ãàçðûí íýò öààñ, àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí õóâüöààã õóäàëäàí àâàõ õºðºíãº, óðò õóãàöààò àâëàãà çýðãèéã õºðºí㺠îðóóëàëòàä õàìðóóëàí óëñ, îðîí íóòãèéí òºñºâ, áàíêíû çýýë, ººðèéí õºðºí㺠îðóóëàëò, ãàäààäûí øóóä õºðºí㺠îðóóëàëò, ãàäààäûí çýýë, òóñëàìæ ãýñýí ñàíõ æèëòûí ýõ ñâýðýýð àíãèëàí ãàðãàæ áàéíà. Óëñ, îðîí íóòãèéí òºñ⺺ð ñàíõ æèãäñýí õºðºí㺠îðóóëàëò, ãàäààäûí çýýë, òóñëàìæèéí øóãàìààð ñàíõ æèãäñýí õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýýã Ñàíãèéí ÿàì, ãàäààäûí øóóä õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýýã Ãàäààäûí õºðºí㺠îðóóëàëò, ãàäààä õóäàëäààíû àãåíòëàã ãàðãàí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëæ, õàðèí îðîí íóòãèéí òºñâèéí õºðºí㺠îðóóëàëò áîëîí àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýäèéí ººðèéí õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýýã ñòàòèñòèêèéí áàéãóóëëàãûí øóãàìààð àâ íýãòãýí ãàðãàäàã. Õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýýã áàðèëãà óãñðàëòûí àæèë, ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ, áóñàä çàðäàë (çóðàã òºñºâ, õàéãóóëûí àæèë) ãýñýí àíãèëëààð æèëä íýã óäàà ãàðãàæ áàéíà. Áàðèëãà. Áàðèëãûí ñàëáàðûí ã éöýòãýñýí áàðèëãà óãñðàëòûí àæèë (áàðèëãûí òºðºë, îáúåêòîîð), àøèãëàëòàä îðóóëñàí áàðèëãà áàéãóóëàìæ, òýäãýýðèéí õ èí àäàë, áàðèëãûí áàéãóóëëàãûí áàðèëãà óãñðàëòûí àæëûí çàðäàë, àøèã, àæèëëàã äûí òîî, àæèëëàã äûí äóíäàæ öàëèí, áàðèëãûí ãîë íýðèéí ìàòåðèàëûí íý çýðýã ç ëýëò äèéã àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí ãàçàð, õýëòñýýð äàìæóóëàí àâäàã. Ýäãýýð ç ëýëò äèéã ãàðãàõ ìýäýýëëèéí ýõ ñóðâàëæ íü áàðèëãà, óãñðàëò èõ çàñâàðûí àæëûí óëèðëûí òàéëàí (ìàÿãò ÈÁ-1), àøèãëàëòàä îðóóëñàí áàðèëãà, áàéãóóëàìæ, õ èí àäëûí óëèðëûí òàéëàí (ìàÿãò ÈÁ-2), áàðèëãûí çàðèì ìàòåðèàëûí íèéí ñàðûí òàéëàí (ìàÿãò ÈÁ-3), áàðèëãûí éë àæèëëàãàà ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæèéí æèëèéí òàéëàí (ìàÿãò ÈÁ-4) áîëíî. 163

162 Á ËÝà 9. ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, ÈÕ ÁÀÐÈËÃÀ INVESTMENT AND CONSTRUCTION Investment. Investment includes new accumulations of establishments, enterprises, capital investment on expansion and improvement of technical equipment, expenditure of reconnoiters, one or more years terms government stock securities, shares of establishments and enterprises and a long-term debt to be collected. It is shown by financial sources such as state and local budget, own investment, bank loan, foreign direct investment, foreign loan and aid. Ministry of Finance is responsible for collecting and aggregating of data for capital investment financed by state budgets and investments financed by foreign loans and aid. Data of foreign direct investments are collected and aggregated by FIFTA. Summarized data are sent by FIFTA and the Ministry of Finance to the National Statistical Office. But data on local budget investment and own investment of establishment and individuals are collected by statistical divisions of aimags and Capital city. Investment data is classified as construction, machinery and equipment and others (design and geological works) and compiled once a year. Construction. Statistical data for works done by construction industry are collected through statistical divisions of aimags and capital city. This indicator contains construction work done (by type and purpose of construction), buildings given for exploitation, their capacity, cost, profit, number of employees, average wages and price of main construction materials. Data source is quarterly report of building installation and maintenance (IB-1), quarterly report built building and capacity (IB-2), monthly report structural material used in domestic market (IB-3) and business activity annual report of construction enterprise (IB-4) which are approved by chairman of the NSO. 164

163 SECTION 9. INVESTMENT AND CONSTRUCTION 9.1 ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, òåõíîëîãèéí á òýö, ñàíõ æèëòèéí ýõ ñâýðýýð, îíû íýýð INVESTMENT, by technological composition, financial resources, at current prices òýðáóì òºã. billion tog. Ýõ ñâýð Source ** Á ãä* Total Òåõíîëîãèéí á òöýýð By technological composition Áàðèëãà óãñðàëò Construction work Òîíîã òºõººðºìæ Machinery, equipment Áóñàä Others Ñàíõ æèëòèéí ýõ ñâýðýýð By financial sources Óëñûí òºñºâ State budget Áàíêíû çýýë Bank loan ªºðèéí õºðºí㺠Own investment Ãàäààä ýõ ñâýðýýð Foreign resources Òàéëáàð: * 2006 îíä ÿâàãäñàí ÀÀÍÁ-ûí òîîëëîãûí ð ä íãèéí äàãóó çàñâàðëàí òîîöñîí ó èð ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * The data changed due to the result of Census of Establishment of ** Prelimary results 9.2 ÁÀÐÈËÃÀ ÓÃÑÐÀËÒ, ÈÕ ÇÀÑÂÀÐÛÍ ÀÆÈË, îíû íýýð TOTAL AMOUNT OF CONSTRUCTION AND CAPITAL REPAIR, MAINTENANCE, at current price ñàÿ òºã. mln. tog à éöýòãýã èéí òºðºë Type of construction unit * Áàðèëãà óãñðàëò, èõ Construction & capital repair, maintenance çàñâàðûí àæèë -á ãä work - total Äîòîîäûí áàðèëãûí Carried out by domestic áàéãóóëëàãûí ã éöýòãýñýí construction entities íýýñ: Of which: Ãàäààäòàé õàìòàðñàí Carried out by joint entities áàéãóóëëàãûí ã éöýòãýñýí Ãàäààäûí áàéãóóëëàãûí ã éöýòãýñýí Carried out by foreign entities ÁÀÐÈËÃÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ Ã ÉÖÝÒÃÝÑÝÍ ÁÀÐÈËÃÀ ÓÃÑÐÀËÒ, ÈÕ ÇÀÑÂÀÐÛÍ ÀÆËÛÍ Á ÒÝÖ STRUCTURE OF COSTRUCTION AND MAINTENANCE CAPITAL REPAIR DONE BY CONSTRUCTION UNITS õóâü percentage * Áàðèëãà óãñðàëò, èõ Construction & capital repair, maintenance çàñâàðûí àæèë- á ãä work - total íýýñ: Of which: - Îðîí ñóóö - Residential building Îðîí ñóóöíû áèø - Non residential building Yéëäâýðèéí ** Other than house building industry ** 4.1 Õóäàëäàà, éë èëãýýíèé ** Trade and service ** 15.7 Ýìíýëýã, ñóðãóóëü, ñî ëûí ** Hospital, school, cultural institutions ** 57.1 Áóñàä ** Other ** Èíæåíåðèéí - General engineering áàéãóóëàìæ construction Ýð èì õ íèé ** Energetics ** 51.3 Õîëáîîíû ** Communication ** 1.3 Òºìºð çàì ** Railway ** 5.8 Àâòî çàì ** Road ** 18.3 à ð, ã ðýí ãàðö ** Bridge ** 0.2 Äàëàí, ñóâàã, øóãàì, ñ ëæýý ** Dam, ditch,cable, network ** 18.4 Áóñàä (çàì, òàëáàéí áóñàä àæèë) ** Minor works & other ** Èõ çàñâàðûí àæèë - Capital repair and maintenance Øèíý áàðèëãà, New construction-total áàéãóóëàìæ-á ãä Áàðèëãà óãñðàëò - Construction Èíæåíåðèéí - General engineering áàéãóóëàìæ construction à éöýòãýã èéí òºð뺺ð: By type of construction unit: Õóâèéí áàéãóóëëàãûí Done by private (units) entites Óëñûí áàéãóóëëàãûí Done by government (units) entities Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð ** Á ëãèéí ä íä ýçëýõ õóâü, Ýäãýýð ç ëýëòèéã 2006 îíîîñ àâ ýõýëæ áàéãàà áîëíî. Note: * Preliminary estimates ** Percentage share of subsection. These indicators are being compiled since of

164 Á ËÝà 9. ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, ÈÕ ÁÀÐÈËÃÀ 9.4 ÀØÈÃËÀËÒÀÄ ÎÐÓÓËÑÀÍ ÁÀÐÈËÃÀ ÓÃÑÐÀËÒ, áàðèëãûí òºð뺺ð GIVEN FOR EXPLOITATION BUILDINGS, by kind of construction Àøèãëàëòàä îðóóëñàí íäñýí ôîíä, îíû íýýð, ñàÿ òºã Given for exploitation, basic fund, at current prices, mln.tog ÁYÃÄ TOTAL Y íýýñ: Of which: Îðîí ñóóöíû áàðèëãà Residential building Õóäàëäàà, éë èëãýýíèé áàðèëãà Trade and service Ýìíýëýã Hospital Ñóðãóóëü, ñî ëûí áàðèëãà Educational, cultural institution Ýð èì õ íèé áàðèëãà Energetics Àâòî çàì Road à ð, ã ðýí ãàðö Bridge Àøèãëàëòàä îðóóëñàí íäñýí ôîíä, õ èí àäàë, áèåò õýìæýýãýýð Given for exploitation, basic fund, capacity by real volume Îðîí ñóóöíû áàðèëãà, ñóóöíû òîî Residential building, number of apartment Ýìíýëýã, îðíû òîî Hospital, number of beds Ñóðãóóëü, ñî ëûí áàðèëãà, Educational, cultural institution, ñóóäëûí òîî number of sits Àâòî çàì, êì Road, km à ð, ã ðýí ãàðö, ìåòð Bridge, metre

165 SECTION 9. INVESTMENT AND CONSTRUCTION 9.5 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÁÀÐÈËÃÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ Ã ÉÖÝÒÃÝÑÝÍ ÁÀÐÈËÃÀ ÓÃÑÐÀËÒ, ÈÕ ÇÀÑÂÀÐÛÍ ÀÆÈË, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð TOTAL AMOUNT OF CONSTRUCTION AND CAPITAL REPAIR DONE BY DOMESTIC CONSTRUCTION UNITS, by regions, aimags and the Capital, at current prices ñàÿ òºã. mln. tog Àéìàã, íèéñëýë Aimags & the Capital city * ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Á ãä Total Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä** Others** Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð ** Áàðèëãûí öýðýã, òºìºð çàì çýðýã õîò, õºäººä áàðèëãûí îëîí ñàëáàð ã éöýòãýã òýé óäèðäàõ ãàçðóóäûã ýíä áàéðøëààð íü ñàëãàæ õàðóóëààã é áîëíî. Note: * Preliminary estimates ** Do not shown by location head offices as military construction and railway transport office, which have many branches in aimags and capital city. 9.6 ÁÀÐÈËÃÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ Á ËÝÃËÝËÒ, ã éöýòãýñýí áàðèëãà óãñðàëòûí àæëûí õýìæýýãýýð GROUPING OF CONSTRUCTION UNITS, by amount of construction work Àæëûí õýìæýý ñàÿ òºã Amount of work mln tog õóâü percentage 2006* Áàéãóóëëàãûí òîîãîîð By construction units Á ãä Total ñàÿ õ ðòýë Up to ñàÿ ñàÿ ñàÿ ñàÿàñ äýýø And over à éöýòãýñýí áàðèëãà By construction work and óãñðàëòûí àæëûí õýìæýýãýýð capital repair Á ãä Total ñàÿ õ ðòýë Up to ñàÿ ñàÿ ñàÿ ñàÿàñ äýýø And over Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð Note: * Preliminary estimates 167

166 Á ËÝà 9. ժЪÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, ÈÕ ÁÀÐÈËÃÀ 9.7 ÁÀÐÈËÃÛÍ ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ ÌÀÒÅÐÈÀËÛÍ ÍÝ, óëñààð, 2006 îíû óëèðàë á ðèéí ñ ë èéí ñàðûí áàéäëààð PRICE OF BUILDING MATERIALS, by countries, at the end of each quarters, in Ìàòåðèàëûí íýð, éëäâýðëýã óëñ îðíîîð Materials, by producing country òºã. tog Ñàðóóä Months III VI IX XII Ìîíãîë Óëñ Mongolia Áåòîí çóóðìàã Ì-100,ì 3 Concrete mortar, M100, m Õºíãºí áåòîí 700,ì 3 Iron concrete 700, m Óëààí òîîñãî Ì-100, ìÿí.ø Brick, made from clay M-100, thous.pieces Öåìåíò Ì-500, êã Cement M-500, kg Øîõîé (ìåëü), êã Lime (meli), kg Âàêóóì öîíõ (15õ15) * Vacuum window (15x15)* Øàëíû áàíç (õîâèëã é), ì 3* Plank for floor (without groove), m 3* Çàõàëñàí áàíç, ì 3* Edged plank, m 3 * Ïàëê (15õ15),ì 3* Palk (15x15), m 3* Õººñºíöºð (íèìãýí) * Polystryrene (thin)* Ýìóëüñ (äîòîð), êã * Emulsion (inward ), kg* ÎÕÓ Russian Federation Õàð öààñ ( óëóóòàé), ì 2* Roofing paper (with stone), m 2* Õàäààñ 100ìì, êã Spike 100mm, kg Îëèô, êã Olip, kg Øîõîé (ìåëü), êã Lime (meli), kg ÁÍÕÀÓ People's Republic of China Óëààí òîîñãî Ì-100, ìÿí.ø Brick made from clay M-100, thous.pieces Öåìåíò Ì-500, (ñàâòàé) Cement M-500, kg Öîíõíû øèë 5ìì (íºëººã é)* Window glass 5mm* Öîíõíû øèë 5ìì (íºëººòýé)* Window glass 5mm* Õàð öààñ ( óëóóã é), 1x15ì* Roofing paper (without stone), 1x15m * Õàäààñ 100ìì, êã Spike 100mm, kg Òîñîí áóäàã, êã Oilcolour, kg Õàíûí öààñ (10õ0.53ì), áîîäîë* Wallpaper (10x0.53m), package * Øàëíû õóëäààñ (2.5 ì ºðãºíòýé), ì Linoleum (wide of 2.5 m), m Ýìóëüñ (ãàäíà), 5êã* Emulsion (external), 5kg* Ýìóëüñ (äîòîð), 5êã* Emulsion (inward), 5kg* Øîõîé (ìåëü), êã Lime (meli), kg Ïëèòà 30x30 (øàëíû), ø* Slabstone 30x30 (for floor), pieces* Ïëèòà 30x20 (õàíàíû), ø* Slabstone 30x20 (for wall), pieces* Øààçàí óãààãóóð, êîì* Ceramic sink, complement* Øààçàí ñóóëòóóð, ø Ceramic eavatory pan, pieces ªäðèéí ãýðýë (ñóóðüã é), ø* Electric filament lamp (without pivot), pieces* Õààëãà (òºìºð), ø Building door (metal), pieces Êðàíò, ø* Tap, pieces* Óÿí äóø, ø* Flexible shower kits, pieces* Ïàðêåòàí øàë, ì 2 * Parquet floor, m 2 * Ä æèí òààç, ì 2 * False ceiling,m 2 * ÕÁÍÃÓ Federal Republic of Germany Ýìóëüñ (ãàäíà), 5êã* Emulsion (external), 5kg* Ýìóëüñ (äîòîð), 5êã* Emulsion (inward ), 5kg* ÁÍÑÓ Republic of Korea Õàíûí öààñ (12õ0.5ì), áîîäîë* Wallpaper (12x0.5m), package* Òàéëáàð: * - Ýäãýýð ç ëýëòèéã 2006 îíû 6 ñàðààñ àâ ýõýëæ áàéãàà áîëíî. Note: * - These indicators are being compiled since the June of

167 SECTION 10. AGRICULTURE ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Õºäºº àæ àõóéí íèéò á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò íü æèëèéí òóðøèä ìàë, àìüòäûã ºñãºí ðæ ëñíèé áîëîí óðãàìàë, òàðèà, íîãîî òàðüæ óðãóóëñíèé ð ä íä áèé áîëñîí õºäºº àæ àõóéí á òýýãäýõ íèé ºðòãèéí íèéëáýð ä í þì. Ìàë àæ àõóé. Ìàë òîîëëîãî áîëîí ò íòýé õàìò ÿâóóëàõ ñóäàëãàà, áóñàä òºðëèéí ìýäýýëýë íü ìàë àæ àõóéí ñàëáàðûí àíõäàã ìýäýýëýë òºäèéã é ñàëáàðûí ýäèéí çàñãèéí òîîöîîíû ñóóðü ìýäýýëýë áîëäîã. Ìîíãîë óóäûí àìüäðàëûí ýõ ñóðâàëæ, íäñýí áàÿëàã íü ìàë àæ àõóé áàéñàí ó èð ìàë àæ àõóéí á ðòãýë ñòàòèñòèê áóñàä ñàëáàðààñ èë òýé õºãæñºí îíä ìàëûí òîîëëîãî ÿâóóëñàí áîëîâ ýíý íü Õàëõ 4 àéìàã, øàâü àëáàòààð õÿçãààðëàãäñàí á ðýí á ðäýëã é òîîëëîãî áàéâ. íýýñ ºìíº ìàë òîîëëîãî ÿâóóëæ áàéñàí áîëîâ óëñûí õýìæýýãýýð íýãòãýí ä ãíýãäñýí ìàòåðèàë ã é áàéíà. Ìàë òîîëëîãûã àéìàã, õîøóóãààðàà ÿíç á ðèéí õóãàöààíä ÿâóóëäàã áàéñàí áîëîâ íýãäñýí õºòºëáºð, çîõèîí áàéãóóëàëòòàé õèéæ àääàãã é áàéâ. Ñòàòèñòèêèéí àëáà áàéãóóëàãäñàí 1924 îíîîñ ýõëýí ìàë òîîëëîãûã íýãäñýí àðãà ç é, ç ëýëò, õºòºëáºðòýéãýýð ÿâóóëæ ýõýëñýí. Ìàë òîîëëîãûã èõýâ ëýí çóí, íàìðûí óëèðàëä áóþó YIII, IX ñàðä ÿâóóëæ áàéñíàà 1961 îíîîñ ýõëýí æèëèéí ýöýñò XII ñàðä òîîëäîã áîëîâ. Ýíý õóãàöàà íü ìàë àæ àõóéí éëäâýðëýëèéí æèëòýé òîõèðäîã, ìàëûí îðëîãî, çàðëàãûí ç ëýëò á ðýí ãàð äóóññàí áàéäàã çýðýã äàâóó òàëòàé þì. Ìàë òîîëëîãûí ä í íü çºâõºí ìàë, ãýðèéí òýæýýâýð àìüòäûí òîî òîëãîéí ºñºëò, áóóðàëòûã õàðóóëàõ òºäèéã é ñ ðãèéí íºõºí éëäâýðëýëèéí á õ ç ëýëòèéã ñóäàëæ, íýãòãýí ä ãíýõ áîëîëöîîã îëãîäîã. պ人 àæ àõóéí ñàëáàðûí áîëîâñîí õ èí, àøèãëàãäàæ áàéãàà ìàøèí, òåõíèê, õàøàà, õóäãèéí òîîëëîãûã 1996 îíîîñ õîéø ãóðâàí æèë òóòàìä ÿâóóëæ áàéíà. Ýð èìæñýí ìàë àæ àõóé, ìàë ýìíýëýãèéí éë èëãýýíèé òàëààðõè ìýäýýëëèéã ÕÕÀÀß íýãòãýí ãàðãàäàã. Ìàë àæ àõóéí õóâüä ãîë éëäâýðëýã èä íü ìàë äûí ºðõèéí àæ àõóé þì. Ìàë àæ àõóéí éëäâýðëýëèéã æèëèéí òóðø ýðõëýí, á òýýãäýõ í, îðëîãîîð íü àìüäðàëûíõàà ýõ ñóðâàëæèéã á ðä ëæ áàéãàà ºðõèéã ìàë èí ºðõºä õàìðóóëíà. Ãàçàð òàðèàëàí. Ãàçàð òàðèàëàí ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýäýýñ òàðèàëñàí òàëáàé, óðãàöûí ìýäýýã áàã, õîðîîä àâ ñóì, ä ðýãò íýãòãýæ, óëìààð àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí áàéãóóëëàãààð äàìæèí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò íýãòãýí áîëîâñðóóëäàã. Ãàçàð òàðèàëàíãèéí ãîë òàðèìàë íü ð òàðèà, òºìñ, õ íñíèé íîãîî, ìàëûí òýæýýëèéí óðãàìàë áºãººä òýäãýýðèéí òàðèàëñàí òàëáàé, óðãàö õóðààëò, ãà-ãèéí óðãàöûí õýìæýýã óëñ, îðîí íóòãèéí ò âøèíä òîäîðõîéëíî. 169

168 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ AGRICULTURE The output of agriculture is the total value of agricultural products, which are the result of rearing of livestock and domestic animals and cultivation of plants during the year. Livestock. The livestock census and related surveys are not only a primary source of data for livestock sector but also are a basic data for economic accounts of agriculture. The main livelihood source and the wealth is livestock in Mongolia. Thus, agriculture statistics has been more developed than those of other economic activities. In 1918 the livestock census was conducted, covering only 4 aimags of the Khalkha Mongol. There was no summarized information for livestock census before 1918 at the country level, although the census was conducted from time to time. The livestock census was conducted in aimags and khoshuud in different periods, with no overall plan and arrangement. Since 1924, when Statistical Office was set up livestock censuses under general methodology, indicators, and plan. The census was conducted mostly in summer and autumn months of August and September. Since 1961 it has been conducted in December. The advantage of this period is that it conforms to livestock production year and data of indicators for livestock income and expenditure has been finalized. The result of the livestock census shows not only the growth and decline of livestock and domestic animals, but also gives opportunity to study some indicators of flock reproduction. The census of staff, machinery, technique and fences in operation in agriculture sector is held every 3 years. Data of specialized farm and veterinary service are collected and aggregated by Ministry of Agriculture. In livestock sector, the main producer is a herder household. Households that run livestock production for their livelihood source are considered as a herder household. Crop. Bagh and Khoroo collect data on sown area and harvest from establishments, enterprises and households, engaged in agricultural production and send to Statistical Department and Divisions of aimags and the capital city through soums and districts. From there, the compiled data are sent to the National Statistical Office for further processing. Main grains of crop production are cereals, potatoes, vegetables and fodder. The sown area and the total harvest, yield rate are estimated at the state and aimag levels. 170

169 SECTION 10. AGRICULTURE 10.1 ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÈÉÒ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ GROSS AGRICULTURAL OUTPUT ñàÿ òºã mln. tog Ñàëáàð Sector * Îíû íýýð At current prices Á ãä Total íýýñ: Of which: ìàë àæ àõóé livestock ãàçàð òàðèàëàí crops îíû çýðýãö ëýõ íýýð At constant prices of 2000 Á ãä Total íýýñ: Of which: ìàë àæ àõóé livestock ãàçàð òàðèàëàí crops Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð Note: * Preliminary data 10.2 ÕÀÀ-Í ÃÎË ÍÝÐ ÒªÐËÈÉÍ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ OUTPUT OF MAIN AGRICULTURAL PRODUCTS Á òýýãäýõ í Commodities õýìæèõ íýãæ Unit Ìàõ, íÿäàëãààíû Meat, slaughter æèíãýýð weight ìÿí.òí thous.tons íýýñ: Of which: õðèéí beef ìÿí.òí thous.tons õîíü, ÿìààíû mutton & goat ìÿí.òí thous.tons ãàõàéí pork ìÿí.òí thous.tons Àðüñ, øèð Hide and skin ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: àäóóíû horse ìÿí.ø thous.pcs õðèéí cattle ìÿí.ø thous.pcs õîíèíû sheep ìÿí.ø thous.pcs ÿìààíû goat ìÿí.ø thous.pcs Õîíèíû íîîñ Sheep wool ìÿí.òí thous.tons Íîîëóóð Cashmere ìÿí.òí thous.tons Ñ Milk ìÿí.òí thous.tons ªíäºã Eggs ñàÿ. Ø mln.pcs Yð òàðèà Cereals ìÿí.òí thous.tons Áóóäàé Wheat ìÿí.òí thous.tons Òºìñ Potato ìÿí.òí thous.tons Õ íñíèé íîãîî Vegetables ìÿí.òí thous.tons Y íýýñ: Of which: Áàéöàà Cabbage ìÿí.òí thous.tons Ìàíæèí Turnip ìÿí.òí thous.tons Ëóóâàí Carrot ìÿí.òí thous.tons Ñîíãèíî Onion ìÿí.òí thous.tons ªðãºñò õýìõ Cucumber ìÿí.òí thous.tons

170 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ 10.3 Т ÍÝÃ Õ ÍÄ ÍÎÃÄÎÕ ÕªÄªª ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÉËÄÂÝÐËÝË MAIN AGRICULTURAL PRODUCTION PER CAPITA êã kg Á òýýãäýõ í Commodities Ìàõ, íÿäàë- Meat, by slaughter ãààíû æèíãýýð weight Ñ Milk ªíäºã, øèð Eggs, pcs ð òàðèà Cereals Òºìñ Potato Õ íñíèé íîãîî Vegetables ÌÀË, ÒÝÆÝÝÂÝÐ ÀÌÜÒÄÛÍ ÒÎÎ NUMBER OF LIVESTOCK & HOUSEHOLD ANIMALS Òºðºë Type Ìàë, ìÿí.òîë Livestock, thous.heads Á ãä Total òýìýý camel àäóó horse õýð cattle õîíü sheep ÿìàà goat íýýñ: Õóâèéí ìàë Of which: Private livestock Á ãä Total òýìýý camel àäóó horse õýð cattle õîíü sheep ÿìàà goat Òýæýýâýð àìüòàä, òîëãîé Household animals, heads ãàõàé pig øóâóó, ìÿí.òîë poultry, thous.heads öàà áóãà reindeer èëæèã,ëóóñ donkey çºãèé, á ë bees, hives òóóëàé rabbit

171 SECTION 10. AGRICULTURE 10.5 ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, òºð뺺ð, îíû ýöýñò NUMBER OF LIVESTOCK, by regions, aimags and the Capital and by type, at the end of year ìÿí. òîë thous. heads Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

172 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ (Õ ñíýãò 10.5-ûí ðãýëæëýë-table 10.5 continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Òýìýý Camel ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Á ãä Õàíãàéí á ñ Total 39.1 Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Á ãä Òºâèéí á ñ Total Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

173 SECTION 10. AGRICULTURE (Õ ñíýãò 10.5-ûí ðãýëæëýë-table 10.5 continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Àäóó Horse ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Á ãä Òºâèéí á ñ Total Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Á ãä Ç í á ñ Total East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

174 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ (Õ ñíýãò 10.5-ûí ðãýëæëýë-table 10.5 continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital õýð Cattle ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

175 SECTION 10. AGRICULTURE (Õ ñíýãò 10.5-ûí ðãýëæëýë-table10.5 continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Õîíü Sheep ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Á ãä Òºâèéí á ñ Total Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Á ãä Ç í á ñ Total East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

176 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ (Õ ñíýãò 10.5-ûí ðãýëæëýë-table 10.5 continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ßìàà Goat ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

177 SECTION 10. AGRICULTURE 179

178 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ 10.6 ÕÝÝËÒÝà ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, òºð뺺ð, îíû ýöýñò NUMBER OF BREEDING STOCK, by regions, aimags and Capital and by type, at the end of year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Á ãä Total Èíãý Female camel ìÿí. òîë thous. heads ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ Khangai region Central region East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar à Mare 180

179 SECTION 10. AGRICULTURE Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital íýý Cow Ýì õîíü Ewe (Õ ñíýãò 10.6-ãèéí ðãýëæëýë - Table 10.6 continuation) ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Ýì ÿìàà Female goat Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Khangai region Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

180 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ 10.7 ÌÀËÛÍ ÒÎÎ ÒÎËÃÎÉÍ Õ ÐÑÝÍ ÄÝÝÄ ÕÝÌÆÝÝ, ìàëûí òºðºë, îíîîð HIGHEST NUMBER OF LIVESTOCK, by type and years 1918 îíîîñ since îíîîñ since1961 Òºðºë Type îí ìÿí.òîë îí ìÿí.òîë year thous.heads year thous.heads Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse õýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat ÖÝÂÝÐ, ÝÐËÈÉÇ, ÍÓÒÃÈÉÍ ØÈËÌÝË ÎÌÃÈÉÍ ÁÎËÎÍ ÑÀÉÆÐÓÓËÑÀÍ ÍÓÒÃÈÉÍ YYËÄÐÈÉÍ ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, ìàëûí òºð뺺ð NUMBER OF FRESHBRED, CROSSBRED, THOROUGHBRED AND IMPROVED BRED ANIMALS, by type ìÿí.òîë thous.heads Òºðºë Type Öýâýð ëäðèéí ìàë Á ãä Total Yõýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat Ýðëèéç ìàë Crossbred livestock Á ãä Total Yõýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat Íóòãèéí øèëìýë îìãèéí ìàë Thoroughbred livestock Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse Yõýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat Íóòãèéí ñàéæðóóëñàí Freshbred livestock Improved bred animals Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse Yõýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat

181 SECTION 10. AGRICULTURE 10.9 ÒªË ÁÎÉÆÈËÒ, òºð뺺ð, îíû ýöýñò REARING OF YOUNG ANIMALS, by type, at the end of year íýýñ : Of which: Îí Á ãä áîòãî óíàãà òóãàë õóðãà èøèã Year Total young foals calves lambs kids camels Áîéæñîí òºë, ìÿí.òîë. Number of survivals, thous.heads Òºë áîéæèëòûí õóâü Percentage of survivals ýõýýñ áîéæóóëñàí òºë, òîëãîé Average rate of survivals of young animals per 100 female breeding stock, head Ç É ÁÓÑÀÀÐ ÕÎÐÎÃÄÑÎÍ ÒÎÌ ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, òºð뺺ð, îíû ýöýñò LOSSES OF ADULT ANIMALS, by type, at the end of year Òºðºë Type ìÿí. òîë thous. heads Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse õýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat

182 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Õ ÍÑÝÍÄ ÕÝÐÝÃËÝÑÝÍ ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, ìàëûí òºð뺺ð, îíû ýöýñò TOTAL LIVESTOCK SLAUGHTERED FOR CONSUMPTION, by type, end of year ìÿí.òîë thous.heads Òºðºë Type Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse õýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat Îíû ýõíèé ìàëä ýçëýõ õóâü Percentage to total livestock at the beginning of the year Á ãä Total Òýìýý Camel Àäóó Horse õýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat

183 SECTION 10. AGRICULTURE ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, ÒªÐ˪ªÐ 2006 ÎÍÄ ÝÕÍÈÉ ÒÀÂÀÍ ÁÀÉÐÒ ÎÐÑÎÍ ÀÉÌÀÃ, ÑÓÌ, ìàëûí òºð뺺ð RANK OF FIRST FIVE AIMAGS AND SOUMS BY NUMBER OF LIVESTOCK, in 2006, by type Àéìàã, Aimags Ìàëûí òîî,ìÿí.òîë Number of livestock, thous.heads Àéìãèéí íýð Aimags Ñóì Soums Ñóìûí íýð Soums Ìàëûí òîî, ìÿí.òîë Number of livestock, thous.heads Íèéò ìàëûí òîîãîîð By total livestock Õºâñãºë Äóíäãîâü Ýðäýíýäàëàé 301 Khovsgol Dundgovi Erdenedalai ªâºðõàíãàé Óâñ Òýñ Ovorkhangai Uvs Tes Çàâõàí ªâºðõàíãàé Áàÿíãîë Zavkhan Ovorkhangai Bayangol Àðõàíãàé Àðõàíãàé Ýðäýíýìàíäàë Arkhangai Arkhangai Erdenemandal Óâñ Õºâñãºë Öàãààí-Óóë Uvs Khovsgol Tsagaan-Uul Òýìýýãýýð By camels ªìíºãîâü 71.7 ªìíºãîâü Õàíáîãä 13.9 Omnogovi Omnogovi Khanbogd Ãîâü-Àëòàé 26.0 ªìíºãîâü Ìàíäàë-Îâîî 10.5 Govi-Altai Omnogovi Mandal-Ovoo Äîðíîãîâü 25.5 Áàÿíõîíãîð Áàÿíëèã 9.8 Dornogovi Bayankhongor Bayanlig Áàÿíõîíãîð 23.1 ªìíºãîâü Ìàíëàé 7.1 Bayankhongor Omnogovi Manlai Äóíäãîâü 19.7 Äóíäãîâü ªëçèéò 5.8 Dundgovi Dundgovi Olziit Àäóóãààð By horses Àðõàíãàé Áóëãàí Ñàéõàí 26.1 Arkhangai Bulgan Saikhan Òºâ Ñ õáààòàð Ýðäýíýöàãààí 24.1 Tov Sukhbaatar Erdenetsagaan Ñ õáààòàð Ñ õáààòàð Ñ õáààòàð 21.0 Sukhbaatar Sukhbaatar Sukhbaatar Õýíòèé Ñ õáààòàð ̺íõõààí 20.9 Khentii Sukhbaatar Munkhkhaan ªâºðõàíãàé Õýíòèé Áàòíîðîâ 20.7 Ovorkhangai Khentii Batnorov 185

184 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, Aimags Ìàëûí òîî,ìÿí.òîë Number of livestock, thous.heads (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë Table continuation ) Ñóì Soums Ìàëûí òîî,ìÿí.òîë Àéìãèéí íýð Ñóìûí íýð Number of Aimags Soums livestock, thous.heads õðýýð By cattle Õºâñãºë Àðõàíãàé ªíäºð-Óëààí 33.1 Khovsgol Arkhangai Ondor-Ulaan Àðõàíãàé ªâºðõàíãàé Óÿíãà 26.6 Arkhangai Ovorkhangai Uyanga Õýíòèé Àðõàíãàé Òàðèàò 26.5 Khentii Arkhangai Tariat Òºâ Àðõàíãàé óëóóò 26.1 Tov Arkhangai Chuluut Ñ õáààòàð Àðõàíãàé Èõòàìèð 26.1 Sukhbaatar Arkhangai Ikhtamir Õîíèîð By sheep Çàâõàí Óâñ Òýñ Zavkhan Uvs Tes Õºâñãºë Äóíäãîâü Ýðäýíýäàëàé Khovsgol Dundgovi Erdenedalai ªâºðõàíãàé ªâºðõàíãàé Áàÿíãîë Ovorkhangai Ovorkhangai Bayangol Óâñ Àðõàíãàé Ýðäýíýìàíäàë Uvs Arkhangai Erdenemandal Àðõàíãàé Õºâñãºë Öàãààí-Óóë Arkhangai Khovsgol Tsagaan-Uul ßìààãààð By goat Ãîâü-Àëòàé Äóíäãîâü Ýðäýíýäàëàé Govi-Altai Dundgovi Erdenedalai Õºâñãºë ªâºðõàíãàé Áîãä Khovsgol Ovorkhangai Bogd Õîâä Õîâä Áóëãàí Khovd Khovd Bulgan Áàÿíõîíãîð ªìíºãîâü Íîìãîí Bayankhongor Omnogovi Nomgon ªâºðõàíãàé Ãîâü-Àëòàé Öýýë Ovorkhangai Govi-Altai Tseel 186

185 SECTION 10. AGRICULTURE ÌÀË ÈÍ ªÐÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF HERDSMEN HOUSEHOLDS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÕÓÂÈÉÍ ÌÀËÒÀÉ ªÐÕÈÉÍ Á ËÝÃËÝËÒ*, ìàëûí òîîíû á ëãýýð GROUPING OF HOUSEHOLDS BY NUMBER OF PRIVATE LIVESTOCK* by group number of livestock Ìàëûí òîî Number of livestock Ä í Total >10 > Òàéëáàð:* Ìàë èí ºðõ áîëîí àìèíäàà ìàëòàé ºðõèéí ä íãýýð ãàðãàâ Note: * Obtained as the sum of herdsmen household and households with private livestock 187

186 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ ÌÀË ÄÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF HERDSMEN, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÌÀË ÄÛÍ ÍÀÑÍÛ Á ÒÝÖ AGE COMPOSITION OF HERDSMEN õóâü percentage Íàñíû á ëýã Age group Á ãä Total breeders ? íýýñ: of which: */60** 36-55*/60** *+/61**+ 56*+/61** Òàéëáàð: * Ýìýãòýé ** Ýðýãòýé Note: * Female ** Male 188

187 SECTION 10. AGRICULTURE ÌÀË ÈÍ ªÐÕÈÉÍ ÍÈÉÃÝÌ ÀÕÓÉÍ ÇÀÐÈÌ Ç ËÝËÒ Ä SELECTED SOCIAL INDICATORS OF HERDSMEN HOUSEHOLDS ìÿí. ºðõ thous.households 2006 Öàõèëãààí ñã ðòýé With electricity Òåëåâèçîðòîé With TV Á õ òºðëèéí With cars àâòîìàøèíòàé Òðàêòîðòîé With tractor Ìîòîöèêëòýé With motocycle Õèéñýí ýñãèé, Actual produced ìÿí.ì felt, thous.m ÌÀË ÈÍ ªÐÕÈÉÍ ÍÈÉÃÝÌ ÀÕÓÉÍ ÇÀÐÈÌ Ç ËÝËÒ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2006 îíä SELECTED SOCIAL INDICATORS OF HERDSMEN HOUSEHOLDS, by regions, aimags and the Capital, in 2006 Ìàë èí ºðõèéí òîîãîîð By number of herdsmen households öàõèëãààí òåëå- àâòî ìîòî- òðàêòîð- Àéìàã, Aimags and ñã ðòýé âèçîð- ìàøèí- öèêë- òîé íèéñëýë the Capital with òîé òàé òýé electric with with with with motors, TV car motor tractor engine set cycle ÁYÃÄ TOTAL Á ãä Total Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Á ãä Total Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Á ãä Total Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Á ãä Total Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

188 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ ÕªÄªª ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÌÝÐÃÝÆÈËÒÝÍ NUMBER OF AGRICULTURAL SPECIALIST ìÿí.õ í. thous.person ç ëýëò Indicators Ìàë ç é Livestock specialist Ìàëûí ýì Veterinarian Àãðîíîìè Agronomist Ìåõàíèêæóóëàã Mechanic ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÒÅÕÍÈÊÈÉÍ ÒÎÎ NUMBER OF AGRICULTURAL TECHNIQUES ìÿí.øèð. thous.pcs. ç ëýëò Indicators Òðàêòîð Tractors ð òàðèàíû êîìáàéí Grain harvester Òàðèà ðëýã Tractor drills ÌÀËÛÍ ÕÀØÀÀÍÛ ÒÎÎ, ÁÀÃÒÀÀÌÆ, òºð뺺ð NUMBER OF LIVESTOCK FENCE, CAPACITY, by type Òºðºë Type õýìæèõ íýãæ Unit Õàøàà-á ãä Fence-total ìÿí.ø thous.pcs Áîäûí Fence for cattle ìÿí.ø thous.pcs Áàãòààìæ Capacity ñàÿ.òîë mln.head Áîäûí õàøààíû Fence for cattle ñàÿ.òîë mln.head Äóëààí áàéð Warm fence ìÿí.ø thous.pcs Áàãòààìæ Capacity ñàÿ.òîë mln.head Ñàðàâ òàé õàøàà Fence with roof ìÿí.ø thous.pcs Áàãòààìæ Capacity ñàÿ.òîë mln.head Ñàðàâ ã é õàøàà Fence without roof ìÿí.ø thous.pcs Áàãòààìæ Capacity ñàÿ.òîë mln.head ÓÑÒ ÖÝÃÈÉÍ ÒÎÎ, òºð뺺ð NUMBER OF WELLS, by type Òºðºë Type õýìæèõ íýãæ Unit * 2006 Õóäàã -á ãä Well-total ìÿí.ø thous.pcs Èíæåíåðèéí õèéöòýé Engineer construction ìÿí.ø thous.pcs Ýíãèéí Simple mine well ìÿí.ø thous.pcs Áýë ýýðò áàéðøäàã In the pasture ìÿí.ø thous.pcs Àøèãëàãääàãã é Unused well ìÿí.ø thous.pcs Óñàí ñàí Tank for livestock ìÿí.ø thous.pcs livestock Áàãòààìæ Capacity ìÿí.ì 3 thous.ì Ýõ ñóðâàëæ: *ÕÕÀÀß-íû " Õóäàã, óñëàëòûí ñèñòåìèéí çëýã"-èéí ä íãýýñ àâëàà. Source: *Census of well and irrigation system conducted by Ministry of Food and Agriculture. 190

189 SECTION 10. AGRICULTURE ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÝÄÝËÁÝÐ ÃÀÇÀÐ AGRICULTURAL AREAS ìÿí. ãà thous.hectares Òºðºë Type պ人 àæ àõóéí ãàçàð Agricultural land Ýäýëáýð ãàçàð-á ãä Agricultural areas-total íýýñ: of which: õàäëàí, áýë ýýðèéí òàëáàé meadows & pastures õàãàëñàí ãàçàð arable land natural Íèéò òàðèàëñàí òàëáàé Sown area-total íýýñ: of which: ð òàðèà cereals òºìñ potato õ íñíèé íîãîî vegetables òýæýýëèéí óðãàìàë fodder crops ÌÀËÛÍ ÀØÈà ØÈÌÈÉÍ ÃÀÐÖ, 2006 îíû ò âýð ñóäàëãààãààð YIELD OF LIVESTOCK, by sample survey, in 2006 Á òýýãäýõ í Products ªíäºð Òàë õýýðèéí Óëñûí Õàíãàéí á ñ Ãîâèéí á ñ óóëûí á ñ á ñ äóíäàæ Mountain Steppe National Forest region Govi region region region average Ìàëûí æèí, àìüäûí æèíãýýð, êã Average live weights, kg Òýìýý Camel Àäóó Horse õýð Cattle Õîíü Sheep ßìàà Goat Ñ íèé äóíäàæ ãàðö, ñààëèíä õàìðàãäñàí õóãàöààãààð, ëèòð Average milk yield, by milked time, litre Èíãýíèé ñ Female camel milk à íèé ñ Mare milk íýýíèé ñ Cow milk Õîíèíû ñ Ewe milk ßìààíû ñ Female goat milk Íîîñ, íîîëóóðûí äóíäàæ ãàðö,ãðàìì Average wool yield, grams Òýìýýíèé íîîñ Camel wool Õîíèíû íîîñ Sheep wool ßìààíû íîîëóóð Cashmere ßìààíû õÿëãàñ Goat hair Àäóóíû õººâºð Horse fine wool Àäóóíû õÿëãàñ Horse hair õðèéí õººâºð Cattle fine wool õðèéí õÿëãàñ Cattle hair

190 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ ÌÀËÛÍ ÕÀËÄÂÀÐÒ ªÂ ͪªÑ ÓÐÜÄ ÈËÀÍ ÑÝÐÃÈÉËÝÕ ÀÐÃÀ ÕÝÌÆÝÝÍÄ ÕÀÌÐÀÃÄÑÀÍ ÌÀËÛÍ ÒÎÎ, ÇÀÐÄÀË NUMBER OF LIVESTOCK COVERED BY PRECAUTION ACTIVITIES FROM INFECTIOUS DISEASES AND EXPENDITURE ç ëýëò Indicators Õàëäâàðò ºâ íººñ óðüä èëàí ñýðãèéëýõ àðãà õýìæýýíä õàìðàãäñàí ìàëûí òîî, ìÿí.òîë /äàâõàðäñàí òîîãîîð/ For precaution of infection disease number of covered livestock, thous.head (duplicated) çàðöóóëñàí çàðäàë, ñàÿ.òºã expenditures, mln.tog ìàëä íîãäîõ çàðäàë, òºã expenditure per livestock, tog Ïàðàçèòòàõ ºâ íººñ óðüä èëàí ñýðãèéëýõ àðãà õýìæýýíä õàìðàãäñàí ìàëûí òîî, ìÿí.òîë For precaution of parasite disease number of covered livestock, thous.head çàðöóóëñàí çàðäàë, ñàÿ.òºã expenditures, mln.tog ìàëä íîãäîõ çàðäàë, òºã expenditure per livestock, tog Ëàáîðàòîðèéí îíîøëîãîî, øèíæèëãýýíä õàìðàãäñàí ìàëûí òîî, ìÿí.òîë By laboratory diagnosis number of covered livestock, thous.head çàðöóóëñàí çàðäàë, ñàÿ.òºã expenditures, mln.tog ìàëä íîãäîõ çàðäàë, òºã expenditure per livestock, tog Ãîö õàëäâàðò ºâ íèé âàêöèíæóóëàëòàä By vaccinations anti-contagious õàìðàãäñàí ìàëûí òîî, ñàÿ.òîë number of covered livestock, mln.head çàðöóóëñàí çàðäàë, ñàÿ.òºã expenditures, mln.tog ìàëä íîãäîõ çàðäàë, òºã expenditure per livestock, tog Ýõ ñóðâàëæ: ÕÕÀÀß-íû Ìàë ýìíýëãèéí ãàçðûí ìýäýý Source: Data from Department of Veterinary service of the Ministry of Food and Agriculture 192

191 SECTION 10. AGRICULTURE ÒÀÐÈÀËÑÀÍ ÒÀËÁÀÉ, á ñ, àéìàã, íèéñëýë, óðãàìëûí òºð뺺ð SOWN AREAS, by regions, aimags and the Capital, by type of plants Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ãà hectares ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

192 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ð òàðèà Cereals ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-0lgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

193 SECTION 10. AGRICULTURE (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Òºìñ Potatoes ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

194 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Õ íñíèé íîãîî Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital 2003 Vegetables ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

195 SECTION 10. AGRICULTURE (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Òýæýýëèéí óðãàìàë Fodder crops ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

196 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ ÕÓÐÀÀÍ ÀÂÑÀÍ ÍÈÉÒ ÓÐÃÀÖ TOTAL CROPS, by type of plants ìÿí.òí thous.tons Òºðºë Type ð òàðèà-á ãä Cereals-total Óëààí áóóäàé Wheat Àðâàé Barley Îâú îñ Oats Òºìñ Potatoes Õ íñíèé íîãîî Vegetables Òýæýýëèéí óðãàìàë Fodder crops Òåõíèêèéí óðãàìàë Technical crops ÍÝà ÃÀ ÒÀËÁÀÉÃÀÀÑ ÕÓÐÀÀÑÀÍ ÓÐÃÀÖ, óðãàìëûí òºð뺺ð YIELDS OF STAPLE AGRICULTURAL CROPS PER HECTAR, by type of plants öåíòíåð centners Òºðºë Type ð òàðèà-äóíäàæ Cereals-average Óëààí áóóäàé Wheat Àðâàé Barley Îâú îñ Oats Òºìñ Potatoes Òåõíèêèéí óðãàìàë Technical crops

197 SECTION 10. AGRICULTURE ÕÓÐÀÀÑÀÍ ÓÐÃÀÖ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, óðãàìëûí òºð뺺ð TOTAL CROPS, by regions, aimags and the Capital, by type of plants Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîíí tons ð òàðèà Cereals ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii

198 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Õ íñíèé íîãîî Vegetables ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

199 SECTION 10. AGRICULTURE Àéìàã, íèéñëýë Òºìñ Aimags and the Capital (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Potatoes ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

200 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Òýæýýëèéí óðãàìàë Fodder crops ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Ñ õáààòàð Sukhbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

201 SECTION 10. AGRICULTURE ÍÝà ÃÀ ÒÀËÁÀÉÃÀÀÑ ÕÓÐÀÀÑÀÍ Ð ÒÀÐÈÀ, ÒªÌÑÍÈÉ ÓÐÃÀÖ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð YIELDS OF CEREALS, POTATOES PER HECTAR, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ð òàðèà Cereals öåíòíåð centners Óëñûí äóíäàæ Total average Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii

202 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Òºìñ Aimags and the Capital (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë-table continuation ) Potatoes Óëñûí äóíäàæ Total average Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

203 SECTION 10. AGRICULTURE ÁÀÉÃÀËÈÉÍ ÕÀÄËÀÍ, ÒÝÆÝÝË ÁÝËÒÃÝË, òºð뺺ð GROSS HAY HARVEST AND LAYING-IN OF FODDER, by type ìÿí.òí thous.tons Òºðºë Type Õàäëàí Gross hay harvest Àøèãëàñàí ñ ðýë Used straw-total Ãàð òýæýýë, Hand made fodder,in òýæýýëèéí íýãæýýð terms of fodder unit éëäâýðëýñýí Produced mineral ýðäýñ òýæýýë fodder Òýæýýë, á ãä òý- Fodder-total, in æýýëèéí íýãæýýð terms of fodder unit ÌÀËÛÍ ÒÝÆÝÝË ÁÝËÒÃÝË, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, òºð뺺ð GROSS HAY HARVEST AND LAYING-IN OF FODDER by regions, aimags and the Capital, by type Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Áàéãàëèéí õàäëàí, ìÿí.òîíí Gross hay harvest, in thous.tons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

204 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation) Àøèãëàñàí ñ ðýë, ìÿí.òîíí Used straw, in thous.tons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

205 SECTION 10. AGRICULTURE Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation) Àøèãëàñàí ð òàðèàíû õàÿãäàë, ìÿí.òîíí Wastage of the used cereals, in thous.tons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

206 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation) Ãàð òýæýýë,òýæýýëèéí íýãæýýð Hand made fodder, in terms of fodder unit ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

207 SECTION 10. AGRICULTURE Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation) Ìàëûí òýæýýë, òýæýýëèéí íýãæýýð Fodder, in terms of fodder unit ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

208 Á ËÝà 10. ժĪª ÀÆ ÀÕÓÉ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation) éëäâýðëýñýí ýðäýñ òýæýýë, ìÿí.òîíí Produced mineral fodder, in thous.tons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

209 SECTION 11. INDUSTRY ÀÆ ÉËÄÂÝÐ Àæ éëäâýðèéí ñàëáàðûí ýäèéí çàñãèéí ç ëýëò äýä àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãóóäûí àæèëëàã èä, çàðäàë, á òýýãäýõ íèé éëäâýðëýëò áèåò õýìæýý, íèéí ä íãýýð, á òýýãäýõ íèé áîðëóóëàëò, íäñýí õºðºí㺠áîëîí ñàíõ ãèéí áàéäëûã õàðóóëñàí ç ëýëò äèéã îðóóëäàã. Òýäãýýð ç ëýëò äèéã ãàðãàõ ìýäýýëëèéí ýõ ñóðâàëæ íü éëäâýðèéí ãàçðóóäûí ñàð, óëèðàë, òóõàéí áîëîí ºìíºõ æèëèéí òàéëàí, òîîëëîãî ñóäàëãààíû ð ä íãèéí òîîí ìýäýýëýë áîëíî. Àæ éëäâýðèéí á òýýãäýõ íèé ºñºëòèéí èíäåêñèéã ñàð á ð òîîöîæ ñòàòèñòèêèéí áþëëåòåíüä òóñãàäàã îíîîñ ýõëýí àæ éëäâýðèéí á òýýãäýõ íèéã 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð òîîöîæ áàéíà îíä áèçíåñèéí éë àæèëëàãààíû õàíäëàãûí ò âýð ñóäàëãàà, 2000, 2004 îíä àæ éëäâýðèéí ãàçðóóäûí õ èí àäàë àøèãëàëòûã õàðóóëñàí ñóäàëãààã ÿâóóëæ òóõàé á ð ð ä íã õýðýãëýã äýä òàðõààñàí. Àæ àõóéí íýãæ äèéã ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààãààð àíãèëàõäàà Í Á-èéí ýäèéí çàñãèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðûí ñòàíäàðò àíãèëàë (õóâèëáàð III)-ûã 1997 îíîîñ ýõëýí ìºðäºæ áàéíà. Õýä õýäýí òºðëèéí á òýýãäýõ í éëäâýðëýæ, àæèë éë èëãýý ýðõýëäýã íýãæèéã òýäãýýðèéí äîòîð ìýäýãäýõ éö ºíäºð õóâèéí æèíòýé á òýýãäýõ í, àæèë éë èëãýýãýýð íü íäñýí ñàëáàðò îðóóëäàã. Ñàð á ð àæ éëäâýðèéí ñàëáàðûí 230 ãàðóé íýð òºðëèéí á òýýãäýõ íèéã õàìðóóëàí ñóäàëäàã. Àæ éëäâýðèéí íèéò á òýýãäýõ íèé èíäåêñèéã çýðýãö ëýõ íýýð òîîöîõîä ýäãýýð íýð òºðëèéí á òýýãäýõ íèé áèåò õýìæýýíèé ººð ëºëòèéã àøèãëàæ áàéíà. íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàð öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ íèé éëäâýðëýëèéí ìýäýýã öàõèëãààí ñòàíöóóäààñ ñàð á ð àâ, öàõèëãààí ýð èì õ íèé áàëàíñûã æèëä íýã óäàà ãàðãàäàã. éëäâýðëýñýí áîëîí èìïîðòîîð àâñàí öàõèëãààí ýð èì õ íèé õýìæýý, öàõèëãààí ñòàíöûí äîòîîä õýðýãëýý, ò ãýýëòèéí áîëîí øóãàìûí àëäàãäàë, õóâààðèëàëòûã ýäèéí çàñãèéí ãîëëîõ ñàëáàðóóäààð àíãèëàí çºâõºí áèåò õýìæýýãýýð áàëàíñàä òóñãàäàã. 211

210 Á ËÝÃ 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ INDUSTRY Economic indicators of industry include data for establishments employment, expenditures, value and quantity of production, sales of industrial production, various indicators of financial statement. The principal sources of these data are census reports and surveys of manufactures for the month, annual, current and previous years. Indices of industrial production calculated each month are presented in monthly statistical bulletin. From the beginning of 2005, the industrial production is estimated at the constant price of The sample survey of business activities tendency are conducted in The sample survey on utilization of the capacity are conducted in 2000 and The industrial economic activities classification for 1997 conforms to the III edition of the United Nations International Standard Industrial Classification of all Economic Activities of the National Economy. When an establishment is producing a group of products, then that establishment is classified to that particular product whose proportion of output is more than of any other product. More than 230 commodities are included in the industrial products. All of these included for calculation of indices of industrial production. The National Statistical Office collects data for electric power and thermal power generations from each power stations, each months and estimates accounts for electricity capacity once in a year. In this section of electricity gross power generation and imports of electricity, station internal use, other losses in transmission and distribution, consumption are covered and reported by physical units as well as classified by economic activities. 212

211 SECTION 11. INDUSTRY 11.1 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÍÈÉÒ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, îíû íýýð GROSS INDUSTRIAL OUTPUT, by divisions and subdivisions, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Ñàëáàð Divisions Á ãä Total Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ Mining and quarring àæ éëäâýð Í ðñ îëáîðëîëò Mining of coal and lignite, extraction of peat Ãàçðûí òîñ, øàòäàã õèé Extraction of crude petroleum îëáîðëîëò and natural gas Ìåòàëëûí õ äýð Mining of metal ores îëáîðëîëò Áóñàä àøèãò ìàëòìàë Other mining and quarrying îëáîðëîëò Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Õ íñíèé á òýýãäýõ í, óíäàà Manufacture of food products éëäâýðëýë and beverages Òàìõè éëäâýðëýë Manufacture of tobacco products Íýõìýëèéí éëäâýðëýë Manufacture of textiles Õóâöàñ éëäâýðëýë, ñëýã Manufacture of wearing apparel àðüñ áîëîâñðóóëàëò dressing and dyeing of fur Àðüñ øèð áîëîâñðóóëàõ, Tanning, dressing of leather, øèðýí ýäëýë, ãóòàë éëäâýðëýë manufacture of luggage handbags saddlery harness, footwear Ìîä, ìîäîí ýäëýë Manufacture of wood and éëäâýðëýë wooden products Íèéòëýõ, õýâëýõ, äóó áè ëýã Publishing, printing and õèéõ éë àæèëëàãàà reproduction of recorded media Öààñ, öààñàí á òýýãäýõ í Manufacture of paper and paper éëäâýðëýë products Êîêñ, øèíãýí áîëîí öàöðàã Manufacture of coke, refined èäýâõò ò ëø petroleum products and nuclear fuel Õèìèéí á òýýãäýõ í Manufacture of chemicals and éëäâýðëýë chemical products Ðåçèíýí áîëîí õóâàíöàð Manufacture of rubber and ýäëýë éëäâýðëýë plastics products Òºìºðëºã áóñ ýðäýñ áîäèñîîð Production of other õèéñýí ýäëýë éëäâýðëýë non-metallic mineral products Òºìðèéí éëäâýðëýë Manufacture of basic metals Ìàøèí òîíîã òºõººðºì溺ñ Manufacture of fabricated áóñàä òºìºð ýäëýë éëäâýðëýë metal product, except machinery & equipment Ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ Manufacture of machinery éëäâýðëýë & equipment Öàõèëãààí ìàøèí, Manufacture of electrical õýðýãñýë éëäâýðëýë machinery and apparatus Ðàäèî, òåëåâèçîð, õîëáîîíû Manufacture of radio, television õýðýãñýë éëäâýðëýë and communication equipment Ýìíýëãèéí áàãàæ õýðýãñýë, Manufacture of medical precision íàðèéí õýìæ ð, õàðàà ç éí and optical instruments, õýðýãñýë, öàã éëäâýðëýëò watches and clocks Òýýâðèéí áóñàä õýðýãñýë Manufacture of other éëäâýðëýë transport equipment Ìåáåëü òàâèëãà éëäâýðëýë, Manufacture of furniture, áîëîâñðóóëàõ éëäâýðèéí manufacturing n.e.c áóñàä Õî ðäîã ò õèé ýä áýëòãýë Intermediate products Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ Electricity, thermal energy and éëäâýðëýëò, óñàí õàíãàìæ water supply Öàõèëãààí, äóëààí, óóð Electricity, thermal energy, steam éëäâýðëýë Óñ àðèóòãàë, óñàí õàíãàìæ Collection, purification and distribution of water 213

212 Á ËÝà 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ 11.2 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÍÈÉÒ ÉËÄÂÝÐËÝËÒÈÉÍ ÑÀËÁÀÐÛÍ Á ÒÝÖ, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð COMPOSITION OF GROSS INDUSTRIAL OUTPUT, by divisions and subdivisions õóâü percentage Ñàëáàð Divisions Á ãä Total Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ Mining and quarring àæ éëäâýð Í ðñ îëáîðëîëò Mining of coal and lignite, extraction of peat Ãàçðûí òîñ, øàòäàã õèé Extraction of crude petroleum îëáîðëîëò and natural gas Ìåòàëëûí õ äýð Mining of metal ores îëáîðëîëò Áóñàä àøèãò ìàëòìàë Other mining and quarrying îëáîðëîëò Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Õ íñíèé á òýýãäýõ í, óíäàà Manufacture of food products éëäâýðëýë and beverages Òàìõè éëäâýðëýë Manufacture of tobacco products Íýõìýëèéí éëäâýðëýë Manufacture of textiles Õóâöàñ éëäâýðëýë, ñëýã Manufacture of wearing apparel àðüñ áîëîâñðóóëàëò dressing and dyeing of fur Àðüñ øèð áîëîâñðóóëàõ, Tanning, dressing of leather, øèðýí ýäëýë, ãóòàë éëäâýðëýë manufacture of luggage handbags saddlery harness, footwear Ìîä, ìîäîí ýäëýë Manufacture of wood and éëäâýðëýë wooden products Íèéòëýõ, õýâëýõ, äóó áè ëýã Publishing, printing and õèéõ éë àæèëëàãàà reproduction of recorded media Öààñ, öààñàí á òýýãäýõ í Manufacture of paper and paper éëäâýðëýë products Êîêñ, øèíãýí áîëîí öàöðàã Manufacture of coke, refined èäýâõò ò ëø petroleum products and nuclear fue Õèìèéí á òýýãäýõ í Manufacture of chemicals and éëäâýðëýë chemical products Ðåçèíýí áîëîí õóâàíöàð Manufacture of rubber and ýäëýë éëäâýðëýë plastics products Òºìºðëºã áóñ ýðäýñ áîäèñîîð Production of other õèéñýí ýäëýë éëäâýðëýë non-metallic mineral products Òºìðèéí éëäâýðëýë Manufacture of basic metals Ìàøèí òîíîã òºõººðºì溺ñ Manufacture of fabricated áóñàä òºìºð ýäëýë éëäâýðëýë metal product, except machinery & equipment Ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ Manufacture of machinery éëäâýðëýë & equipment Öàõèëãààí ìàøèí, Manufacture of electrical õýðýãñýë éëäâýðëýë machinery and apparatus Ðàäèî, òåëåâèçîð, õîëáîîíû Manufacture of radio, television õýðýãñýë éëäâýðëýë and communication equipment Ýìíýëãèéí áàãàæ õýðýãñýë, Manufacture of medical precision íàðèéí õýìæ ð, õàðàà ç éí and optical instruments, õýðýãñýë, öàã éëäâýðëýëò watches and clocks Òýýâðèéí áóñàä õýðýãñýë Manufacture of other éëäâýðëýë transport equipment Ìåáåëü òàâèëãà éëäâýðëýë, Manufacture of furniture, áîëîâñðóóëàõ éëäâýðèéí manufacturing n.e.c áóñàä Õî ðäîã ò õèé ýä áýëòãýë Intermediate products Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ Electricity, thermal energy and éëäâýðëýëò, óñàí õàíãàìæ water supply Öàõèëãààí, äóëààí, óóð Electricity, thermal energy, steam éëäâýðëýë Óñ àðèóòãàë, óñàí õàíãàìæ Collection, purification and distribution of water 214

213 11.4 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÍÈÉÒ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ, ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð GROSS INDUSTRIAL OUTPUT, by divisions and subdivisions, at constant prices of 2000 SECTION 11. INDUSTRY 11.3 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÍÈÉÒ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ, àæèëëàã äûí òîîíû á ëãýýð, îíû íýýð GROSS INDUSTRIAL OUTPUT, by employment size class, at current prices ñàÿ òºã mln.tog Àæèëëàã äûí òîîíû á ëýã Employment size class Á ãä Total áà ò íýýñ äýýø 500 and over ñàÿ òºã mln.tog Ñàëáàð Divisions Á ãä Total Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ Mining and quarrying àæ éëäâýð Í ðñ îëáîðëîëò Mining of coal and lignite, extraction of peat Ãàçðûí òîñ, øàòäàã õèé Extraction of crude petroleum îëáîðëîëò and natural gas Ìåòàëëûí õ äýð îëáîðëîëò Mining of metal ores Áóñàä àøèãò ìàëòìàë Other mining and îëáîðëîëò quarrying Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Õ íñíèé á òýýãäýõ í, óíäàà Manufacture of food products and éëäâýðëýë beverages Òàìõè éëäâýðëýë Manufacture of tobacco products Íýõìýëèéí éëäâýðëýë Manufacture of textiles Õóâöàñ éëäâýðëýë, ñëýã Manufacture of wearing apparel àðüñ áîëîâñðóóëàëò dressing and dyeing of fur Àðüñ øèð áîëîâñðóóëàõ, øèðýí Tanning, dressing of leather, ýäëýë, ãóòàë éëäâýðëýë manufacture of luggage handbags saddlery harness, footwear Ìîä, ìîäîí ýäëýë éëäâýðëýë Manufacture of wood and wooden products Íèéòëýõ, õýâëýõ, äóó áè ëýã Publishing, printing and õèéõ éë àæèëëàãàà reproduction of recorded media Öààñ, öààñàí á òýýãäýõ í Manufacture of paper and paper éëäâýðëýë products Êîêñ, øèíãýí áîëîí öàöðàã Manufacture of coke, refined èäýâõò ò ëø éëäâýðëýë petroleum products and nuclear fuel Õèìèéí á òýýãäýõ í Manufacture of chemicals and éëäâýðëýë chemical products Ðåçèíýí áîëîí õóâàíöàð ýäëýë Manufacture of rubber and éëäâýðëýë plastics products Òºìºðëºã áóñ ýðäýñ áîäèñîîð Production of other õèéñýí ýäëýë éëäâýðëýë non-metallic mineral products Òºìðèéí éëäâýðëýë Manufacture of basic metals Ìàøèí òîíîã òºõººðºì溺ñ Manufacture of fabricated áóñàä òºìºð ýäëýë éëäâýðëýë metal product, except machinery & equipment Ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ Manufacture of machinery éëäâýðëýë & equipment Öàõèëãààí ìàøèí, Manufacture of electrical õýðýãñýë éëäâýðëýë machinery and apparatus Ðàäèî, òåëåâèçîð, õîëáîîíû Manufacture of radio, television õýðýãñýë éëäâýðëýë and communication equipment Ýìíýëãèéí áàãàæ, õýðýãñýë, Manufacture of medical íàðèéí õýìæ ð, õàðàà ç éí precision and optical instruments, õýðýãñýë, öàã éëäâýðëýë watches and clocks Òýýâðèéí áóñàä õýðýãñýë Manufacture of other éëäâýðëýë transport equipment Ìåáåëü òàâèëãà éëäâýðëýë, Manufacture of furniture, áîëîâñðóóëàõ éëäâýðèéí áóñàä manufacturing n.e.c Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ Electricity, thermal energy and éëäâýðëýëò, óñàí õàíãàìæ water supply Öàõèëãààí, äóëààí, óóð Electricity, thermal energy, steam éëäâýðëýë Óñ àðèóòãàë, óñàí õàíãàìæ Collection, purification and distribution of water

214 Á ËÝà 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ 11.5 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÁÎÐËÓÓËÀËÒ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû íýýð SALES OF INDUSTRIAL PRODUCTS, by aimags and the capital, at current prices ñàÿ òºã mln. tog. Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

215 SECTION 11. INDUSTRY 11.6 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÉËÄÂÝÐËÝËÒ OUTPUT OF SELECTED INDUSTRIAL COMMODITIES Á òýýãäýõ í Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ éëäâýðëýë, óñàí õàíãàìæ Electricity, thermal energy and water supply Öàõèëãààí ýð èì õ Electricity ñàÿ êâò.öàã mln.kw.h Äóëààíû ýð èì õ Thermal energy ìÿí.ãêàë thous.gkal Ò ãýýñýí óñ Distribution of water ñàÿ ì 3 mln.m Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ àæ éëäâýð Mining and quarring Í ðñ Coal ìÿí.òí thous.t Ãàçðûí òîñ Crude oil ìÿí.áàððåëü thous.barrel Çýñèéí áàÿæìàë, 35%-èéí Copper concentrate ìÿí.òí thous.t àãóóëãàä øèëæ ëñíýýð with 35% Ìîëèáäåíèé áàÿæìàë, Molybdenium òí t %-èéí àãóóëãàä concentrate with 47% øèëæ ëñíýýð Àëò Gold êã kg Õàéëóóð æîíøíû Fluor spar áàÿæìàë concentrate ìÿí.òí thous.t Õàéëóóð æîíø Fluor spar ìÿí.òí thous.t Òºìðèéí õ äýð Iron ore ìÿí.òí thous.t Öàéðûí áàÿæìàë Zincum concentrate ìÿí.òí thous.t Äàâñ îëáîðëîëò Salt mining òí t Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Áåíçèí À-76 Gasoline A-76 òí t Äèçåëèéí ò ëø Diesel fuel òí t Ìàçóò Mazut òí t Êàòîäûí çýñ, 99% Copper, 99% òí t Çýñ öóâèìàë Copper foundries òí t Ìåòàë áýëäýö Metal steel ìÿí.òí thous.t Ìåòàë öóâèìàë Metal foundries ìÿí.òí thous.t Öàõèëãààí äàìæóóëàõ óòàñ Electrical conductor wire òí t Ç ñìýë ìàòåðèàë Sawn wood ìÿí.ì 3 thous.m Òºìºð çàìûí äýð ìîä Railway sleeper ìÿí.ì 3 thous.m Öåìåíò Cement ìÿí.òí thous.t Øîõîé Lime ìÿí.òí thous.t Óãñàðìàë òºìºð Installed metal áåòîí ýäëýë constructions ìÿí.ì 3 thous.m Áåòîí äýð Metal sleeper ìÿí.ø thous.pcs Óëààí òîîñãî Bricks made from clay ñàÿ ø mln.pcs Õ ðìýí áëîê Khurmen block ìÿí.ø thous.pcs Áàðèëãûí õààëãà, öîíõ Building door and windows ìÿí.ì 2 thous.m Ñàìíàñàí íîîëóóð Combed down òí t Óãààñàí íîîñ Scoured wool ìÿí.òí thous.t Ýýðñýí óòàñ Spun thread òí t Õèâñ Carpet ìÿí.ì 2 thous.m Òýìýýíèé íîîñîí Camel woollen õºíæèë blanket ìÿí.ì thous.m Ýñãèé Felt ìÿí.ì thous.m Ýñãèé ãóòàë Felt boots ìÿí.õîñ thous.pairs Ñ ëæìýë ýäëýë Knitted goods ìÿí.ø thous.pcs

216 Á ËÝà 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ (Õ ñíýãò 11.6-èéí ðãýëæëýë - Table 11.6 continuation) Á òýýãäýõ í Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Íîîñîí äààâóó Woollen fabrics ìÿí.òóóø,ì thous.running,m Öàéðóóëñàí äààâóó Fabrics ìÿí.ì 2 thous.m Óëíû øèð Hides large ìÿí.òí thous.t Øåâðî Goat skin ìÿí.ì 2 thous.m Õðîì, áóëèãààð Hide skin ìÿí.ì 2 thous.m Ñàâõèí ãóòàë, áîòèíê Leather bootwear ìÿí.õîñ thous.pairs Ñàâõèí äýýë Leather coat ìÿí.ø thous.pcs Ñàâõèí öàìö, ïèäæàê Leather jacket, shirt ìÿí.ø thous.pcs Íýõèé äýýë Skin coat ìÿí.ø thous.pcs Êîñòþì Suits ìÿí.õîñ thous.pairs Î ìîë ºìä Stitched pants ìÿí.ø thous.pieces Î ìîë áîãèíî ºìä Stitched short ìÿí.ø thous.pieces Î ìîë öàìö Stitched shirt ìÿí.ø thous.pieces Ìàëûí ìàõ Meat ìÿí.òí thous.t Ìàõàí êîíñåðâ Canned meat òí t Õèàìíû ç éë Sausages òí t Ñïèðò Spirit ìÿí.ë thous.l Àðõè, äàðñ Alcohol, wine ìÿí.ë thous.l Ïèâî Beer ìÿí.ë thous.l Àìòàò óñ, óíäàà Soft drinks ìÿí.ë thous.l Ãóðèë Flour ìÿí.òí thous.t ªëºí ãýäýñ Small intestine ìÿí.ãîãö thous.roll Õ íñíèé äàâñ Salt òí t Òàëõ Bread ìÿí.òí thous.t Ñ, ñ í á òýýãäýõ í Milk, dairy products ñàÿ ë mln.l Íàðèéí áîîâ Bakery products ìÿí.òí thous.t èõýð Sweets ìÿí.òí thous.t Æèãíýìýã Biscuit ìÿí.òí thous.t Ãîéìîí Macaroni noodles òí t Ìàëûí òýæýýë Fodder ìÿí.òí thous.t Òàìõè Cigarettes ìÿí.áëîê thous.blocks Íîì Book ñàÿ õ.ä.õ mln.pr.p Ñîíèí Newspaper ñàÿ õ.ä.õ mln.pr.p Õ ñíýãò, ìàÿãò Table, form ñàÿ õ.ä.õ mln.pr.p Òàðèëãûí ýì Injection ìÿí.àìïóë thous.amp Øèíãýí ýì Liquid medicine òí t Øàõìàë ýì Medical tablets ìÿí.áîîäîë thous.packs Ìîíãîë ýì Mongolian medicine ìÿí.òºã thous.tog Íýã óäààãèéí òàðèóð Disposable injection ñàÿ ø mln.pcs syringe Íýã óäààãèéí ç Disposable Injection ñàÿ ø mln.pcs needle Àëò, ìºíãºí ýäëýë Jewellery ìÿí.ø thous.pieces Ëàà Candle ìÿí.ø thous.pcs

217 SECTION 11. INDUSTRY 219

218 Á ËÝÃ 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ 220

219 SECTION 11. INDUSTRY 11.7 ÀÆ ÉËÄÂÝÐÈÉÍ ÑÀËÁÀÐÛÍ ÍÝà ÀÆÈËËÀà ÈÄ ÍÎÃÄÎÕ ÍÝÌÝÃÄÝË ªÐҪà (ժĪË̪ÐÈÉÍ Á ÒÝÝÌÆ), ñàëáàð, äýä ñàëáàðààð, 2000 îíû çýðýãö ëýõ íýýð VALUE ADDED PER EMPLOYEE IN INDUSTRY, by divisions and subdivisions, at 2000 prices ìÿí. òºã thous.tog ** Á ãä Total Óóë óóðõàé, îëáîðëîõ Mining and quarrying àæ éëäâýð Í ðñ îëáîðëîëò Mining of coal and lignite, extraction of peat Ãàçðûí òîñ, øàòäàã õèé Extraction of crude petroleum îëáîðëîëò and natural gas Ìåòàëëûí õ äýð îëáîðëîëò Mining of metal ores Áóñàä àøèãò ìàëòìàë Other mining and îëáîðëîëò quarrying Áîëîâñðóóëàõ àæ éëäâýð Manufacturing Õ íñíèé á òýýãäýõ í, Manufacture of food óíäàà éëäâýðëýë products and beverages Òàìõè éëäâýðëýë Manufacture of tobacco products Íýõìýëèéí éëäâýðëýë Manufacture of textiles Õóâöàñ éëäâýðëýë, ñëýã Manufacture of wearing apparel àðüñ áîëîâñðóóëàëò dressing and dyeing of fur Àðüñ øèð áîëîâñðóóëàõ, øèðýí Tanning, dressing of leather, ýäëýë, ãóòàë éëäâýðëýë manufacture of luggage handbags saddlery harness, footwear Ìîä, ìîäîí ýäëýë éëäâýðëýë Manufacture of wood and wooden products Íèéòëýõ, õýâëýõ, äóó áè ëýã Publishing, printing and õèéõ éë àæèëëàãàà reproduction of recorded media Öààñ, öààñàí á òýýãäýõ í Manufacture of paper and paper éëäâýðëýë products Êîêñ, øèíãýí áîëîí öàöðàã Manufacture of coke, refined èäýâõò ò ëø petroleum products and nuclear fuel * * - - Õèìèéí á òýýãäýõ í Manufacture of chemicals and éëäâýðëýë chemical products Òºìºðëºã áóñ ýðäýñ áîäèñîîð Production of other õèéñýí ýäëýë éëäâýðëýë non-metallic mineral products Òºìðèéí éëäâýðëýë Manufacture of basic metals Ìàøèí òîíîã òºõººðºì溺ñ Manufacture of fabricated áóñàä òºìºð ýäëýë éëäâýðëýë metal product, except machinery & equipment Ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ Manufacture of machinery éëäâýðëýë & equipment * * * Ðàäèî, òåëåâèçîð, õîëáîîíû Manufacture of radio, television õýðýãñýë éëäâýðëýë and communication equipment Ýìíýëãèéí áàãàæ, õýðýãñýë, Manufacture of medical íàðèéí õýìæ ð, õàðàà ç éí precision and optical instruments, õýðýãñýë, öàã éëäâýðëýë watches and clocks Òýýâðèéí áóñàä õýðýãñýë Manufacture of other éëäâýðëýë transport equipment Ìåáåëü òàâèëãà éëäâýðëýë, Manufacture of furniture, áîëîâñðóóëàõ éëäâýðèéí áóñàä manufacturing n.e.c Öàõèëãààí, äóëààíû ýð èì õ Electricity, thermal energy and éëäâýðëýëò, óñàí õàíãàìæ water supply Öàõèëãààí, äóëààí, óóð Electricity, thermal energy, steam éëäâýðëýë Óñ àðèóòãàë, óñàí õàíãàìæ Collection, purification and distribution of water Òàéëáàð: * Àëäàãäàëòàé àæèëëàñàí ** Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * Production with losses ** Prelimenary data 221

220 Á ËÝà 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ 11.8 ÖÀÕÈËÃÀÀÍ ÝÐ ÈÌ Õ ÍÈÉ ÁÀËÀÍÑ BALANCE SHEET OF ELECTRICITY ñàÿ êâò.öàã mln. kw.h ͺºö-Á ãä Resources- Total éëäâýðëýñýí Gross generation Èìïîðò Import Õóâààðèëàëò Distribution Õýðýãëýñýí-Á ãä Consumption íýýñ: Of which: éëäâýð, áàðèëãà Industry & construction Òýýâýð, õîëáîî Transport & communication պ人 àæ àõóé Agriculture ªðõ, îðîí ñóóö, Household and íèéòèéí àæ àõóé communal housing Áóñàä Other Ò ãýýëòèéí áîëîí Losses in transmission øóãàìûí àëäàãäàë and distribution Öàõèëãààí ñòàíöûí äîòîîäûí õýðýãëýý Station internal use Ýêñïîðò Export Íýã õ í àìä íîãäîõ éëäâýðëýñýí öàõèëãààí Electricity produced per ýð èì õ.êâò.ö capita, kw.h

221 SECTION 11. INDUSTRY 11.9 Í ÐÑÍÈÉ ÁÀËÀÍÑ BALANCE SHEET OF COAL ìÿí.òí thous.t ͺºö-Á ãä Resources- Total Ýõíèé ëäýãäýë Stock at the * * begining of the year éëäâýðëýñýí Produced Òºðèéí ºì èò óóðõàéíóóä State owned mining companies Õóâèéí õýâøëèéí óóðõàéíóóä Private sector's mining companies Èìïîðò Import Õýðýãëýñýí-Á ãä Consumption-Total Öàõèëãààí, äóëààíû ñòàíöàä Consumed by thermal õýðýãëýñýí power stations Ýäèéí çàñãèéí ñàëáàðóóä áîëîí Distributed to economic sectors ºðõºä íèéë ëñýí: and households íýýñ: Of which: éëäâýð, áàðèëãà Industry & construction Òýýâýð, õîëáîî Transport & communication պ人 àæ àõóé Agriculture Îðîí ñóóö, íèéòèéí àæ àõóé Communal housing íýýñ: ºðõºä of which: household Áóñàä Other Ýêñïîðò Export Ýöñèéí ëäýãäýë Stock at the end of the year Òàéëáàð: * Ìýäýýíèé õàìðàëò íýìýãäñýíýýñ 2005 îíû ýöñèéí ëäýãäýë áîëîí 2006 îíû ýõíèé ëäýãäýë òýíöýõã é áàéãàà áîëíî. Note: * Due to the increase of data coverage stock at the end of 2005 and stock at the beginning of 2006 are not equal. 223

222 Á ËÝà 11. ÀÆ YÉËÄÂÝÐ ÄÓËÀÀÍÛ ÁÀËÀÍÑ BALANCE OF THERMAL ENERGY ìÿí.ã.êàë thous.g.kal éëäâýðëýñýí Gross generation Öàõèëãààí äóëààíû Power and thermal station's ñòàíöûí äîòîîä õýðýãëýý internal use Ýäèéí ñàëáàðóóä áîëîí Distributed to economic sectors ºðõºä ò ãýýñýí-á ãä and households íýýñ: Of which: éëäâýð, áàðèëãà Industry and construction Òýýâýð, õîëáîî Transport and communication պ人 àæ àõóé Agriculture ªðõ, îðîí ñóóö, Household and íèéòèéí àæ àõóé communal housing Áóñàä Other Ò ãýýëòèéí Losses in transmission àëäàãäàë and distribution

223 SECTION 12. TRANSPORTATION ÒÝÝÂÝÐ Ìàíàé îðíû òýýâýð íü àâòî, òºìºð çàì, àãààð, óñàí çàìûí òýýâýð ãýñýí 4 íäñýí òºð뺺ñ á ðäýæ áàéíà. Òýýâðèéí ñàëáàðûí ñòàòèñòèêèéí íäñýí ç ëýëòýä à àà ýðãýëò, òýýñýí à àà, çîð èã òýýâýðëýëò, çîð èã ýðãýëò, îëîí óëñûí çîð èã òýýâðèéí éë èëãýý, øèëæ ëñýí òîíí.êì, àæèëëàãñäûí òîî, îðëîãî çýðýã ç ëýëò ä îðäîã. Àâòî òýýâðèéí ñòàòèñòèêèéí ìýäýý òàéëàíã àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãóóä àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, ãàçðààð äàìæóóëàí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí êîìïàíèóä áîëîí Òºìºð çàìûí õýðýã ýðõëýõ ãàçàð ñòàòèñòèêèéí ìýäýý òàéëàíã íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò øóóä èð ëäýã. Ìàíàé óëñûí õýìæýýãýýð æèëä íýã óäàà ÿâàãääàã àâòî òåõíèêèéí óëñûí çëýã, òîîëëîãûí ä íã Öàãäààãèéí åðºíõèé ãàçðûí Çàìûí öàãäààãèéí ãàçàð íýãòãýæ ãàðãàäàã. íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðààñ ýðõëýí ãàðãàäàã ñòàòèñòèêèéí ýìõòãýëä 1998 îíîîñ ýõëýí óëñûí õýìæýýíèé àâòîìàøèíû òîîã àéìàã, íèéñëýëýýð òóñãàæ áàéíà. À àà ýðãýëò. Íèéò òýýâýðëýñýí à ààíû õýìæýýã òýýâýðëýñýí çàéãààð ðæ ëñýí ç ëýëò. Çîð èã ýðãýëò. Íèéò çîð èã äûí òîîã òýýâýðëýñýí çàéãààð ðæ ëñýí õýìæýý. Øèëæ ëñýí òí.êì Òýýâðýýð ã éöýòãýñýí îëîí òºðºë, õýëáýðèéí àæèë, éë èëãýýã òóñãàé êîýôôèöèåíòóóäûã àøèãëàí íýã íýãæèä øèëæ ëñýí ç ëýëò. Àâòî çàìûã ìýðãýæëèéí àíãèëëààð: - Õàòóó õó èëòòàé /Öåìåíò, àñôàëüò, õºíãºâ èëñºí õàð çàì îðíî./ - Õàéðãàí çàì /Çàñ, ñàéæðóóëñàí õºðñºí çàì äýýð õàéðãà, óëóó àñãàæ íÿãòðóóëñàí/ - Ñàéæðóóëñàí õºðñºí çàì /Ýíãèéí õºðñºí çàìûã òýãøëýí, çàñ, íÿãòðóóëñàí/ - Ýíãèéí øîðîîí çàì áóþó åðäèéí õºðñºí çàì /õýýðèéí çàì/ ãýæ àíãèëäàã áàéíà. Õàòóó õó èëòòàé, ñàéæðóóëñàí õºðñºí, õàéðãàí çàìóóä íü ñàéæðóóëñàí çàìûã á ðä ëäýã. Ñàéæðóóëñàí çàìûí óðòûã äýýðõ àíãèëëûí äàãóó ÇÒÀÆß-íû Àâòî çàìûí ãàçðààñ íýãòãýãäýæ ºãñºí ìýäýýëýëä òóëãóóðëàí ãàðãàñàí. 225

224 Á ËÝÃ 12. ÒÝÝÂÝÐ TRANSPORTATION Mongolian transportation sector consists of 4 subsectors, namely auto road, railway, air and water transportation. This section presents statistics on freight and passenger turnover, carried passenger and freight volume, international service for passenger and freight, number of employment and revenue. The National Statistical Office receives data of auto transportation from statistical divisions of the aimags and capital city. These divisions collect data from entities and enterprises. Airlines companies and Mongolian Railway Authority forward the summarized data to the NSO. Traffic Police Office of General Police Department of Mongolia summarizes data on State Vehicle Inspection, which is conducted once a year. Since 1998, NSO has been presenting the number of vehicles by aimags and capital city in the Statistical Yearbook of Mongolia. Freight turnover - This indicator equals to carried freight multiplied by carried distance. Passenger turnover equals to carried passengers multiplied by carried distance. In terms of ton.km all types of the transport services are transferred to one unit using special coefficients. Auto roads are classified as: - Hard cover roads (cement and asphalt roads) - Gravel roads (repaired and improved soil roads are covered with stones and gravel, thereby increasing road solidity) - Improved soil roads (ordinary soil road is repaired, made dense and which edges are leveled off) - Ordinary soil roads (steppe roads) Hard cover, improved soil and gravel roads are considered as improved roads. Length of improved roads is compiled according to the classification provided by the Road Department of Ministry of Road, Transport and Tourism Mongolia. 226

225 SECTION 12. TRANSPORTATION 12.1 Á Õ ÒªÐËÈÉÍ ÒÝÝÂÐÈÉÍ ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ, òºð뺺ð MAIN INDICATORS OF TRANSPORT, by types Òýýâðèéí òºðºë Types of transport À àà ýðãýëò, ñàÿ òí.êì Freight turnover, mln t.km Á ãä Total òºìºð çàìûí railway àâòî road àãààðûí air óñàí çàìûí water transport Òýýñýí à àà, ìÿí.òí Carried freight, thous.tons Á ãä Total òºìºð çàìûí railway àâòî road àãààðûí air óñàí çàìûí water transport Çîð èã ýðãýëò, ñàÿ õ í êì Passenger turnover, mln.pass.km Á ãä Total òºìºð çàìûí railway àâòî road àãààðûí air Çîð èã èä, ñàÿ õ í Carried passengers, mln.passengers Á ãä Total òºìºð çàìûí railway àâòî road àãààðûí air ÀÂÒÎ ÌÀØÈÍÛ ÒÎÎ, òºð뺺ð NUMBER OF VEHICLES, by types Òºðºë Types of vehicles Á ãä Total ñóóäëûí passenger automobile à ààíû truck àâòîáóñ bus öèñòåðí tank car òóñãàé vehicle for çîðèóëàëò special purposes Àâòîìàøèí àøèãëàñàí æèëýýð Vehicles by used year 3 æèë õ ðòýë up to 3 years æèë 4-6 years æèë 7-10 years ýýñ äýýø 11 and over

226 Á ËÝà 12. ÒÝÝÂÝÐ 12.3 ÀÂÒÎ ÌÀØÈÍÛ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF VEHICLES, by region, aimags and the Capital íýýñ: Òºð뺺ð Of which: by type Àâòîìàøèí àøèãëàñàí æèëýýð Vehicles by used year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the capital ñóóäëûí passenger automobile à ààíû truck àâòîáóñ bus öèñòåðí tanker car òóñãàé çîðèóëàëò special purpose 3 æèë õ ðòýë / up to 3 years 4-6 æèë / 4-6 years 7-10 æèë / 7-10 years 11-ýýñ äýýø / 11 and over ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Gobi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongo Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÓëààíáààòàðUlaanbaatar Ýõ ñóðâàëæ: Àâòî òåõíèêèéí óëñûí çëýãèéí ä í, Çàìûí öàãäààãèéí ãàçàð Source: Report on the State vehicles inspection, Traffic Police Office of General Police Department 228

227 SECTION 12. TRANSPORTATION 12.4 Ҫ̪РÇÀÌÛÍ ÒÝÝÂÐÈÉÍ Ç ËÝËÒ Ä SELECTED INDICATORS OF RAILWAY ç ëýëò Indicators Òýýñýí à àà, ìÿí.òí Carried freight, thous.t îðîí íóòãèéí local îëîí óëñûí international ãàðãàëò exit îðóóëàëò entry äàìæèí ºíãºðºõ transit À àà ýðãýëò, Freight turnover ñàÿ òí.êì mln. t.km îðîí íóòãèéí local îëîí óëñûí international ãàðãàëò exit îðóóëàëò entry äàìæèí ºíãºðºõ transit Çîð èã èä, ìÿí.õ í Passengers carried, thous îëîí óëñûí international äîòîîäûí local Çîð èã ýðãýëò, ñàÿ õ í. êì Passenger turnover, mln.pass.km ÊÌ 2 ÍÓÒÀà ÄÝÂÑÃÝÐÒ ÍÎÃÄÎÕ ÒªÌªÐ ÇÀÌ, 1 ÊÌ ÒªÌªÐ ÇÀÌÄ ÍÎÃÄÎÕ À ÀÀ, ÇÎÐ Èà ÝÐÃÝËÒ RAILWAY LENGTH PER 1000 KM 2 TERRITORY AND FREIGHT TURNOVER, CARRIED FREIGHT PER 1 KM RAILWAY LENGTH Òºìºð çàìûí íèéò óðò, êì Total railway length, km êì 2 íîãäîõ òºìºð Railway length km çàì, êì per 1000 km êì òºìºð çàìä íîãäîõ Freight turnover, thous.t.km à àà ýðãýëò, ìÿí.ò.êì per 1 km railway length çîð èã ýðãýëò,ìÿí.õ í êì Passengers turnover thous.km person ÈÐÃÝÍÈÉ ÀÃÀÀÐÛÍ ÒÝÝÂÐÈÉÍ Ç ËÝËÒ Ä SELECTED INDICATORS OF CIVIL AIR TRANSPORT Òýýñýí à àà, òí Carried freight, tons øóóäàí post òýýø luggage à àà cargo freight Çîð èã èä Passengers ìÿí.õ í carried, thousand person îëîí óëñûí international äîòîîäûí local ÑÀÉÆÐÓÓËÑÀÍ ÀÂÒÎ ÇÀÌÛÍ ÓÐÒ, îíû ýöýñò, êì IMPROVED AUTO ROAD, at the end of the year, km Ñàéæðóóëñàí çàì Improved auto road-total íýýñ: of which: õàòóó õó èëòòàé with hard cover õàéðãàí õó èëòòàé with gravel cover ñàéæðóóëñàí øîðîîí çàì improved soil road

228 Á ËÝà 13. ÌÝÄÝÝËÝË ÕÀÐÈËÖÀÀ ÕÎËÁÎÎÍÛ ÒÅÕÍÎËÎÃÈ ÌÝÄÝÝËÝË, ÕÀÐÈËÖÀÀ ÕÎËÁÎÎÍÛ ÒÅÕÍÎËÎÃÈ Ìýäýýëýë, õàðèëöàà õîëáîîíû òåõíîëîãèéí ñàëáàðò õîëáîîíû éë àæèëëàãààíû íèéò îðëîãî, íýýñ õ í àìààñ îðñîí îðëîãî, ñóóðèí òåëåôîí áîëîí øóãàìûí ðàäèî öýãèéí òîî, ðýí òåëåôîí, óòàñã é òåëåôîí, ñàíñðûí õîëáîîíû õýðýãëýã, èíòåðíýòèéí éë èëãýý ç ëýã áàéãóóëëàãà, èíòåðíýò éë èëãýýíèé öýã (èíòåðíýò êàôå)-èéí òîî,èíòåðíýòèéí áàéíãûí õýðýãëýã äèéí òîî, ïåðñîíàëü êîìïüþòåðèéí òîî çýðýã íäñýí ç ëýëòèéã ãàðãàæ áàéíà. Ìîíãîëûí Öàõèëãààí Õîëáîî êîìïàíè, Ìîíãîë Øóóäàí êîìïàíè íü íèéñëýëèéí íóòàã äýâñãýðò áàéðëàäàã íäñýí íýãæ äýýñýý ìýäýýëëèéã àâ íýãòãýýä íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñò, àéìãèéí õîëáîîíû ãàçàð ñóìäààñ àâ íýãòãýýä àéìãèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñò ìýäýýëäýã áºãººä àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, ãàçàð íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëæ áàéíà. Õàðèí õîëáîî, ìýäýýëëèéí òåõíîëîãèéí éë àæèëëàãààíû çàðèì ç ëýëòèéã íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðûí äàðãûí 2005 îíû 01/129 òîîò òóøààëààð çºâøººðñºí ìàÿãòààð Ìýäýýëýë, Õàðèëöàà õîëáîî, Òåõíîëîãèéí Ãàçàð öóãëóóëàí àâ áîëîâñðóóëäàã áîëíî. Íèéò îðëîãî. Õîëáîîíû éë àæèëëàãààíû íèéò îðëîãî ãýäýãò öàõèëãààí õîëáîî, õºäºë㺺íò õîëáîî, ìýäýýëëèéí òåõíîëîãè, øóóäàíãèéí éë àæèëëàãàà ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãóóäûí òàéëàíò õóãàöààíû íèéò îðëîãûã îðóóëíà. ðýí òåëåôîí õýðýãëýã. Òóõàéí áàéãóóëñàí ñ ëæýýíèé õ ðýýíä õºäºë㺺íòýé / íýãýýñ íºãºº ðò øèëæèæ/ àøèãëàõ áîëîìæòîé óòàñã é õîëáîîíû õýðýãëýã. Óòàñã é õîëáîîíû õýðýãëýã. Òóõàéí áàéãóóëñàí ñ ëæýýíèé õ ðýýíä àæèëëàõ ðàäèî äîëãèîíû õîëáîîíû õýðýãëýã. Ñàíñðûí õîëáîîíû õýðýãëýã. Ñàíñðûí õèéìýë äàãóóë àøèãëàí çîõèîí áàéãóóëæ áóé õîëáîîíû õýðýãëýã. Èíòåðíýò êàôå. Îëîí íèéòýä íýã öýãò èíòåðíýò éë èëãýý ç ëýã áàéãóóëëàãà, àæ àõóéí íýãæ þì. Èíòåðíýòèéí áàéíãûí õýðýãëýã èä. Ñàð á ð òîäîðõîé õýìæýýíèé òºëáºð òºëæ èíòåðíýòèéã òîãòìîë õýðýãëýäýã õýðýãëýã èä. 230

229 SECTION 13. INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY Information and communication technology section presents the main statistics on total revenue of communication service, including revenue from population, number of telephone lines and wired radio outlets, number of cellular mobile telephone subscribers, wireless telephone and satellite subscribers, number of internet service provider and internet cafe, number of permanent internet users (subscriber), number of personal computer. Telecommunication Company and Postal Company of Mongolia collect data from primary reporting units (from main branches, which are located in capital city) and sent to the statistical division of Ulaanbaatar city. Post offices of 21 aimags collect data from each soum and send to the statistical divisions of aimags. From there, the summarized data are sent to the National Statistical Office. Resolution 01/129 jointly by the Chairman of the National Statistical Office was issued in 2005 respectively The Information and Communication Technology Authority collects and processes some information using forms of information and communication activities indicators that are approved by the NSO. Total revenue. This is the total revenue entities earned in reporting year, which provide telecommunication, mobile communication, information technology and postal sectors. Cellular mobile telephone subscribers. Wireless telephone communication s users that is mobile within constructing network boundaries. Wireless telephones. Radio paging communication s users that is within constructing network boundaries. Satellite subscribers. Subscribers of communication enabled through satellite. Internet cafe. Entity, enterprise that provides internet services from certain location to the public. Permanent internet users (subscribers). These are subscribers that paying a fixed monthly subscription fee and permanently use internet. 231

230 Á ËÝà 13. ÌÝÄÝÝËÝË ÕÀÐÈËÖÀÀ ÕÎËÁÎÎÍÛ ÒÅÕÍÎËÎÃÈ 13.1 ÌÝÄÝÝËÝË, ÕÀÐÈËÖÀÀ ÕÎËÁÎÎÍÛ ÒÅÕÍÎËÎÃÈÉÍ ÑÀËÁÀÐÛÍ ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ MAIN INDICATORS OF INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY DIVISION Õîëáîîíû ñàëáàðûí Number of òîî telecommunication office Øóóäàíãèéí ñàëáàðûí Number of post òîî office Õîëáîîíû éë èëãýýíèé Communication services îðëîãî, îíû íýýð, ñàÿ òºã revenue, mln. tog, at current prices Ñóóðèí òåëåôîí öýã, ìÿí.ø Number of telephone lines, thous.piece õ íä íîãäîõ ñóóðèí Number of telephone lines, òåëåôîí öýã per 1000 population Òåëåâèçèéí íýâòð ëýõ, Number of äàõèí äàìæóóëàõ transition and ñòàíöûí òîî relay TV stations Øóãàìûí ðàäèî öýã, Number of wired ìÿí.ø radio outlets, thous.piece Òåëåâèçîð, ìÿí.ø* Number of TV sets, thous.piece* Êàáåëèéí òåëåâèçèéí Number of cabel õýðýãëýã äèéí òîî television users ðýí òåëåôîí Number of cellular mobile õýðýãëýã èéí òîî, ìÿí.õ í telephone subscibers, thous.person Óòàñã é õîëáîîíû Number of wireless õýðýãëýã telephones (WLL) Ñàíñðûí õîëáîîíû Satellite subscriber õýðýãëýã Èíòåðíåòèéí éë èëãýý Number of internet ç ëýã áàéãóóëëàãûí service providers òîî (ISP) Èíòåðíåò êàôå Internet cafe Èíòåðíåòèéí áàéíãûí Number of permanent õýðýãëýã äèéí òîî, ìÿí.õ í internet users (subscriber) thous.person Ïåðñîíàëü êîìïüþòåðûí òîî* Number of personal computer* õ íä íîãäîõ ïåðñîíàëü Number of personal êîìïüþòåðûí òîî computer, per 1000 population Òàéëáàð: * ªðõèéí îðëîãî çàðëàãûí ñóäàëãàà áîëîí àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãûí 2006 îíû òîîëëîãûí ä íä íäýñëýí òîîöîâ. Note: * Estimation based on result of Household income and expenditure survey and Establishment census of

231 SECTION 13. INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY 13.2 ÕÎËÁÎÎ, ØÓÓÄÀÍÃÈÉÍ ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ Ç ËÝËÒ, íýð òºð뺺ð COMMUNICATION AND POSTAL SERVICE INDICATORS, by kind ßâóóëñàí áè èã, çàõèäàë, Number of sent mail, traffic, áîîäîë, ìÿí.ø parcel, thous.piece õ íä íîãäîõ, ø per 1000 population, piece Õ ðãýñýí òîãòìîë õýâëýë, Number of delivered newspapers, m ñàÿ ø mln.piece íýã õ íä íîãäîõ, ø per capita, piece Öàõèëãààí ìýäýý, ìÿí.ø Number of telegrames, thous.piece õ íä íîãäîõ, ø per 1000 population, piece Òåëåôîí ÿðèà, ñàÿ ìèíóò Number of trunk calls, mln.minutes íýã õ íä íîãäîõ, ìèíóò per capita, minutes ÑÓÓÐÈÍ ÒÅËÅÔÎÍ ÖÝÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF TELEPHONES LINES, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Á ãä Ç í á ñ Total East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

232 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 234 ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ Ìîíãîë Óëñûí Ãààëèéí Åðºíõèé Ãàçðûí ñòàòèñòèêèéí ìýäýýã íäýñëýí ãàäààä õóäàëäààíû ñòàòèñòèê ìýäýýëëèéã ãàðãàäàã. Äýëõèéí õóäàëäààíû áàéãóóëëàãààñ áîëîâñðóóëñàí Áàðààã òîäîðõîéëîõ êîäëîõ, óÿëäóóëñàí ñèñòåì -èéí àíãèëëûí äàãóó áàðààíû á ëýã, íýð òºðëèéã õàðóóëàâ. Ãàäààä õóäàëäààíû ãààëèéí ñòàòèñòèê íü óëñ îðíû ìàòåðèàëëàã íººöèéã íýìýãä ëýí ýäèéí çàñãèéí íóòàã äýâñãýðò îðæ áàéãàà /èìïîðò/, ìºí òóñ íººöººñ õàñàãäàí ýäèéí çàñãèéí íóòàã äýâñãýðýýñ ãàð áàéãàà /ýêñïîðò/ á õ òºðëèéí áàðààã á ðòãýí ìýäýýëäýã. Õàðèí óëñ îðíû íóòàã äýâñãýðýýð äàìæóóëàí ºíãºð ëæ áàéãàà /òðàíçèò/ áîëîí ò ð õóãàöààãààð îðóóëæ, áóöààí ãàðãàæ áàéãàà /äîòîîäîä áîëîí õèëèéí àíàäàä áîëîâñðóóëàëò õèéõ áàðààíààñ áóñàä/ áàðàà óëñ îðíû ìàòåðèàëëàã íººöèéã íýìýãä ëæ þì óó õîðîãäóóëäàãã é òóë ýäãýýð áàðààã ãàäààä õóäàëäààíû ñòàòèñòèêò á ðòãýäýãã é. Ãàäààä õóäàëäààíû ãààëèéí ñòàòèñòèê ìýäýýëëèéã ãàðãàõ íäñýí á ðòãýë íü ãààëèéí õèëýýð íýâòð ëñýí áàðààíû òàëààðõè õýðýãöýýòýé á õ ìýäýýëëèéã àãóóëñàí ãààëèéí ìýä ëýã áîëíî. Ãààëèéí á ðä ëýëò õèéñýí ýöñèéí ºäðººð ýêñïîðò, èìïîðòûã á ðòãýæ ñòàòèñòèêèéí àëáàí ñíû ìýäýýíä òóñãàíà. Àëáàí ñíû ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëýëä ýêñïîðò, èìïîðòûí íèéò õýìæýýã äàðààõ á ëãýýð àíãèëæ ç ëíý. íä : - Âàëþòûí òºëáºðò õóäàëäàà - Áàðàà ñîëèëöîî - Òºëáºðò çîðèóëñàí áàðàà - Ãàäààäûí çàõèàëàã èéí ìàòåðèàë, ò ãýýð õèéñýí áàðàà - Ãàäààäûí çýýëèéí õºðºí㺺ð íèéë ëñýí áàðàà - Ãàäààäûí òóñëàìæèéí áàðàà - Õºðºí㺠îðóóëàëòààð íèéë ëñýí áàðàà Áàðààã ýêñïîðòëîõ ãýäýã íü áàðààã ãààëèéí íóòàã äýâñãýðýýñ ãàðãàæ, ýíýõ íóòàã äýâñãýðèéí ãàäíà á ðìºñºí ëäýýõ çîðèëãî á õèé áàðààíä õàìààðàõ ãààëèéí ãîðèìûã õýëíý. Á ðòãýëèéí åðºíõèé ñèñòåìèéí äàãóó ýêñïîðòîä äîîðõè ãîðèìûí áàðààã õàìðóóëíà. íä: ºëººò ýðãýëòèéí á ñýýñ ãàðàëòàé äîòîîäûí áàðàà éëäâýðëýëèéí ºëººò á ñýýñ ãàðàëòàé äîòîîäûí áàðàà Ãààëèéí íóòàã äýâñãýðò áîëîâñðóóëñàí áàðàà Èìïîðòîîð îðóóëæ èðýýä ÿìàð íýãýí ººð ëºëò îðóóëàëã éãýýð ãàðãàæ áàéãàà ãàäààäûí áàðàà /ðåýêñïîðò/ Ýêñïîðòûí áàðààã ÄÀÔ Ìîíãîë óëñûí õèë íºõöëèéí íýýð òîîöíî. Ýêñïîðòûí íèéí ä íã àìåðèê äîëëàðò øèëæ ëýõäýý àíõíû á ðä ëýëò õèéñýí ºäðèéí Ìîíãîë áàíêíû âàëþòûí õàíøèéã õýðýãëýíý. Áàðààã èìïîðòëîõ ãýäýã íü ãàäààäûí áàðààã ãààëèéí íóòàã äýâñãýðò á ðìºñºí îðóóëàõ ãààëèéí ãîðèìûã õýëíý. Ýíýõ ãîðèì ñîîð áàðààíä íîãäóóëàõ ñòîé àëèâàà èìïîðòûí òàòâàð, õóðààìæóóäûí òºëáºð òîîöîîã õèéæ ãààëèéí á õèé ë øààðäàãäàõ éë àæèëëàãààã äóóñãàâàð áîëãîñîí áàéíà Á ðòãýëèéí åðºíõèé ñèñòåìèéí äàãóó èìïîðòîä äîîðõè ãîðèìûí áàðààã õàìðóóëíà. íä: Ãàäààäûí áàðàà Õèëèéí àíàäàä áîëîâñðóóëàëò õèéãäñýí ãàäààäûí áàðàà

233 SECTION 14. FOREIGN TRADE Ýêñïîðòîä ãàðñàí áàéäëààð íü ÿìàð íýãýí ººð ëºëò îðóóëàëã é áóöààí îðóóëæ áóé äîòîîäûí áàðàà /ðåèìïîðò/ Èìïîðòûí áàðààã Ìîíãîë óëñûí õèë õ ðòýëõ á õ çàðäëûã øèíãýýñýí ÑÈÏ-Ìîíãîë óëñûí õèë íºõöëèéí íýýð íýëæ ñòàòèñòèêò á ðòãýíý. Èìïîðòûí áàðààíû íèéã àìåðèê äîëëàðò øèëæ ëýõäýý ãààëèéí ýöñèéí á ðä ëýëò õèéñýí ºäðèéí Ìîíãîë áàíêíû âàëþòûí õàíøèéã õýðýãëýíý. Í Á-ûí Ñòàòèñòèêèéí Õýëòñýýñ ãàðãàñàí Îëîí Óëñûí õóäàëäààíä õýðýãëýæ áàéãàà íèéí èíäåêñèéí àðãà ëàë -ä íèéö ëýí 1997 îíä áàòàëñàí Ìîíãîë Óëñàä ãàäààä õóäàëäààíû íèéí áîëîí òîî õýìæýýíèé èíäåêñ òîîöîõ àðãà ëàë -ûí äàãóó ýêñïîðò, èìïîðòûí íèéí áîëîí áèåò õýìæýýíèé èíäåêñèéí òîîöîîã õèéæ áàéãàà áîëíî. Îëîí óëñûí õýìæýýíä õ ëýýí çºâøººðºãäñºí çºâëºìæ áîëîí Îëîí Óëñûí Âàëþòûí ñàíãèéí àðãà ëàëûí äàãóó 2002 îíîîñ ìºíãºæººã é àëòûã ãàäààä õóäàëäààíû ñòàòèñòèê ìýäýýëýëä òóñãàäàã áîëîâ. Ìîíãîëáàíê ìºíãºæººã é àëòíû îíû ýêñïîðò, èìïîðòûí õýìæýý, íèéí ä íã íäýñíèé Ñòàòèñòèêèéí Ãàçàðò èð ëæ, ò íèéã õîëáîãäîõ îíóóäàä òóñãàñàí òóë äýýðõ îíóóäûí ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. ÒªËÁªÐÈÉÍ ÒÝÍÖÝË Òºëáºðèéí òýíöëèéí óðñãàë äàíñ 2006 îíä ñàÿ àì.äîëëàðûí àøèãòàé ãàð, 2005 îíîîñ ñàÿ àì.äîëëàðààð íýìýãäæýý. Õºðºí㺠áà ñàíõ ãèéí äàíñ ñàÿ àì.äîëëàðûí àøèãòàé ãàð 2005 îíîîñ 2 äàõèí áóþó 58.6 ñàÿ àì.äîëëàðààð ºñ ýý. Òºëáºðèéí òýíöëèéã Ìîíãîëáàíê óëèðàë, æèëýýð íýãòãýí ãàðãàæ áàéíà. Òºëáºðèéí òýíöýë ãýæ òîäîðõîé õóãàöààíä ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàò áîëîí ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàò áóñûí õîîðîíä õèéñýí õóäàëäàà, éë èëãýý, îðëîãî, óðñãàë øèëæ ëýã, ñàíõ ãèéí áîëîí õºðºíãèéí óðñãàëûí îðëîãî, çàðëàãûí ã éëãýýã ñèñòåì ëýí íýãòãýñýí ñòàòèñòèêèéí òàéëàí þì. Òºëáºðèéí òýíöëèéã íäñýí 3 á ëýã äàíñààð áîëîâñðóóëíà. Y íä: 1. Óðñãàë äàíñ 2. Õºðºíãà áà ñàíõ ãèéí äàíñ 3. ͺºö Ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàò -ä äàðààõè àíãèëàëä õàìðàãäàõ àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, õóâü õ ì ñèéã õàìðóóëíà. íä: Ìîíãîë óëñûí íóòàã äýâñãýð äýýð îðøèí ñóóæ áàéãàà Ìîíãîë óëñûí èðãýä Ãàäààä îðíóóäàä 1 æèë õ ðòýë õóãàöààãààð ò ð îðøèí ñóóæ áàéãàà Ìîíãîë óëñûí èðãýä Ìîíãîë óëñûí íóòàã äýâñãýð äýýð 1 æèëýýñ äýýø õóãàöààãààð îðøèí ñóóæ áàéãàà ãàäààäûí èðãýä Ìîíãîë óëñûí íóòàã äýâñãýð äýýð éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ áàéãàà ºì èéí á õ õýëáýðèéí àæ àõóéí íýãæ áàéãóóëëàãà, Çàñãèéí ãàçðûí áàéãóóëëàãà, òºðèéí áóñ áàéãóóëëàãà áà òýäãýýðèéí ñàëáàð, òºëººëºã äèéí ãàçàð Ìîíãîë óëñààñ ãàäààä îðíóóäàä ñóóãàà ýë èí ñàéäûí ÿàì, êîíñóëûí áîëîí áàéíãûí òºëººëºã äèéí ãàçàð, òýäãýýðò àæèëëàäàã Ìîíãîë óëñûí èðãýä, öýðãèéí àëáàí õààã, ãýð á ëèéí ãèø äèéí õàìò Ãàäààä îðíóóäàä ñóð áàéãàà áîëîí ãàäààäàä óðò áîëîí áîãèíî õóãàöààãààð ýì ë ëæ áóé Ìîíãîë óëñûí õàðúÿàò èðãýä Ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàò áóñ -ä äýýðõè àíãèëàëä ë õàìðàãäàõ ãàäààä îðíû áîëîí Ìîíãîë óëñûí èðãýä, àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãóóä õàìðàãäàíà. 235

234 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ Òºëáºðèéí òýíöëèéí ìýäýýëëèéí ýõ ñóðâàëæ íü Ãààëèéí ñòàòèñòèêèéí ñàðûí ìýäýý, Çàñãèéí ãàçðûí ãàäààäûí çýýëèéí àøèãëàëò, òºëáºðèéí ñàð òóòìûí ìýäýý, àðèëæààíû áàíêóóäûí ãàäààä ã éëãýýíèé ñàðûí òàéëàí, ãàäààäûí õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýý, ãàäààäàä çîð èã èðãýäèéí òàëààðõè ìýäýý, Ìîíãîëáàíêíû ñàðûí òàéëàí òýíöýë, äîòîîäûí áîëîí ãàäààäûí õºðºí㺠îðóóëàëòòàé òîìîîõîí êîìïàíèóäûí ãàäààä ã éëãýýíèé ìýäýý, ãàäààäààñ àâñàí âàëþòûí çýýëèéí á ðòãýë áîëîí ò âýð ñóäàëãààíû òîî ìýäýýëýë þì. Òºëáºðèéí òýíöýëä ýäèéí çàñãèéí õàðúÿàò áîëîí õàðúÿàò áóñûí õîîðîíä õèéãäñýí ã éëãýýã á ðòãýõäýý îðëîãî áà çàðëàãûí õîñîëñîí áè èëòèéí çàð ìûã ìºðäºíº. Ìîíãîë óëñûí òºëáºðèéí òýíöýëä àëèâàà ã éëãýýã àìåðèê äîëëàðààð á ðòãýæ, òºëáºðèéí òýíöëèéí ã éöýòãýëèéã ñàÿ àìåðèê äîëëàðààð çîõèîíî. Òºãðºãèéí ã éëãýýã àìåðèê äîëëàðò õºðâ ëýõäýý òóõàéí æèë, óëèðëûí âàëþòûí äóíäàæ õàíøèéã õýðýãëýíý. Ìîíãîë óëñûí òºëáºðèéí òýíöëèéí ìýäýýëëèéã öóãëóóëàõ, ã éëãýýã á ðòãýõ, ñóäàëãàà ÿâóóëàõ éë àæèëëàãààã öîãö òóñãàñàí çààâðûã 2004 îíä øèíý ëýí áîëîâñðóóëæ ìºðäºæ áàéíà. Y íýýñ ºìíº 1994 îíä áàòëàãäñàí çààâðààð ãàäààä õóäàëäààíû èìïîðòûã ÑÈÔ íºõö뺺ð òºëáºðèéí òýíöýëä òóñãàæ áàéñàí. Òºëáºðèéí òýíöëèéí ñòàòèñòèêèéí îëîí óëñûí ñòàíäàðòûí äàãóó èìïîðòûã ÔÎÁ íºõö뺺ð òóñãàõààð çààñíû äàãóó 2004 îíîîñ òºëáºðèéí òýíöýëä ãààëèéí ñòàòèñòèêèéí ÑÈÔ íºõöºëòýé èìïîðòûí ä íãýýñ äààòãàë, òýýâðèéí ºðòãèéã ñàëãàí éë èëãýýíèé á ëýãò øèëæ ëýí òîîöîæ, áàðààíû èìïîðòûã ÔÎÁ íºõö뺺ð òàâüæ ýõýëñýí áîëíî. 236

235 SECTION 14. FOREIGN TRADE FOREIGN TRADE Processing of the foreign trade data is based on information of the Customs Office Administration of Mongolia. The Commodities were classified according to the Harmonized System of Coding Goods developed by the World Trade Organization. Customs statistics of foreign trade is registered all kinds of items, which includes export and import goods. But transit goods as well the goods which are temporarily crossed the border and returned across the frontier (excluding the goods produced in domestic and abroad market) are not registered in the foreign trade data due they are not reduce or increase the material resources of a country. For the customs statistics, primary source information is the customs declaration. Exports and imports are reflected in the official statistics after completion of customs clearance. In the official statistical bulletin information on export and import are shown by the following groups: - trade with payment at foreign currency - barter - goods for repayment - goods made from foreign customers materials - goods delivered by foreign loan - goods of foreign aid - goods delivered by investment Exports it means that a customs rule related to exports of goods, for the customs territory and for complete exports of them out of the territory. Our country is referring to countries with general trade system. General export, cover the following goods: domestic goods originated from free circulation area domestic goods originated from industrial free zone goods processed in customs territory re-exports of foreign goods Export goods calculated by DAF Mongolian border term. For transfer of overall value of export in to American dollars, Mongol Bank exchange rate of the day of customs clearance is used. Imports it means that a customs rule for import of foreign goods to the customs territory. All customs procedures should be finished. According to general system for registration following goods are included in import: foreign goods foreign goods manufactured and processed abroad re-imports of domestic goods The price of import goods is defined as CIÐ Mongolian border condition, included all costs inside the frontier and this price is a customs price. For transfer of overall value of import in to American dollars, rate of exchange of the day, is used in which was made Mongol Bank. 237

236 Á ËÝÃ 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ According to the Methodology on price index for external trade which is issued by the Economic and Social Affairs of United Nations, Methodology on calculating foreign trade prices and physical volume index in Mongolia have been approved in 1997 year. Price and volume index of foreign trade is calculated according to this methodology. In accordance with the internationally accepted recommendations and IMF methodology the volume & value of nonmonetary gold is included in statistical data of external trade since The volume and value of nonmonetary gold for was provided by Mongol Bank. Since the NSO included them in relevant years the results have been modified. 238 BALANCE OF PAYMENTS In 2006, the current account surplus equaled to mln. US dollars, which was increased by mln. US dollars compared with the 2005 year. Capital and financial account surplus equaled to mln. US dollars and increased by 2 times more or 58.6 mln. US dollars than Balance of Payments is compiled by the Bank of Mongolia in quarterly and annual basis. Balance of Payments is aggregated statistical report on trade, service, income, current transfers, financial and capital flow income, expenditure transactions made between economical residents and non-residents. The Balance of Payments is compiled by three main accounts, which are: 1. Current account 2. Capital and financial account 3. Reserve assets Residents include following entities, enterprises and individuals: Residents of Mongolian territory, citizens of Mongolia, Mongolian citizens living in foreign country for less than one year, Foreign citizens residing in Mongolia for more than one year, All kinds of entities or enterprises of all types of ownership that operate in Mongolian territory, Government organizations, NGOs and its branches, resident representatives, Mongolian embassies in foreign countries, consular and permanent representative offices, its Mongolian employees, military and civil servants, with their family members, Mongolian residents or citizens studying in foreign countries and patients undergoing long and short term treatment in foreign countries. Non-residents include Mongolian and foreign residents and enterprises not mentioned above. The data source of Balance of Payment transactions are monthly data of General Customs Office, monthly data on foreign loan usage and payments compiled by the Government, monthly report of foreign transactions, foreign investment, information of citizens traveling abroad compiled by commercial banks, quarterly report and balance sheet of the Bank of Mongolia, foreign transaction report of big enterprises, foreign currency loan registry and sample survey data.

237 SECTION 14. FOREIGN TRADE In the balance of payments transactions between residents and non-residents are registered using income and expenditure double entry principle. In the Balance of payment of Mongolia any transaction is registered in US dollars and balance is compiled in million US dollars. In converting Togrog transactions into US dollar transactions average rate of quarter or year is used. Comprehensive instruction on compiling information for balance of payments, registering transactions, and conducting survey was improved and developed in Before 2004 foreign trade import was reflected by c.i.f. valuation, referring to instructions developed in According to the international Balance of Payments standard imports were to be reflected by f.o.b. valuation, since 2004 from General Customs Office data s imports c.i.f. insurance, transportation costs were separated and included in the service sector using f.o.b. valuation. 239

238 Á ËÝÃ 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 14.1 ÍÈÉÒ ÝÐÃÝËÒ, óëñààð, îíû íýýð TOTAL TURNOVER, by countries, at current prices ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Óëñààð By countries Á ãä Total íýýñ: of which: Àâñòðàëè Australia Àâñòðè Austria ÀÍÓ USA Áåëüãè Belgium Áîëãàð Bulgaria Áåëàðóñü Belarus Âüåòíàì Viet Nam ÁÍÑÓ South Korea ÕÁÍÃÓ Germany Äàíè Denmark Èçðàèëü Israel Èíäîíåç Indonesia Èñïàíè Spain Èòàëè Italy Èõ Áðèòàíè United Kingdom Êàçàêñòàí Kazakstan Êàíàä Canada Êèðãèçñòàí Kyrgyzstan Ìåêñèê Mexico Íèäåðëàíä Netherlands Ìàëàéç Malaysia ÎÕÓ Russian Federation Ïîëüø Poland Ñèíãàïóð Singapore Òàéâàíü Taiwan Òàéëàíä Thailand Òóðê Turkey Óêðàéí Ukraine Óíãàð Hungary Ôèíëÿíä Finland Ôðàíö France ÁÍÕÀÓ China åõèéí ÁÍÓ Czech Republic Øâåä Sweden Ùâåéöàðü Switzerland Àð.Íýãäñýí Ýìèðàò United Arab Emirates Ýíýòõýã India ßïîí Japan Áóñàä Other

239 SECTION 14. FOREIGN TRADE 14.2 ÝÊÑÏÎÐÒ, óëñààð, îíû íýýð EXPORTS, by countries, at current prices ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Óëñààð By countries Á ãä Total íýýñ: of which: Àâñòðàëè Australia ÀÍÓ USA Áåëüãè Belgium ÁÍÑÓ South Korea ÕÁÍÃÓ Germany Èòàëè Italy Èõ Áðèòàíè United Kingdom Êàçàêñòàí Kazakstan Êàíàä Canada Ìåêñèê Mexico Ëþêñåìáóðã Luxembourg Íèäåðëàíä Netherlands ÎÕÓ Russian Federation Ïîëüø Poland Ñèíãàïóð Singapore Òóðê Turkey Óêðàéí Ukraine Óçáåêñòàí Uzbekstan Ôðàíö France ÁÍÕÀÓ China åõèéí ÁÍÓ Czech Republic Øâåä Sweden Ùâåéöàðü Switzerland Àð.Íýãäñýí Ýìèðàò United Arab Emirates Ýíýòõýã India ßïîí Japan Áóñàä Other

240 Á ËÝÃ 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 14.3 ÈÌÏÎÐÒ, óëñààð, îíû íýýð IMPORTS, by countries, at current prices ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Óëñààð By countries Á ãä Total íýýñ: of which: Àâñòðàëè Australia Àâñòðè Austria ÀÍÓ USA Áåëüãè Belgium Áîëãàð Bulgaria Áåëàðóñü Belarus Âüåòíàì Viet Nam ÁÍÑÓ South Korea ÕÁÍÃÓ Germany Äàíè Denmark Èçðàèëü Israel Èíäîíåç Indonesia Èñïàíè Spain Èòàëè Italy Èõ Áðèòàíè United Kingdom Êàçàêñòàí Kazakstan Êàíàä Canada Êèðãèçñòàí Kyrgyzstan Íèäåðëàíä Netherlands Ìàëàéç Malaysia ÎÕÓ Russian Federation Ïîëüø Poland Ñèíãàïóð Singapore Òàéâàíü Taiwan Òàéëàíä Thailand Òóðê Turkey Óêðàéí Ukraine Óíãàð Hungary Ôèíëÿíä Finland Ôðàíö France ÁÍÕÀÓ China åõèéí ÁÍÓ Czech Republic Øâåä Sweden Ùâåéöàðü Switzerland Ýíýòõýã India ßïîí Japan Áóñàä Other

241 SECTION 14. FOREIGN TRADE 14.4 ÝÊÑÏÎÐÒ, ÈÌÏÎÐÒ, á ñýýð, îíû íýýð EXPORTS AND IMPORTS, by region, at current prices ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Á ñ Region Íèéò ýðãýëò Á ãä Total Àçè Asia Ç í ºìíºä Association of Southeast Àçèéí îðíóóä Asian countries Îéðõè Äîðíîäûí Middle East îðíóóä countries Åâðîï Europe Åâðîïûí European õîëáîî* Union* Àìåðèê Americas Àôðèê Africa Àâñòðàëè Australia Ýêñïîðò Á ãä Total Àçè Asia Ç í ºìíºä Association of Southeast Àçèéí îðíóóä Asian countries Îéðõè Äîðíîäûí Middle East îðíóóä countries Åâðîï Europe Åâðîïûí European õîëáîî Union Àìåðèê Americas Àôðèê Africa Àâñòðàëè Australia Èìïîðò Á ãä Total Àçè Asia Ç í ºìíºä Association of Southeast Àçèéí îðíóóä Asian countries Îéðõè Äîðíîäûí Middle East îðíóóä countries Åâðîï Europe Åâðîïûí European õîëáîî Union Àìåðèê Americas Àôðèê Africa Àâñòðàëè Australia Òàéëáàð: * 2004 îíû 5 äóãààð ñàðûí 1-íä Êèïð, åõèéí ÁÍÓ, Ýñòîíè, Óíãàð, Ëàòâè, Ëèòâà, Ìàëüòà, Ïîëüø, Ñëîâåê, Ñëîâåíè óëñ Åâðîïûí Õîëáîîíä íýãäýí îðñîí òóë ºìíºõ îíóóäûí ÅÕ-íû óëñóóäûí ã éöýòãýë ººð ëºãäñºí áîëíî. Note : * On 5th of May of 2004 Cyprus, the Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Malta, Poland, Slovakia and Slovenia joined the European Union. The estimation of European Union on previous years have been modified. 243

242 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 14.5 ÝÊÑÏÎÐÒÛÍ ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ ÁÀÐÀÀ MAIN EXPORT COMMODITIES Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Ò õèé ýä Raw material Áîõèð íîîëóóð Greezy cashmere òí t Àäóóíû õÿëãàñ Horse hair òí t Õîíèíû ñàìíààã é íîîñ Sheep wool ìÿí.òí thous.t Òýìýýíèé íîîñ Camel wool ìÿí.òí thous.t Àäóóíû äýë Horse mane ìÿí.òí thous.t õðèéí øèð Cattle hide ìÿí.ø thous.pcs Àäóóíû øèð Horse hide ìÿí.ø thous.pcs Õîíèíû àðüñ Sheep skin ìÿí.ø thous.pcs ßìààíû àðüñ Goat skin ìÿí.ø thous.pcs Ìàëûí äàéâàð Edible meet á òýýãäýõ í offal òí t Áîëîâñðóóëààã é ìÿí. áàðð thous. barrel íåôòü Crude petroleum oils Áîëîâñðóóëñàí, õàãàñ áîëîâñðóóëñàí á òýýãäýõ í Processed, semi-processed product Çýñèéí Copper áàÿæìàë concentrate ìÿí.òí thous.t Ìîëèáäåíèé Molybdenium áàÿæìàë concentrate ìÿí.òí thous.t Æîíøíû Flourspar áàÿæìàë concentrate ìÿí.òí thous.t àíàðæóóëñàí ãàí Qualified steel ìÿí.òí thous.t Òóíãààñàí çýñ, Refined copper & õàéëø copper alloys ìÿí.òí thous.t Áîëîâñðóóëààã é Gold, unwrought or áóþó õàãàñ in semi-manufactured áîëîâñðóóëñàí àëò forms òí t Í ðñ Coal ìÿí.òí thous.t Ãóàëèí Timber ì 3 m Ç ñìýë ìàòåðèàë Sawn wood ìÿí.ì 3 thous.m Ñàìíàñàí íîîëóóð Combed goat down ìÿí.òí thous.t Íîîëóóðàí òîïñ Tops of cashmere òí t ªëºí ãýäýñ Intestine òí t Ìàõ Meat ìÿí.òí thous.t Áóãûí ÿñàí ýâýð Deer bone horns òí t ßñíû ãóðèë Bonedust òí t Àðõè Vodka ìÿí.ë thous.l Ñ ëæìýë ïàëüòî, Knitted or crocheted öóâ, õ ðýì coat, jacket ìÿí.ø thous.pcs Ñ ëæìýë äîòóóð Knitted or crocheted õóâöàñ underwear ìÿí.ø thous.pcs Ñ ëæìýë ãàäóóð Knitted or crocheted öàìö sweater (jumper) ìÿí.ø thous.pcs Ñóëæìýë áýýëèé Knitted or crocheted and gloves mittens ìÿí.õîñ thous.pairs Î ìîë ïàëüòî, öóâ, Sewn coat, jacket õ ðýì, íºìðºã ìÿí.ø thous.pcs Î ìîë äîòóóð Sewn underwear õóâöàñ ìÿí.ø thous.pcs Íåéëîí, ðåçèí Sewn synthetic ìàòåðèàëààð õèéñýí wearing apparel î ìîë õóâöàñ ìÿí.ø thous.pcs

243 SECTION 14. FOREIGN TRADE ( Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë Table 14.5 continuation ) Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Õèâñ Carpets ñàÿ ì 2 mln.m Õºíæèë áà Blankets & àÿíû õºíæèë travelling rugs ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: Òýìýýíèé íîîñîí Ñamel wool ìÿí.ø thous.pcs Õàÿãäàë á òýýãäýõ í Waste product Çýñ Waste copper òí t Õºíãºí öàãààí Aluminium scrap òí t Õàð òºìºð Iron scrap ìÿí.òí thous. t Õàð òóãàëãà Lead waste & scrap ìÿí.òí thous. t ÈÌÏÎÐÒÛÍ ÃÎË ÍÝÐÈÉÍ ÁÀÐÀÀ MAIN IMPORT COMMODITIES Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit ªðãºí õýðýãëýýíèé áàðàà Consumer goods Õ íñíèé áàðàà Food commodities ð òàðèà Wheat ìÿí.òí thous.t Ãóðèë Flour ìÿí.òí thous.t Óðãàìëûí òîñ Vegetable oil ìÿí.òí thous.t Ìàðãàðèí Margarin ìÿí.òí thous.t Öºöãèéí òîñ Butter òí t Ýëñýí èõýð Granulated sugar ìÿí.òí thous.t Õàòóó èõýð Candy ìÿí.òí thous.t Àìòëàã ãóðèëàí Flavoured flour ç éëñ product ìÿí.òí thous.t Ëààçàëñàí æèìñ, Canned fruits, ñàìàð nuts ìÿí.òí thous.t Öàãààí áóäàà Rice ìÿí.òí thous.t Øàð áóäàà Millet ìÿí.òí thous.t Íîãîîí öàé Green tea ìÿí.òí thous.t ßíæóóð òàìõè Cigarette ñàÿ ø mln.pcs Ä íñýí òàìõè Tobacco òí t Òºìñ Potato ìÿí.òí thous.t Ñîíãèíî, ñàðìèñ Onion, garlic ìÿí.òí thous.t Æèìñ, æèìñãýíý Fresh fruit ìÿí.òí thous.t íýýñ: Of which: Àëèì, ëèéð Apple, pear ìÿí.òí thous.t Ñîãòóóðóóëàõ Soft drinks, áèø óíäàà ñàÿ ëèòð mln. litres Ñîãòóóðóóëàõ Alcohol drinks óíäàà ñàÿ ëèòð mln. litres íýýñ: Of which: Øàð àéðàã Beer ñàÿ ëèòð mln. litres Õ íñíèé áóñ Non-food commodities Ñàâàí Soap òí t íýýñ: Of which: Ãàð í ðèéí Toilet soap ñàâàí òí t Ýäèéí ñàâàí Laundry soap òí t Óãààëãûí íóíòàã Detergent òí t Òóíãààð Packet medicine ñàâëàãäñàí ýì òí t

244 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ ( Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë Table 14.6 continuation ) Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Áîîäëûí Plastic bottle, õóâàíöàð ñàâ box ñàÿ ø mln.pcs íýýñ: Of which: Õóâàíöàð øóóäàé Sacks & bags áîëîí óóò ñàÿ ø mln.pcs Íèéëýã ìÿíäñàí Synthetic paper äààâóó fabric ñàÿ ì 2 mln.m Õºâºí öààñàí Cotton fabrics äààâóó more than ñàÿ ì 2 mln.m Ñàâõèí ò ðèéòýé Leather ãóòàë footwear ìÿí.õîñ thous.pairs Õºðãºõ, õºë人õ Refrigerator, òºõººðºìæ freezer ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: Àõóéí çîðèóëàëòàò Household øàõóóðãàò compressionõºðãºã type refrigerator ø p Àõóéí çîðèóëàëòàò Absorption-type, øèíãýíò, øàõóóðãàò electrical öàõèëãààí õºðãºã refrigerator ø p Àõóéí óãààëãûí Washing machines ìàøèí ø p Óñ õàëààõ Electric çýðýã àõóéí domestic öàõèëãààí õýðýãñýë appliances ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: Öàõèëãààí çóóõ Electric ovens ìÿí.ø thous.pcs Öàõèëãààí èíä Electric smoothing irons ìÿí.ø thous.pcs Òîîñ ñîðîã Vacuum cleaner ìÿí.ø thous.pcs Î äëûí ìàøèí Sewing machines ìÿí.ø thous.pcs Òåëåâèçîð, âèäåî Television, ìîíèòîð áà âèäåî video monitors & ïðîåêòîð video projectors ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: ªíãºò òåëåâèçîð Colour TV ìÿí.ø thous.pcs Õàð, öàãààí Black & white TV òåëåâèçîð ìÿí.ø thous.pcs Ìàãíèòîôîí Cassette player ìÿí.ø thous.pcs Äàìæóóëàã Line telephone óòàñã é sets with cordless òåëåôîí àïïàðàò handsets ìÿí.ø thous.pcs Ìýäýýëýë Data processing áîëîâñðóóëàõ equipment ìàøèí, ò íèé its spare parts á ðäýë ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: Ìýäýýëýë Other units áîëîâñðóóëàõ of automatic àâòîìàøèíû áëîê data processing ìÿí.ø thous.pcs éëäâýð, òåõíèêèéí çîðèóëàëòòàé For production and technical purposes Öîíõíû øèë Window glass ìÿí.ì 2 thous.m Àçîòûí áîðäîî Nitrogen ìÿí.òí thous.t Öåìåíò Cement ìÿí.òí thous.t Ñîíèíû öààñ Paper ìÿí.òí thous.t Øèíý äóãóé New tyre ìÿí.ø thous.pcs íýýñ: Of which: Õºíãºí òýðýãíèé Cars' ìÿí.ø thous.pcs Àâòîáóñ, Buses' or lorries' à ààíû ìàøèíû ìÿí.ø thous.pcs

245 SECTION 14. FOREIGN TRADE ( Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë Table 14.6 continuation ) Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit Ãàí õîîëîé áà Steel tubes, ãàí îãòîëáîð steel parts òí t Õàð òºìðºí Other tubes, áóñàä õîîëîé pipes & bollow õºíäèé îãòîëáîð profiles òí t Øèíãýí ç éëñèéí Liquid pump íàñîñ ìÿí.ø thous.pcs ªðººíèé àãààð Air conditioning òîõèðóóëàõ machines, òºõººðºìæ motordriven fan ø p íýýñ: Of which: Õàíà áóþó öîíõîíä Window or wall áýõëýõ àãààðæóóëàã types, selfòºõººðºìæ contained ø p Õýâëýã ìàøèí Printing machinery, ìåõàíèçì machines & their òýäãýýðèéí òóñëàõ auxiliary parts ýä àíãè ø p íýýñ: Of which: Õýâëýëèéí ìàøèíû Machines for òóñëàõ òºõººðºìæ uses ancillary to printing ø p Íýõìýëèéí ìÿíäàñ Machines for áýëäýõ, ýýðýõ, preparing îðîîõ ìàøèí textile, spinning ø p íýýñ: Of which: Íýõìýëèéí Combing ñàìíàõ ìàøèí machines ø p Ñ ëæýýñ, íýõýýñ, Knitting & ñëýã ãàäàðãûí stitch- bonding íýõýýíèé ìàøèí machines ø pcs íýýñ: Of which: Ñ ëæìýë î äëûí Stitch-bonding ìàøèí machines ø pcs Øîðîî, óëóó Machinery for ÿëãàõ, õîëèõ sorting, screening ìàøèí mixing of stones ìÿí.ø thous.pcs Öàõèëãààí Electric õºäºëã ð, motors, ñã ð engines ìÿí.ø thous.pcs Áóëüäîçåð, àâòî Buldozer, õóñóóð, èíä äýã, grader, leveller òýãøëýã, ýêñêàâàòîð road, roll ø p íýýñ: Of which: Ãèíæèò áóëüäîçåð Track laying buldozer ø p Íèéòèéí òýýâðèéí Public transport õýðýãñýë means ø p Õºíãºí òýðýã Cars ø p íýýñ: Of which: Öèëèíäðèéí Cylinder capacity: áàãòààìæ íü: not exceeding: 1000 ñì 3 -ñ èõã é 1000 cc ø p ñì 3 -ñ èõã é cc ø p ñì 3 -ñ èõã é cc ø p ñì 3 -ñ èõã é 3000 cc ø p ñì 3 -ñ èõã é cc ø p exceeding: 2500 ñì 3 -ñ èõ 2500 cc ø p

246 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ ( Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë Table 14.6 continuation ) Íýð Commodities Õýìæèõ íýãæ Unit À ààíû òýðýã Trucks ø p íýýñ: Of which: ĺë àñààãóóðò: Compression ignition: äààö íü g.v.w. not 5 òîííîîñ èõã é exceeding 5 tons ø p äààö íü 5-20 òîíí g.v.w. exceeding 5 tons but not exceeding 20 tons ø p äààö íü g.v.w. 20 òîííîîñ èõ exceeding 20 tons ø p Î àñààãóóðò: Stark ignition: äààö íü g.v.w. not 5 òîííîîñ äîîø exceeding 5 tons ø p äààö íü g.v.w. 5 òîííîîñ èõ exceeding 5 tons ø p Òýýâðèéí Spare parts õýðýãñëýëèéí for vehicles ñýëáýã ýä àíãè ìÿí.ø thous.p Òºðºë á ðèéí Tractors and òðàêòîð,ººðºº selfpropelled ÿâàã ìåõàíèçì mechanisms ø p Ò ëø, ýð èì õ Fuel, energy Àâòîáåíçèí Petrol ìÿí.òí thous.t Äèçåëèéí ò ëø Diesel ìÿí.òí thous.t Îíãîöíû ò ëø Jet fuel ìÿí.òí thous.t Ò ëøíèé ìàçóò Mazut ìÿí.òí thous.t Òîñëîõ ìàòåðèàë Lubricants ìÿí.òí thous.t Öàõèëãààí ýð èì õ Electricity ñàÿ êâò.ö mln.kwt.h

247 SECTION 14. FOREIGN TRADE 14.7 ÝÊÑÏÎÐÒÛÍ Á ÒÝÖ, áàðààíû á ëãýýð COMPOSITION OF EXPORT, by groups of commodities Áàðààíû á ëýã Groups of commodities Ä í Total Ìàë, àìüòàä òýäãýýðýýñ Live animals, animals ãàðàëòàé á òýýãäýõ í origin products Óðãàìëûí ãàðàëòàé Vegetable origin á òýýãäýõ í products Ìàë, àìüòàí, óðãàìëûí Animal and vegetable ãàðàëòàé ººõ òîñ fat and oil Õ íñíèé áýëýí á òýýãäýõ í Food products Ýðäýñ á òýýãäýõ í Mineral products Õèìèéí áîëîí õèìèéí Chemical and chemical éëäâýðèéí á òýýãäýõ í industry products Õóâàíöàð, êàó óê, Plastics, rubber, and ò ãýýð õèéñýí ýäëýë articles thereof Ò õèé áîëîí áîëîâñðóóë- Raw and processed ñàí àðüñ, øèð, àíãèéí ñ, hides, skins and fur ýäãýýðýýð õèéñýí ýäëýë and articles thereof Ìîä, ìîäîí ýäëýë Wood and wooden articles Öåëëþëîç, öààñ, êàðòîí, Cellulose, paper, cardòýäãýýðýýð õèéñýí ç éë board and articles thereof Íýõìýë áîëîí íýõìýë Textiles and textile á òýýãäýõ í articles Ãóòàë, ìàëãàé, ø õýð, Footwear, headwear, umbrellas ºä, õèéìýë öýöýã feather and artificial flowers óëóó, ãºëòãºíº, öåìåíò, Articles of stone, plaster, cement, øºðìºñºí óëóó òýäãýý- asbestos, glass and glassware ðýýð õèéñýí ç éë íýò, õàãàñ íýò óëóó, Natural or cultured pearls, ìåòàëë, ãî ëûí ç éë presious metal, jewellery íäñýí òºìºðëºã áîëîí Base metals and articles ò ãýýð õèéñýí á òýýãäýõ í thereof Ìàøèí, ìåõàíèê òºõººðºìæ, Machinery, equipment electric öàõèëãààí õýðýãñýë, äóó appliances, recorders, TV sets õóðààã, çóðàãò, ýäãýýðèéí and spare parts ñýëáýã, ýä àíãè Àâòî, àãààðûí áà óñàí çàìûí Auto, air and water transport òýýâðèéí õýðýãñýë, òýäãýýðèéí vehicles and their spare ýä àíãè parts Õàðàà ç é, ãýðýë, êèíî çóðàã, Optical, photographic, cinematoõýìæ ð, õÿíàëò, ýìíýëýã, graphic, measuring, control, ìýñ çàñëûí áàãàæ, öàã, medical, surgical and musical õºãæìèéí çýìñýã instruments, watches éëäâýðèéí òºðºë Various industrial goods á ðèéí áàðàà Áóñàä Other

248 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 14.8 ÈÌÏÎÐÒÛÍ Á ÒÝÖ, áàðààíû á ëãýýð COMPOSITION OF IMPORT, by groups of commodities Áàðààíû á ëýã Groups of commodities Ä í Total Ìàë, àìüòàä, òýäãýýðýýñ Live animals, animals ãàðàëòàé á òýýãäýõ í origin products Óðãàìëûí ãàðàëòàé Vegetable origin á òýýãäýõ í products Ìàë, àìüòàí, óðãàìëûí Animal and vegetable ãàðàëòàé ººõ òîñ fat and oil Õ íñíèé áýëýí á òýýãäýõ í Food products Ýðäýñ á òýýãäýõ í Mineral products Õèìèéí áîëîí õèìèéí Chemical and chemical éëäâýðèéí á òýýãäýõ í industry products Õóâàíöàð, êàó óê, Plastics, rubber, and ò ãýýð õèéñýí ýäëýë articles thereof Ò õèé áîëîí áîëîâñðóóë- Raw and processed ñàí àðüñ, øèð, àíãèéí ñ, hides, skins and fur ýäãýýðýýð õèéñýí ýäëýë and articles thereof Ìîä, ìîäîí ýäëýë Wood and wooden articles Öåëëþëîç, öààñ, êàðòîí, Cellulose, paper, cardòýäãýýðýýð õèéñýí ç éë board and articles thereof Íýõìýë áîëîí íýõìýë Textiles and textile á òýýãäýõ í articles Ãóòàë, ìàëãàé, ø õýð, Footwear, headwear, umbrellas ºä, õèéìýë öýöýã feather and artificial flowers óëóó, ãºëòãºíº, öåìåíò, Articles of stone, plaster, cement, øºðìºñºí óëóó, òýäãýý- asbestos, glass and glassware ðýýð õèéñýí ç éë íýò, õàãàñ íýò óëóó, Natural or cultured pearls, ìåòàëë, ãî ëûí ç éë presious metal, jewellery íäñýí òºìºðëºã áîëîí Base metals and articles ò ãýýð õèéñýí á òýýãäýõ í thereof Ìàøèí, ìåõàíèê òºõººðºìæ, Machinery, equipment electric öàõèëãààí õýðýãñýë, äóó appliances, recorders, TV sets õóðààã, çóðàãò, ýäãýýðèéí and spare parts ñýëáýã, ýä àíãè Àâòî, àãààðûí áà óñàí çàìûí Auto, air and water transport òýýâðèéí õýðýãñýë, òýäãýýðèéí vehicles and their spare ýä àíãè parts Õàðàà ç é, ãýðýë, êèíî çóðàã, Optical, photographic, cinematoõýìæ ð, õÿíàëò, ýìíýëýã, graphic, measuring, control, ìýñ çàñëûí áàãàæ, öàã, medical, surgical and musical õºãæìèéí çýìñýã instruments, watches éëäâýðèéí òºðºë Various industrial goods á ðèéí áàðàà Áóñàä Other

249 SECTION 14. FOREIGN TRADE 14.9 ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀÍÛ YÍÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ, áàðààíû çàðèì á ëãýýð PRICE INDEXES OF FOREIGN TRADE, by some groups of commodities Áàðààíû á ëýã Groups of commodities 2000=100 íèéí èíäåêñ Price Index Ýêñïîðò Èìïîðò Exports Imports Ìàë, àìüòàä òýäãýýðýýñ ãàðàëòàé Live animals, animals origin á òýýãäýõ í products Ìàë, àìüòàí, áîëîí óðãàìëûí Animal & vegetable fat & oil ãàðàëòàé ººõ, òîñ Õ íñíèé áýëýí á òýýãäýõ í Food products Ýðäýñ á òýýãäýõ í Mineral products Ò õèé áîëîí áîëîâñðóóëñàí Raw & processed hides, skins, àðüñ, øèð, àíãèéí ñ fur & articles thereof ýäãýýðýýð õèéñýí ýäëýë Ìîä, ìîäîí ýäëýë Wood & wooden articles Íýõìýë, íýõìýë á òýýãäýõ í Textiles & textile articles Ãóòàë, ìàëãàé, ø õýð, Footwear, headwear,umbrellas, ºä, õèéìýë öýöýã feather & artificial flowers íýò, õàãàñ íýò óëóó, ìåòàëë Natural or cultured pearls, ãî ëûí ç éëñ precious metal, jewellery íäñýí òºìºðëºã, ò ãýýð Base metals & articles õèéñýí á òýýãäýõ í thereof Ìàøèí, ìåõàíèê òºõººðºìæ, Machinery, equipment electric öàõèëãààí õýðýãñýë, äóó õóðààã, appliances, recorders, çóðàãò, òýäãýýðèéí ñýëáýã, ýä àíãè TV sets & spare parts Àâòî, àãààð, óñàí çàìûí òýýâðèéí Auto,air & water transport õýðýãñýë, òýäãýýðèéí ýä àíãè vehicles & their spare parts éëäâýðèéí òºðºë á ðèéí áàðàà Various industrial goods ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀÍÛ ÅЪÍÕÈÉ ÈÍÄÅÊÑ, ÕÓÄÀËÄÀÀÍÛ ÍªÕÖËÈÉÍ ÈÍÄÅÊÑ INDEXES OF FOREIGN TRADE AND TERMS OF TRADE 2000= íèéí èíäåêñ; Price indexes; Ýêñïîðò Exports Èìïîðò Imports Áèåò õýìæýýíèé èíäåêñ; Volume indexes; Ýêñïîðò Exports Èìïîðò Imports Õóäàëäààíû íºõöëèéí èíäåêñ Terms of trade index

250 Á ËÝà 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀÍÛ ÁÈÅÒ ÕÝÌÆÝÝÍÈÉ ÈÍÄÅÊÑ, áàðààíû çàðèì á ëãýýð VOLUME INDEXES OF FOREIGN TRADE, by some groups of commodities Áàðààíû á ëýã Groups of commodities 2000=100 Áèåò õýìæýýíèé èíäåêñ Volume index Ýêñïîðò Èìïîðò Exports Imports Ìàë, àìüòàä òýäãýýðýýñ ãàðàëòàé Live animals, animals origin á òýýãäýõ í products Ìàë, àìüòàí, áîëîí óðãàìëûí Animal & vegetable fat & oil ãàðàëòàé ººõ, òîñ Õ íñíèé áýëýí á òýýãäýõ í Food products Ýðäýñ á òýýãäýõ í Mineral products Ò õèé áîëîí áîëîâñðóóëñàí Raw & processed hides, skins, àðüñ, øèð, àíãèéí ñ fur & articles thereof ýäãýýðýýð õèéñýí ýäëýë Ìîä, ìîäîí ýäëýë Wood & wooden articles Íýõìýë, íýõìýë á òýýãäýõ í Textiles & textile articles Ãóòàë, ìàëãàé, ø õýð, Footwear, headwear,umbrellas, ºä, õèéìýë öýöýã feather & artificial flowers íýò, õàãàñ íýò óëóó, ìåòàëë Natural or cultured pearls, ãî ëûí ç éëñ precious metal, jewellery íäñýí òºìºðëºã, ò ãýýð Base metals & articles õèéñýí á òýýãäýõ í thereof Ìàøèí, ìåõàíèê òºõººðºìæ, Machinery, equipment electric öàõèëãààí õýðýãñýë, äóó õóðààã, appliances, recorders, çóðàãò, òýäãýýðèéí ñýëáýã, ýä àíãè TV sets & spare parts Àâòî, àãààð, óñàí çàìûí òýýâðèéí Auto,air & water transport õýðýãñýë, òýäãýýðèéí ýä àíãè vehicles & their spare parts éëäâýðèéí òºðºë á ðèéí áàðàà Various industrial goods

251 SECTION 14. FOREIGN TRADE ÝÊÑÏÎÐÒ, ÈÌÏÎÐÒ, áàðààíû á ëãýýð, îëîí óëñûí õóäàëäààíû ñòàíäàðò àíãèëëààð * EXPORT AND IMPORT, by some groups of commodities,by SITC * Áàðààíû á ëýã Commodity groups Ýêñïîðò Exports ñàÿ àì.äîëëàð mln.usd Èìïîðò Imports Ä í Total Õ íñ áà ìàë àìüòàä Food and live animals Òàìõè, óíäàà Beverages and tabocco Ò ëøíýýñ áóñàä ò õèé ýä, Crude materials, inedible, expect ìàòåðèàë fuels íýýñ: Çýñèéí áàÿæìàë of which: Copper concentrate Á õ òºðëèéí ò ëø øàòàõ, òîñëîõ Mineral fuels, lubricants and ìàòåðèàë related materials Àìüòàí óðãàìëûí ãàðàëòàé Animal and vegetable oils, fats ººõ òîñ and waxes Õèìè, õèìèéí á òýýãäýõ í Chemicals and related products Á õ òºðëèéí ò õèé ýä Manufactured goods classifyed ìàòåðèàëààð õèéñýí chiefly by material éëäâýðèéí áàðàà á òýýãäýõ í Ìàøèí òîíîã òºõººðºìæ, Mashinery and transport equipment òýýâðèéí õýðýãñýë Yéëäâýðèéí òºðºë á ðèéí áóñàä Miscellaneous manufactured articles áàðàà Áóñàä áàðàà á òýýãäýõ í, Commodities and transactions øèëæ ëýã not classified elsewhere in the SITC íýýñ: Áîëîâñðóóëààã é áóþó of which: Gold unwrought or õàãàñ áîëîâñðóóëñàí àëò in semi-manufactured forms Òàéëáàð: * Ýêñïîðò, èìïîðòûã îëîí óëñûí õóäàëäààíû ñòàíäàðò àíãèëëûí äàãóó àíãèëæ õàðóóëàâ. Note: * Export and import has shown by Standard International Trade Classification. 253

252 Á ËÝÃ 14. ÃÀÄÀÀÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 254

253 SECTION 14. FOREIGN TRADE ÒªËÁªÐÈÉÍ ÒÝÍÖÝË BALANCE OF PAYMENTS ñàÿ àì.äîëë mln. USD Yç ëýëò I. Óðñãàë Òýíöýë (A+Á+Â) À. Áàðàà áà éë èëãýýíèé õóäàëäàà Indicators * I. Current Account (A+B+C) A. Goods and services à. Áàðàà (1-2)?. Goods (1-2) Ýêñïîðò Ô.Î. 1. Exports F.O.B Çýñèéí áàÿæìàë 1.1 Copper concentrate ̺íãºæººã é àëò 1.2 Non-monetary gold Áóñàä 1.3 Other Èìïîðò Ô.Î. 2. Imports F.O.B á. éë èëãýýíèé òýíöýë Á. Öýâýð îðëîãî b. Services B. Net income Â.Óðñãàë øèëæ ëýã (a+á+â) C. Current transfers (a+b+c) à. Çàñãèéí ãàçðûí øèëæ ëýã /öýâýð/ a. General government /net/ á. Àæèë äûí ãóéâóóëãà b. Worker's remittances Õ ëýýí àâñàí 1. Credit Øèëæ ëñýí 2. Debit â. Áóñàä øèëæ ëýã /öýâýð/ c. Other transfers /net/ II. Õºðºí㺠áà Ñàíõ ãèéí Òýíöýë (A+Á) II. Capital and Financial account (A+B) À. Õºðºíãèéí äàíñ A. Capital account Á. Ñàíõ ãèéí äàíñ (à+á+â) B. Financial account (a+b+c) à. Øóóä õºðºí㺠îðóóëàëò /öýâýð/ a. Direct investment /net/ á. Ñàíõ ãèéí õºðºí㺠îðóóëàëò b. Portfolio investment Àêòèâ 1. Assets Ïàññèâ 2. Liabilities â. Áóñàä õºðºí㺠îðóóëàëò c. Other investment Õóäàëäààíû çýýë /öýâýð/ 1. Trade credits /net/ Çýýë /öýâýð/ 2. Loans /net/ Óðò õóãàöààíû çýýë /öýâýð/ 2.1 Long-term Áîãèíî õóãàöààíû çýýë 2.2 Short-term Áýëýí ìºí㺠áà õàðèëöàõ /öýâýð/ 3. Currency and deposits /net/ Áóñàä öýâýð àêòèâ 4. Other net assets III. Çàëðóóëãà IV. Íèéò òºëáºðèéí òýíöýë (I+II+III) V. Öýâýð íººöèéí ººð ëºëò III. Net Errors and Omissions IV. Overall Balance of Payments (I+II+III) V. Reserve assets Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * Preliminary results 255

254 Á ËÝà 15. ÄÎÒÎÎÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ ÕÓÄÀËÄÀÀ, ÇÎ ÈÄ ÁÓÓÄÀË, ÇÎÎÃÈÉÍ ÃÀÇÀÐ Äîòîîä õóäàëäàà, çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçðûí ñàëáàðûí ýäèéí çàñãèéí ç ëýëò äýä àæèëëàãñäûí òîî, áàðàà, á òýýãäýõ íèé áîðëóóëàëò, çàðäàë, íäñýí õºðºí㺠áîëîí ñàíõ ãèéí áàéäëûã õàðóóëñàí ç ëýëò ä îðäîã áºãººä ÑÃ-ààñ æèë á ð òóñ ñàëáàðò áèé áîëñîí ºðòãèéí õýìæýýã òîîöîæ, òîäîðõîéëæ áàéíà. Ýäãýýð ç ëýëòèéã ãàðãàõ ìýäýýëëèéí ýõ ñóðâàëæ íü õóäàëäàà ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæèéí æèëèéí òàéëàí (ìàÿãò Õó1), çî èä áóóäàë, çîîãèéí ãàçðûí éë àæèëëàãàà ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæèéí æèëèéí òàéëàí ( ìàÿãò ÇÁ-1, ÇÃ-1) áîëíî. Õóäàëäààíû áàéãóóëëàãóóä èõýíõäýý Ẻíèé áîëîí æèæèãëýí õóäàëäàà äàãíàõ ýñâýë õîëèìîã õýëáýðýýð éë àæèëëàãàà ÿâóóëäàã. Ýäèéí çàñãèéí á õ òºðëèéí éë àæèëëàãààíû ñàëáàðûí ñòàíäàðò àíãèëàë -ûí äàãóó äîòîîä õóäàëäààíû ñàëáàð íü äîòðîî 3 äýä ñàëáàðò àíãèëàãääàã. íä: 1. Ìàøèí, ìîòîöèêëü, ò ëø, øàòàõóóíû õóäàëäàà, çàñâàð éë èëãýý- äýä ñàëáàðò øèíý áîëîí õóó èí àâòîìàøèí ìîòîöèêëèéí Ẻíèé áîëîí æèæèãëýíãèéí õóäàëäàà, òåõíèêèéí çàñâàð éë èëãýý, ñýëáýã øàòàõóóíû æèæèãëýí õóäàëäàà îðíî. 2. Ìàøèí, ìîòîöèêëýýñ áóñàä áàðààíû Ẻíèé áîëîí êîìèññûí õóäàëäààäýä ñàëáàðò æèæèãëýí õóäàëäàà, éëäâýð áàéãóóëëàãûí õýðýãöýýíä áàðààã áººíººð íèéë ëäýã áàéãóóëëàãà, ýêñïîðò, èìïîðò ýðõýëäýã àæ àõóéí íýãæ äèéí éë àæèëëàãàà îðíî. 3. Ìàøèí, ìîòîöèêëýýñ áóñàä áàðààíû æèæèãëýí õóäàëäàà, ãýð àõóéí áàðààíû çàñâàð éë èëãýý- íä õ í àì, ãýð àõóéí õýðýãöýýíä äýëã ð, ëàíãóó, ðãèéí áîëîí çàõèàëãà, äóóäëàãààð áàðàà õóäàëäàõ éë àæèëëàãàà îðíî. Çî èä áóóäëûí éë àæèëëàãààíä çî èä áóóäàë, àìðàëòûí ãàçàð, õ õäèéí çóñëàí, ò ð õîíîãëîõ áàéðóóä õàìðàãäàíà. Çîîãèéí ãàçðûí éë àæèëëàãààíä ðåñòîðàí, êàôå, áààð, ãóàíç, öàéíû ãàçðóóä õàìðàãäàíà. 256

255 TRADE, HOTEL AND RESTAURANT SECTION 15. DOMESTIC TRADE Domestic trade, hotel and restaurant economic indicators have been included number of employment, total sales, operational expenditure, capital and financial indicators. NSO has been estimated value added of trade sector, hotel and restaurant sectors in every year. Data source for estimation of value added is annual report of trade entities activity (HU-1), hotel intities activity (ZB-1) and restaurant intities activity (ZG-1) which are approved by chairman of the NSO. Establishments engaged in trade are either specialized in wholesale or retail trade or combine both of them. According to the ISIC, trade sector is divided into three sub-sectors: 1. trade and auto service of machinery, motorcycles and fuel inclusive of wholesale and retail trade and auto service of machinery and motorcycles and spare parts 2. whole sale and second hand sale of commodities other than machinery and motorcycles inclusive of retail and wholesale trades by establishments, import and export enterprises 3. retail trade of other commodities other than machinery and motorcycles and household item repair services inclusive of trades in shops, counters, door to door and on order. Hotel services include hotels, camping sites, children camps and other provision of shortstay accommodations. Restaurant services include restaurants, cafes, bars and other cafeteria services. 257

256 Á ËÝà 15. ÄÎÒÎÎÄ ÕÓÄÀËÄÀÀ 15.1 ÕÓÄÀËÄÀÀ, ÇÎ ÈÄ ÁÓÓÄÀË, ÇÎÎÃÈÉÍ ÃÀÇÐÛÍ ÍÈÉÒ YÉËÄÂÝÐËÝËÒ, îíû íýýð TOTAL OUTPUT OF TRADE, HOTEL AND RESTAURANT, at current price 2003 òýðáóì òºã. bln tog * Á ãä** Total** Áººíèé õóäàëäàà Wholesale trade Æèæèãëýí õóäàëäàà Retail trade Çî èä áóóäàë Hotel Çîîãèéí ãàçàð Restaurant Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýë ** Øóóä áóñ òàòâàðûí ä í îðîîã é áîëíî Note: * Preliminary result ** Excluded indirect tax 258

257 ÎÐÎÍ ÑÓÓÖ, ÍÈÉÒÈÉÍ ÀÆ ÀÕÓÉ SECTION 16. HOUSING, COMMUNITY SERVICE Àøèãëàëòàä îðóóëñàí îðîí ñóóöíû ìýäýýëëèéã áàã, õîðîîíû Çàñàã äàðãà ãàðãàæ, ñóì, ä ðýãò, ñóì, ä ðãýýñ àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, ãàçðààð äàìæèí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. Ýíýõ ìýäýýëëèéã íäýñëýí îðîí ñóóöíû ôîíäûã áàéøèíãèéí ñóóöíû òàëáàéãààð òîäîðõîéëíî. Ýíý òîîöîîíä óëàìæëàëò ìîíãîë ãýðèéí òàëáàéã òîîöîæ îðóóëààã é áîëíî. Õîò, íèéòèéí àæ àõóéí éë èëãýýíèé öýãèéí òàéëàí ìýäýýã ñóì, ä ðãèéí Òàìãûí ãàçðààñ ãàðãàæ, àéìàã, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, ãàçðààð äàìæèí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. 259

258 Á ËÝÃ 16. ÎÐÎÍ ÑÓÓÖ, ÍÈÉÒÈÉÍ ÀÆ ÀÕÓÉ HOUSING, COMMUNITY SERVICE The data on housing put into exploitation is initially completed by the governors of bags, khoroo and sent to the related soums and districts. Soums and districts send the data to the NSO through the due statistical divisions and departments. The housing stock estimated by living areas is based on the above mentioned data. The estimation excludes national dwelling (ger). The governors of soums and districts collect data on the number of facilities for community services and send it to the NSO through the due statistical divisions and departments. 260

259 SECTION 16. HOUSING, COMMUNITY SERVICE 16.1 ÎÐÎÍ ÑÓÓÖ HOUSING Îðîí ñóóöíû ôîíä*, ñóóöíû òàëáàéãààð, ìÿí.ì 2 Housing stock*, by living area thous. m 2 Á ãä Total Íèéò òàëáàé Total areas íýýñ: Of which: Òºðèéí Public Õóâèéí Private Ñóóöíû òàëáàé Living areas íýýñ: Of which: Òºðèéí Public Õóâèéí Private Òàéëáàð: * Ãýð îðîîã é Note: * National dwelling /ger/ is not included Àøèãëàëòàä îðóóëñàí, îðîí ñóóö, ìÿí. ì 2 Housing put into exploitation, thous. m 2 261

260 Á ËÝà 16. ÎÐÎÍ ÑÓÓÖ, ÍÈÉÒÈÉÍ ÀÆ ÀÕÓÉ 16.2 ÕÎÒ, ÍÈÉÒÈÉÍ ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÖÝÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBERS OF FACILITIES FOR COMMUNITY SERVICES, by region,aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Óñ ò ãýýõ öýã Öýâýð óñíû õàíãàìæ Water supply Óñ òýýâðèéí ìàøèí Transport òîî number Ǻºâðèéí óñ õýðýã- ëýäýã ºðõèéí òîî Number of households Plumbs means for using distributed distribution water ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð* Ulaanbaatar* Òàéëáàð: * Òºìºð çàìûí ºðòººã îðóóëñàí áîëíî. Note: * Include relay stations. 262

261 SECTION 16. HOUSING, COMMUNITY SERVICE (Õ ñíýãò 16.2-ûí ðãýëæëýë- Table 16.2 continuation) Õîã öýâýðëýãýý, òýýâýðëýëò Dispose of garbage & Õàëóóí óñíû éë èëãýý transportation Baths Çî èä Õîã óñòãàõ Õîã òýýâðèéí Öýãèéí áóóäàë Àéìàã, Aimags and öýã ìàøèí òîî Áàãòààìæ íèéñëýë the Capital Garbage Transport (õ í) Hotels Îð destroy means Baths Capacity Beds points for removing (person) ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð* Ulaanbaatar* Òàéëáàð: * Òºìºð çàìûí ºðòººã îðóóëñàí áîëíî. Note: * Include relay stations. 263

262 Á ËÝà 17. ÀßËÀË ÆÓÓË ËÀË ÀßËÀË ÆÓÓË ËÀË Àÿëàë æóóë ëàë íü ìàíàé ýäèéí çàñãèéí ºðãºæèí õºãæèæ áàéãàà õàðüöàíãóé øèíý ñàëáàð þì. Ýíý á ëýãò ãàäààäààñ èðýõ, ãàäààä óëñ îðîíä çîð èõ àÿëàë æóóë ëàëûí ìýäýýëëèéã õàðóóëàâ. Ìîíãîë Óëñûí Õèë õàìãààëàõ åðºíõèé ãàçðûí ìýäýýã íäýñëýí õèëèéí áîîìòîîð îðñîí, ãàðñàí çîð èã äûí òîîã òîäîðõîéëæ áàéíà. Àÿëàëûã ãîë çîðèëãîîð íü àëáàí àæèë, õóâèéí æóðìààð, æóóë ëàëààð, äàìæèí ºíãºðºõ, ñóðàëöàõ, áàéíãà îðøèí ñóóõ, áóñàä ãýæ àíãèëäàã. Í Á-ûí Ñòàòèñòèêèéí Êîìèññîîñ 1993 îíû 3-ð ñàðä áàòàëñàí Æóóë ëàëûí òîî á ðòãýë ãàðãàõ òóõàé çºâëºìæèéí äàãóó íýã æèë õ ðýõã é õóãàöààãààð àìðàëò, çóãààëãà, àëáàí àæëûí áîëîí áóñàä çîðèëãîî𠺺ðèéí íóòàã äîòðîî áîëîí ãàäàãø àÿëàí ÿâàõ á õ éë àæèëëàãààã àÿëàë æóóë ëàë ãýæ çäýã. Æóóë èí ãýäýã íü æóóë ëàõààð èðñýí ãàçàð, îðîíäîî íèéòèéí áîëîí õóâèéí áàéð ñóóöûã àøèãëàí äîîä òàë íü íýã õîíîã áàéðëàñàí àÿëàã èéã õýëíý. Óëñûí õèëýýð ãàðñàí äîòîîäûí çîð èã äîä àëáàí àæèë, àÿëàë, õóâèéí æóðàì, ñóðàëöàõ çýðýã çîðèëãîîð çîð ñîí Ìîíãîë Óëñûí õàðüÿàò èðãýä îðñîí áîëíî. 264

263 SECTION 17. TOURISM TOURISM In Mongolia the tourism is a relatively new sector of our economy and it is developing and expanding. This chapter covers information on number of entered and departed travelers over the boarder of Mongolia. Data on inbound and outbound travelers number are determined and based on information received from the Border Protection General Board. Travelers are classified into groups such as official, private, tourist, transit, study, permanent residence and others by the purpose of travel. According to the recommendation, titled To Build the Registration of Tourism as adopted by the United Nations Statistical Commission on May of 1993, tourism is a stay all type of travel activities with duration less than one year with some purposes such as vocation, picnic, official and other purposes. A tourist is a traveler, who will stay at least one day at either a hotel, a dormitory or private houses/apartment in a visiting country. Outbound Mongolian passengers travel with official, tourist, business, private and study purposes. 265

264 Á ËÝà 17. ÀßËÀË ÆÓÓË ËÀË 17.1 ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ ÍÝÂÒÝÐÑÝÍ ÃÀÄÀÀÄ, ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÇÎÐ Èà ÄÛÍ ÒÎÎ, áîîìòîîð NUMBER OF INBOUND AND OUTBOUND PASSENGERS,by immigration post òîî number Áîîìòûí íýð Name of immigration Post Ãàðñàí Outbound Îðñîí Inbound Á ãä Total Ñ õáààòàð Sukhbaatar Àëòàíáóëàã Altanbulag Áóÿíò-Óõàà Buyant-Ukhaa Çàìûí- ä Zamiin-Uud Öàãààííóóð Tsagaannuur Ãàøóóíñóxàéò Gashuunsukhait ªëãèé Ulgii Õàíõ Khankh Àðöñóóðü Artssuuri Óëüõàí Ulikhan Ýðýýíöàâ Ereentsav Áè èãò Bichigt Áóëãàí Bulgan Áîðøîî Borshoo Äàÿí Dayan Áàéòàã Baitag Áóðãàñòàé Burgastai Øèâýýx ðýí Shiveekhuren Õàâèðãà Khavirga Áóñàä Other

265 SECTION 17. TOURISM 17.2 ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ ÍÝÂÒÝÐÑÝÍ ÃÀÄÀÀÄ, ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÇÎÐ Èà ÄÛÍ ÒÎÎ, àÿëàëûí çîðèëãîîð, 2006 îí NUMBER OF INBOUND PASSENGERS, by purpose of visit, as of 2006 òîî number íýýñ: àÿëàëûí çîðèëãî Name of Of which: purpose of visit Áîîìòûí íýð immigration Îðñîí Àëáàí Õóâèéí Áàéíãà Áóñàä posts Inbound àæëààð æóðìààð îðøèí ñóóõ Official Private Permanent Other residence Á ãä Total Ñ õáààòàð Sukhbaatar Àëòàíáóëàã Altanbulag Áóÿíò-Óõàà Buyant-Ukhaa Çàìûí- ä ZamiinUud Öàãààííóóð Tsagaannuur Ãàøóóíñóxàéò Gashuunsukhait ªëãèé Ulgii Õàíõ Hankh Àðöñóóðü Artssuuri Óëüõàí Ulihan Ýðýýíöàâ Ereentsav Áè èãò Bichigt Áóëãàí Bulgan Áîðøîî Borshoo Áàéòàã Baitag Áóðãàñòàé Burgastai Øèâýýx ðýí Shiveekhuren Õàâèðãà Khavirga Áóñàä Other Ýõ ñóðâàëæ: Õèë õàìãààëàõ åðºíõèé ãàçðûí ìýäýý Source: Report of Border Protection General Board of Mongolia 17.3 ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ ÎÐÑÎÍ ÆÓÓË ÈÄ, óëñààð, æèë á ðèéí ýöýñò NUMBER OF INBOUND TOURISTS THROUGH THE BORDER OF MONGOLIA, by country, at the end of the selected years òîî number Óëñ Country Á ÃÄ Total ÀÍÓ USA Àâñòðàëè Australia Èõ Áðèòàíè United Kingdom ÁÍÑÓ Rep.of Korea Ãåðìàí Germany Èòàëè Italy Êàçàõñòàí Kazakhstan Êàíàä Canada ÎÕÓ Russian Fed Øâåä Sweden Õÿòàä China Ôðàíö France ßïîí Japan Áóñàä Other Ýõ ñóðâàëæ: Source: Çàì òýýâýð, àÿëàë æóóë ëàëûí ÿàìíû ìýäýý Report of Ministry of Road, Transportation and Tourism 267

266 Á ËÝà 17. ÀßËÀË ÆÓÓË ËÀË 17.4 ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ ÍÝÂÒÝÐÑÝÍ ÃÀÄÀÀÄÛÍ ÇÎÐ Èà ÄÛÍ ÒÎÎ, óëñààð NUMBER OF INBOUND AND OUTBOUND FOREIGN PASSENGERS THROUGH THE BORDER OF MONGOLIA, by country Óëñ Country Îðñîí Inbound Ãàðñàí Outbound òîî number Á ãä Total ÀÍÓ USA Àâñòðàëè Australia Àíãëè UK ÁÍÑÓ Rep.of Korea ÁÍÕÀÓ Rep.of China Ãåðìàí Germany Äàíè Denmark Êàçàõñòàí Kazakhstan Êàíàä Canada Íèäåðëàíä Netherlands ÎÕÓ Russian Federation Øâåä Sweden Øâåéöàðü Switzerland Ôðàíö France ßïîí Japan Áóñàä Other ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ 2006 ÎÍÄ ÍÝÂÒÝÐÑÝÍ ÃÀÄÀÀÄÛÍ ÇÎÐ Èà ÈÄ, àÿëëûí çîðèëãî, á ñ íóòãààð ARRIVALS OF FOREIGN PASSENGERS FROM ABROAD IN THE 2006, by purpose of visit, geographical region õóâü percentage íýýñ: á ñ íóòãààð Of which: by regions Ç í Açè, Àÿëàëûí çîðèëãî Á ãä Àìåðèê Hîìõîí Åâðîï Îéðõè ªìíºä Àôðèê äàëàéí Äîðíîä Àçè á ñ íóòàã Purpose of visit Total America East Asia Europe Middle South Africa and the East Asia Pacific Íèéò Total íýýñ: Of which: Àëáàí àæëààð Official Õóâèéí æóðìààð Private Æóóë ëàë Tourism Äàìæèí ºíãºðºõ Transit

267 SECTION 17. TOURISM 17.6 ÓËÑÛÍ ÕÈËÝÝÐ ÃÀÐÑÀÍ ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÇÎÐ Èà ÄÛÍ ÒÎÎ, áîîìò, àÿëàëûí çîðèëãîîð, 2006 îí OUTBOUND DOMESTIC PASSENGERS,by immigration posts, purpose of visits, as of 2006 òîî number íýýñ: àÿëàëûí çîðèëãî* Name of Ãàðñàí Of which: purpose of visit * Áîîìòûí íýð immigration Outbound Àëáàí Õóâèéí Æóóë - Áàéíãà Áóñàä posts àæëààð æóðìààð ëàë ñóóõ Official Private Tourism Permanent Other residence Á ãä Total Ñ õáààòàð Sukhbaatar Àëòàíáóëàã Altanbulag Áóÿíò-Óõàà Buyant-Ukhaa Çàìûí- ä Zamiin-Uud Öàãààííóóð Tsagaannuur Ãàøóóíñóõàéò Gashuunsukhait ªëãèé Ulgii Õàíõ Hankh Àðöñóóðü Artssuuri Óëüõàí Ulihan Ýðýýíöàâ Ereentsav Áè èãò Bichigt Áóëãàí Bulgan Áîðøîî Borshoo Äàÿí Dayan Áàéòàã Baitag Áóðãàñòàé Burgastai Øèâýýõ ðýí Shiveekhuren Õàâèðãà Khavirga Áàÿíõîøóó Bayankhoshuu Áàãà-Èëýíõ Baga-Ilenkh Õàíãè Khangi Òýñ Tes Òàéëáàð: *Õèë õàìãààëàõ åðºíõèé ãàçðûí ìýäýýíä áàéãàà àÿëàëûí çîðèëãî íü äýëõèéí àÿëàë æóóë ëàëûí áàéãóóëëàãûí çºâëºì溺ñ îäîîãîîð çºð òýé áàéãàà áîëíî. Note: * The purpose of visit which are shown in the report of Border Protection General Board of Mongolia is still different from Manual of the World Tourism Organization 269

268 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, Õ Í ÀÌÛÍ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ ÄÎÎÄ Ò ÂØÈÍ íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàð ( ÑÃ) 1966 îíîîñ ýõëýí ºðõèéí îðëîãî, çàðëàãûí ñóäàëãààã ÿâóóëæ áàéíà îíû áàéäëààð óëèðàë á ð Ìîíãîë óëñûí íèéò ºðõèéí 0.5 õóâüòàé òýíöýõ 2808 ºðõèéã ò âýðëýí àâ, òýäíýýñ ºðõèéí ãèø äèéí íàñ, õ éñ, àæèë ýðõëýëòèéí áàéäàë, ºðõèéí îðëîãî, çàðëàãà, õýðýãëýýíèé õýìæýýòýé õîëáîîòîé ç ëýëò äèéã ñóäàëæ áàéíà. ªðõèéí íèéò îðëîãî (çàðëàãà) íü ºðõèéí ìºíãºí îðëîãî (çàðëàãà) äýýð ºðõèéí ººðèéí àæ àõóéãààñ áýëòãýñýí áîëîí áóñäààñ íýã é àâ õýðýãëýñýí ç éëñèéí ìºíãºí ä íã íýìñýíýýð òîäîðõîéëîãäîíî. Íýã ºðõºä íîãäîõ äóíäàæ ç ëýëò äèéã æèëèéí òóðø óã ñóäàëãààíä õàìðàãäñàí ºðõèéí ñàðûí äóíäæààð òîîöñîí áîëíî. Õ í àìûí õ íñíèé á òýýãäýõ íèé õýðýãëýýã òîîöîõäîî õóäàëäàæ àâñàí, õóâèéí àæ àõóé, áóñàä õ ì ñýýñ íý òºëáºðã é àâñàí áîëîí ºðõèéí õ ðýýíýýñ ãàäíà õýðýãëýñýí õ íñíèé á òýýãäýõ íèé õýìæýýãýýð õ íñíèé ãîë íýð òºðºëä øèëæ ëýí òîîöñîí áîëíî. Ìîíãîë Óëñûí «Õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèíã òîäîðõîéëîõ òóõàé» õóóëèéí /1998 îíû 1 ä ãýýð ñàðûí 8 íû ºäðèéí/ 5 äóãààð ç éëä õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèíã õýðýãëýýíèé äîîä õýìæýýã íäýñëýí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàð òîäîðõîéëíî» ãýæ çààñàí. Õóóëèéí äàãóó ÑÃ-ààñ 1998 îíîîñ ýõëýí Õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèí - ã á ñ íóòãààð òîäîðõîéëæ, çàðëàæ áàéíà. «Õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèíã òîäîðõîéëîõ òóõàé» Ìîíãîë Óëñûí õóóëèéí 3-ð ç éëä çààñíààð õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøèí ãýæ õýðýãëýýíèé äîîä õýìæýýã ìºíãºí õýëáýðýýð èëýðõèéëñýíèéã; õýðýãëýýíèé äîîä õýìæýý ãýæ õ íèé íýí òýðã íèé çàéëøã é õýðýãëýýã õàíãàõ õ íñíèé áîëîí õ íñíèé áóñ õýðýãëýýíèé ñàãñààð òîäîðõîéëñîí áàðàà, éë èëãýýíèé øèíæëýõ óõààíû íäýñëýëòýé òîãòîîñîí òîî, õýìæýýã îéëãîíî. Õ í àìûí àìüæèðãààíû ò âøèí, ÿäóóðëûí áàéäëûã òîäîðõîéëîõ çîðèëãîîð ÑÃààñ Ìîíãîë óëñûí õ í àìûí àìüæèðãààíû ò âøíèé íýëãýý -íèé àíõíû ò âýð ñóäàëãààã Äýëõèéí áàíêíû òåõíèê ñàíõ ãèéí äýìæëýãòýéãýýð 1995 îíä, õî ð äàõü óäààãèéí ñóäàëãààã Àìüæèðãààíû ò âøíèé ò âýð ñóäàëãàà ãýñýí íýðýýð 1998 îíä Íýãäñýí íäýñòíèé Áàéãóóëëàãûí Õºãæëèéí Õºòºëáºðèéí ãàçðûí äýìæëýãòýéãýýð, îíä ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãà, àìüæèðãààíû ò âøíèé ò âýð ñóäàëãàà -ã (ªÎÇÀÒÑ) Äýëõèéí Áàíê áîëîí Íýãäñýí íäýñòíèé Áàéãóóëëàãûí Õºãæëèéí Õºòºëáºðèéí ãàçðûí äýìæëýãòýéãýýð òóñ òóñ ÿâóóëñàí. ßäóóðëûí íäñýí ç ëýëò äèéã 2006 îíîîñ ýõëýí ªðõèéí îðëîãî, çàðëàãûí ñóäàëãàà -íû ä íãýýñ òîîöîæ áàéíà. 270

269 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD ªÀ Ä Õ-èéí õ ðýýíä õýðýãæèæ áóé Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà òºñëèéí éë àæèëëàãàà Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà òºñëèéí íäñýí çîðèëãî íü õ íèé õºãæëèéí õ èí ç éë, àäàâõèéã äýìæèí õºãæ ëýõýä øààðäàãäàõ ýäèéí çàñàã, íèéãìèéí çàéëøã é éë èëãýýíèé õ ðýýã ºðãºæ ëýõ çàìààð õ í àìûí àìüæèðãààíû äîîä ò âøíýýñ áàãà îðëîãîòîé ºðõèéí àìüæèðãààã ñàéæðóóëàõ, ÿäóóðëûí èðìýãò áàéãàà ºðõèéã ÿäóóðàëä îðîõîîñ óðüä èëàí ñýðãèéëýõýä èãëýãäýæ áàéíà. Òºñëèéã 3 å øàòòàéãààð 12 æèëèéí òóðø õýðýãæ ëýõ áºãººä ýõíèé å øàò íü îíä õýðýãæèí äóóñàæ áàéíà. Ýõíèé å øàò íü 4 á ðýëäýõ í õýñãýýñ á ðäñýí. íä: 1. Áýë ýýðèéí ìàë àæ àõóéí ýðñäëèéí óäèðäëàãà 2. Îðîí íóòãèéí ñàíàà ëàãûí ñàí 3. Áè èë ñàíõ ãèéí éë èëãýý 4. Òºñëèéí ìåíåæìåíò áà áîäëîãûí äýìæëýã Ýõíèé å øàòàíä Áàÿíõîíãîð, Áàÿí-ªëãèé, Äîðíîä, Äóíäãîâü, ªâºðõàíãàé, ªìíºãîâü, Òºâ, Óâñ àéìàã, íèéñëýëèéí Áàÿíãîë ä ðýã òóðøèëòûí æóðìààð òºñºëä õàìðàãäàæ áàéãàà áºãººä áóñàä 13 àéìàã, 8 ä ðýã òºñëèéí Îðîí íóòãèéí õºãæëèéí ñàí ãýñýí äýä á ðýëäýõ í õýñýãò õàìðàãäñàí áàéíà. Òîãòâîðòîé àìüæèðãàà òºñëèéí õºðºí㺠îðóóëàëòûí ìýäýýëëèéã 2005 îíû 4 ä ãýýð óëèðëààñ ýõëýí ñòàòèñòèêèéí õàãàñ, á òýí æèëèéí áþëëåòåíü, òàíèëöóóëãà áîëîí ýìõòãýëä ªÀÄÕÃ-ûí ìýäýýëëèéã íäýñëýí õýâëýí íèéòýëæ áàéíà. 271

270 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND MINIMUM SUBSISTENCE LEVEL OF POPULATION Since 1966, the National Statistical Office has regularly conducted household income and expenditure survey. A sample of 2808 households of approximately 0.5 percent of the total households was selected to represent the total households of Mongolia and data on household member s age, sex, employment, household income, expenditure, consumption and housing condition are collected and analyzed on quarterly basis. The total household income (expenditure) is defined by adding up the amounts of household monetary income (expenditure), own consumption and gifts received free of charge. The estimation method of per household average indicators is calculated as households monthly average which is covered in the survey for the whole year. Food consumption is estimated including purchased, free of charge goods from own production and others, and also foodstuff consumed out of household. Also some foodstuff consumption is estimated by transferring products to one main category. In the article 5 of Mongolia s Law on Defining minimum subsistence level of population (dated on January 8, 1998), it is stated that the National Statistical Office determines the minimum subsistence level of population based on minimum consumption. The National Statistical Office has been defining and announcing the Minimum subsistence level of population by region since As stated in the article 3 of Mongolia s Law on Defining minimum subsistence level of population, the minimum subsistence level is minimum consumption level expressed in monetary value; and minimum consumption level is scientific estimation on quantity of consumption to satisfy basic survival requirement that is defined by food and non-food consumption basket. With the purpose of defining living standards and poverty rates, the NSO conducted first sample survey on Mongolia s population living standards assessment in 1995 with the technical and financial support of the World Bank and second survey in 1998 with the support from United Nations Development Programme. Third survey Household income and expenditure survey with living standards measurement survey like features (HIES-LSMS) was carried out with the joint support from United Nations Development Programme and the World Bank in Since 2006, the estimation of poverty main indicators is based on the results of Household Income and Expenditure Survey. 272

271 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD Sustainable Livelihood project implementation in the framework of The National Household Livelihood Capacity Support Program Sustainable Livelihood project s goal is to reduce a vulnerability and to provide a secure and sustainable livelihood of the poor and near-the-poor households and individuals nationwide by expanding basic socio-economic services, by building necessary for this capacity and human resource development. The project will be implemented for 12 years and in three phases, so that Phase I of which is referred to as the Sustainable Livelihoods Project (SLP) and will be implemented in SLP had four components such as Pastoral Risk Management, Local Initiatives Fund/Local Development Fund, Microfinance service, Project Management and Policy Support. At the first stage the project activities have covered eight aimags and one district, namely, Bayan-Olgii, Uvs, Bayankhongor, Ovorkhangai, Dundgovi, Omnogovi, Tuv, Dornod, and Bayangol district of Ulaanbaatar city. Local Development Fund activities covered remaining aimags and districts additionally. From the last quarter of 2005, estimated investment data of the Sustainable Livelihoods Project has been published in an annual and semi-annual statistical bulletins, booklets and statistical yearbook with the following notes to ensure that HLSPO data resources are used. 273

272 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ 18.1 ÍÝà ªÐÕÈÉÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÍÈÉÒ ÁÎËÎÍ ÌªÍÃªÍ ÎÐËÎÃÎ, õîò õºäººãººð, îíû íýýð MONTHLY AVERAGE TOTAL AND MONETARY INCOME PER HOUSEHOLD, by urban and rural, at current price Îðëîãûí òºðºë Types of income Óëñûí äóíäàæ National average Íèéò îðëîãî - Á ãä Total income ̺íãºí îðëîãî - Á ãä Monetary income - Total Öàëèí Wages and salaries Òýòãýâýð, òýòãýìæ Pensions and allowances ªðõèéí éëäâýðëýë, Income from household éë èëãýýíèé îðëîãî businesses Áóñàä Other Áóñäààñ íýã é àâñàí Received from other free of charg Õóâèéí àæ àõóéãààñ Food preparation from own áýëòãýñýí õ íñíèé ç éëñ business * * Òàéëáàð: * Õóâèéí àæ àõóéãààñ õýðýãëýñýí õ íñíèé ç éëñ Note: * Food consumption from own business * Õîò Urban * պ人 Rural òºã tog * * 18.2 ÍÝà ªÐÕÈÉÍ ÑÀÐÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÍÈÉÒ ÁÎËÎÍ ÌªÍÃªÍ ÎÐËÎÃÛÍ Á ÒÝÖ COMPOSITION OF MONTHLY AVERAGE TOTAL AND MONETARY INCOME PER HOUSEHOLD Îðëîãûí òºðºë Types of income õóâü percentage Óëñûí äóíäàæ Õîò պ人 National average Urban Rural Íèéò îðëîãî - Á ãä Total income ̺íãºí îðëîãî - Á ãä Monetary income - Total Öàëèí Wages and salaries Òýòãýâýð, òýòãýìæ Pensions and allowances ªðõèéí éëäâýðëýë, Income from household éë èëãýýíèé îðëîãî businesses Áóñàä Other Áóñäààñ íýã é àâñàí Received from other free of charg Õóâèéí àæ àõóéãààñ Food preparation from own áýëòãýñýí õ íñíèé ç éëñ business * 11.2 * * 2.3 * * 14.1 * Òàéëáàð: *- Õóâèéí àæ àõóéãààñ õýðýãëýñýí õ íñíèé ç éëñ Note: *- Food consumption from own business 274

273 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD 275

274 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ 18.5 ÆÈØÑÝÍ ÍÝÃ Õ ÍÄ ÑÀÐÄ ÍÎÃÄÎÕ Õ ÍÑÍÈÉ ÇÀÐÈÌ Á ÒÝÝÃÄÝÕ ÍÈÉ ÓËÑÛÍ ÄÓÍÄÀÆ ÕÝÐÝÃËÝÝ, õîò õºäººãººð MONTHLY FOODSTUFF CONSUMPTION PER ADULT EQUIVALENT, by urban and rural Õ íñíèé á òýýãäýõ í Foodstuff Óëñûí äóíäàæ National average êã kg Ìàõ, ìàõàí á òýýãäýõ í Meat and meat products ìàõàíä øèëæ ëñíýýð in terms of meat Ñ, ñ í á òýýãäýõ í Milk and milk products ñ íä øèëæ ëñíýýð in terms of milk Öºöãèéí òîñ Butter Ãóðèë, ãóðèëàí á òýýãäýõ í Flour and bakery products ãóðèëä øèëæ ëñíýýð in terms of flour Áóäàà Rice èõýð, ñàõàðûí ç éë Sugar and sugar products ñàõàðò øèëæ ëñíýýð in terms of sugar Çàãàñ, çàãàñàí á òýýãäýõ í Fish and fish products ªíäºã, øèðõýã Egg, piece Òºìñ Potatoes Õ íñíèé íîãîî Vegetables in terms of fresh vegetable Æèìñ, æèìñãýíý Fruit Óðãàìëûí áîëîí ººõºí òîñ Vegetable oil Õîò Urban պ人 Rural 18.6 ÆÈØÑÝÍ ÍÝÃ Õ ÍÈÉ ÕÎÍÎÃÒ ÕÝÐÝÃËÝÑÝÍ Õ ÍÑÍÈÉ Ç ÉËÈÉÍ ÈË ËÝÃ, ÍÀÉÐËÀÃÀ, õîò õºäººãººð CALORIE AND COMPOSITION OF DAILY FOODSTUFF CONSUMPTION PER ADULT EQUIVALENT, by urban and rural Óëñûí äóíäàæ Õîò պ人 National average Urban Rural Èë ëýã, êêàë Calorie intake, kkal Óóðàã, ãð Protein, gramms ªºõ òîñ, ãð Fat, gramms Í ðñ óñ, ãð Hydrogen, gramms

275 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD 18.7 Õ Í ÀÌÛÍ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ ÄÎÎÄ Ò ÂØÈÍ, ñàðä íýã õ íä íîãäîõîîð, á ñ íóòãààð, îíóóäààð MINIMUM SUBSISTANCE LEVEL OF POPULATION, per capita a month, by region and years òºã tog Á ñ Region Áàðóóí West Ç í East Òºâ Central Õàíãàéí Khangai Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ßÄÓÓÐËÛÍ ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ Ä, óëñûí äóíäàæ áîëîí õîò, õºäººãººð, ÀÒÒÑ, ªÎÇÑ POVERTY MEASURES, by national average, urban and rural, LSMS, HIES ßäóóðëûí õàìðàëòûí õ ðýý Headcount ßäóóðëûí ã íçãèéðýëò Poverty Gap ßäóóðëûí ìýäðýìæ Poverty severity õóâü percentage 1998* * 2006** 1998* * 2006** 1998* * 2006** Óëñûí äóíäàæ National average Õîò Urban íýýñ : of which Óëààíáààòàð Ulaanbaatar պ人 Rural Ýõ ñâýð: * ÀÒÒÑ Source: * LSMS Ýõ ñâýð: ** ªÎÇÑ Source: ** HIES 277

276 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ 18.9 ßÄÓÓÐËÛÍ ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ Ä, óëñûí äóíäàæ, õîò, õºäºº, ñóóðüøèë, á ñýýð, ªÎÇÑ, 2006 îí POVERTY MEASURES, by national average, urban, rural, location and region, HIES, 2006 õóâü percentage ßäóóðëûí ßäóóðëûí ßäóóðëûí õàìðàëòûí ã íçãèéðýëò ìýäðýìæ õ ðýý Poverty Headcount Poverty Gap Severity Óëñûí äóíäàæ National average Õîò Urban պ人 Rural Á ñ Region Áàðóóí West Õàíãàé Khangai Òºâ Central Ç í East Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Ñóóðüøèë Location Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Àéìãèéí òºâ Aimag centers Ñóìûí òºâ Soum centers պ人 Countryside

277 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD "ÒÎÃÒÂÎÐÒÎÉ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀ " ÒªÑËÈÉÍ Õ ÐÝÝÍÄ ÝÐ Ë ÌÝÍÄ, ÁÎËÎÂÑÐÎË, ÄÝÄ Á ÒÖÈÉà ÑÀÉÆÐÓÓËÀÕ ÈÃËÝËÝÝÐ ÕÈÉÑÝÍ ÕªÐªÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, îíû ýöýñò, àéìàã, á ñýýð INVESTMENTS FOR THE IMPROVEMENT OF THE HEALTH, EDUCATION AND INFRASTRUCTURE IN THE FRAMEWORK OF "SUSTAINABLE LIVELIHOODS PROJECT", at the end of the year, by aimags and regions Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Áîëîâñðîë Education Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Ýõ ñâýð: ªÀÄÕÃ-ûí ìýäýýëýë Source: The data from HLSPO 279

278 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation ) Ýð ë ìýíä Health Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

279 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects 2003 Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Äýä á òýö Infrastructure 2004 Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation )

280 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects 2003 Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Áàéãàëü îð èí áîëîí áóñàä Environment and others 2004 Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation ) Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

281 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD "ÒÎÃÒÂÎÐÒÎÉ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀ" ÒªÑ˪ªÑ ÁÝË ÝÝÐÈÉÍ ÌÀË ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÝÐÑÄËÈÉà ÁÓÓÐÓÓËÀÕ ÈÃËÝËÝÝÐ ÕÈÉÑÝÍ ÕªÐªÍê ÎÐÓÓËÀËÒ, îíû ýöýñò, àéìàã, á ñýýð INVESTMENTS FOR THE PASTURAL RISK MANAGEMENT THE FRAMEWORK OF "SUSTAINABLE LIVELIHOODS PROJECT", at the end of the year, by aimags and regions Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õóäàã çàñâàð Well rehabilitation Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Äîðíîä Dornod Äóíäãîâü Dundgovi ªâºðõàíãàé Ovorkhangai ªìíºãîâü Omnogovi Òºâ Tov Óâñ Uvs Õýíòèé Khentii Àãóóëàõ áàðèõ, çàñâàð Storage construction and repairment Á ÃÄ TOTAL Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Äîðíîä Dornod Äóíäãîâü Dundgovi ªâºðõàíãàé Ovorkhangai ªìíºãîâü Omnogovi Òºâ Tov Óâñ Uvs Õýíòèé Khentii Ýõ ñâýð: ªÀÄÕÃ-ûí ìýäýýëýë Source: The data from HLSPO Òàéëáàð: Áàÿíõîíãîð àéìãèéí 2006 îíû õóäãèéí ñàíõ æèëò ºññºí ä íãýýð îðîâ. Remark: Accumulated number is taken for 2006 well rehabilitation financing in Bayankhongor aimag

282 Á ËÝà 18. ªÐÕÈÉÍ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐËÀÃÀ, ÀÌÜÆÈÐÃÀÀÍÛ Ò ÂØÈÍ Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Ìàë äûí á ëýã õîðøîî, òîíîã òºõººðºìæèéí çýýë Herders` cooperatives and equipments loan (Õ ñíýãò ûí ðãýëæëýë - Table continuation ) Õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî The number of implemented projects Ñàíõ æèëò /ñàÿ.òºã/ Financing /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Äîðíîä Dornod Äóíäãîâü Dundgovi ªâºðõàíãàé Ovorkhangai ªìíºãîâü Omnogovi Òºâ Tov Óâñ Uvs Öàã óóðûí ñòàíö Weather forecasting station Á ÃÄ TOTAL Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Äóíäãîâü Dundgovi ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Ñ õáààòàð Sukhbaatar Òºâ Tov Óâñ Uvs Òàéëáàð: 2006 îíû õóâüä õýðýãæ ëñýí òºñëèéí òîî ãýäãèéí äîð íèéò çýýëäýã äèéí òîîã îéëãîíî. Remark:Total number of sub-loaners is to be considered under "Implemented number of projects" in

283 SECTION 18. HOUSEHOLD INCOME, EXPENDITURE AND LIVING STANDARD "ÒÎÃÒÂÎÐÒÎÉ ÀÌÜÆÈÐÃÀÀ" ÒªÑËÈÉÍ Õ ÐÝÝÍÄ ÎËÃÎÆ ÁÓÉ ÇÝÝË, îíû ýöýñò, àéìàã, á ñýýð LOANS PROVIDED WITH THE FRAMEWORK OF "SUSTAINABLE LIVELIHOODS PROJECT", at the end of the year, by aimags and regions Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Çýýëäýã äèéí òîî Number of borrowers Áè èë ñàíõ ãèéí õºãæëèéí ñàíãààñ îëãîñîí çýýë - Microfinance Development Fund' s loan Îëãîñîí çýýëèéí õýìæýý /ñàÿ.òºã/ Amount of fund's loan /mln.tog/ Çýýëäýã äèéí òîî Number of borrowers Îëãîñîí çýýëèéí õýìæýý /ñàÿ.òºã/ Amount of fund's loan /mln.tog/ Çýýëäýã äèéí òîî Number of borrowers Îëãîñîí çýýëèéí õýìæýý /ñàÿ.òºã/ Amount of fund's loan /mln.tog/ Çýýëäýã äèéí òîî Number of borrowers Îëãîñîí çýýëèéí õýìæýý /ñàÿ.òºã/ Amount of fund's loan /mln.tog/ Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogov Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Ýõ ñâýð: ªÀÄÕÃ-ûí ìýäýýëýë Source: The data from HLSPO

284 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà Áîëîâñðîë: Á õ øàòíû áîëîâñðîëûí ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí òîî, ñóðàëöàã èä, òºãñºã èä, ýëñýã èä, áàãø íàðûí òîîã áîëîâñðîëûí ò âøèí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð ãàðãàâ. Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëü (ÅÁÑ)-ä õàìðàãäàëòûí öýâýð, áîõèð êîýôôèöèåíò, íýã áàãøèä íîãäîõ ñóðàã äûí òîî, ñóðãóóëü çàâñàðäàëòûí õóâü, èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæ, ìýðãýæëèéí àíõàí, äóíä øàòíû ñóðãóóëèéí ñóðàëöàã èä, òºãñºã äèéí òîîã Áîëîâñðîëûí îëîí óëñûí ñòàíäàðò àíãèëëûí äàãóó ãàðãàâ. Ýíýõ àíãèëàë íü 1997 îíä øèíý ëýãäýí ìºðäºãäºæ ýõýëñýí áºãººä óã àíãèëëààð áîëîâñðîëûí ò âøíèéã 0-6 ò âøèíä àíãèëäàã. Ìýäýýëëèéí ýõ ñóðâàëæ. Åðºíõèé áîëîâñðîëûí òàëààðõè ìýäýýëëèéã ÅÁÑ-èóä ãàðãàæ àéìàã, íèéñëýëèéí Çàñàã äàðãûí òàìãûí ãàçðûí äýðãýäýõ Íèéãìèéí õºãæëèéí áîäëîãûí õýëòýñ (Áîëîâñðîë, ñî ëûí òºâ)-ò íýãòãýí Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ÿàìàíä, ìýðãýæëèéí áîëîí äýýä áîëîâñðîëûí ìýäýýëëèéã èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæ, ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí òºâ äýýñ òóñ ÿàìàíä øóóä èð ëíý. Áîëîâñðîëûí ñàëáàðûí ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëëèéã Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ÿàì íýãòãýí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã îíîîñ õóâèéí ºì èéí èõ ñóðãóóëü, êîëëåæ áàéãóóëàãäàæ éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ ýõýëñíýýð òýäãýýðèéã ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëýëä õàìðóóëàõ áîëñîí. Ìýðãýæëèéí áîëîí äýýä áîëîâñðîë îëãîõ ñóðãóóëèóäûí õýëáýðèéã äàðààõ áàéäëààð àíãèëíà. íä: 1. Èõ ñóðãóóëüä Áàòëàí Õàìãààëàõ Èõ Ñóðãóóëü,Áîëîâñðîëûí Èõ Ñóðãóóëü, Ìîíãîë Óëñûí Èõ Ñóðãóóëü, Ñî ë Óðëàãûí Èõ Ñóðãóóëü, Óäèðäëàãûí Àêàäåìè, Óëààáààòàðûí Èõ Ñóðãóóëü, Õîâäûí Èõ Ñóðãóóëü, պ人 Àæ Àõóé Èõ Ñóðãóóëü, Õ ì íëýãèéí Óõààíû Èõ Ñóðãóóëü, Øèíæëýõ Óõààíû Òåõíîëîãèéí Èõ Ñóðãóóëü, Ýð ë Ìýíäèéí Øèíæëýõ Óõààíû Èõ Ñóðãóóëü, Îòãîíòýíãýð Èõ Ñóðãóóëü, Îðõîí Èõ Ñóðãóóëü, Èõ çàñàã Èõ Ñóðãóóëü. 2. Äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèä: Äèïëîìûí äýýä, áàêàëàâðûí, ìàãèñòðûí çýðýã îëãîõ ñóðãàëò ýðõýëæ áóé áóñàä áàéãóóëëàãóóäûã. 3. Ìýðãýæëèéí àíõàí, äóíä øàòíû ñóðãóóëüä: Äýýä áîëîâñðîëûí çýðýã îëãîäîãã é, ìýðãýæëèéí áîëîâñðîë îëãîäîã ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãóóäûã òóñ òóñ õàìðóóëíà. Òóõàéí øàòíû õàìðàí ñóðãàëòûí áîõèð æèíã òîîöîõäîî òóõàéí øàòàíä ñóðàëöàæ áóé õ õäèéí òîîã òóõàéí øàòàíä ñóðàëöàõ íàñíû õ í àìûí òîîíä õàðüöóóëíà. Íýã áàãøèä íîãäîõ ñóðàã äûí òîîã òîîöîõäîî òóõàéí øàòàíä ñóðàëöàã äûí òîîã òóõàéí ò âøíèé áîëîâñðîëûí áàéãóóëëàãûí áàãøèéí òîîíä õàðüöóóëíà. Ñóðãóóëü çàâñàðäàëòûí õóâèéã ñóðãóóëèàñ çàâñàðäñàí 7-15 íàñíû õ õäèéí òîîã òóõàéí íàñíû íèéò ñóðàëöàã äûí òîîíä õàðüöóóëæ ãàðãàíà. Øèíæëýõ óõààí: Øèíæëýõ óõààíû ñàëáàðûí ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëëèéã õîëáîãäîõ ýðäýì øèíæèëãýýíèé áàéãóóëëàãóóä ãàðãàæ, Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ÿàì íýãòãýí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. Ýðäýì øèíæèëãýýíèé áàéãóóëëàãóóäàä ýðäýì øèíæèëãýý, òóðøèëò, çîõèîí á òýýõ àæèë ýðõýëäýã áàéãóóëëàãà, àæ àõóéí íýãæ ä îðíî. Ýíä ýðäýì øèíæèëãýýíèé áàéãóóëëàãûí òîî, àæèëëàã èä áîëîí çàðäëûí ìýäýýëëèéã ñàëáàðààð õàðóóëàâ. Ñî ë, óðëàã: Ñî ë óðëàãèéí ñàëáàðûí ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëëèéã àéìãóóäûí Áîëîâñðîë, ñî ëûí òºâ, Íèéñëýëèéí ñî ëûí ãàçàð ãàðãàæ Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ÿàì íýãòãýí íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. 286

285 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS õ íä íîãäîõ íîìûí òîîã ãàðãàõäàà íîìûí ôîíäûã ñóóðèí õ í àìûí òîîíä õàðüöóóëàí òîîöñîí. Ìýðãýæëèéí óðëàãèéí áàéãóóëëàãà, ìóçåéí ìýäýýíä àéìàã, íèéñëýëèéí ìýðãýæëèéí óðëàãèéí áàéãóóëëàãà, ìóçåéí ä õàìðàãäñàí áîëíî. Ñ ì õèéä: Ýíý á ëýãò ñ ì õèéäýä àæèëëàã èä, õóðëûí ëàì íàð, øàøíû ñóðãóóëü äàöàíä ñóðàëöàã èä çýðýã ç ëýëò äèéã õàðóóëàâ. Ýäãýýð ç ëýëò äèéí ýõ ñóðâàëæ íü Yíäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðààñ æèë á ð ãàðãàäàã ñ ì õèéäèéí ìýäýý òàéëàí áîëíî. Ñ ì õèéäèéí òàéëàíã íäýñíèé Ñòàòèñòèêèéí Ãàçðûí äàðãûí 2001 îíû 43 äóãààð òóøààëààð áàòëàãäñàí ÑÕ-1 ìàÿãòààð æèë á ðèéí 1-ð ñàðûí 20-íû äîòîð àéìãèéí ñòàòèñòèêèéí õýëòýñ, íèéñëýëèéí ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò íýãòãýí 2 ñàðûí 4-íä Yíäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëäýã. 287

286 Á ËÝÃ 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀÃ EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS Education: Data for school enrollment, graduates, new entrants and teaching staff is shown by educational level, aimags and capital city. Such indicators as general educational school net and gross enrollment ratio, pupil-teacher ratio, drop-out rate are being added and number of students in iniversities, colleges, technical and vocational schools are being compiled according to the international standard Classification of Education ISCED. The ISCED has been updated and revised in 1997 and adopted since then. According to this classification the education is classified between 0-6 levels. Data sources. General education data is collected from general educational schools and compiled at the Social development policy division of aimag and the capital governors offices and finally sent to the MOSTEC. Vocational and tertiary education data is sent directly to the MOSTEC from educational institutes. The NSO receives annual report of the educational sector from the MOSTEC. With the emerging private educational institutions the education data of private sector has been covered since Vocational and tertiary educational institutions are classified as follows : 1. Universities: Dependence university, State Pedagogical university, The National University of Mongolia, University of Culture and Arts, Academy of Management, University of Ulaanbaatar, University of Khovd, University of Agriculture, University of Humanity, Science and Techology University, Science and Medical University, Orkhon University, Otgontenger University, Ikh zasag University. 2. Institutes and colleges: Other institutions that provide Bachelor s, Master s degree and other diploma degrees. 3. Technical and vocational schools: institutes that provide (nondiploma) professional degree. Gross enrollment ratio. This rate is equal to the number of pupils enrolled in a given level of education regardless of age by the population of age-group which is officially corresponds to the given level of education. Pupil-teacher ratio. This rate is egual to the total number of pupils are studying in the general educational schools by the number of teachers at the same level. Drop-out ratio is equal to the number of drop-out pupils aged 8-15 by the number of population in the same age-group. Science: The Ministry of Science, Technology, Education and Culture compiles information related to science from reseach and Science organizations forwards it to the National Statistical Office. The Research and Science organizations include entities that lead scientific pilot activities, research and inventions.this section presents the number of scientific organizations, employers, and total expenditures by sectors. Culture and arts: MOSTEC collects data of culture and arts from the local culture centres of aimags and capital city, NSO receives annual reports from the Ministry of Science, Technology, Education and Culture. The number of books per is estimated as a ratio between the library book stock and the number of resident population. 288

287 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS Data of professional art s organizations and museums covers all aimags and capital city s number of professional art s organizations and museums. Monasteries and temples: This chapter shows the number of employees in monasteries and temples, monks, and students studying in religious school and datsans. Data source of these indicators is the annual report of National Statistical Office. Monasteries and temples send data to the statistical divisions of aimags and statistical department of Capital city by 20 th January each year. These divisions and department sent the data to the National Statistical Office by 4 th February and compiled by Form SKH-1 approved by the 43 th order in 2001 of Chairman of the NSO.. 289

288 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà 19.1 ÁYÕ ØÀÒÍÛ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÀËÒÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÒÎÎ, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð NUMBER OF EDUCATIONAL INSTITUTIONS, at the beginning of the academic year òîî number Ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí àíãèëàë Educational institutions classification Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëü-á ãä General educational schools-total Áàãà Primary 72* 76* 75* 71 9 æèëèéí 9 grade 193* 189* 240* æèëèéí 11 grade Îðîé, ý íýý àíãèòàé ñóðãóóëü Schools with evening classes Èõ, äýýä ñóðóóëü, êîëëåæ, University, higher educational ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí institutions, colleges, technical òºâ-á ãä and vocational schools-total Òºðèéí ºì èéí: Public: Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí Technical and vocational òºâ schools Äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæ Higher educational institutions, colleges Èõ ñóðãóóëü Universities Òºðèéí ºì èéí áóñ: Private: Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí Technical and vocational òºâ schools Äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæ Higher educational institutions, colleges Èõ ñóðãóóëü Universities Ìîíãîëä éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ Branch of foreign universities áóé ãàäààäûí ñàëáàð ñóðãóóëü Òàéëáàð: * 8 æèë, 10 æèëèéí ñóðãóóëü Note: * 8-th grade, 10-th grade ÁYÕ ØÀÒÍÛ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÀËÒÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÀÄ ÑÓÐÀËÖÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð NUMBER OF PUPILS AND STUDENTS IN EDUCATIONAL INSTITUTIONS,at the beginning of the academic year ìÿí.õ í thous. persons Ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí àíãèëàë Educational institutions classification Á ãä Total Åðºíõèé áîëîâñðîëûí ñóðãóóëüä Number of pupils studying in ºäðººð ñóðàëöàã èä-á ãä general educational schools-total Y íýýñ: ýìýãòýé Of which:female Áàãà Primary Äóíä Basic Àõëàõ High Îðîé, ý íýý àíãèòàé ñóðãóóëüä In schools with evening classes Y íýýñ: ýìýãòýé Of which:female Èõ, äýýä ñóðóóëü, êîëëåæ, University, higher educational ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí institutions, colleges, technical òºâ-á ãä and vocational schools-total Òºðèéí ºì èéí: Public Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí Technical and vocational òºâä schools Äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèä Higher educational institutions, colleges Èõ ñóðãóóëüä Universities Òºðèéí ºì èéí áóñ: Private Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò éëäâýðëýëèéí Technical and vocational òºâä schools Äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèä Higher educational institutions, colleges Èõ ñóðãóóëüä Universities Ìîíãîëä éë àæèëëàãàà ÿâóóëæ Branch school of foreign áóé ãàäààäûí ñàëáàð ñóðãóóëüä universities Ãàäààäàä ñóðàëöàã èä Students studying abroad * 0.7* Òàéëáàð: * Çàñãèéí ãàçàð õîîðîíäûí õýëýëöýýð, Òºðèéí ñàíãèéí çýýëýýð ãàäààäûí èõ, äýýä ñóðãóóëüä îíû õè ýýëèéí æèëä ýëññýí îþóòíû òîî Note: * Number of students entered to foreign universities by Government Agreement and Scholarship in academic year 290

289 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS 19.3 ÁYÕ ØÀÒÍÛ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÀËÒÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛà ҪÃѪà ÈÄ, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð NUMBER OF GRADUATES IN EDUCATIONAL INSTITUTIONS, at the beginning of the academic year ìÿí.õ í thous. persons Ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí Educational institutions àíãèëàë classification Á ãä Total íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Y íýýñ: Of which: ÅÁÑ-ã General educational schools íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò Technical and vocational éëäâýðëýëèéí òºâèéã schools íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Universities, higher educational Èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèéã institutions, colleges íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Á Õ ØÀÒÍÛ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÀËÒÛÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÁÀÃØ ÍÀÐÛÍ ÒÎÎ, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð NUMBER OF TEACHERS IN EDUCATIONAL INSTITUTIONS, at the beginning of the academic year ìÿí.õ í thous. persons Ñóðãàëòûí áàéãóóëëàãûí Educational institutions àíãèëàë classification Á ãä Total íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Y íýýñ: Of which: Öýöýðëýãèéí Kindergartens íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female ÅÁÑ-èéí General educational schools íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Ìýðãýæëèéí ñóðãàëò Technical and vocational éëäâýðëýëèéí òºâèéí schools íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Èõ, äýýä ñóðãóóëü, êîëëåæèéí Universities, higher educational institutions, colleges íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female

290 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà 19.5 ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ÇÀÐÈÌ YÇYYËÝËÒYYÄ SOME INDICATORS OF GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS ç ëýëò Indicators Õàìðàí ñóðãàëòûí áîõèð æèí, % Gross enrollment ratio (GER) % Ñóóðü áîëîâñðîëûí GER in general education Áàãà áîëîâñðîëûí GER in primary education Äóíä áîëîâñðîëûí GER in secondary education Ñóðãóóëèàñ çàâñàðäñàí 7-15 íàñíû Number of drop-out school pupils õ õýä, ìÿí.õ í aged 7-15, thous.persons Á ãä Òotal íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Ñóðãóóëü çàâñàðäàëòûí õóâü Drop-out ratio Áàãøèéí òîî, ìÿí. õ í Teachers, thous.persons Á ãä Òotal íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Female Áàãà àíãèéí Primary Äóíä àíãèéí Basic Àõëàõ àíãèéí High ð àíãèä ýëñýã äèéí òîî, ìÿí. õ í Number of new entrants in the 1-st grade, thous.persons Á ãä Òotal íýýñ: Ýìýãòýé Of which: female Äîòóóð áàéðàíä àìüäàðäàã ñóðàëöàã èä, ìÿí õ í Number of dormitory pupils, thous.persons Á ãä Òotal íýýñ: Ýìýãòýé Of which:female ÅÁÑ-èéã òºãñºã èä, ìÿí.õ í Graduates of general education school, thous.persons Á ãä Òotal íýýñ: ªäðººð Of which:dayclass Ýìýãòýé female ð àíãè 9-th grade ð àíãè 11-th grade

291 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS 19.6 ÄÎÒÎÎÄÛÍ ÈÕ, ÄÝÝÄ ÑÓÐÃÓÓËÜ, ÊÎËËÅÆÈÄ ÑÓÐÀËÖÀà ÈÄ, ÒªÃѪà ÈÄ, ìýðãýæëèéí èãëýëýýð STUDENTS AND GRADUATES OF DOMESTIC HIGHER EDUCATIONAL INSTITUTIONS, by fields of education Ìýðãýæëèéí èãëýë Field of education Ñóðàëöàã èä Students Á ãä Total Áàãø, áîëîâñðîë ñóäëàë, Education studies and ñóðãàí õ ì æ ëýõ teacher training Õ ì íëýãèéí óõààí Íumanities Óðëàãèéí òºðºë, Fine and applied arts óðëàã ñóäëàë Õóóëü, ýðõ ç é Law Íèéãìèéí øèíæëýë Social science Õóäàëäàà, áèçíåñèéí Commercial & business óäèðäëàãà administration Íèéòèéí ìýäýýëýë, Mass communication & áè èã õýðýã documentation Ìàòåìàòèê, êîìïüþòåð Mathematics and computer science éë èëãýý Service Áàéãàëèéí øèíæëýë Natural science Àíàãààõ óõààí Medical science Èíæåíåð Engineering Àðõèòåêòóð, õîò Architecture and òºëºâëºëò town planning ÕÀÀ, îéí àæ àõóé, Agriculture, forestry & çàãàñ àãíóóð fishery Áóñàä ìýðãýæèë Other fields Òºãñºã èä* Graduates* Á ãä Total Áîëîâñðîëûí ñàëáàð Education Õ ì íëýãèéí óõààí Íumanities Óðëàãèéí òºðºë, Fine and applied arts óðëàã ñóäëàë Õóóëü, ýðõ ç é Law Íèéãìèéí øèíæëýë Social science Õóäàëäàà, áèçíåñèéí Commercial & business óäèðäëàãà administration Íèéòèéí ìýäýýëýë, Mass communication & áè èã õýðýã documentation Ìàòåìàòèê, êîìïüþòåð Mathematics and computer science éë èëãýý Service Áàéãàëèéí øèíæëýë Natural science Àíàãààõ óõààí Medical science Èíæåíåð Engineering Àðõèòåêòóð, õîò Architecture and òºëºâëºëò town planning ÕÀÀ, îéí àæ àõóé, Agriculture, forestry & çàãàñ àãíóóð fishery Áóñàä ìýðãýæèë Other fields Òàéëáàð: * Ìýðãýæëèéí àíõàí äóíä øàòíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàã, òºãñºã îðîîã é. Note: * Excluding students and graduates of technical and vocational schools 293

292 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà 19.7 ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

293 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS 19.8 ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÜÄ ªÄЪªÐ ÑÓÐÀËÖÀà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF PUPILS IN GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by regions, aimags and the Capital ìÿí.õ í thous. persons Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khuvsgul Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

294 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà 19.9 ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ÍÝà ÁÀÃØÈÄ ÍÎÃÄÎÕ ÑÓÐÀà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF PUPILS PER TEACHER OF GENERAL EDUCATION SCHOOLS, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and Á ãä Total Áàãà Primary íèéñëýë the Capital Óëñûí National äóíäàæ average Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

295 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ÁÀÃØ ÍÀÐÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF TEACHERS IN GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

296 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉà ªÄЪªÐ ÑÓÐÀËÖÀÍ ÒªÃѪà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF GRADUATES OF GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by region, aimags and the Capital ìÿí.õ í thous. persons Àéìàã, Aimags and 8-ð àíãè 8 th grade 10-ð àíãè 10 th grade íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

297 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ 1-Ð ÀÍÃÈÄ ÝËÑÝà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF PUPILS ENROLLED IN 1ST GRADE OF GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by regions, aimags and the Capital ìÿí.õ í thous. persons Aimags and the Àéìàã, íèéñëýë Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

298 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÅЪÍÕÈÉ ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ÄÎÒÓÓÐ ÁÀÉÐÀÍÄ ÀÌÜÄÀÐÄÀà ÑÓÐÀËÖÀà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF DORMITORY PUPILS OF GENERAL EDUCATIONAL SCHOOLS, by region, aimags and the Capital ìÿí.õ í thous. persons Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

299 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÑÓÐÃÓÓËÈÉÍ ªÌÍªÕ ÍÀÑÍÛ Õ ÕÄÈÉÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÀ, Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, õè ýýëèéí æèëèéí ýõíèé áàéäëààð PRE-SCHOOL INSTITUTIONS AND NUMBER OF CHILDREN at the beginning of the academic year ç ëýëò ä Indicators Áàéãóóëëàãûí òîî Pre-school institutions íýýñ: Of which: Öýöýðëýã Kindergartens íýýñ: Of which: ßñëèéí á ëýã Creches section ßñëè Creches Õ õäèéí Number of dhildren òîî, ìÿí. thous.persons íýýñ: Of which ßñëè Creches Öýöýðëýã Kindergartens Á Õ ØÀÒÍÛ ÑÓÐÃÓÓËÜÄ ÑÓÐÀËÖÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, 1000 õ íä íîãäîõ NUMBER OF PUPILS AND STUDENTS IN EDUCATIONAL INSTITUTIONS, per 1000 population Á ãä Total Åðºíõèé áîëîâñðîëûí General educational ñóðãóóëü-á ãä schools-total Îðîé, ý íýý àíãèä In evening classes Ìýðãýæëèéí àíõàí, Technical and äóíä øàòíû ñóðãóóëü vocational schools Èõ, äýýä ñóðãóóëü, Universities, higher êîëëåæ educational institution, colleges 301

300 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÕÀÌÐÀÍ ÑÓÐÃÀËÒÛÍ ÁÎÕÈÐ ÆÈÍ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû õè ýýëèéí æèëä GROSS ENROLMENT RATIO (GER), by regions, aimags and the Capital, at the academic year Ñóóðü áîëîâñðîë Áàãà áîëîâñðîë Äóíä áîëîâñðîë GER in general education GER in primary education GER in secondary education Á ãä Ýðýãòýé Ýìýãòýé Á ãä Ýðýãòýé Ýìýãòýé Á ãä Ýðýãòýé Ýìýãòýé Total Male Female Total Male Female Total Male Female ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

301 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÖÝÖÝÐËÝÃÈÉÍ ÒÎÎ, ÖÝÖÝÐËÝÃÈÉÍ ÁÀÃØ ÍÀÐÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF KINDERGARTENS AND TEACHER IN KINDERGARTENS, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Öýöýðëýãèéí òîî Öýöýðëýãèéí áàãø Teachers of kindergarten òîî number Kindergartens ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

302 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ßÑËÈ, ÖÝÖÝÐËÝÃÈÉÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CHILDREN IN CRECHES AND KINDERGARTENS, by regions, aimags and the Capital Àéìàã íèéñëýë Aimags and the Capital Öýöýðëýãèéí õ õäèéí òîî (ìÿí. õ õýä) Number of childrens in kindergartens (thous. children) ßñëèéí õ õäèéí òîî Number of children in creches ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon * ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber * Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul * Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge * Òºâ Tov * Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar * Òàéëáàð: * Òºìºð çàìûí öýöýðëýãèéí õ õýä íýìýãäñýí Note: * Number of children in kindergartens belongs to Railway Company ÁÎËÎÂÑÐÎËÛÍ ÑÀËÁÀÐÛÍ ÇÀÐÄÀË, îíû íýýð EXPENDITURE OF EDUCATIONAL SECTOR, at current prices Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí Total General Government íèéò çàðëàãà, ñàÿ òºã budget expenditure, mln. tog Áîëîâñðîëûí íèéò çàðäàë, ñàÿ òºã -Educational expenditure, * mln.tog Óëñûí íýãäñýí òºñâèéí Percentage of education çàðäàëä áîëîâñðîëûí expenditure to total General çàðäëûí ýçëýõ õóâü Government budget expenditure * Íýã õ íä íîãäîõ çàðäàë, Per capita expenditure, mln.tog ìÿí.òºã Òàéëáàð: * Áîëîâñðîë, ñî ë, øèíæëýõ óõààíû ñàéäûí áàãö Note: * Bugdet set of Minister of Education, Culture and Science 304

303 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍÛ ÑÀËÁÀÐÛÍ ÍÄÑÝÍ Ç ËÝËÒ, îíû ýöýñò MAIN INDICATORS OF SCIENCE &RESEARCH SECTOR, at the end of the year ç ëýëò ä Indicators Áàéãóóëëàãûí òîî Number of institutions Àæèëëàã èä Number of employees íýýñ: Of which: íäñýí àæèëòàí Full-time employees Ñàëáàðûí íèéò Total expenditure çàðäàë /ñàÿ.òºã/ /mln. tog/ íýýñ: Of which: Òåõíèêèéí ØÓ Technical science Áàéãàëèéí ØÓ Natural science ÕÀÀ-í ØÓ Agricultural science Àíàãààõ óõààí Medical science Íèéãìèéí ØÓ Social science and humanities Áóñàä Other ÝÐÄÌÈÉÍ ÇÝÐÝÃ, ÖÎËÒÎÉ ÍÄÑÝÍ ÀÆÈËËÀà ÈÄ, îíû ýöýñò FULL-TIME EMPLOYEES WITH SCIENTIFIC DEGREE, at the end of the year ç ëýëò Indicators íäñýí àæèëëàã èä- á ãä Full-time employees- total íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Women Øèíæëýõ óõààíû äîêòîð Doctor /Sc/ Áîëîâñðîëûí äîêòîð Doctor /Ph/ Àêàäåìè Academician Ïðîôåññîð Professor Äýä ïðîôåññîð Associate professor

304 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÓËÑÛÍ ÒªÑªªÑ ÑÀÍÕ ÆÈÃÄÑÝÍ ÝÐÄÝÌ ØÈÍÆÈËÃÝÝÍÈÉ ÀÆËÛÍ ÒÎÎ, îíû ýöýñò NUMBER OF RESEARCH WORKS, FUNDED FROM CENTRAL BUDGET, at the end of the year Ñóäàëãààíû àæëûí òºðºë Óëñûí çàõèàëãààð ã éöýòãýñýí ÝØÒÇÁÀ á ãä Kind of research work Experiment and invention oriented researches Implemented by state order - total íýýñ: Of which: Øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí Project on science and technology òºñºë Îíîëûí ñóóðü ñóäàëãàà Theory-based test Øèíæëýõ óõààí, òåõíîëîãèéí Baseline study work for Science çýõýö àæèë and Technology ÍÈÉÒÈÉÍ ÍÎÌÛÍ ÑÀÍ, îíû ýöýñò PUBLIC LIBRARIES, at the end of the year ç ëýëò ä Indicators Íîìûí ñàíãèéí òîî Number of libraries Íîìûí ôîíä, ñàÿ.ø Library book stock, mln. Pcs õ íä íîãäîõ Number of books per íîìûí òîî, ìÿí.ø population, thous.pcs Óíøèã äûí Number of readers, thous.person òîî, ìÿí.õ í

305 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÍÈÉÒÈÉÍ ÍÎÌÛÍ ÑÀÍ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò PUBLIC LIBRARIES, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð West region Khangai region Central region East region Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÓËÑÛÍ ÑÎ Ë, ÓÐËÀÃÈÉÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÀÆÈËËÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, òºð뺺ð, îíû ýöýñò NUMBER OF EMPLOYEES OF STATE ART AND CULTURE INSTITUTIONS by type, at the end of the year Ñî ë, óðëàãèéí áàéãóóëëàãûí íýð Name of Institution Á ãä TOTAL íýýñ: Ýìýãòýé Of which: Women Òåàòð, óóëãà, öèðê Theatres, circus and ensemsles Ìóçåé Museum Íîìûí ñàí Public libraries Ñî ëûí òºâ (îðäîí) Cultural centres Êèíîíû áàéãóóëëàãà Film art Institutions

306 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÍÈÉÒÈÉÍ ÍÎÌÛÍ ÑÀÍÃÈÉÍ ÑÓÓÄËÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò TOTAL SEAT NUMBER OF PUBLIC LIBRARIES, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð : * Óëñûí òºâ íîìûí ñàí, Õ õäèéí íîìûí ñàí îðñîí áîëíî. Note : * Included Central library & Children's library. 308

307 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÍÈÉÒÈÉÍ ÍÎÌÛÍ ÑÀÍÃÈÉÍ ÁÀÉÍÃÛÍ ÓÍØÈà ÄÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò TOTAL NUMBER OF PERMANENT READERS OF PUBLIC LIBRARY, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other*

308 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÌÝÐÃÝÆËÈÉÍ ÓÐËÀÃÈÉÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÛÍ ÒÎÃËÎËÒ, ÇÝà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò PERFORMANCE OF PROFESSIONAL ARTS ORGANIZATION, SPECTATIONS by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Òîãëîëòûí çýã èä ìÿí.õ í Àéìàã, Aimags and òîî Spectators íèéñëýë the Capital Performance thous.persons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar íýýñ: ÓÄÁÝÒ of which: NATOB ÓÄÝÒ NADT ÓÕÒ SPT ÄÁÝ NSDAE Óëñûí ôèëàðìîíè State philarmony Óëñûí öèðê State circus Òàéëáàð: ÓÄÁÝÒ- Óëñûí äóóðü á æãèéí ýðäìèéí òåàòð ÓÄÝÒ - Óëñûí äðàìûí ýðäìèéí òåàòð ÓÕÒ - Óëñûí õ õýëäýéí òåàòð ÄÁÝ - íäýñíèé äóó á æãèéí ýðäìèéí óóëãà Note: NATOB - National academic theatre of Opera and balet NADT - National academic drama theatre SPT - State puppet theatre NSDAE - National Song and Dance Academic Ensamble 310

309 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÌÓÇÅÉÍ ÇÂÝÐ, ÇÝà ÈÄ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò EXHIBIT OF MUSEUM, NUMBER OF VISITORS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year çìýðèéí òîî çýã èä ìÿí.õ í Àéìàã, Aimags and Number of Spectators íèéñëýë the Capital exhibit thous.persons ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai íýýñ: Ýðäýíý çóó of which: EZM Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar íýýñ: Áàéãàëèéí ò õèéí of which: NHM íäýñíèé ò õèéí NHM Ä ðñëýõ óðëàãèéí FAM Áîãä õààíû îðäîí BHPM îéæèí ëàìûí ñ ì CLSM Òåàòðûí ìóçåé TM Óðàí çóðãèéí ãàëåðåé AG Note: NHM - Natural History Museum FAM - Fine Arts Museum BKPM - Bogdo khan palace museum CLSM - Choijin lama sum museum TM- Theatre Museum AG- Art Gallery 311

310 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÑÎ ËÛÍ ÒªÂÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF CULTURAL CENTRES, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

311 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ÑÎ ËÛÍ ÒªÂÈÉÍ ÑÓÓÄËÛÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò TOTAL NUMBER OF CULTURAL CENTRES, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

312 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÑYÌ ÕÈÉÄÈÉÍ ÒÎÎ, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF MONASTERIES AND TEMPLES, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Ñ ì õèéäèéí òîî Number of monasteries and temples íýýñ: Àéìàã, Aimags and the Á ãä Out of which: íèéñëýë Capital Total Áóääà Õðèñò Èñëàì Áóñàä* Budda Christ Muslim Other* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: Çàðèì àéìàãò ñ ì õèéäèéí òîî áóóðñàí íü òóõàéí îíä éë àæèëëàãààãàà ÿâóóëààã é ñ ì õèéä áàéñàíòàé õîëáîîòîé. * Áàõàé, Ì í, Áººãèéí øàøèí Note: In some aimags, the number of monasteries and temples is decreased, because they did not conduct any religious activities. * Bahai, Muun, and Boo religious 314

313 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS AÆÈËËÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF EMPLOYEES, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àæèëëàã äûí òîî Number of employees íýýñ: Àéìàã, Aimags and the Á ãä Out of which: íèéñëýë Capital Total Áóääà Õðèñò Èñëàì Áóñàä* Budda Christ Muslim Other* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ** Òàéëáàð : * Áàõàé, Ì í, Áººãèéí øàøèí ** Ñàéí äóðûí àæèë èä îðîîã é áîëíî Note: * Bahai, Muun, and Boo religious ** Not include voluntary workers 315

314 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÕÓÐËÛÍ ËÀÌ ÍÀÐ, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò MONKS, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Õóðëûí ëàì íàð Monks íýýñ: Àéìàã, Aimags and the Á ãä Out of which: íèéñëýë Capital Total Áóääà Õðèñò Èñëàì Áóñàä* Budda Christ Muslim Other* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð : * Áàõàé, Ì í, Áººãèéí øàøèí Note: * Bahai, Muun, and Boo religious 316

315 SECTION 19. EDUCATION, SCIENCE, CULTURE AND ARTS ØÀØÍÛ ÑÓÐÃÓÓËÜÄ ÑÓÐÀËÖÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF STUDENTS STUDYING IN RELIGIOUS SCHOOL AND DATSANS, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Á ãä Total Øàøíû ñóðãóóëüä ñóðàëöàã äûí òîî Number of students studying in religious school and datsans íýýñ: Out of which: Áóääà Õðèñò Èñëàì Budda Christ Muslim Áóñàä* Other* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð : * Áàõàé, Ì í, Áººãèéí øàøèí Note: * Bahai, Muun, and Boo religious 317

316 Á ËÝà 19. ÁÎËÎÂÑÐÎË, ØÈÍÆËÝÕ ÓÕÀÀÍ, ÑÎ Ë, ÓÐËÀà ÃÝÐÝÝÐ ÍÎÌ ÇÀÀËÃÀÄÀà ÕYYÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, øàøíû òºð뺺ð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF APPRENTICES WHO STUDIES AT HOME, by religion type, regions, aimags and the Capital, at the end of the year Ãýðýýð íîì çààëãàäàã õ õäèéí òîî Number of apprentices who studies at home Àéìàã, Aimags and the íýýñ: Á ãä íèéñëýë Capital Out of which: Total Áóääà Õðèñò Èñëàì Áóñàä* Budda Christ Muslim Other* ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð : * Áàõàé, Ì í, Áººãèéí øàøèí Note: * Bahai, Muun, and Boo religious ØÀØÍÛ ÑÓÐÃÓÓËÜ ÄÀÖÀÍÄ ÑÓÐÀËÖÀà ÈÄ ÁÎËÎÍ ÃÝÐÝÝÐ ÍÎÌ ÇÀÀËÃÀÄÀà ÕYYÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, íàñíû àíãèëëààð, îíû ýöýñò NUMBER OF STUDENTS STUDYING IN RELIGIOUS SCHOOL AND DATSANS, AND NUMBER OF APPRENTICES WHO STUDIES AT HOME, by age group, at the end of the year Íàñíû àíãèëàë Age of group Øàøíû ñóðãóóëü äàöàíä ñóðàëöàã äûí òîî Number of students studying in religious school and datsans Ãýðýýð íîì çààëãàäàã õ õäèéí òîî Number of apprentices who studies at home Á ãä Total íàñ õ ðòýë less than 8 years old íàñ 9 to 12 years old íàñ 13 to 15 years old íàñíààñ äýýø 16 years old and over

317 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE Õ Í ÀÌÛÍ ÝÐ Ë ÌÝÍÄ Ýð ë ìýíäèéí ñòàòèñòèêèéí ìýäýýëëèéã Ýð ë ìýíäèéí ÿàìíû (ÝÌß) õàðúÿà Ýð ë ìýíäèéí õºãæëèéí íäýñíèé òºâ (ÝÌÕ Ò) íýãòãýí ãàðãàæ, ñàð á ð, æèë á ðèéí 3 ñàðûí 15-íä íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçðûí ( ÑÃ) 2006 îíû 01/11 ä ãýýð òóøààëààð áàòëàãäñàí ÝÌÒ-401, 501, 504 ìàÿãòààð ÑÃ-ò èð ëäýã. Ñóì, ä ðýã, àéìàã, íèéñëýëèéí ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãà ýìíýëãèéí éë àæèëëàãààíû òàéëàíã æèëä íýã óäàà ãàðãàíà. Ýíý òàéëàíä ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãûí òîî, ýìíýëãèéí îðíû òîî, ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãàä àæèëëàã äûí òîî, èõ ýì èéí òîî, ýìíýëãèéí äóíä ìýðãýæèëòíèé òîî ìýðãýæëèéí òºð뺺ð, ýìíýëýãò õýâòýí ýì ë ëýã äèéí ºâ ëºë, íàñ áàðñàí õ íèé òîî, ºâ íèé àíãèëëààð àéìàã, íèéñëýëèéí ÿëãààòàé áàéäëààð õàðóóëäàã. Ýð ë ìýíäèéí ñàëáàðûí çàðäëûã Ñàíãèéí ÿàì òºñâèéí çàðäëûí ã éöýòãýëýýð ãàðãàäàã. Õàëäâàðò ºâ íººð ºâ ëºã äèéí òîî, àéìàã, íèéñëýëýýð, ºâ íèé òºð뺺ð, òºðñºí ýõ, òºðñºí õ õýä, òºðºõèéí óëìààñ ýíäñýí ýõ, 0-1 áà 1-5 õ ðòýë íàñíû õ õäèéí ýíäýãäýë çýðýã ç ëýëòèéã ñàð á ð öóãëóóëæ íýãòãýí ñòàòèñòèêèéí áþëëåòåíü, òàíèëöóóëãàä îðóóëäàã. ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË, ÕÀËÀÌÆ Íèéãìèéí äààòãàë. Ìîíãîë Óëñûí Èõ Õóðàë 1994 îíä íèéãìèéí äààòãàëûí õóóëèóäûã áàòëàí ãàðãàñíààð íèéãìèéí äààòãàëûí òîãòîëöîîíû õóóëü ýðõ ç éí íäýñ á ðýëäýâ. Íèéãìèéí äààòãàë íü èðãýí, òºð, àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãààñ çîõèõ æóðìûí äàãóó øèìòãýë òºëæ, íèéãìèéí äààòãàëûí ñàíã á ðä ëýí, äààòãóóëàã èðãýí ºíäºð íàñëàõ, õºãæëèéí áýðõøýýëòýé áóþó õºäºëìºðèéí àäâàðã é áîëîõ, ºâ ëºõ, àæèëã é áîëîõîä íü ººðò íü, òýð ëýí íàñ áàðàõàä ò íèé àñðàìæèíä áàéñàí õ ì ñò õóóëü òîãòîîìæèíä çààñàí òýòãýâýð, òýòãýìæ, òºëáºð îëãîõ çîðèóëàëòòàé íèéãýì ýäèéí çàñãèéí àðãà õýìæýý þì. Àæ àõóéí íýãæ, áàéãóóëëàãà, èðãýíòýé õºäºëìºðèéí ãýðýýãýýð àæèëëàã, òºðèéí àëáàí õààã, ìºí áàéãóóëëàãà, èðãýíèé ìàëûã õºäºëìºðèéí ãýðýýãýýð ìàëëàæ áóé ìàë èí íèéãìèéí äààòãàëä çààâàë, äýýð çààñíààñ áóñàä èðãýí ñàéí äóðààð äààòãóóëíà. Íèéãìèéí äààòãàëûí òàéëàíã àéìàã, íèéñëýëèéí íèéãìèéí äààòãàëûí õýëòñ ä óëèðàë á ð ãàðãàæ, Íèéãìèéí äààòãàëûí åðºíõèé ãàçàðò èð ëäýã. 319

318 Á ËÝÃ 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË PUBLIC HEALTH OF POPULATION The National Center for Health Development of Ministry of Health collects the health statistics and provides to the National Statistical Office and compiled by Form of EMT 401, 501, 504 as of each month and March 15 each year approved by the 01/11 th order in 2006 of Chairman of the NSO. Soum, district, aimag and capital city s health organizations report on hospital activities once a year. This report shows the number of health organizations, hospital beds, staff working in the health sector, doctors, medical assistants by professional types, inpatient morbidity and number of deaths by classification of diseases. These figures are compiled by aimag, capital city. The Ministry of Finance and Ecomomy reports information on health expenditures. Every month the indicators like number of persons with infectious disease by aimag and capital city, by types of infectious disease, maternal mortality, infant and child mortality are compiled and reported in the monthly statistical bulletins and introductions. SOCIAL INSURANCE, WELFARE Social insurance. In 1994, the State Great Hural (The Parliament) adopted Social Insurance Laws. These Laws form the legislative base of the social insurance system. The social insurance fund is formed on the basis of premiums that are paid by citizens, economic establishments and organizations. The fund will give financial assistance to people when they retire, become disabled or lose labor capacity, or get sick and unemployed. Also, the fund grants an allowance, pension and payment to the family members whose headwinners died. Employees, who are working under a labour contract with entities and organizations, government officers and herders are compulsory covered by insurance, and the rest of people are involved in the insurance on the voluntary basis. Aimag and capital city s social insurance divisions send their reports on social insurance to the State Social Insurance General Office on a quarterly basis. 320

319 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE 20.1 ÝÐ Ë ÌÝÍÄÈÉÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÓÓÄÛÍ ÒÎÎ, îíû ýöýñò HEALTH INSTITUTIONS, at the end of the year ç ëýëò Indicators I. Óëñûí ýð ë ìýíäèéí I. State health áàéãóóëëàãóóä institutions Êëèíèêèéí áîëîí Tertiary Level òºðºëæñºí ìýðãýæëèéí hospitals ýìíýëýã, òºâ ä and centers Àéìàã, ä ðãèéí Aimags and districts íýãäñýí ýìíýëýã general hospitals Ñóì äóíäûí ýìíýëýã Intersoum hospitals Ñóìûí ýìíýëýã Soum hospitals õ íä íîãäîõ: Per population: Èõ ýì Physicians Ýìíýëãèéí äóíä Mid - level medical ìýðãýæèëòýí personnel II. Õóâèéí ýð ë ìýíäèéí áàéãóóëëàãóóä II. Private health institutions Õóâèéí ýìíýëýã Private hospital ªðõèéí ýìíýëýã Family hospital Ýìèéí ñàí* Drug store* Òàéëáàð: *- Óëñûí áîëîí õóâèéí ýìèéí ñàíãóóä Note: * - Public and private drug store 20.2 ÝÌÍÝËÃÈÉÍ ÎÐÍÛ ÒÎÎ, òºð뺺ð, îíû ýöýñò NUMBER OF HOSPITAL BEDS, by type, at the end of the year Òºð뺺ð By institution Á ãä Total íýýñ: Of which: Äîòðûí Internal organs disease Ìýñ çàñëûí áà Surgical & Ãýìòëèéí Traumatological Í äíèé Diseases of the eye èõ, õàìàð, õîîëîéí Otorhinolaryngological Òºðºõèéí Obstetrical Ýìýãòýé äèéí Gynaecological Ìýäðýëèéí Phychiatric Ñýòãýë ìýäðýëèéí Neurological Õ õäèéí Pediatrics õ íä íîãäîõ îð Beds per 1000 population

320 Á ËÝÃ 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË 20.3 ÝÐ Ë ÌÝÍÄÈÉÍ ÁÀÉÃÓÓËËÀÃÀÄ ÀÆÈËËÀÃ ÄÛÍ ÒÎÎ, ìýðãýæëèéí èãëýëýýð, îíû ýöýñò EMPLOYEES OF HEALTH ORGANIZATIONS, by specialization categories, at the end of the year Ìýðãýæèë Specialization Á ãä Total íýýñ: ýìýãòýé of which: female Èõ ýì -Á ãä Total physicians íýýñ: of which: Ýìýãòýé Female Ýð ëèéã õàìãààëàõûí Public health Çîõèîí áàéãóóëàã administrators Äîòðûí Internists Ìýñ çàñëûí áà Surgeons & ãýìòëèéí traumotologists Ýõ áàðèõ, Obstetricians & ýìýãòýé äèéí gynaecologists Õ õäèéí Pediatricians Õàëäâàðòûí Infectious disease Õàâäàð ñóäëàëûí Oncologists Í äíèé Ophthalmologists èõ, õàìàð, õîîëîéí Otorhitolaryngologists Ñ ðüåýãèéí Phthisisiotrists Àðüñíû Dermatologists Ðåíòãåíèé Radiologists Ìýäðýë, ñýòãýöèéí Neurologists & ýìãýã psychiatrists Ôèçèê ýì èëãýýíèé Physical-therapy Ø ä, ýð í ðíèé Stomatologists Ýìãýã àíàòîìè ø õ, Pathologists, anatomists & ýìíýëãèéí øèíæýý forensic Ëàáîðàíò Specialist for laboratory analysis Àðèóí öýâýð, õàëäâàð Hygienists & ñóäëàëûí epidemiologists Áóñàä ìýðãýæëèéí Other Ýì ç é èä Pharmacists

321 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE 20.4 ÈÕ ÝÌ ÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PHYSICIANS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí - Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

322 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË 20.5 ÝÌ Ç É ÄÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PHARMACISTS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Aimags and the Àéìàã, íèéñëýë Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí -Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

323 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE 20.6 ÝÌÍÝËÃÈÉÍ ÄÓÍÄ ÌÝÐÃÝÆÈËÒÍÈÉ ÒÎÎ, ìýðãýæëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF MID-LEVEL MEDICAL PERSONNEL, by specialization, at the end of the year Ìýðãýæèë Specialization Á ãä Total áàãà ýì feldshers ëàáîðàíò lab technicians ýì íàéðóóëàã pharmacists ñóâèëàã nurses ðåíòãåí òåõíèê X-ray technicians àðèóòãàã disinfectionist ø äíèé òåõíèê dental technicians áóñàä other ÍÝà ÈÕ ÝÌ ÈÄ ÍÎÃÄÎÕ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PERSONS PER PHYSICIAN, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÓËÑÛÍ ÄÓÍÄÀÆ NATIONAL AVERAGE Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí - Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

324 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË 20.8 ÍÝà ÑÓÂÈËÀà ÈÄ ÍÎÃÄÎÕ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PERSONS PER NURSE, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÄÓÍÄÀÆ AVERAGE Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

325 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE 20.9 ÝÌÍÝËÝÃÒ ÕÝÂÒÝÆ ÝÌ Ë ËÑÝÍ ªÂ ÒªÍÈÉ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF PATIENTS HOSPITALIZED, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year ìÿí. õ í thous.per Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

326 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË Á ÐÒÃÝÃÄÑÝÍ ÕÀËÄÂÀÐÒ ªÂ ÈÍ, ºâ íèé àíãèëëààð, á ñ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò REGISTERED OF INFECTIOUS DISEASES, by classification of diseases, by regions, aimags and the Capital at the end of the year ªâ íèé àíãèëëààð By classification of diseases Á ãä Total íýýñ: of which: Âèðóñò ãåïàòèò Viral hepatitis ?ëààí áóðõàí Measles Ãàõàéí õàâäàð Mumps Ìåíèíãîêîêêò Meningococcal õàëäâàð infection Ñàëõèí öýöýã Varicella Ñàëüìîíåëë ç Salmonella infections Öóñàí ñóóëãà Shigellosis Áðóöåëë ç Brucellosis Òýìá Syphilis Ãîíîêêîêò Gonococcal infection Õàìóó Scabies Ñ ðüåý Tuberculosis Á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð By regions, aimags and the Capital Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arhkangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

327 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE ÀÌÜÄ ÒªÐÑªÍ Õ ÕÄÈÉÍ ÒÎÎ, õ éñ, òºðºõ åèéí æèí, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF LIVE BIRTHS, by sex, weight, gramm, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Á ãä íýýñ: òºðºõ åèéí Àéìàã, Aimags and æèíãýýð, ãðàìì Of which: by weight, gramm íèéñëýë the Capital Total Ýðýãòýé Male ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

328 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË (Õ ñíýãò èéí ðãýëæëýë Table continuation ) Á ãä íýýñ: òºðºõ åèéí Àéìàã, Aimags and æèíãýýð, ãðàìì Of which: by weight, gramm íèéñëýë the Capital Total Ýìýãòýé Female ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

329 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE ÍÀÑ ÁÀÐÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ*, ºâ íèé àíãèëëààð, õ éñýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF DEATHS*, by classification of diseases, by sex, at the end of the year ªâ íèé á ëýã Diseases group according Á ãä Á ãä Á ãä Á ãä ªÎÓÀ-10** to ICD-10** Total Ýìýãòýé Total Ýìýãòýé Total Ýìýãòýé Total Ýìýãòýé Female Female Female Female Á ãä Total íýýñ: of which: Öóñíû ýðãýëòèéí Diseases of the circulatory òîãòîëöîîíû ºâ èí system Õàâäàð Neoplasms Áýðòýë õîðäëîãî áà Injuiry, poisoning and áóñàä çàðèì ãàäíû certain other consequences øàëòãààíû ð äàãàâàð of external causes Àìüñãàëûí Diseases of the respiratory òîãòîëöîîíû ºâ èí system Õîîë øèíãýýõ Diseases of the digestive ýðõòíèé ºâ èí system Õàëäâàðò áà øèìýã èò Certain infectious and çàðèì ºâ èí parasitic diseases Øýýñ, áýëýãñèéí Diseases of the genitourinary òîãòîëöîîíû ºâ èí system Òºðºõ òîéðíû Certain conditions originating (ïåðèíàòàëü) in the perinatal period*** åä ñýõ î ã*** Ìýäðýëèéí Diseases of the nervous òîãòîëöîîíû ºâ èí system and sense organs Öóñ, öóñ á òýýõ Diseases of the blood and ýðõòíèé ºâ èí áà blood-forming organs and äàðõëàëûí ìåõàíèçì certain disorders involing õàìàðñàí ýìãýã the immune mechanizms Òàéëáàð: * Íàñ áàðàëòûí ºâ ëºëèéí àíãèëëûã ãîë ºâ íèé òºðë äýýð ÝÌß-íû ìýäýýãýýð àâñàí. ** ªâ íèé Îëîí Óëñûí Àíãèëàë (ªÎÓÀ-10), ªâ ëºë, Ýð ë ìýíäèéí àñóóäàëòàé õîëáîîòîé Îëîí Óëñûí Ñòàòèñòèêèéí àíãèëàë *** Æèðýìñíèé 22 äîëîî õîíîãîîñ òºðñíèé äàðààõ 7 õîíîã äîòîðõ óðàã, íÿðàéä ñýõ ýìãýã Note: * Death classification diseases by major diseases based on reports of the Ministry of Health ** ICD-10-International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems. *** Fetus and newborn disorders between 22 weeks pregnancy and weeks after birth 331

330 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË ÍßËÕÑÛÍ ÝÍÄÝÃÄÝË (àìüä òºðñºí 1000 õ õýä òóòàìä íîãäîõ), á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò INFANT MORTALITY RATE (per 1000 live births), by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and the íèéñëýë Capital Á ÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

331 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE ҪЪÕÈÉÍ ÓËÌÀÀÑ ÝÍÄÑÝÍ ÝÕÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò NUMBER OF MATERNAL DEATHS, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

332 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË Ð ÕªÍĪËÒÈÉÍ ÒÎÎ*, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò ABORTIONS*, by regions, aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: * ÝÌß-íû ìýäýýãýýð (õóâèéí ýìíýëã äèéíõ á ðýí òóñãàãäààã é). Note: * Data from Ministry of Health (Does not fully include abortions in private hospitals) ÝÐ Ë ÌÝÍÄÈÉÍ ÑÀËÁÀÐÛÍ ÇÀÐÄÀË, îíû íýýð EXPENDITURE OF HEALTH SECTORS, at current prices Óëñûí íýãäñýí Total General òºñâèéí íèéò Government budget çàðëàãà, ñàÿ òºã expenditure, mln tog Ýð ë ìýíäèéí íèéò çàðäàë, ñàÿ òºã -Health expenditure, mln tog * Óëñûí íýãäñýí Percentage of health òºñâèéí çàðëàãàä expenditure to total ýð ë ìýíäèéí General Government çàðäëûí ýçëýõ õóâü budget expenditure Íýã õ íä íîãäîõ Per capita çàðäàë, ìÿí.òºã expenditure, thous tog *Ýð ë ìýíäèéí ñàéäûí áàãö *Set of Minister of Health 334

333 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE ÝÌÍÝËÝÃÒ ÕÝÂÒÝÍ ÝÌ Ë ËÝà ÄÈÉÍ ªÂ ËªË Õ Í ÀÌÄ ÍÎÃÄÎÕ, ºâ ëºëèéí òýðã ëýõ 10 øàëòãààíààð, îíû ýöýñò INPATIENT MORBIDITY PER POPULATION, diseases 10 of the leading causes, at the end of the year ªâ ëºëèéí òýðã ëýõ øàëòãààí Õàëäâàðò áà øèìýã èò çàðèì ºâ èí Diseases of the Leading causes Certain infectious and parasitic diseases õ í àìä íîãäîõ ºâ ëºë Diseases per population Õàâäàð Neoplasms Öóñ, öóñ á òýýõ ýðõòíèé ºâ èí áà äàðõëààíû ìåõàíèçìûí õàìàðñàí çàðèì ýìãýã Äîòîîä ø ðëèéí áà òýæýýëèéí áîäèñûí ñîëèëöîîíû ºâ í ä Diseases of the blood and blood forming organs and certain disorders involving the immune mechanism Endocrine, nutritional and metabolic diseases Ñýòãýöèéí áà àÿãèéí ýìãýã Mental and behavioural disorders Ìýäðýëèéí òîãòîëöîîíû ºâ èí Diseases of the nervous system and sense organs Í ä áà ò íèé äàéâðûí ºâ èí Diseases of the eye and adnexa èõ õºõºíöºðèéí ºâ èí Öóñíû ýðãýëòèéí òîãòîëöîîíû ºâ èí Diseases of the ear and mastoid process Diseases of the circulatory system Àìüñãàëûí òîãòîëöîîíû ºâ èí Diseases of the respiratory system

334 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË Õ Í ÀÌÄ ÍÎÃÄÎÕ, ÕÎÐÒ ÕÀÂÄÐÀÀÐ ªÂ ˪ËÒ,ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒ, õîðò õàâäðûí òºð뺺ð, îíû ýöýñò INCIDENCE OF MALIGNANT NEOPLASMS, DEATHS, PER POPULATION, by type malignant neoplasms, at the end of the year ªâ ëºëò Incidence Íàñ áàðàëò Deaths Õîðò õàâäðûí òºðºë Type malignant neoplasms Á ãä Total Ýëýã Liver Óìàéí õ ç Cervix uteri Õîäîîä Stomach Óóøèã Lung Óëààí õîîëîé Oesophagus Áóñàä Other Õ Í ÀÌÄ ÍÎÃÄÎÕ ÕÎÐÒ ÕÀÂÄÐÀÀÐ ªÂ ˪ËÒ, íàñíû àíãèëëààð, îíû ýöýñò INCIDENCE OF MALIGNANT NEOPLASMS PER POPULATION, by age group, at the end of the year Íàñíû á ëýã Age group Áîäèò òîî õ í àìä Áîäèò òîî õ í àìä Áîäèò òîî õ í àìä Áîäèò òîî õ í àìä Abc.number per pop Abc.number per pop Abc.number per pop Abc.number per pop Á ãä Total

335 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE Õ Í ÀÌÄ ÍÎÃÄÎÕ ÕÎÐÒ ÕÀÂÄÐÀÀÐ ªÂ ˪ËÒ,ÍÀÑ ÁÀÐÀËÒ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò INCIDENCE OF MALIGNANT NEOPLASMS AND DEATHS per population, by aimags and the Capital, at the end of the year Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ªâ ëºë Incidence õ í àìä íîãäîõ Per population Íàñ áàðàëò Deaths ÓËÑÛÍ ÄÓÍÄÀÆ NATIONAL AVERAGE Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

336 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË ÆÈÐÝÌÑÍÈÉ ÝÕÍÈÉ 3 ÑÀÐÒÀÉÄ ÁÎËÎÍ 6 ÁÀ Ò ÍÝÝÑ ÄÝÝØ ÓÄÀÀ ÝÌÍÝËÃÈÉÍ ÕßÍÀËÒÀÍÄ* ÕÀÌÐÀÃÄÑÀÍ ÝÕ, àéìàã íèéñëýëýýð, îíû ýöýñò PERCENTAGE OF PREGNANT WOMEN WHO ATTENDED TO ANC* 6 AND MORE TIMES IN THE FIRST 3 MONTHS, by aimags and the capital, at the end of the year õóâü percentage Àéìàã, õîòûí íýãäñýí ýìíýëýãò Aimags and city general hospital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Ýõíèé 3 ñàðòàéä In the first 3 months 6 áà ò íýýñ äýýø óäàà õÿíàëòàíä õàìðàãäñàí æèðýìñýí ýìýãòýé ä Percentage of pregnant women who attended to ANC 6 and more times ÓËÑÛÍ ÄÓÍÄÀÆ NATIONAL AVERAGE Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: *Æèðýìñíèé õÿíàëò Note: *Antenatal Care Coverege (ANC) 338

337 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE Õ ÐÒÝËÕ ÍÀÑÍÛ Õ ÕÄÈÉÍ ªÐÃªÍ ÄÀÐÕËÀÀÆÓÓËÀËÒÛÍ ÕÀÌÐÀËÒ, äàðõëààæóóëàëòûí òºð뺺ð, îíû ýöýñò IMMUNIZATION COVERAGE FOR INFANTS, by immunization, at the end of the year Õàìðàãäñàí õóâü Percentage coverage Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁÖÆ BCG Õàëäâàðò ñàà Poliomyelitis ÑÕÒ* Diphteria/Tetanus/ Whooping cough Óëààí áóðõàí Mealses Â.Ãåïàòèò Hepatitis B ÓËÑÛÍ ÄÓÍÄÀÆ NATIONAL AVERAGE Áàðóóí á ñ West region Äóíäàæ Average Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Äóíäàæ Average Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Äóíäàæ Average Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äóíäàæ Average Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: *Ñàõóó, òàòðàí Note: *Diphteria/Tetanus/Whooping cough 339

338 Á ËÝà 20. ÕYÍ ÀÌÛÍ ÝÐYYË ÌÝÍÄ, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀË ÓËÑÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÒªÑÂÈÉÍ ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÕÀËÀÌÆÈÉÍ ÉË ÈËÃÝÝÍÈÉ ÎÐËÎÃÎ, ÇÀÐÄÀË INCOME AND EXPENDITURE OF SOCIAL WELFARE SERVICES FOR THE STATE BUDGET ñàÿ òºã. mln. tog Íèéãìèéí õàëàìæèéí Total income of îðëîãî-á ãä social welfare Y íýýñ: Of wich: - Óëñûí òºñºâ - Government budget Îðîí íóòãèéí òºñºâ - local government budget Çàðäàë Expenditure Y íýýñ: Of which: - Òýòãýâýð - Pension Òýòãýìæ - Allowance ͺõöºëò ìºíãºí òýòãýìæ* Conditioned cash benefit * íýýñ: Of which: Æèðýìñýí áîëîí õºõ ë Allowance to pregnant ýõ äèéí* or lactating mothers* * Àõìàä íàñòíûã àñàð áóé Allowances in discounted èðãýíèé* care of for the elderly* * Õºãæëèéí áýðõøýýëòýé Allowance in discounted care èðãýíèéã àñàð áóé* of for the disabled people * Æèðýìñýí áîëîí For pregnancy and àìàðæñàíû delivery ** Õ õýä àñàðñíû For caring children ** Èõýð õ õäèéí For twin children ** ªí èí õ õýä For adopted orphan ð ëýí àâñíû children ** Íÿðàé õ õäèéí àð èëãààíû For infant ** Ãàíö áèå õ íèé For single person's îðøóóëãûí funeral Îëîí õ õýäòýé For mothers having ýõ äýä îëãîñîí many children Øèíý ãýð á ëä îëãîñîí Allowances for new òóñëàìæ* family/conples* Øèíý òºðñºí õ õäýä îëãîñîí Allowances new borth babies* òóñëàìæ* Òàéëáàð: * Íèéãìèéí õàëàìæèéí òýòãýâýð, òýòãýìæèéí òàëààðõ õîëáîãäîõ õóóëüä îðóóëñàí ººð ëºëòèéí äàãóó 2006 îíû 7-ð ñàðûí 1-íýýñ øèíýýð îëãîñîí. ** Íèéãìèéí õàëàìæèéí òýòãýâýð, òýòãýìæèéí òàëààðõ õîëáîãäîõ õóóëüä ººð ëºëòèéí äàãóó 2006 îíû 7-ð ñàðûí 1-íýýñ îëãîãäîõã é áîëñîí. Note: * According to amendments in related laws on social welfare services, allowances are granting since 1 st July, 2006 ** According to amendments in related laws on social welfare services, allowances are canceled granting since 1st July,

339 SECTION 20. PUBLIC HEALTH OF POPULATION AND SOCIAL INSURANCE ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÕÀËÀÌÆÈÉÍ ÒÝÒÃÝÌÆ ÀÂÑÀÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, òýòãýìæèéí òºð뺺ð NUMBER OF PERSONS WHO RECEIVED SOCIAL WELFARE SERVICES, by type ìÿí.õ í thous.persons Á ãä Total Y íýýñ: Of which: Æèðýìñýí áîëîí àìàðæñàíû Pregnancy and delivery Õ õýä àñàðñíû Caring children Èõýð õ õäèéí Twin children ªí èí õ õýä ð ëýí àâñíû Adopted orphan children Íÿðàé õ õäèéí àð èëãààíû Infant Ãàíö áèå õ íèé îðøóóëãûí Single person's funeral Îëîí õ õýäòýé ýõèéí Mothers having many children ͺõöºëò ìºíãºí òýòãýìæ Conditioned cash benefits íýýñ: Of which: Æèðýìñýí áîëîí õºõ ë Allowance to pregnant ýõ äèéí* or lactating mothers* Àõìàä íàñòíûã àñàð áóé Allowances in discounted èðãýíèé* care of for the elderly* Õºãæëèéí áýðõøýýëòýé Soclial welfare services èðãýíèéã àñàð áóé* for the disabled* Øèíý ãýð á ëä îëãîñîí òóñëàìæ Allowances for new family/ couples Øèíý òºðñºí õ õäýä îëãîñîí Allowances new borth òóñëàìæ babies Òàéëáàð: * Íèéãìèéí õàëàìæèéí òýòãýâýð, òýòãýìæèéí òàëààðõ õîëáîãäîõ õóóëüä îðóóëñàí ººð ëºëòèéí äàãóó 2006 îíû 7-ð ñàðûí 1-íýýñ øèíýýð îëãîñîí. Note: * According to amendments in related laws on social welfare services, allowances are granting since 1st July, ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÄÀÀÒÃÀËÛÍ ÑÀÍÃÀÀÑ ÒÝÒÃÝÂÝÐ ÀÂÀà ÄÛÍ ÒÎÎ, ÎËÃÎÑÎÍ ÒÝÒÃÝÂÐÈÉÍ ÒªÐªË,îíû ýöýñò PENSION PROVIDED BY THE SOCIAL INSURANCE FUND BY TYPE OF PENSION, at the end of the year Òýòãýâýð àâàã äûí òîî, ìÿí. õ í Number of pensioners, thous. persons íýýñ: ªíäºð íàñíû Of which: Elders Õºãæëèéí áýðõøýýëòýé Disabled persons èðãýäèéí Òýæýýã ýý àëäñàíû Persons who lost foster Öýðãèéí Military Îëãîñîí òýòãýâðèéí õýìæýý, ñàÿ òºã. Total allocated pension, mln tog íýýñ: ªíäºð íàñíû Of which: Pension for elders Õºãæëèéí áýðõøýýëòýé Pension for disabled persons èðãýäèéí Òýæýýã ýý àëäñàíû Pension for persons who lost foster Öýðãèéí Pension for military

340 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà Ýð ãèéí õóóëü øèíý ëýí íàéðóóëãàòàé õîëáîãäîí óëñûí õýìæýýíä á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí íýð òºðºë óðüäûíõààñ íýëýýä ººð ëºãäñºí. íä: - Õ íèé àìü áèå, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðýãò áóñäûã àìèà õîðëîõîä õ ðãýõ, èðãýäèéí ýðõ ºëºº, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðýã áîëîí õ íèéã ñàíààòàé àëàõ, áîëãîîìæã é àëàõ õýðãèéã; - Õ õýä ãýð á ë, íèéãìèéí ñ ñóðòàõóóíû ýñðýã ãýìò õýðýãò õ èíãèéí õýðãèéã; - ªì ëºõ ýðõèéí ýñðýã ãýìò õýðýãò áóñäûí ýä õºðºíãèéã õóëãàéëàõ, áóñäûí ýä õºðºíãèéã áóëààõ, áóñäûí ýä õºðºíãèéã äýýðýìäýõ, áóñäûí ýä õºðºíãèéã çàëèëàí ìýõýëæ àâàõ, áóñäûí ýä õºðºíãèéã çàâøèõ, ðýãä ëýõ ãýìò õýðãèéã; - Áàéãàëü õàìãààëàõ æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýãò ãàë ò éìðèéí õýðãèéã; - Íèéãìèéí àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðýãò òàíõàéí ãýìò õýðãèéã òóñ òóñ îðóóëàâ. 18 áà ò íýýñ äýýø íàñíû õ íä íîãäîõ á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîîã ãàðãàõäàà íèéò á ðòãýãäñýí ãýìò õýðãèéí òîîã 18 áà ò íýýñ äýýø íàñíû îíû ýõíèé õ í àìä õàðüöóóëíà. Ãýìò õýðãèéí ìýäýýëëèéí íäñýí ýõ ñóðâàëæ íü Öàãäààãèéí åðºíõèé ãàçðûí äàðãûí 2002 îíû 474 òîîò òóøààëààð áàòàëñàí ÃÕÒÁ ìàÿãòûí äàãóó ñàð á ð ìýäýýëëèéã ãàðãàæ íäýñíèé ñòàòèñòèêèéí ãàçàðò èð ëíý. 342

341 SECTION 21. CRIME CRIME The Crime indicators have been innovated and enriched in connection with change of Criminal Law. - Indicators like crime against human life, health, crime to cause others to commit suicide, violent crime such as attempted and negligent murder are being compiled in the yearbook; - Rape crime was included to the crime against children, family and social morality; - Crime against ownership right includes theft of property, robbery, snatch away others property, deceiving to obtain others property, forgery; -Arson was included to crime against environmental protection. -Indecent assault was added to crime against social safety. The number of committed offences per population aged 18 and over is a guotient of the number of crimes and number of people aged 18 and over at the beginning of the year. Source of crime data is a filled form of GKhTB which is approved by order number 474 of the year 2002 by head of the general police authority and have to provide NSO monthly. 343

342 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà 21.1 Á ÐÒÃÝÃÄÑÝÍ ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, õýðãèéí òºð뺺ð NUMBER OF OFFENCES COMMITTED, by type of offences òîî number Õýðãèéí òºðºë Types of offences Á ðòãýãäñýí õýðýã- á ãä Committed offences - Total Õ íèé àìü áèå, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã Crime against human life and ãýìò õýðýã health (or physical well-being) Y íýýñ: Of which: Õ íèéã ñàíààòàé àëàõ Attempted murder Áóñäûã áîëãîîìæã é àëàõ Negligent murder freedom Èðãýäèéí ýðõ ºëºº, ýð ë ìýíäèéí ýñðýã Offences against the health of individuals Áóñäûã àìèà õîðëîõîä õ ðãýõ Death due to unfortunate occasion Õ íèé ýðõ, ýðõ ºëºº, àëäàð õ íä, íýð òºðèéí Crime against human freedom, rights and ýñðýã ãýìò õýðýã reputation Õ õýä, ãýð á ë, íèéãìèéí ñ ñóðòàõóóíû ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against child, family and fabric of society Èðãýäèéí óëñ òºðèéí áîëîí áóñàä ýðõ, Crime against political and other rights, ýðõ ºëººíèé ýñðýã ãýìò õýðýã freedom of individuals ªì ëºõ ýðõèéí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against ownership right Y íýýñ: Of which: Õóëãàé Theft of property Áóëààëò Mugging Äýýðýì Robber Çàëèëàí Fraud Çàâøèõ, ðýãä ëýõ Forgery íäýñíèé àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against national safety Àæ àõóéí íýãæèéí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against economic entity Íèéãìèéí àþóëã é áàéäëûí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against social safety Õ í àìûí ýð ë ìýíäèéí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against population health Áàéãàëü õàìãààëàõ æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against environmental protection Òýýâðèéí õýðýãñëèéí õºäºë㺺íèé àþóëã é áàéäàë, àøèãëàëòûí æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against traffic safety and use Çàõèðãààíû æóðìûí ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against administrative rule Ø í òàñëàõ àæèëëàãààíû ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against judicial procedure Àëáàí òóøààëûí ãýìò õýðýã Occupational related crime Öýðãèéí àëáàíû ýñðýã ãýìò õýðýã Crime against military service Êîìïüþòåðèéí ìýäýýëëèéí àþóëã é áàéäëûí Crime against computer information safety ýñðýã ãýìò õýðýã Ýõ ñóðâàëæ: Öàãäààãèéí Åðºíõèé Ãàçðûí ìýäýý Source: Report of the State Police Department Ø ÕÝÝÐ ßË ØÈÉÒà ËÑÝÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ NUMBER OF PERSONS SENTENCED òîî number ç ëýëò Indicators Á ãä Total íýýñ: Of which: Ýìýãòýé ä Females õ ðòýë íàñíû õ õýä Children under age of Ýõ ñóðâàëæ: Äýýä Ø õèéí Òàìãûí õýëòýñ Source: Administration division, Supreme Court 344

343 SECTION 21. CRIME 21.3 Õ ÍÈÉ ÀÌÜ ÁÈÅ, ÝÐ Ë ÌÝÍÄÈÉÍ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST HUMAN LIFE AND HEALTH (or physical well-being), by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 345

344 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà 21.4 Õ ÕÝÄ,ÃÝÐ Á Ë, ÍÈÉÃÌÈÉÍ Ñ ÑÓÐÒÀÕÓÓÍÛ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST CHILD, FAMILY AND FABRIC OF SOCIETY, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 346

345 SECTION 21. CRIME 21.5 ÍÈÉÃÌÈÉÍ ÀÞÓËÃ É ÁÀÉÄËÛÍ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST SOCIAL SAFETY, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîî number ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 347

346 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà 21.6 ÒÝÝÂÐÈÉÍ ÕÝÐÝÃÑËÈÉÍ ÕªÄªËêªÍÈÉ ÀÞÓËÃ É ÁÀÉÄÀË, ÀØÈÃËÀËÒÛÍ ÆÓÐÌÛÍ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST TRAFFIC SAFETY AND USE, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîî number ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 348

347 SECTION 21. CRIME 21.7 ÀÆ ÀÕÓÉÍ ÍÝÃÆÈÉÍ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST ECONOMIC ENTITY, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 349

348 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà 21.8 ªÌ ËªÕ ÝÐÕÈÉÍ ÝÑÐÝà ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF CRIME AGAINST OWNERSHIP RIGHT, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 350

349 SECTION 21. CRIME 21.9 ÌÀËÛÍ ÕÓËÃÀÉÍ ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF THEFT OF CATTLE, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîî number ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

350 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà ÁYÐÒÃÝÃÄÑÝÍ ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF OFFENCES COMMITTED, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital òîî number 2006 ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Áóñàä* Other* Òàéëáàð: * Òºìºð çàì, Èðãýíèé àãààðûí òýýâðèéí öàãäààãèéí òàñàãò á ðòãýãäñýí Ìîíãîë óëñûí èðãýäèéí õèëèéí àíàäàä éëäñýí õýðã ä Note: * Commited offences registered by the Police division of domestic railways and airlines and offences committed by Mongolian citizens abroad. 352

351 SECTION 21. CRIME ØYYÕÝÝÐ ßË ØÈÉÒÃYYËÑÝÍ ÕYÍÈÉ ÒÎÎ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF PERSONS SENTENCED, by regions, aimags and the Capital òîî number Àéìàã, Aimags and íèéñëýë the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ØYYÕÝÝÐ ßË ØÈÉÒà ËÑÝÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, áîëîâñðîëûí ò âøèíãýýð NUMBER OF PERSONS SENTENCED, by educational level ç ëýëò Indicators Á ãä Total Äýýä High Òóñãàé äóíä Specialized Äóíä Secondary Áàãà Primary Áîëîâñðîëã é Not educated ØYYÕÝÝÐ ßË ØÈÉÒà ËÑÝÍ Õ ÍÈÉ ÒÎÎ, íàñíû á ëýãýýð NUMBER OF PERSONS SENTENCED, by age group ç ëýëò Indicators Á ãä

352 Á ËÝà 21. ÃÝÌÒ ÕÝÐÝà ÀÀÑ ÄÝÝØ ÍÀÑÍÛ ÕYÍÄ ÍÎÃÄÎÕ ÁYÐÒÃÝÃÄÑÝÍ ÃÝÌÒ ÕÝÐÃÈÉÍ ÒÎÎ NUMBER OF OFFENCES PER POPULATION OF AGE 18 AND ABOVE Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Äóíäàæ Average Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

353 SECTION 21. CRIME 355

354 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ Ñ ëèéí æèë äýä Ìîíãîë îðîíä ãàí, çóä, õ òýé öàñàí áîëîí øîðîîí øóóðãà, åð, ò éìýð, õºíººëò øàâüæ, ìýðýã çýðýã áàéãàëèéí ãàìøèãò çýãäýë îëîíòàà òîõèîëäîæ, õ í àì, íèéãýì, ýäèéí çàñàã, áàéãàëü îð èíä èõýýõýí õîõèðîë ó ðóóëæ áàéíà. Ò í ëýí õ í àìûí òºâëºðºë èõñýõ, áàéãàëüä ó ðóóëæ áóé äàðàìò íýìýãäýõ, óóð àìüñãàë õóóðàéøèõ çýðýã øàëòãààíààñ öºëæèëò ýð èìæèõ õàíäëàãà àæèãëàãäàæ áàéíà îíû áàéäëààð íèéò ãàçàð íóòãèéí 74.2 õóâèéã õºäºº àæ àõóéí ãàçàð, 15.7 õóâèéã óëñûí òóñãàé õýðýãöýýíèé ãàçàð, 9.1 õóâèéã îéí ñàí á õèé ãàçàð, 0.4 õóâèéã óñíû ñàí á õèé ãàçàð, 0.3 õóâèéã õîò, òîñãîí, áóñàä ñóóðèíû ãàçàð, 0.2 õóâèéã çàì, øóãàì, ñ ëæýýíèé ãàçàð òóñ òóñ ýçýëæ áàéíà îíä íèéò 90 îéí ò éìýð ãàðñàíû 8 íü áàðóóí á ñýä, 39 íü õàíãàéí á ñýä, 22 íü òºâèéí á ñýä, 13 íü ç í á ñýä, 8 íü Óëààíáààòàð õîòûí íóòàã äýâñãýð äýýð ãàðñàí áàéíà. Áàéãàëèéí áàÿëãèéã õàìãààëàõ, íºõºí ñýðãýýõ àðãà õýìæýýíä çàðöóóëñàí õºðºíãèéí õýìæýý 2006 îíû óðüä èëñàí ã éöýòãýëýýð ñàÿ òºãðºãò õ ð, 2005 îíûõîîñ 25.5 õóâèàð íýìýãäñýí áºãººä íýýñ 20.0 õóâèéã íü áàéãàëü îð íû òºâëºðñºí àðãà õýìæýýíä, 22.6 õóâèéã íü òóñãàé õàìãààëàëòòàé ãàçàð íóòãèéí õàìãààëàëòàä, 34.5 õóâèéã íü îéæóóëàõ àæèëëàãààíä, 13.9 õóâèéã íü ãàçðûí õºðñ íºõºí ñýðãýýëòýíä, 8.9 õóâèéã íü áàéãàëü õàìãààëàõ ñàíä òóñ òóñ çàðöóóëñàí áàéíà îíä íèéò ìÿíãàí ãà ãàçàðò õîõèðîë ó èðñíû ìÿí.ãà íü òàðèàëàíãèéí ãàçðûí, ìÿí.ãà íü áýë ýýð áà áóñàä ºâñëºã ãàçðûí, 24.7 ìÿí.ãà íü õîò ñóóðèí ãàçðûí, ìÿí.ãà íü îéí ñàí á õèé ãàçðûí, 5.3 ìÿí.ãà íü óñíû ñàí á õèé ãàçðûí, 61.9 ìÿí.ãà íü óõàãäàæ ýâäýðñýí ãàçàð áàéíà. 356

355 NATURAL ENVIRONMENT SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT During recent years, several disasters such as droughts, frosts, heavy snow falls, dust storms, inundations, fires and also damage caused by pests like rodents, have taken place in Mongolia and have caused severe damage to population, economy and the environment, as a whole. Furthermore, the population growth in some places, the increased use of natural resources and the shortage of precipitation have continuously intensified the desertification process. By 2006, in total, 74.2 per cent is occupied by agricultural area, 15.7 percent by state special use land, 9.1 per cent by forest resources land, 0.4 percent by water resources land, 0.3 per cent by cities, villages and other settlements land, and 0.2 per cent of land is covered by transportation and networks respectively. In 2006, there were 90 forest fires in total, of which 8 were in the West region, 39 in the Khangai region, 22 in the Central region, 13 in the East region and 8 in the Ulaanbaatar city. By 2006 preliminary result, expenses for protection and rehabilitation of natural resourses amounted to mln.tug and incresed by 25.5 per compared with It was allocated to protection of nature 20.0 percent, to protection of special protected areas 22.6 percent, to reforestation and forestry activities percent to land protection and rehabilitation 13.9 percent and to environment protection fund 8.9 percent respectively. By 2006, there were thous.hectares land degratation in total, of which thous.hectares were to cultivated area, thous.hectares to pasture and other grassy land, 24.7 thous.hectares to sities, villages and other settlements, thous.hectares to forest resourses land, 5.3 thous.hectares to water resourses land, 61.9 thous.hectares digged and damaged land. 357

356 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ 22.1 ÀÃÀÀÐÛÍ ÒÅÌÏÅÐÀÒÓÐÛÍ ÆÈËÈÉÍ ÄÓÍÄÀÆ ( Î Ñ) ÕÝÌ, àéìãèéí òºâ, íèéñëýëýýð ANNUAL AVERAGE TEMPERATURE ( O C), by aimags center and the Capital Áàðóóí á ñ Àéìãèéí òºâ, Aimags center íèéñëýë and the Capital West region ªëãèé Olgii Àëòàé Altai Óëèàñòàé Uliastai Óëààíãîì Ulaangom Õîâä Êhîvd Õàíãàéí á ñ Khangai region Öýöýðëýã Tsetserleg Áàÿíõîíãîð Bayanêhongor Áóëãàí Bulgan Ýðäýíýò Erdenet Àðâàéõýýð Arvaikheer ̺ðºí Moron Òºâèéí á ñ Central region îéð Choir Ñàéíøàíä Sainshand Ìàíäàëãîâü Mandalgovi Äàëàíçàäãàä Dalanzadgad Äàðõàí Darêhan Ñ õáààòàð Sukhbaatar Çóóíìîä Zuunmod Ç í á ñ East region îéáàëñàí Choibalsan Áàðóóí-Óðò Baruun-Urt ªíäºðõààí Ondorêhaan Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÃÀÇÐÛÍ ÍÝÃÄÌÝË ÑÀÍÃÈÉÍ YÍÄÑÝÍ ÀÍÃÈËÀË LAND CLASSIFICATION OF MONGOLIA ìÿí.ãà thous.hectares Íèéò òàëáàéí õýìæýý Total area պ人 àæ àõóéí ãàçàð Agricultural lands Õîò, òîñãîí, áóñàä ñóóðèí ãàçàð Cities, villages and other settlements Çàì, øóãàì, ñ ëæýýíèé ãàçàð Transportation and network land Îéí ñàí á õèé ãàçàð Forest resources land Óñíû ñàí á õèé ãàçàð Water resources land Óëñûí òóñãàé õýðýãöýýíèé ãàçàð State special use land ÓÐÃÀÌËÛÍ ÀÌÜÄÐÀËÛÍ ÕÝËÁÝÐ, 1989 îí LIFE FORMS OF VASCULAR PLANTS, in 1989 Àìüäðàëûí õýëáýð Life forms Ç éëèéí òîî Number of species Ìîäëîã, ñººãëºã óðãàìàë Woodly and shrub plants 348 Òîì ìîä Tall trees 17 Òàãäãàð ìîä, òîì ñººã Dwarf trees, hign shrubs 40 Ѻºã Shrubs 146 Ѻºãºíöºð Lowshrubs 48 Çàðèìäàã ñººãºíöºð Subshrubs, lower under 91 Îðîîíãî Climbers 6 ªâñëºã óðãàìàë Herbaceous plants Îëîí íàñò Perennial Íýã, õî ð íàñò Annual, biennial

357 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT 22.4 ÕÓÐ ÒÓÍÀÄÀÑÍÛ ÍÈÉËÁÝÐ, ÕÓÐ ÒÓÍÀÄÀÑÒÀÉ ªÄÐÈÉÍ ÒÎÎ, àéìãèéí òºâ, íèéñëýëýýð NUMBER OF DAYS WITH RAINFALL, by aimags center and the Capital Òóíàäàñ /ìì-ýýð/, ºäðèéí òîî Rainfall /mm/, by number of days Àéìãèéí òºâ, Aimags center íèéñëýë and the Capital Íèéëáýð ªäðèéí Íèéëáýð ªäðèéí Íèéëáýð ªäðèéí Íèéëáýð ªäðèéí òîî òîî òîî òîî Total Days Total Days Total Days Total Days Áàðóóí á ñ West region ªëãèé Olgii Àëòàé Altai Óëèàñòàé Uliastai Óëààíãîì Ulaangom Õîâä Êhîvd Õàíãàéí á ñ Khangai region Öýöýðëýã Tsetserleg Áàÿíõîíãîð Bayanêhongor Áóëãàí Bulgan Ýðäýíýò Erdenet Àðâàéõýýð Arvaikheer ̺ðºí Moron Òºâèéí á ñ Central region îéð Choir Ñàéíøàíä Sainshand Äàðõàí Darêhan Ìàíäàëãîâü Mandalgovi Äàëàíçàäãàä Dalanzadgad Ñ õáààòàð Sukhbaatar Çóóíìîä Zuunmod Ç í á ñ East region îéáàëñàí Choibalsan Áàðóóí-Óðò Baruun-Urt ªíäºðõààí Ondorêhaan Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

358 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ 22.5 ÖÀà ÓÓÐ, àéìàã, íèéñëýëýýð CLIMATE, by aimags and the Capital Îëîí æèëèéí äóíäàæ Multi year mean Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Õýì Ñ 0 Capital Òóíàäàñ, ìì Temperature C 0 Precipitation, mm 1-ð ñàð 7-ð ñàð January July Áàðóóí á ñ West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

359 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT 22.6 ÎÉÍ ÒYÉÌÐÈÉÍ ÒÎÎ, ò éìýðò ºðòñºí óäààãààð, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð NUMBER OF FOREST FIRES, by times and fire affected, regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd - - Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

360 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ 22.7 ÎÉÃÎÎÑ ÁÝËÒÃÝÑÝÍ ÌÎÄÍÛ ÕÝÌÆÝÝ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð FOREST HARVEST VOLUME, by regions, aimags and the Capital Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital ìÿí.ì 3 thous.m ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

361 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT 22.8 ÁÀÉÃÀËÈÉÍ ÁÀßËÃÈÉà ÕÀÌÃÀÀËÀÕ, ÍªÕªÍ ÑÝÐÃÝÝÕ ÀÐÃÀ ÕÝÌÆÝÝÍÄ ÇÀÐÖÓÓËÑÀÍ ÕªÐªÍÃÈÉÍ ÕÝÌÆÝÝ CAPITAL INVESTMENT FOR PROTECTION AND REHABILITATION OF NATURAL RESOURCES Àðãà õýìæýýíèé òºðºë Measurement ñàÿ òºã õóâü ñàÿ òºã õóâü ñàÿ òºã õóâü ñàÿ òºã õóâü mln.tog percent mln.tog percent mln.tog percent mln.tog percent Á ÃÄ TOTAL Y íýýñ: Of which: Áàéãàëü îð íû òºâëºðñºí àðãà õýìæýý Protection of nature Áàéãàëü õàìãààëàõ ñàí Environment protection fund Òóñãàé õàìãààëàëòòàé ãàçàð íóòãèéí Protection of special õàìãààëàëò protected areas Îéæóóëàëò, îéí àæ àõóéí àðãà õýìæýý Reforestation, forestry activities Ãàçðûã õàìãààëàõ, íºõºí ñýðãýýõ Land protection and rehabilitation àðãà õýìæýý 2006* Òàéëáàð: * Óðüä èëñàí ã éöýòãýë Note: * Preliminary data 363

362 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ 22.9 ÀÕÓÉÍ ÇÎÐÈÓËÀËÒÀÀÐ 2007 ÎÍÄ ÀÃÍÀÕ, ÁÀÐÈÕ ÀÃÍÓÓÐÛÍ ÀÌÜÒÍÛ ÒÎÎ ÕÝÌÆÝÝÍÈÉ ÄÝÝÄ ÕßÇÃÀÀÐ, á ñ, àéìàã, àíãèéí íýðýýð MAXIMIUM LIMIT OF HUNTING WILD ANIMALS FOR DOMESTIC PURPOSE, 2007, by regions and aimags, hunting animals Àéìàã Aimags Öàãààí çýýð Whitetailed gazelle Çàãàñ Fish Ãàõàé Áîð ãºðººñ Wild pig Roebuck Óñ, íàìàã, îé, õýýðèéí øóâóó Birds of marsh, forest and steppe and waterfowl Yíýã, õÿðñ Fox and steppe fox ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áóëãàí Bulgan ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii ÌÎÍÃÎË ÎÐÍÛ ÄÝÝÄ, ÄÎÎÄ ÓÐÃÀÌËÛÍ ÇYÉËÈÉÍ ÁYÐÝËÄÝÕYYÍ, 1998 îí COMPOSITION OF VASCULAR AND LOWER PLANTS OF MONGOLIA, in 1998 Àíãèëàë Äýýä óðãàìàë Õºâä Õàã ̺ºã Çàìàã Classification Vascular plants Moss Lichen Fungi Algae Îâîã Family Òºðºë Genera Ç éë Species

363 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT ÃÀÇÀÐÒ Ó ÐÓÓËÑÀÍ ÕÎÕÈÐÎË LAND DEGRADATION ìÿí.ãà thous.hectares Íèéò íóòàã äýâñãýð Total area Ãàçàðò ó ðóóëñàí íèéò õîõèðîë Area affected by degradation íýýñ: Of which: Òàðèàëàíãèéí ãàçàðò To cultivated area Áýë ýýð áà áóñàä ºâñëºã óðãàìàëò ãàçàðò To pasture and other wood land Õîò òîñãîí, áóñàä ñóóðèí ãàçàðò To sities, villages and other settlements Îéí ñàí á õèé ãàçàðò To forest resourses land Óñíû ñàí á õèé ãàçàðò To water resourses land Óõàãäàæ ýâäýðñýí ãàçàð Digged and damaged land Y íýýñ: Of which: Ãåîëîãèéí ýðýë, õàéãóóëûí àæëààñ Due to geology exploration and prospecting Àøèãò ìàëòìàëûí îëáîðëîëòîîñ Due to mineral resourses exploration Áàòëàí õàìãààëàõ, àþóëã é áàéäëûí éë àæèëëàãààíû Due to defence and security operation Áàðèëãà èíæåíåðèéí øóãàì, ñ ëæýý áàðèõ, çàñâàð éë èëãýýíèé àæëààñ Due to construction of buildings, cable, network, maintenance repair Çàì, òýýâýð, õîëáîîíû áàðèëãà çàñâàð, éë èëãýýíèé Due to construction and repair of roads, transportation and communication

364 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ ÌÎÍÃÎË ÎÐÍÛ ÃÀÄÀÐÃÛÍ ÓÑÍÛ ÒÎÎËËÎÃÛÍ ÍÝÃÄÑÝÍ ÄYÍ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2003 îí REPORT OF THE SURFACE WATER CENSUS, by regions, aimags and the Capitel, 2003 Àéìàã, íèéñëýë Aimags and the Capital Ãîë ãîðõè Rivers Áóëàã øàíä Springs Ðàøààí Mineral water Íóóð, òîéðîì Lakes Íèéò Øèðãýñýí Íèéò Øèðãýñýí Íèéò Øèðãýñýí Íèéò Øèðãýñýí Total Dried up Total Dried up Total Dried up Total Dried up ÁYÃÄ TOTAL Áàðóóí á ñ West region Á ãä Total Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Á ãä Total Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Á ãä Total Ãîâüñ ìáýð Govisumber Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Á ãä Total Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Sukhbaatar Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar

365 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT ÀÃÀÀÐ ÄÀÕÜ ÁÎÕÈÐÄÓÓËÀà ÁÎÄÈÑÛÍ ÆÈËÈÉÍ ÄÓÍÄÀÆ ÀÃÓÓËÀÌÆ, á ñ, àéìàã, íèéñëýëýýð, 2006 îí ANNUAL AVERAGE CONCENTRATION OF POLLUTION IN AIR, by regions, aimags and the Capital, in 2006 Áàðóóí á ñ Õ õýðëýã õèé SO2 Sulphur dioxide SO2 ìã/ì 3 mg/m 3 Àçîòûí äàâõàð èñýë NO2 Nitrogen dioxide NO2 West region Áàÿí-ªëãèé Bayan-Olgii Ãîâü-Àëòàé Govi-Altai -* -* Çàâõàí Zavkhan Óâñ Uvs Õîâä Khovd Õàíãàéí á ñ Khangai region Àðõàíãàé Arkhangai Áàÿíõîíãîð Bayankhongor -* -* Áóëãàí Bulgan Îðõîí Orkhon ªâºðõàíãàé Ovorkhangai Õºâñãºë Khovsgol Òºâèéí á ñ Central region Ãîâü-Ñ ìáýð Govisumber -* -* Äàðõàí-Óóë Darkhan-Uul Äîðíîãîâü Dornogovi Äóíäãîâü Dundgovi ªìíºãîâü Omnogovi -* -* Ñýëýíãý Selenge Òºâ Tov Ç í á ñ East region Äîðíîä Dornod Ñ õáààòàð Selenge -* -* Õýíòèé Khentii Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Óëààíáààòàð Ulaanbaatar Òàéëáàð: * Òóñ àéìãóóä íü àãààðûí áîõèðäëûí õàðóóëã é áîëíî. Note: * These aimags do not have air pollution stations 367

366 Á ËÝà 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ ÀÃÀÀÐ ÄÀÕÜ ÁÎÕÈÐÄÓÓËÀà ÁÎÄÈÑÛÍ ÆÈËÈÉÍ ÄÓÍÄÀÆ ÀÃÓÓËÀÌÆ, íèéñëýëèéí õàðóóëààð, 2006 îí ANNUAL AVERAGE CONCENTRATION OF POLLUTION IN AIR, by the Capital's stations, in 2006 ìã/ì 3 mg/m 3 Õàðóóëûí íýð Áàéðøèë Õ õýðëýã õèé SO2 Àçîòûí äàâõàð èñýë NO2 Station's name Location Sulphur dioxide SO2 Nitrogen dioxide NO2 Óëààíáààòàð - 01 Õàí óóë ä ðýã, ÁÎØÒË-èéí õàøààíä Ulaanbaatar - 01 Óëààíáààòàð - 02 Ulaanbaatar - 02 Óëààíáààòàð - 03 Ulaanbaatar - 03 Óëààíáààòàð - 04 Ulaanbaatar - 04 Khan-Uul district, in yard CLEE Áàÿíãîë ä ðýã, Áàðóóí 4-í çàì Bayangol district, Baruun durven zam Ñîíãèíî õàéðõàí ä ðýã, Áàÿíõîøóó Songino khairkhan district, Bayankhoshuu Áàÿíç ðõ ä ðýã, 13-ð õîðîîëîë Bayanzurkh district, 13 khoroolol ÀÃÀÀÐ ÄÀÕÜ ÁÎÕÈÐÄÓÓËÀà ÁÎÄÈÑÛÍ ÀÃÓÓËÀÌÆÈÉÍ ÇªÂتªÐªÃÄªÕ ÕÝÌÆÝÝ AMOUNT OF POLLUTION PERMISSIBLE IN THE AIR CONCENTRATION ìã/ì 3 mg/m 4 Õèìèéí íýãäë ä Õîíîãèéí äóíäàæ Íýã óäààãèéí Chemical combinations Daily mean Once upon max SO NO Òîîñ/Dust CO

367 SECTION 22. NATURE AND ENVIRONMENT ÒÎÕÈÎËÄÑÎÍ ÃÀÌØÈÃÒ ÇÝÃÄÝË, Ó ÈÐÑÀÍ ÕÎÕÈÐÎË DISASTERS OCCURED AND THE DAMAGES Õýìæèõ Òîõèîëäñîí ãàìøèãò çýãäýë Disasters occured Unit íýãæ 2006 Îé, õýýðèéí ò éìýð Forest, field fires òîî number Øàòñàí îé Forest fires ñàÿ ãà mln hectares Øàòñàí òàë õýýð Field fires ñàÿ ãà mln hectares Îáüåêòûí ò éìýð Fires on possessions òîî number Õ òýé öàñàí áîëîí øîðîîí øóóðãà Strong dust and snow storm òîî number åðèéí àþóë Flood òîî number Ãàçàð õºäëºëò Earthquake òîî number Ãàìøãèéí óëìààñ íàñ áàðñàí õ í Mortality caused by disasters Ãàìøãèéí óëìààñ ó èðñàí õîõèðîë Damages caused by disasters õ íèé òîî persons number ñàÿ òºã mln tog Ýõ ñóðâàëæ: Îíöãîé Áàéäëûí Åðºíõèé Ãàçðûí ìýäýý Source: Report of National Emergency Management Agency 369

368 Á ËÝÃ 22. ÁÀÉÃÀËÜ ÎÐ ÈÍ 370

НИЙГЭМ, ЭДИЙН ЗАСГИЙН ДИНАМИК ҮЗҮҮЛЭЛТҮҮД, сумдаар SOCIO-ECONOMIC TIME SERIES DATA, by soums НЭГТГЭЛ, 15 сумаар SUMMATION, by 15 soums Хүñíýãò 1 Table

НИЙГЭМ, ЭДИЙН ЗАСГИЙН ДИНАМИК ҮЗҮҮЛЭЛТҮҮД, сумдаар SOCIO-ECONOMIC TIME SERIES DATA, by soums НЭГТГЭЛ, 15 сумаар SUMMATION, by 15 soums Хүñíýãò 1 Table НИЙГЭМ, ЭДИЙН ЗАСГИЙН ДИНАМИК ҮЗҮҮЛЭЛТҮҮД, сумдаар SOCIO-ECONOMIC TIME SERIES DATA, by soums НЭГТГЭЛ, 15 сумаар SUMMATION, by 15 soums Хүñíýãò 1 Table 1 Íóòàã äýâñãýðèéí õýìæýý Territiry thous ìÿí.ãà thous.

Chi tiết hơn

yearbook 2005.pmd

yearbook 2005.pmd ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÍÄÝÑÍÈÉ ÑÒÀÒÈÑÒÈÊÈÉÍ ÃÀÇÀÐ NATIONAL STATISTICAL OFFICE OF MONGOLIA ÌÎÍÃÎË ÓËÑÛÍ ÑÒÀÒÈÑÒÈÊÈÉÍ ÝÌÕÒÃÝË MONGOLIAN STATISTICAL YEARBOOK 2005 (2005 îíû çàðèì ç ëýëòèéã óðüä èëñàí áàéäëààð ãàðãàâ).

Chi tiết hơn

Microsoft Word - DFK Vietnam - Legislation update _7 2013_ final

Microsoft Word - DFK Vietnam - Legislation update _7 2013_ final Newsletter BẢN TIN PHÁP LUẬT TRONG SỐ NÀY THÁNG 7 NĂM 2013 NGÂN HÀNG... 2 Ngân hàng nhà nước ( NHNN ) yêu cầu các tổ chức tín dụng đạt mức tăng trưởng 12% trong năm nay... 2 Quy định về lãi suất tối đa

Chi tiết hơn

Microsoft Word - 15-KTXH-VO HONG TU( )

Microsoft Word - 15-KTXH-VO HONG TU( ) TÍNH DỄ BỊ TỔN THƯƠNG VỀ SINH KẾ CỦA LAO ĐỘNG DI CƯ NÔNG THÔN TẠI ĐỒNG BẰNG SÔNG CỬU LONG Võ Hồng Tú 1 và Nguyễn Thùy Trang 1 1 Khoa Phát triển Nông thôn, Trường Đại học Cần Thơ Thông tin chung: Ngày nhận:

Chi tiết hơn

LUKSOOT2

LUKSOOT2 262 âπ ß Ÿà ± μ ß â ßÀ Ÿμ «ß» μ å æ ËÕ æ π ª μ ËÕÀ Ÿμ ËÕ ËÕ Õ ß ƒ ËÕª ËÕ μá ËÕ àõ ËÕ μá Õ ß ƒ ËÕ àõ Õ ß ƒ» ª» μ ± μ «ß» μ å æ ËÕ æ π Bachelor of Arts Program in Social Sciences for Development» ª» μ ±

Chi tiết hơn

THE WORLD BANK DỰ ÁN THỦY ĐIỆN TRUNG SƠN Đáp ứng nhu cầu năng lượng ngày càng tăng Ảnh: Ngân hàng Thế giới

THE WORLD BANK DỰ ÁN THỦY ĐIỆN TRUNG SƠN Đáp ứng nhu cầu năng lượng ngày càng tăng Ảnh: Ngân hàng Thế giới DỰ ÁN THỦY ĐIỆN TRUNG SƠN Đáp ứng nhu cầu năng lượng ngày càng tăng Ảnh: Ngân hàng Thế giới 1 Ảnh: Mai Kỳ/ Ngân hàng Thế giới, 2012 KHÁI QUÁT Thủy điện Trung Sơn là một dự án thủy điện quy mô trung bình

Chi tiết hơn

Microsoft Word - TT HV_NguyenThiThom_K18.doc

Microsoft Word - TT HV_NguyenThiThom_K18.doc THÔNG TIN VỀ LUẬN VĂN THẠC SĨ 1. Họ và tên học viên: Nguyễn Thị Thơm 2. Giới tính: Nữ 3. Ngày sinh: 26 6-1986 4. Nơi sinh: Ý Yên Nam Định 5. Quyết định công nhận học viên số:, ngày tháng năm 6. Các thay

Chi tiết hơn

Draft 1

Draft 1 Giới thiệu về IELP IELP là một phần của Portland State University (Đại Học Tiểu Bang Portland), một trường đại học định hướng cộng đồng với tập thể sinh viên và giảng viên đa văn hóa. IELP mang lại cho

Chi tiết hơn

Profile print

Profile print PROFILE ﻣﻌـ ـ ـﻬـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ــﺪ ﻃـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ــﻼﺋ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ــﻊ اﻟﺨ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـﺒ ـ ـ ــﺮاء VANGUARDS EXPERTS INSTITUTE ﻣﻌـ ـ ـﻬـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ــﺪ ﻃـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ــﻼﺋ ـ ـ ـ ـ ـ

Chi tiết hơn

ĐẠI HỌC THÁI NGUYÊN TRƯỜNG ĐẠI HỌC CÔNG NGHỆ THÔNG TIN VÀ TRUYỀN THÔNG LÝ LỊCH KHOA HỌC 1. THÔNG TIN CÁ NHÂN Họ và tên: Nguyễn Thị Hằng Ngày sinh: 10/

ĐẠI HỌC THÁI NGUYÊN TRƯỜNG ĐẠI HỌC CÔNG NGHỆ THÔNG TIN VÀ TRUYỀN THÔNG LÝ LỊCH KHOA HỌC 1. THÔNG TIN CÁ NHÂN Họ và tên: Nguyễn Thị Hằng Ngày sinh: 10/ ĐẠI HỌC THÁI NGUYÊN TRƯỜNG ĐẠI HỌC CÔNG NGHỆ THÔNG TIN VÀ TRUYỀN THÔNG LÝ LỊCH KHOA HỌC 1. THÔNG TIN CÁ NHÂN Họ và tên: Nguyễn Thị Hằng Ngày sinh: 10/04/1983 Giới tính: Nữ Nơi sinh: Thọ Lập, Huyện Thọ

Chi tiết hơn

untitled

untitled AÉ üme Gh ájoé üàbe G çƒëñdg IôFGO ɪY áæ S,112 ójèdg õeôdg, hq, 1161 Ü. U (968) 24777714 ùcéa,(968) 24777113 : ƒø«j http://www.cbo.gov.om:êhîμde G bƒÿg ERSD@cbo.gov.om :ÊhÎμdE G ójèdg äéjƒàëÿg áëø üdg

Chi tiết hơn

Consumer Behavior: People in the Marketplace

Consumer Behavior:  People in the Marketplace Chapter 1: Defining Marketing for the 21st Century Tiếp thị trong thế kỷ 21 1 Nội dung chương What are the tasks of marketing? Các nhiệm vụ của marketing What are the major concepts and tools of marketing?

Chi tiết hơn

Microsoft Word - bai 16 pdf

Microsoft Word - bai 16 pdf Business English Speakers Can Still Be Divided by a Common I'm Alex Villarreal with the VOA Special English Economics Report. Business is the most popular subject for international students in the United

Chi tiết hơn

PowerPoint Presentation

PowerPoint Presentation Chương trình đào tạo Professional Training Program Lịch đào tạo tháng 07 tháng 12, 2019 Jul Dec, 2019 Calendar Đào tạo nhận thức theo tiêu chuẩn ISO 9001:2015 Awareness training to ISO 9001:2015 4,350,000

Chi tiết hơn

TZ.dvi

TZ.dvi J. Sys. Sci. & Math. Scis. 36(9) (2016, 9), 1468 1475 À Ú Ø Ü Ú Â Ò Î È Ë Ð Ð ( Å Õ, 100876) Đ ( ³ Å ÉÜÒ, 100083) ÙÕ ÊË ½, ÆÖ Ä Ä Õ» Ê Û» Ê Â ¼Ð. ÆÖ Ä Ø Ü É, Ðà ² Í. Ý Ä Õ» Ê Û» Ê Â ½, µ ² ², ² µû. ÓÌ

Chi tiết hơn

Slide 1

Slide 1 VIETNAM HR SUMMIT 2019 Friday, 20th September 2019 White Palace Pham Van Dong 108 Pham Van Dong, Thu Duc Dist, HCMC, Vietnam www.vietnamhrsummit.vn OVERVIEW DATE: Friday, 20 th September, 2019 VENUE: THEME:

Chi tiết hơn

ISSN Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Journal of Science, Can Tho University Säú 42d (2016) Volume 42d (2016)

ISSN Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Journal of Science, Can Tho University Säú 42d (2016) Volume 42d (2016) Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Säú 42d (2016) Volume 42d (2016) Tạp chí Khoa học Trường Đại học Cần Thơ Số: 42d (Volume 42d) (2016) Tổng Biên tập (Editor-in-Chief) PGS. TS. Hà Thanh Toàn Phó Tổng Biên tập

Chi tiết hơn

Microsoft Word - Bai 3. Quach Manh Hao.doc

Microsoft Word - Bai 3. Quach Manh Hao.doc Tạp chí Khoa học ĐHQGHN, Kinh tế và Kinh doanh 28 (2012) 23 28 Những điểm yếu của hệ thống ngân hàng Việt Nam hiện nay (1) TS. Quách Mạnh Hào * Khoa Tài chính - Ngân hàng, Trường Đại học Kinh tế, Đại học

Chi tiết hơn

ĐẠI HỌC QUỐC GIA HÀ NỘI KHOA QUẢN TRỊ VÀ KINH DOANH =======0======= LÝ LỊCH KHOA HỌC PHẠM VĂN HỒNG

ĐẠI HỌC QUỐC GIA HÀ NỘI KHOA QUẢN TRỊ VÀ KINH DOANH =======0======= LÝ LỊCH KHOA HỌC PHẠM VĂN HỒNG ĐẠI HỌC QUỐC GIA HÀ NỘI KHOA QUẢN TRỊ VÀ KINH DOANH =======0======= LÝ LỊCH KHOA HỌC PHẠM VĂN HỒNG --------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chi tiết hơn

KINH TẾ XÃ HỘI ÁP DỤNG MÔ HÌNH QUỸ PHÁT TRIỂN KHOA HỌC VÀ CÔNG NGHỆ TẠI CÁC TRƯỜNG ĐẠI HỌC KHỐI CÔNG NGHỆ Ở VIỆT NAM APPLYING SCIENCE AND TECHNOLOGY D

KINH TẾ XÃ HỘI ÁP DỤNG MÔ HÌNH QUỸ PHÁT TRIỂN KHOA HỌC VÀ CÔNG NGHỆ TẠI CÁC TRƯỜNG ĐẠI HỌC KHỐI CÔNG NGHỆ Ở VIỆT NAM APPLYING SCIENCE AND TECHNOLOGY D KINH TẾ XÃ HỘI ÁP DỤNG MÔ HÌNH QUỸ PHÁT TRIỂN KHOA HỌC VÀ CÔNG NGHỆ TẠI CÁC TRƯỜNG ĐẠI HỌC KHỐI CÔNG NGHỆ Ở VIỆT NAM APPLYING SCIENCE AND TECHNOLOGY DEVELOPMENT FUND IN TECHNICAL UNIVERSITIES IN VIETNAM

Chi tiết hơn

Microsoft Word - Mau 1_Ly lich khoa hoc cua Chuyen gia KHCN_Tieng Viet Dang Thi Tam Ngoc

Microsoft Word - Mau 1_Ly lich khoa hoc cua Chuyen gia KHCN_Tieng Viet Dang Thi Tam Ngoc LÝ LỊCH KHOA HỌC CHUYÊN GIA KHOA HỌC VÀ CÔNG NGHỆ. Họ và tên: Đặng Thị Tâm Ngọc. Năm sinh: 977 3. Nam/Nữ: Nữ 4. Học hàm: Học vị: Thạc sĩ Năm được phong: Năm đạt học vị: 007 5. Lĩnh vực nghiên cứu trong

Chi tiết hơn

29T ECON.pmd

29T ECON.pmd 29T ECON Total number of pages 8 2019 ECONOMICS Full Marks : 100 Pass Marks : 30 Time : Three hours The figures in the margin indicate full marks for the questions. Part A [fl - ] Q. No. 1 (a f ) carries

Chi tiết hơn

Khoa hoïc Xaõ hoäi vaø Nhaân vaên 37 PHÂN TÍCH CÁC NHÂN TỐ ẢNH HƯỞNG ĐẾN KHẢ NĂNG TIẾP CẬN VỐN TÍN DỤNG CỦA CÁC DOANH NGHIỆP VỪA VÀ NHỎ TRÊN ĐỊA BÀN T

Khoa hoïc Xaõ hoäi vaø Nhaân vaên 37 PHÂN TÍCH CÁC NHÂN TỐ ẢNH HƯỞNG ĐẾN KHẢ NĂNG TIẾP CẬN VỐN TÍN DỤNG CỦA CÁC DOANH NGHIỆP VỪA VÀ NHỎ TRÊN ĐỊA BÀN T 37 PHÂN TÍCH CÁC NHÂN TỐ ẢNH HƯỞNG ĐẾN KHẢ NĂNG TIẾP CẬN VỐN TÍN DỤNG CỦA CÁC DOANH NGHIỆP VỪA VÀ NHỎ TRÊN ĐỊA BÀN TỈNH TRÀ VINH ThS. Nguyễn Hồng Hà * Huỳnh Thị Ngọc Tuyền ** Tóm tắt ThS. Đỗ Công Bình

Chi tiết hơn

TIÕP CËN HÖ THèNG TRONG Tæ CHøC L•NH THæ

TIÕP CËN HÖ THèNG TRONG Tæ CHøC L•NH THæ Tạp chí Khoa học ĐHQGHN, Kinh tế và Kinh doanh, Tập 29, Số 1 (2013) 32-40 Trách nhiệm xã hội của doanh nghiệp trong ngành dệt may Việt Nam Trường hợp Công ty Cổ phần May Đáp Cầu Nguyễn Phương Mai * Trường

Chi tiết hơn

tapchi yhocduphong_HUE.pdf

tapchi yhocduphong_HUE.pdf TÌNH HÌNH TIÊM CHỦNG TRẺ EM DƯỚI 1 TUỔI TẠI HUYỆN KRÔNG NĂNG, TỈNH ĐẮC LẮC, 2005 2009 Phạm Văn Hậu, Hồ Thị Trà *, Phan Trọng Lân** Viện Vệ sinh Dịch tễ Tây Nguyên, * Trung Tâm Y tế huyện Krông Năng * Bộ

Chi tiết hơn

SUMMER COURSE FEES SUMMER 2019 Biểu phí Khóa Hè 2019 AGE GROUP Nhóm tuổi HALF DAY Nửa ngày TRIAL CLASS (2 weeks) Lớp học thử (2Tuần) FULL DAY Cả ngày

SUMMER COURSE FEES SUMMER 2019 Biểu phí Khóa Hè 2019 AGE GROUP Nhóm tuổi HALF DAY Nửa ngày TRIAL CLASS (2 weeks) Lớp học thử (2Tuần) FULL DAY Cả ngày SUMMER COURSE FEES SUMMER 2019 Biểu phí Khóa Hè 2019 AGE Nhóm tuổi HALF DAY Nửa ngày TRIAL CLASS (2 weeks) Lớp học thử (2Tuần) FULL DAY Cả ngày Currency: VND/ Đơn vị tính: ngàn đồng TUITION FEE Học Phí

Chi tiết hơn

BIA CHINH PHAN D.cdr

BIA CHINH PHAN D.cdr ISSN 1859-2333 Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Can Tho University Journal of Science Tập 5 0d (2017) Volume 5 0d (2017) Tạp chí khoa học Can Tho University Journal of Science Phần D: Kinh tế và Pháp luật Part

Chi tiết hơn

BIA CHINH PHAN C.cdr

BIA CHINH PHAN C.cdr ISSN 1859-2333 Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Can Tho University Journal of Science Tập 48c (2017) Volume 48c (2017) Tạp chí khoa học Can Tho University Journal of Science Phần C: Khoa học Xã hội, Nhân văn

Chi tiết hơn

BUREAU VERITAS VIETNAM - HN Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR Subject COURSE NAME Duration (days) JAN FEB MAR APR MAY JUN JUL AUG SEP OCT NOV DEC C

BUREAU VERITAS VIETNAM - HN Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR Subject COURSE NAME Duration (days) JAN FEB MAR APR MAY JUN JUL AUG SEP OCT NOV DEC C BUREAU VERITAS VIETNAM - HN Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR CQI-IRCA - LEAD AUDITOR TRAINING ISO 9K CQI-IRCA Certified QMS- ISO 9001:2015 Lead Auditor (Khóa đào tạo Chuyên gia đánh giá Trưởng đoàn

Chi tiết hơn

TẠP CHÍ KHOA HỌC - ĐẠI HỌC ĐỒNG NAI, SỐ ISSN NHU CẦU HỌC TẬP KỸ NĂNG SỐNG CỦA HỌC SINH TRUNG HỌC PHỔ THÔNG TẠI THÀNH PHỐ BIÊN HÒA, T

TẠP CHÍ KHOA HỌC - ĐẠI HỌC ĐỒNG NAI, SỐ ISSN NHU CẦU HỌC TẬP KỸ NĂNG SỐNG CỦA HỌC SINH TRUNG HỌC PHỔ THÔNG TẠI THÀNH PHỐ BIÊN HÒA, T NHU CẦU HỌC TẬP KỸ NĂNG SỐNG CỦA HỌC SINH TRUNG HỌC PHỔ THÔNG TẠI THÀNH PHỐ BIÊN HÒA, TỈNH ĐỒNG NAI Nguyễn Hồng Phan 1 TÓM TẮT Hà Văn Tú 1 Lê Thị Hải Yến 2 Nguyễn Kim Châu Hương 3 Từ kết quả nghiên cứu

Chi tiết hơn

Hướng dẫn cụ thể từng bước để đăng ký sử dụng Đơn đăng ký không tín chỉ sau đó ghi danh vào các lớp không tín chỉ. 1 tháng Sáu, 2018 Các sinh viên dự

Hướng dẫn cụ thể từng bước để đăng ký sử dụng Đơn đăng ký không tín chỉ sau đó ghi danh vào các lớp không tín chỉ. 1 tháng Sáu, 2018 Các sinh viên dự Hướng dẫn cụ thể từng bước để đăng ký sử dụng Đơn đăng ký không tín chỉ sau đó ghi danh vào các lớp không tín chỉ. 1 tháng Sáu, 2018 Các sinh viên dự định nhận các dịch vụ hỗ trợ hoặc đăng k{ vào các lớp

Chi tiết hơn

NguyenThanhLong[1]

NguyenThanhLong[1] PHÂN TÍCH KHÍA CẠNH KINH TẾ VÀ KỸ THUẬT CỦA CÁC NGHỀ KHAI THÁC THỦY SẢN CHỦ YẾU Ở TỈNH SÓC TRĂNG Nguyễn Thanh Long 1 ABSTRACT This study was conducted in two coastal Long Phu and Vinh Chau districts of

Chi tiết hơn

Семинар №2

Семинар №2 S.PH11 Физик-1 Семинар Ñýäýâ : Äèíàìèê, Àæèë áà ýíåðãè, Õàäãàëàãäàõ õóóëèóä íäñýí òîìú î òîäîðõîéëîëòóóä 15-16 оны намар Õ ãýäýã íü õàðèëöàí éë ëýëèéí õýìæýýã èëýðõèéëýã õýìæèãäýõ í þì. Íüþòîíû 1-ð õóóëü

Chi tiết hơn

Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th c ph m T h inh ) NGHIÊN CỨU DỰ BÁO TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU ĐẾN NĂNG SUẤT LÚA VÙNG

Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th c ph m T h inh ) NGHIÊN CỨU DỰ BÁO TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU ĐẾN NĂNG SUẤT LÚA VÙNG Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th c ph m T h inh 98-017) NGHIÊN CỨU DỰ BÁO TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU ĐẾN NĂNG SUẤT LÚA VÙNG ĐỒNG BẰNG SÔNG CỬU LONG Huỳnh Công Lực *, Nguyễn Thị

Chi tiết hơn

Some results of caculations of the LOCA accident in nuclear reactors

Some results of caculations of the LOCA accident in nuclear reactors Đề xuất công cụ quản lý nguồn nước phục vụ hỗ trợ ra quyết định cho cấp nước sản xuất nông nghiệp nhằm ứng phó với hạn hán vùng Nam Trung Bộ SOME TOOLS FOR WATER RESOURCES MANAGEMENT FOR SUPPORTING DECISION-MAKING

Chi tiết hơn

SCIENCE & TECHNOLOGY DEVELOPMENT, Vol 19, No Q Quản trị rủi ro tác nghiệp của ngân hàng theo Basel II - Tình huống ngân hàng Thương mại Cổ phần

SCIENCE & TECHNOLOGY DEVELOPMENT, Vol 19, No Q Quản trị rủi ro tác nghiệp của ngân hàng theo Basel II - Tình huống ngân hàng Thương mại Cổ phần Quản trị rủi ro tác nghiệp của ngân hàng theo Basel II - Tình huống ngân hàng Thương mại Cổ phần An Bình Trịnh Quốc Trung Trường Đại học Kinh tế - Luật, ĐHQG HCM - Email: trinhquoctrung@yahoo.com Phạm

Chi tiết hơn

Manicurist SPF-ICOC-VIET

Manicurist SPF-ICOC-VIET THÔNG TIN HOẠT ĐỘNG TRƯỜNG NIÊN KHÓA 2015 & 2016 Kĩ thuật chăm sóc móng- 400 giờ Tỷ lệ thời gian hoàn thành (mức ) (Bao gồm các dữ liệu trong hai năm trước khi báo cáo) đầu vào Học sinh đủ điều kiện Tỷ

Chi tiết hơn

Microsoft Word - 03-KTXH-NGUYEN QUOC NGHI( )027

Microsoft Word - 03-KTXH-NGUYEN QUOC NGHI( )027 DOI:10.22144/ctu.jvn.2019.027 GIẢI PHÁP HOÀN THIỆN CHUỖI GIÁ TRỊ LÚA GẠO HUYỆN PHONG ĐIỀN, THÀNH PHỐ CẦN THƠ Nguyễn Quốc Nghi Khoa Kinh tế, Trường Đại học Cần Thơ *Người chịu trách nhiệm về bài viết: Nguyễn

Chi tiết hơn

KHOA HỌC CÔNG NGHÊ KHẢO SÁT TÌNH TRẠNG DINH DƯỠNG TRẺ EM TRONG ĐỘ TUỔI MẪU GIÁO TRÊN ĐỊA BÀN QUẬN TÂN PHÚ TÓM TẮT Trần Thị Thu Hương Trường Đại học Cô

KHOA HỌC CÔNG NGHÊ KHẢO SÁT TÌNH TRẠNG DINH DƯỠNG TRẺ EM TRONG ĐỘ TUỔI MẪU GIÁO TRÊN ĐỊA BÀN QUẬN TÂN PHÚ TÓM TẮT Trần Thị Thu Hương Trường Đại học Cô KHẢO SÁT TÌNH TRẠNG DINH DƯỠNG TRẺ EM TRONG ĐỘ TUỔI MẪU GIÁO TRÊN ĐỊA BÀN QUẬN TÂN PHÚ TÓM TẮT Trần Thị Thu Hương Trường Đại học Công nghiệp Thực phẩm Tp. HCM Ngày gửi bài: 10/5/2016 Ngày chấp nhận đăng:

Chi tiết hơn

CÔNG TY CỔ PHẦN DỊCH VỤ BẢO VỆ CHUYÊN NGHIỆP TÍN NGHĨA MST: Fax: C PHAN CHU TRINH, P

CÔNG TY CỔ PHẦN DỊCH VỤ BẢO VỆ CHUYÊN NGHIỆP TÍN NGHĨA MST: Fax: C PHAN CHU TRINH, P CÔNG TY CỔ PHẦN DỊCH VỤ BẢO VỆ CHUYÊN NGHIỆP TÍN NGHĨA MST: 3603272464 Fax: 061.3842479 Email: baovetinnghia@tinnghiacorp.com.vn 12C PHAN CHU TRINH, PHƯỜNG QUANG VINH, TP. BIÊN HÒA TỈNH ĐỒNG NAI Hot Line:

Chi tiết hơn

Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th ph m T h inh -2017) NHẬN THỨC CỦA CỘNG ĐỒNG THÀNH PHỐ TÂY NINH VỀ TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU

Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th ph m T h inh -2017) NHẬN THỨC CỦA CỘNG ĐỒNG THÀNH PHỐ TÂY NINH VỀ TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU Kỷ yếu kỷ niệm 35 năm thành lập Trường ĐH ng nghiệp Th ph m T h inh -2017) NHẬN THỨC CỦA CỘNG ĐỒNG THÀNH PHỐ TÂY NINH VỀ TÁC ĐỘNG CỦA BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU VÀ CÁC BIỆN PHÁP THÍCH ỨNG Đặng Hồ Phƣơng Thảo Trường

Chi tiết hơn

Microsoft Word - Pham Van Tuan - LLKH. FINAL doc

Microsoft Word - Pham Van Tuan - LLKH. FINAL doc Biểu B1-4-LLCN 10//TT-BKHCN LÝ LỊCH KHOA HỌC CỦA CÁ NHÂN THỰC HIỆN CHÍNH NHIỆM VỤ KH&CN 1 ĐĂNG KÝ CHỦ NHIỆM NHIỆM VỤ: ĐĂNG KÝ THAM GIA THỰC HIỆN NHIỆM VỤ: 1. Họ và tên: PHẠM VĂN TUẤN 2. Năm sinh: 28/03/1978

Chi tiết hơn

Website

Website Trường trung học Balwyn là trường dạy chung cho cả nam lẫn nữ học sinh từ lớp 7 12 với khoảng 2000 học sinh. Vị trí trường chúng tôi nằm vào hướng Đông của thành phố Melbourne, trường được thành lập vào

Chi tiết hơn

CHƯƠNG TRÌNH TIẾNG ANH DÀNH CHO GV – CBCC

CHƯƠNG TRÌNH TIẾNG ANH DÀNH CHO GV – CBCC ĐÀO TẠO TIẾNG ANH THEO KHUNG TRÌNH ĐỘ CHUNG CHÂU ÂU (COMMON EUROPEAN FRAMEWORK REFERENCE CEFR) DÀNH CHO CÁN BỘ, CÔNG CHỨC, VIÊN CHỨC NGÀNH NÔNG NGHIỆP VÀ PTNT NĂM 2012 1. Giới thiệu Chương trình đào tạo

Chi tiết hơn

Microsoft Word

Microsoft Word (DSW 21) ASSIGNMENT - 1, MAY - 2015. Paper I : WORKING WITH FAMILIES 1) Explain the family social work in the recent past. Fv È Ã PAÃÈ ((Ä] PÞ (u( ² ßÔ ß ( ÔÈ ( ÉÈ a (È ((2 2) Classify families and state

Chi tiết hơn

Tạp chí Khoa học công nghệ và Thực phẩm 15 (1) (2018) ỨNG DỤNG GIS HỖ TRỢ CÔNG TÁC QUẢN LÝ CHẤT THẢI SINH HOẠT TRÊN ĐỊA BÀN PHƯỜNG BÌNH THỌ, QUẬ

Tạp chí Khoa học công nghệ và Thực phẩm 15 (1) (2018) ỨNG DỤNG GIS HỖ TRỢ CÔNG TÁC QUẢN LÝ CHẤT THẢI SINH HOẠT TRÊN ĐỊA BÀN PHƯỜNG BÌNH THỌ, QUẬ Tạp chí Khoa học công nghệ và Thực phẩm 15 (1) (2018) 76-86 ỨNG DỤNG GIS HỖ TRỢ CÔNG TÁC QUẢN LÝ CHẤT THẢI SINH HOẠT TRÊN ĐỊA BÀN PHƯỜNG BÌNH THỌ, QUẬN THỦ ĐỨC, THÀNH PHỐ HỒ CHÍ MINH Nguyễn Vũ Hoàng Phương*

Chi tiết hơn

KIẾM TIỀN THẬT 100% TRÊN MẠNG VỚI CASHFIESTA (bản hướng dẩn chi tiết nhất)

KIẾM TIỀN THẬT 100% TRÊN MẠNG VỚI CASHFIESTA (bản hướng dẩn chi tiết nhất) KIẾM TIỀN THẬT 100% TRÊN MẠNG VỚI CASHFIESTA (bản hướng dẩn chi tiết nhất) (1/1) SERPANT18: KIẾM TIỀN THẬT 100% TRÊN MẠNG VỚI CASHFIESTA (bản hướng dẩn chi tiết nhất) CASHFIESTA được đánh giá là một trong

Chi tiết hơn

TRƯỜNG ĐẠI HỌC NGÂN HÀNG TP. HỒ CHÍ MINH BAN ĐIỀU HÀNH CT CHẤT LƯỢNG CAO CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM Độc lập - Tự do - Hạnh phúc LỊCH BẢO VỆ KH

TRƯỜNG ĐẠI HỌC NGÂN HÀNG TP. HỒ CHÍ MINH BAN ĐIỀU HÀNH CT CHẤT LƯỢNG CAO CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM Độc lập - Tự do - Hạnh phúc LỊCH BẢO VỆ KH TRƯỜNG ĐẠI HỌC NGÂN HÀNG TP. HỒ CHÍ MINH BAN ĐIỀU HÀNH CT CHẤT LƯỢNG CAO CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM Độc lập - Tự do - Hạnh phúc LỊCH KHÓA LUẬN TỐT NGHIỆP SINH VIÊN ĐẠI HỌC CHÍNH QUY CHƯƠNG TRÌNH

Chi tiết hơn

VIỆN KHOA HỌC

VIỆN KHOA HỌC CÁC CHỈ SỐ SINH HỌC QUẦN ĐÀN CÁ KÈO ĐỎ (Trypauchen vagina) Ở SÓC TRĂNG ĐINH MINH QUANG, NGUYỄN MINH THÀNH Trường Đại học Cần Thơ Cá kèo đỏ Trypauchen vagina (Bloch & Schneider, 1801) là một loại cá bùn

Chi tiết hơn

MỘT SỐ DỰ ÁN NGHIÊN CỨU VỀ ĐÁNH GIÁ NGUY CƠ SỨC KHỎE ĐƯỢC TRIỂN KHAI BỞI TRƯỜNG ĐẠI HỌC Y TẾ CÔNG CỘNG Nguyễn Việt Hùng 1,2, Trần Thị Tuyết Hạnh 3,4 1

MỘT SỐ DỰ ÁN NGHIÊN CỨU VỀ ĐÁNH GIÁ NGUY CƠ SỨC KHỎE ĐƯỢC TRIỂN KHAI BỞI TRƯỜNG ĐẠI HỌC Y TẾ CÔNG CỘNG Nguyễn Việt Hùng 1,2, Trần Thị Tuyết Hạnh 3,4 1 MỘT SỐ DỰ ÁN NGHIÊN CỨU VỀ ĐÁNH GIÁ NGUY CƠ SỨC KHỎE ĐƯỢC TRIỂN KHAI BỞI TRƯỜNG ĐẠI HỌC Y TẾ CÔNG CỘNG Nguyễn Việt Hùng 1,2, Trần Thị Tuyết Hạnh 3,4 1 Trung tâm nghiên cứu Y tế công cộng và Sinh thái,

Chi tiết hơn

FIG Working Week 2019

FIG Working Week 2019 Vietnam National Land Information System in e-government Architecture Phong, Dinh Hong General Department of Land administration MONRE egoverment of Vietnam Government Resolution No 36a/2015 on e-government

Chi tiết hơn

CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHUẨN TRÌNH ĐỘ ĐẠI HỌC NGÀNH: TÀI CHÍNH NGÂN HÀNG PHẦN I: CHUẨN ĐẦU RA CỦA CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO 1. Về kiến thức và năng lực chuyê

CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHUẨN TRÌNH ĐỘ ĐẠI HỌC NGÀNH: TÀI CHÍNH NGÂN HÀNG PHẦN I: CHUẨN ĐẦU RA CỦA CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO 1. Về kiến thức và năng lực chuyê CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHUẨN TRÌNH ĐỘ ĐẠI HỌC NGÀNH: TÀI CHÍNH NGÂN HÀNG PHẦN I: CHUẨN ĐẦU RA CỦA CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO 1. Về kiến thức và năng lực chuyên môn 1.1. Về kiến thức Sinh viên tốt nghiệp chương

Chi tiết hơn

வ ம ன வ கண க இ ணய த த க ச ற (E - filing of income tax returns) 1. அர அ வல க ம ஆச ய க ஜ ல 31 ஆ தத வ ம ன வ கண க ன த க ச ய க க ட இ ணயதள த ச ல.

வ ம ன வ கண க இ ணய த த க ச ற (E - filing of income tax returns) 1. அர அ வல க ம ஆச ய க ஜ ல 31 ஆ தத வ ம ன வ கண க ன த க ச ய க க ட இ ணயதள த ச ல. வ ம ன வ கண க இ ணய த த க ச ற (E - filing of income tax returns) 1. அர அ வல க ம ஆச ய க ஜ ல 31 ஆ தத வ ம ன வ கண க ன த க ச ய க க ட இ ணயதள த ச ல. http://incometaxindiaefiling.gov.in/ 2. தல தள த ச உ க எ ஒ கண

Chi tiết hơn

Screen Test (Placement)

Screen Test (Placement) Summer 2005 Midterm Exam Grade 5 -- Test (Student's Copy) The purpose of this mid-term exam is for the school to understand how well and how much the material is being used by students and teachers. Having

Chi tiết hơn

BUREAU VERITAS VIETNAM - HCM Head Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR Subject COURSE NAME Duration (days) JAN FEB MAR APR MAY JUN JUL AUG SEP OCT NOV

BUREAU VERITAS VIETNAM - HCM Head Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR Subject COURSE NAME Duration (days) JAN FEB MAR APR MAY JUN JUL AUG SEP OCT NOV BUREAU VERITAS VIETNAM - HCM Head Office 2019 PUBLIC TRAINING CALENDAR CQI-IRCA - LEAD AUDITOR TRAINING ISO 9K-Eng CQI-IRCA Certified QMS- ISO 9001:2015 Lead Auditor * (Khóa đào tạo Chuyên gia đánh giá

Chi tiết hơn

Phân tích Thiết kế Hướng đối tượng - OOAD

Phân tích Thiết kế  Hướng đối tượng - OOAD The Unified Process is a specific methodology that maps out when and how to use the various UML techniques for objectoriented analysis and design The Unified Process is not simply a process, but rather

Chi tiết hơn

(Microsoft Word - PGS.TS. L\352 M?nh H\371ng)

(Microsoft Word - PGS.TS. L\352 M?nh H\371ng) TẠP CHÍ VÀ THỦY LỢI SỐ 14-2013 1 MỘT SỐ VẤN ĐỀ TỒN TẠI CỦA HỆ THỐNG ĐÊ BIỂN TỪ QUẢNG NINH ĐẾN QUẢNG NAM VÀ ĐỀ XUẤT GIẢI PHÁP KHẮC PHỤC, HOÀN THIỆN PGS.TS Lê Mạnh Hùng, TS. Nguyễn Thanh Hùng Viện Khoa học

Chi tiết hơn

Microsoft Word - 18-TNN-34HUYNH VUONG THU MINH( )

Microsoft Word - 18-TNN-34HUYNH VUONG THU MINH( ) PHÂN TÍCH CÁC YẾU TỐ ẢNH HƯỞNG ĐẾN HẠ THẤP CAO ĐỘ NƯỚC DƯỚI ĐẤT Ở THÀNH PHỐ SÓC TRĂNG Huỳnh Vương Thu Minh 1, Hồ Yến Ngân 1, Đinh Diệp Anh Tuấn 2 và Nguyễn Hiếu Trung 1 1 Khoa Môi trường & Tài nguyên Thiên

Chi tiết hơn

Journal of Science 2015, Vol. 5 (1), An Giang University KỸ NĂNG SỐNG CỦA SINH VIÊN KHOA SƯ PHẠM, TRƯỜNG ĐẠI HỌC AN GIANG Hoàng Thế Nhật 1 1 ThS

Journal of Science 2015, Vol. 5 (1), An Giang University KỸ NĂNG SỐNG CỦA SINH VIÊN KHOA SƯ PHẠM, TRƯỜNG ĐẠI HỌC AN GIANG Hoàng Thế Nhật 1 1 ThS KỸ NĂNG SỐNG CỦA SINH VIÊN KHOA SƯ PHẠM, TRƯỜNG ĐẠI HỌC AN GIANG Hoàng Thế Nhật 1 1 ThS. Khoa Sư phạm, Trường Đại học An Giang Thông tin chung: Ngày nhận bài: 08/09/14 Ngày nhận kết quả bình duyệt: 16/12/14

Chi tiết hơn

Khoa hoc - Cong nghe - Thuy san so indd

Khoa hoc - Cong nghe - Thuy san so indd THOÂNG BAÙO KHOA HOÏC NGHIÊN CỨU THIẾT KẾ CHẾ TẠO THIẾT BỊ LÀM LẠNH NƯỚC BIỂN ĐIỀU HÒA NHIỆT ĐỘ CHO BỂ NUÔI TÔM HÙM THƯƠNG PHẨM TRÊN CẠN STUDY ON DESIGN AND MANUFACTURE OF SEA WATER REFRIGERATION EQUIPMENT

Chi tiết hơn

Kinh tế & Chính sách GIẢI PHÁP NÂNG CAO CHẤT LƯỢNG DỊCH VỤ DU LỊCH SINH THÁI TẠI KHU DU LỊCH SINH THÁI THÁC MAI - BÀU NƯỚC SÔI Bùi Thị Minh Nguyệt 1,

Kinh tế & Chính sách GIẢI PHÁP NÂNG CAO CHẤT LƯỢNG DỊCH VỤ DU LỊCH SINH THÁI TẠI KHU DU LỊCH SINH THÁI THÁC MAI - BÀU NƯỚC SÔI Bùi Thị Minh Nguyệt 1, GIẢI PHÁP NÂNG CAO CHẤT LƯỢNG DỊCH VỤ DU LỊCH SINH THÁI TẠI KHU DU LỊCH SINH THÁI THÁC MAI - BÀU NƯỚC SÔI Bùi Thị Minh Nguyệt 1, Triệu Đức Tân 2 1 Trường Đại học Lâm nghiệp 2 Chi cục Thuế huyện Định Quán,

Chi tiết hơn

TrÝch yÕu luËn ¸n

TrÝch yÕu luËn ¸n THÔNG TIN VỀ LUẬN ÁN TIẾN SĨ 1. Họ và tên nghiên cứu sinh: Nguyễn Kim Dũng 2.Giới tính: Nam 3. Ngày sinh: 10/03/1985 4. Nơi sinh: Hà Nội 5. Quyết định công nhận nghiên cứu sinh: Số 4860/QĐ-ĐHKHTN ngày

Chi tiết hơn

th Ave W.pub

th Ave W.pub FOR SALE Development Site With Building Exclusively Listed By: Peter Argeres 206 268 3310 petera@yateswood.com Mark Alfieri 425 985 8542 markalfieri@yateswood.com dśğŝŷĩžƌŵăɵžŷɛƶɖɖůŝğěśğƌğŝŷŝɛĩƌžŵɛžƶƌđğɛǁ

Chi tiết hơn

Thiết bị gia dụng Home appliances 2014

Thiết bị gia dụng Home appliances 2014 www.hafelehome.com.vn Thiết bị gia dụng Home appliances 2014 Häfele từ 1923 Trụ sở chính của Häfele tọa lạc tại Nagold, miền Nam nước Đức với 100% vốn tư nhân. Trải qua hơn 90 năm hoạt động trong lĩnh

Chi tiết hơn

Chatham Bridge Rehabilitation Route 3 Business Stafford County and City of Fredericksburg Design Public Hearing Thursday, January 25, 2018, 5 7 p.m. I

Chatham Bridge Rehabilitation Route 3 Business Stafford County and City of Fredericksburg Design Public Hearing Thursday, January 25, 2018, 5 7 p.m. I Chatham Bridge Rehabilitation Route 3 Business Stafford County and City of Fredericksburg Design Public Hearing Thursday, January 25, 2018, 5 7 p.m. Inclement weather date: January 30, 2018 VDOTFredericksburg

Chi tiết hơn

TẠP CHÍ KHOA HỌC - ĐẠI HỌC ĐỒNG NAI, SỐ ISSN DU LỊCH LÀNG NGHỀ Ở ĐÔNG NAM BỘ - THỰC TRẠNG VÀ MỘT SỐ GIẢI PHÁP PHÁT TRIỂN 62 Nguyễn N

TẠP CHÍ KHOA HỌC - ĐẠI HỌC ĐỒNG NAI, SỐ ISSN DU LỊCH LÀNG NGHỀ Ở ĐÔNG NAM BỘ - THỰC TRẠNG VÀ MỘT SỐ GIẢI PHÁP PHÁT TRIỂN 62 Nguyễn N DU LỊCH LÀNG NGHỀ Ở ĐÔNG NAM BỘ - THỰC TRẠNG VÀ MỘT SỐ GIẢI PHÁP PHÁT TRIỂN 62 Nguyễn Như Bình 1 TÓM TẮT Du lịch làng nghề, đặc biệt là các làng nghề truyền thống, đã và đang trở thành xu hướng mới của

Chi tiết hơn

ISSN Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Can Tho University Journal of Science Táûp 55, Säú 2B,D (2019)

ISSN Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Can Tho University Journal of Science Táûp 55, Säú 2B,D (2019) ISSN 1859-2333 Tröôøng Ñaïi hoïc Caàn Thô Can Tho University Journal of Science Táûp 55, Säú 2B,D (2019) Tập 55, Số 2B (2019) Tạp chí khoa học Can Tho University Journal of Science Phần B: Nông nghiệp,

Chi tiết hơn

Microsoft Word - 10-KT-NGUYEN THOAI MY(94-102)

Microsoft Word - 10-KT-NGUYEN THOAI MY(94-102) MỨC ĐỘ NHẬN BIẾT VÀ HÀNH VI MUA SẮM CỦA NGƯỜI TIÊU DÙNG ĐỐI VỚI NHÃN HÀNG RIÊNG CỦA CÁC SIÊU THỊ TRÊN ĐỊA BÀN THÀNH PHỐ CẦN THƠ Nguyễn Thoại My 1 và Nguyễn Tuấn Kiệt 2 1 Trung tâm Phát triển Du lịch Thành

Chi tiết hơn

(Microsoft Word - 4. \320\340o Thanh Tru?ng doc)

(Microsoft Word - 4. \320\340o Thanh Tru?ng doc) Tạp chí Khoa học ĐHQGHN: Nghiên cứu Chính sách và Quản lý, Tập 31, Số 2 (15) 33-41 Thực trạng hệ thống STI trong doanh nghiệp Việt Nam Đào Thanh Trường* Trường Đại học Khoa học Xã hội và Nhân văn, 336

Chi tiết hơn

Microsoft Word Nguyen Lap Dan, 9tr.sua_KT_1

Microsoft Word Nguyen Lap Dan, 9tr.sua_KT_1 35(4), 310-317 Tạp chí CÁC KHOA HỌC VỀ TRÁI ĐẤT 12-2013 HẠN HÁN, HOANG MẠC HÓA LÃNH THỔ TÂY NGUYÊN GẮN VỚI KỊCH BẢN BIẾN ĐỔI KHÍ HẬU NGUYỄN LẬP DÂN 1, NGUYỄN TRỌNG HIỆU 2, VŨ THỊ THU LAN 1 E-mail: phongtnnm@gmail.com

Chi tiết hơn

Microsoft Word - 07-XHNV-NGUYEN THI TU TRINH( )110

Microsoft Word - 07-XHNV-NGUYEN THI TU TRINH( )110 DOI:10.22144/ctu.jvn.2018.110 THỰC TRẠNG PHÁT TRIỂN QUÀ LƯU NIỆM DU LỊCH Ở THÀNH PHỐ CẦN THƠ Nguyễn Thị Tú Trinh 1*, Nguyễn Huỳnh Kim Ngân 2 và Khưu Ngọc Huyền 1 1 Khoa Kinh tế, Trường Đại học Cần Thơ

Chi tiết hơn

Khoa hoc - Cong nghe - Thuy san.indd

Khoa hoc - Cong nghe - Thuy san.indd KEÁT QUAÛ NGHIEÂN CÖÙU ÑAØO TAÏO SAU ÑAÏI HOÏC ĐÁNH GIÁ HIỆN TRẠNG KỸ THUẬT VÀ ĐỀ XUẤT GIẢI PHÁP PHÁT TRIỂN NGHỀ NUÔI CÁ RÔ PHI Ở TỈNH QUẢNG NINH ASSESSMENT OF CURRENT STATUS AND PROPOSED SOLUTIONS DEVELOPMENT

Chi tiết hơn

Tập huấn Kinh doanh lưu trú DU LỊCH tại nhà dân Bài 4: Phục vụ khách lưu trú esrt programme

Tập huấn Kinh doanh lưu trú DU LỊCH tại nhà dân Bài 4: Phục vụ khách lưu trú esrt programme Tập huấn Kinh doanh lưu trú DU LỊCH tại nhà dân Bài 4: Phục vụ khách lưu trú esrt programme Giới thiệu bài Chủ đề 1 Chuẩn bị đón khách Chủ đề 3 Giao tiếp với khách Chuẩn bị cho khách của bạn Động cơ của

Chi tiết hơn

4. Kết luận Đề tài nghiên cứu Phát triển hệ thống nâng hạ tàu bằng đường triền dọc có hai đoạn cong quá độ, kết hợp sử dụng xe chở tàu thông minh đã t

4. Kết luận Đề tài nghiên cứu Phát triển hệ thống nâng hạ tàu bằng đường triền dọc có hai đoạn cong quá độ, kết hợp sử dụng xe chở tàu thông minh đã t 4. Kết luận Đề tài nghiên cứu Phát triển hệ thống nâng hạ tàu bằng đường triền dọc có hai đoạn cong quá độ, kết hợp sử dụng xe chở tàu thông minh đã thu được một số kết quả bước đầu: Tìm ra dạng hợp lý

Chi tiết hơn

untitled

untitled Õè»ÃÖ ÉÒ ºÃÃ³Ò Ô Òà Õè»ÃÖ ÉÒ ºÃÃ³Ò Ô ÒÃÍíҹǠÒÃ: Í ºÃÃ³Ò Ô Òà º ºÃÃ³Ò Ô Òà Editorial Note Wooden Mon Bridge photo was selected to be a Nature and Environment Journal cover. It is the longest wooden bridge

Chi tiết hơn

BÀI BÁO KHOA HỌC ĐẶC ĐIỂM KHÍ HẬU TỈNH AN GIANG Lưu Văn Ninh 1, Nguyễn Minh Giám 2 Tóm tắt: Để sử dụng hợp lý tài nguyên khí hậu cần tiến hành phân tí

BÀI BÁO KHOA HỌC ĐẶC ĐIỂM KHÍ HẬU TỈNH AN GIANG Lưu Văn Ninh 1, Nguyễn Minh Giám 2 Tóm tắt: Để sử dụng hợp lý tài nguyên khí hậu cần tiến hành phân tí ĐẶC ĐIỂM KHÍ HẬU TỈNH AN GIANG Lưu Văn Ninh 1, Nguyễn Minh Giám 2 Tóm tắt: Để sử dụng hợp lý tài nguyên khí hậu cần tiến hành phân tích, đánh giá tài nguyên khí hậu. Kết quả nghiên cứu chỉ ra rằng An Giang

Chi tiết hơn

BỘ XÂY DỰNG CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM TRƯỜNG ĐẠI HỌC KIẾN TRÚC Độc lập - Tự do - Hạnh phúc TP. HỒ CHÍ MINH CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHẤT LƯỢNG CA

BỘ XÂY DỰNG CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM TRƯỜNG ĐẠI HỌC KIẾN TRÚC Độc lập - Tự do - Hạnh phúc TP. HỒ CHÍ MINH CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHẤT LƯỢNG CA BỘ XÂY DỰNG CỘNG HÒA XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM TRƯỜNG ĐẠI HỌC KIẾN TRÚC Độc lập - Tự do - Hạnh phúc TP. HỒ CHÍ MINH CHƯƠNG TRÌNH ĐÀO TẠO CHẤT LƯỢNG CAO NGÀNH KIẾN TRÚC (Ban hành theo Quyết định số.../qđ-đhkt

Chi tiết hơn